CJJ04_3 Klára Osolsobě osolsobe@phil.muni.cz Jméno. Prototypické gramatické a sémantické vlastnosti, syntaktické fce. • Vydělení jmenných slovních druhů podle kritérií • Sémantické vlastnosti /jména substancí, vlastností, slova zastupující jména, slova označující množství • Formální vlastnosti / skloňují se • Funkční vlastnosti / plní primární a sekundární syntaktické funkce Gramatická (morfologická) kategorie • centrální předmět zkoumání funkčního tvarosloví • Znaková povaha: gramatický význam + pravidelně fungující morfologické prostředky jeho vyjádření (gramatické afixy, pomocná slova – většinou v čj. slovesa, volné tvarotvorné morf(ém)y). • Konkrétní slovní tvar kategorie nabývá hodnotu • Kategorie i hodnota mají název (např. kategorie slovní druh nabývá v české gramatické tradici 10 hodnot, kategorie rodu 4 hodnot, kategorie čísla je dvouhodnotová). • Závazné a opakované vyjadřování gramatické vlastnosti omezeným a vymezeným souborem jazykových prostředků, které se týká jedné/několika tříd slov (slovního druhu). • Morfologické kategorie jmen • Význam rodu u jednotlivých jmenných slovních druhů • Význam čísla u jednotlivých jmenných slovních druhů • Význam pádu u jednotlivých jmenných slovních druhů • Význam morfologické kategorie rodu • Neflektivní (lexikálně-gramatická) kategorie (substantiv, některých číslovek a zájmen) • Do jisté míry odrážejí výsek skutečnosti (biologický rod), ale většinově slouží pouze kategorizaci (přiřazení do tvarové soustavy jmen, tedy k deklinačnímu typu, jehož souborem koncovek pak to jméno vyjadřuje). • I substantiva, která označují entity, které přirozený rod nemají, vyjadřují gramatický rod (stůl, židle, sedátko) • A naopak i substantiva, která označují entity, které přirozený rod mají, jej nevyjadřují jakožto rod gramatický (sob – sobí samec/samec, veverka – veverčí samec/samice, děcko – chlapec/dívka). • ROD • U substantiv je jmenný rod syntakticky nezávislý a neflektivní, lexikálně-gramatický: 1 lexém – 1 hodnota jmenného rodu. • Totéž: kdo, co (vč. derivací) a substantivní číslovky. • Defektní – (bezrodá) osobní zájmena 1. a 2. osoby, osobní zvratná zájmena, základní číslovky (dvoutvaré) od 5 výše. • U adjektiv, u většiny zájmen, u mnoha typů číslovek a u jmenných složek slovesných tvarů (u přechodníků, příčestí), tzn. u slov a slovesných tvarů, jejichž primární funkcí je funkce přívlastku, (části) přísudku nebo doplňku, je rod syntakticky závisle proměnný (je dán rodem řídícího substantiva (nebo jeho ekvivalentu). • řídící výraz= bezrodé osobní zájmeno • rod je dán přirozeným rodem jeho referentu: • Já mluvím. × Já jsem mluvil/mluvila. • Ty chodíš na přednášku. × Ty jsi chodil/chodila na přednášku. Některé číslovky však jmenný rod sice rozlišují, ale pro některou hodnotu této kategorie jim chybějí tvary • čtvery (ponožky/bonbóny), čtvera (kamna) × *čtveři • FORMA • Hodnota jmenného rodu je vyjadřována vždy pohromadě. • Formou je u jmen kumulovaný morf (je vyjadřován formou tzv. pádové koncovky spolu s hodnotou čísla, rod bez čísla vyjádřit nelze, a pádu). • U příčestí a přechodníků je rod vyjadřován rodovou koncovkou, která zpravidla následuje za koncovkou tvarovou. • Příslušnost k deklinačnímu typu • Kongruence HODNOTY • Maskulinum životné : m. a. • Maskulinum neživotné : m. i. • Femininum: f. • Neurum: n. Formální vlastnosti kategorie rodu Tvrzení: Rod poznáme podle zakončení základního tvaru. • České výkladové slovníky uvádějí u každého substantiva: • heslové slovo v základním tvaru (nom. sg./popř. pl.) • rod • tvar genitivu • Bylo by možné, některou z těchto informací vynechat? • Některé výkladové cizojazyčné slovníky obsahují gramatické tabulky. Myslíte, že by něco takového bylo vhodné i pro češtinu. • Znáte nějaký popis češtiny, v níž jsou heslová slova propojena s tabulkovým paradigmatem? • Co je zajímavé na následujících větách, pokud jde o gramatickou kategorii rodu? • Není možné, aby obce s prodejí schválně čekaly až do vzniku regionů. • Seděl za dokonale typizovaným pracovním stolem vybaveným standardní displejí a paměťovými jednotkami. • Penis prý je tu "trofejem" (sic!) ženského vítězství nad muži. • Je spíše svědectvím v narativní formě nebo beletrizovaným esejem. • Všichni mrtví měli hlavu zcela obalenu gázou, a ta gáza byla postříkaná nějakou lesklou sprejí , takže se blyštěla jako umělý sníh na vánočním stromečku. • Zde mohou pokročilejší zažít například potápění podle kompasu, potápění v noci či s výstrojem a maskou. Co je zajímavé na následujících větách, pokud jde o gramatickou kategorii rodu? • Penzista zajel se svým fordem do městečka v hrabství Suffolk. • Ale jen za Hamiltonovu přilbu už byste koupili ojetého forda. • Míjí ford a zastavuje u hlučného toleda. • Řidič fordu neviděl škodovku. • Třiapadesátiletý řidič forda utrpěl středně těžké poranění. • Ale přestoupili jsme od opla k fordovi. • Zamířil k fordu Mondeo stojícímu před domem. • Co je zajímavé na následujících větách, pokud jde o gramatickou kategorii rodu? • Proto zde nechal hrabě z Vrtby vybudovat novou tovární budovu. • Hrabata vždy po zimě rozdávala svým poddaným posilující pokrmy zejména z luštěnin. • Tím dostal pražský biskup svého knížete do nepříjemné situace. • Zde jest mocné a slavné kníže pán a gospodar národu Charvatského Malon Čech a spí oželen slzy bolestnými od národu svého. • Vladislav , z boží milosti král český, markrabě moravský, lucembruské a slezské kníže a lužický markrabě. • My, Matyáš druhý, z boží milosti uherský, český král, arcikníže rakouské, markrabě moravské, lucemburské, slezské kníže a lužické markrabě … Co je zajímavé na následujících větách, pokud jde o gramatickou kategorii rodu? • Naše dítě si hrálo, ale ostatní děti si nehrály. • Naše morče žralo zeleninu salát, ale ostatní morčata ji nežrala. • Mám poraněné oko, ale uši mám nezraněné. • Mám naražené koleno, ale Kája má naražená obě kolena a ještě zlomenou ruku. • Substantiva vyjadřující více rodů • Existuje však řada substantiv, která různými způsoby vyjadřují rody dva, někdy i tři; žádné substantivum však není schopno vyjádřit všechny čtyři rody. • Rod v singulárových tvarech je jiný než v plurálových: dítě, kníže, hrabě, markrabě, lanckrabě, …, oko, ucho. • Kolísání v rodě znamená, že jeden lexém vyjadřuje dva