Vlastnosti adjektiv na -cí Motivační úvod Václav Jan Rosa (1672) uvádí formální omezení stupňování adjektiv a tvrdí, že adjektiva se sufixy -cý, -zý, -sý a -ší nelze (synteticky) stupňovat. Šmilauer připouští možnost stupňování adjektiv na -cí přidáním -n- : vroucí – vroucnější (srov. Šmilauer 1971 : 127). Encyklopedický slovník češtiny (Karlík – Nekula – Pleskalová 2002 : 447) uvádí, že adjektiva na -cí a subjektově posesivní adjektiva na -ův/-in stupňovat nelze, míní se, že nelze tvořit příslušné tvary příslušnými prostředky (sufixy -í, -ší, -(e/ě)jší a prefixem nej-). Otázkám stupňování dezaktualizovaných adjektiv a tvarům typu nejvzrušující se věnuje Alexandr Stich (Stich 1969 : 64). K lemmatizaci a značkování adjektiv na -cí srovnej Osolsobě 2009^4. Podívejme se, jak lze hledat podklady pro objasnění zmíněného problému v dostupných korpusech češtiny. Nastínění problému Jak bylo naznačeno v předcházející kapitole, rozdělení adjektiv na stupňovatelná a nestupňovatelná nemá zcela ostré hranice. O jejich stanovení se pokusili autoři slovníku a tagsetu analyzátoru použitého pro značkování korpusů ČNK (více Hajič 1994, 2004). Vedla je k tomu především nutnost explicitního popisu. Tagset analyzátoru ajka používaný pro značkování korpusů vzniklých na FF MU (část Korpusu soukromé korespondence, více Hladká a kol. 2005) a FI MU (více Osolsobě – Pala – Sedláček 2006) explicitní údaj o možnosti/nemožnosti tvoření tvarů komparativu a superlativu neobsahuje. Přesto je ve slovníku automatického analyzátoru u každého adjektiva informace (vzor) o tvoření/netvoření příslušných tvarů (Osolsobě 2008^1). V českých gramatikách se věnuje pozornost pouze stupňování syntetickému se zvláštním zřetelem k některým nepravidelnostem, jako je např. supletivní tvoření tvarů komparativu a superlativu (dobrý – (nej)lepší), anomáliím s dopadem na častější pravopisné chyby (sladký –(nej)sladší), dubletám (trpký – (nej)trpč(ejš)í). V těchto případech bývá informace o tvoření komparativu a superlativu součástí gramatické informace u motivujícího adjektiva v českých výkladových slovnících. K tomu, abychom mohli pomocí rozsáhlého jazykového materiálu empiricky zkoumat vlastnosti adjektiv zakončených na -cí, která, jak se zdá na základě uvedených citátů, představují skupinu adjektiv s problematickým vztahem k +/– stupňovatelnosti (přesněji tvoření tvarů komparativu a superlativu synteticky), potřebujeme nejdříve shromáždit potřebná data. K tomuto účelu si položíme několik otázek a budeme se snažit hledat na ně odpovědi. Otázky Která adjektiva mohou v češtině končit na -cí? Jsou mezi nimi nějaké výraznější skupiny, jejichž identifikace by nám mohla pomoci při řešení problému stupňovatelnosti? Pokud ano, je zachyceno dělení na takové skupiny na úrovni morfologického značkování? Formulace dotazu pro získání dat z korpusů Pro získání odpovědi na první z otázek použijeme jednoduchý postup. Chceme vyhledat všechna adjektiva, která končí na cí. Zvolíme tedy Typ dotazu cql a do dotazovacího řádku napíšeme dotaz ve formě [tag=”A.*” & lemma=“.*cí“]. Podíváme se na frekvenční distribuci lemmat. Třídění a pozorování dat získaných z korpusů Z pozorování seznamu adjektiv můžeme vyvodit odpověď na druhou z otázek. Na třetí otázku odpovíme tak, že v menu Frekv. distribuce přidáme druhou úroveň (lemma) a třetí úroveň (tag). Budeme sledovat, zda a jak odpovídá značkování (především údaj na 2. pozici tagu) vysledovaným skupinám. Formulace závěrů Na základě pozorování dat můžeme říci, že adjektiva derivovaná od kmene shodného s kmenem pro tvoření slovesného tvaru přechodníku přítomného (tzv. procesuální adjektiva) jsou označena jako AG.* (cestující, následující, ...). Všechna ostatní mají značku AA.* (domácí, ...). Na základě pozorování dat zjistíme, že kromě adjektiv od „přechodníku přítomného“ jsou zastoupena adjektiva odvozená od sloves vyjadřující účel (účelová), např. psací, obývací, ... Vně těchto skupin stojí nejfrekventovanější adjektivum domácí. Nyní si položíme otázku, zda na -cí mohou v češtině končit pouze dvě velké a na první pohled patrné skupiny deverbativ a adjektivum domácí, nebo zda lze najít ještě nějaká další adjektiva (skupiny adjektiv). Jak budeme postupovat? Pokusíme se eliminovat a) procesuální adjektiva („od přechodníků přítomných“) a b) adjektiva účelová. Procesuální adjektiva lze extrahovat buď pomocí filtru (pozitivní) a morfologické značky, nebo na základě lingvistických znalostí derivačního typu. Porovnejme výsledky obou postupů. Nastavíme filtr (negativní), Typ dotazu tag a do dotazovacího řádku zadáme příkaz AG.* a podíváme se na frekvenční distribuci lemmat. Druhá možnost eliminace procesuálních adjektiv vychází ze znalosti tvoření přechodníků a derivovaných adjektiv v češtině (viz Příloha). Procesuální adjektiva se v češtině tvoří pravidelně od tvaru přechodníku přítomného pro feminina a neutra singuláru. Z řečeného plyne, že před cí může předcházet pouze í nebo ou. Nastavíme filtr (negativní), Typ dotazu lemma a do dotazovacího řádku zadáme příkaz .*[í|(ou)]cí a podíváme se na frekvenční distribuci lemmat. Porovnáme-li oba seznamy, pak nás zaujme a) skupina adjektiv jako budoucí, stávající, žádoucí, smrtící, okouzlující, ... a b) skupina adjektiv jako zvířecí, kuřecí. První skupinu tvoří adjektiva tvořená od sloves, která jsou po formální stránce shodná s adjektivy od přechodníku přítomného, takže je třeba pátrat po tom, proč nemají příslušnou značku, tedy proč mají značku AA.*, nikoli AG.*. Druhou skupinu tvoří adjektiva odvozená od substantiv. Označují buď přivlastnění druhu, nebo široký vztah. Jsou to adjektiva odvozená od substantiv skloňovaných podle vzoru kuře (zvířecí, kuřecí, telecí, morčecí) (více Osolsobě 2009^3). Při vyhledávání kandidátů adjektiv, která patří do této skupiny, budeme postupovat následovně. Nastavíme filtr (pozitivní), zvolíme Typ dotazu lemma, zadáme příkaz .*[eě]cí a podíváme se na frekvenční distribuci lemmat. Ručně můžeme oddělit desubstantiva (zvířecí, kuřecí, knížecí, telecí, markraběcí, hraběcí, batolecí, ...) a deverbativa účelová (napájecí, obráběcí, prováděcí, spouštěcí, třecí, ...). Podívejme se nyní na skupinu adjektiv, která jsou po formální stránce shodná s deverbativními procesuálními adjektivy. Vrátíme se dva kroky zpět. Nastavíme filtr (pozitivní) Typ dotazu tag a do dotazovacího řádku zadáme příkaz AA.* a podíváme se na frekvenční distribuci lemmat (postup viz výše). Při procházení seznamu (185 lemmat je kratší seznam, který můžeme projít celý) si všimněme, že kromě deverbativ se zde vyskytují např. řadová číslovka tisící, dále kompozita růžovo-/červeno-lící a adjektiva jako letoucí, divoucí, která nejsou deverbativy. Celkově vzato ale deverbativa převažují. Vidíme, že důvodem, proč nejsou označkována jako deriváty přechodníků, může být např. to, že řada z nich jsou kompozita, k nimž žádné složené sloveso, a tedy ani přechodník neexistuje (kolemjdoucí, všemohoucí, dlouhotrvající, všeobjímající, ...)[1]. Dále vidíme adjektiva jako žádoucí nebo živoucí, která sice jsou příbuzná se slovesy žádat, žít, nicméně nejsou synchronně pravidelně tvořená od přechodníků přítomných těchto sloves, neboť pak by musela znít žádající, žijící[2]. Rýsují se tedy tři další skupiny: a) procesuální adjektiva, která nemají značku AG.* včetně kompozit, b) adjektiva deverbální, která nejsou synchronně pravidelně tvořená od přechodníků přítomných (viz Dokulil 1986 : 322, 330), c) desubstantivní adjektiva od podstatných jmen, jejichž kmen náhodně končí na skupinu hlásek íc (tisíc, líce), d) adjektiva od substantiv tvořená příponou -oucí (divoucí, letoucí, tmoucí ... ). Nyní se vrátíme ke druhé skupině, a to k adjektivům, která nejsou zakončena formálně shodně s adjektivizovanými přechodníky přítomnými. Jde o adjektiva na -cí, která dle našich pozorování představují skupinu potenciálních adjektiv účelových, tedy ke konkordanci, jejímž výsledkem je 1803 lemmat adjektiv (viz výše). Podívejme se na to, zda lze využít gramatických formálních vlastností adjektiv účelových k tomu, abychom tuto skupinu nějak blíže poznali, aniž by bylo nutné ručně projít seznam o 1803 řádcích. Adjektiva účelová se v češtině tvoří od kmene minulého, konkrétně od tvaru l-ového příčestí. Před cí mohou předcházet pouze některé vokály. Konkrétně a) vokály, které mohou být českými kmenovými vokály (KmV) pro tvoření tvarů l-ového příčestí, a b) vokály, které mohou být kořenovými vokály tvarů l-ových příčestí sloves patřících do III. třídy slovesné ke vzoru krýt (viz Příloha). Bohužel jak adjektiva derivovaná od vzoru kuře, tak adjektiva, jejichž základovým slovem je sloveso I. třídy vzoru umřít (např. třecí) a IV. třídy vzorů trpět a sázet (např. napájecí, obráběcí, ...) a adjektivum čtecí, mají před cí [eě] (viz výše). Konsonanty před cí předcházet nemohou, protože tvoří-li se účelové adjektivum od slovesa, které má v l-ovém příčestí uzavřený kmen (I. třída slovesná vzory nést, péci a II. třída slovesná vzor tisknout), pak se mezi uzavřený kořen a derivační sufix vkládá vokalický konekt, jako je tomu např. u adjektiv jako čtecí, hnětací, pečicí, tiskací (více Osolsobě 2010, 2011^1). Platí tedy pravidlo, že má-li jít o účelové adjektivum, pak podmínkou nutnou, nikoli postačující, je, že před cí předchází [aeěiy]. V češtině sice existují l-ová příčestí, u nichž před l předchází á, toto á se ovšem při derivaci adjektiv účelových buď krátí (hrál – hrací), nebo alternuje (stát – stojací). V češtině ovšem existují l-ová příčestí, u nichž před l předchází u. Od sloves II. třídy se účelová adjektiva na -nucí, jak se zdá, netvoří (srov. tiskací). Neexistuje žádný doklad účelového adjektiva od slovesa III. třídy vzoru krýt s KoV u v l-ovém příčestí (*kucí kůži, počasí, oči, ale též doklad z korpusu SYN2006PUB Basilio je než Rossiniho …). Můžeme si položit otázku, zda k naznačenému jevu nemůže docházet i v případě námi sledované skupiny adjektiv na -cí. Šmilauer a Stich upozorňují na adjektiva na -cnější. Zadání cvičení, v nichž lze uplatnit analogické postupy Vyhledejte v korpusu SYN adjektiva s tvary .*cnějš.*. Sledujte je, podívejte se, jak jsou lemmatizována a značkována, a pokuste se vyvodit závěry o platnosti toho, co uvádí Šmilauer a co se píše na citovaném místě v ESČ. ________________________________ [1] V praxi se strojové slovníky pro automatickou morfologickou analýzu budovaly tak, že pro některé paradigmatické (pravidelné) derivace existovala pravidla (morfologické vzory), jejichž pomocí se tyto pravidelné deriváty tvořily a značkovaly automaticky přímo od množiny základů (např. od sloves nedokonavých se automaticky tvořily nejen tvary přechodníku přítomného, ale i tvary příslušného procesuálního adjektiva). Naopak kompozita s druhým členem procesuálním adjektivem byla do slovníku doplněna samostatně. Je také možné uvažovat o tom, jaká je slovnědruhová platnost těchto formálních adjektiv, tedy kdy dle kontextu fungují skutečně jako adjektiva a kdy jde o substantivizaci. [2] K těmto adjektivům srov. podrobněji Osolsobě 2009^4.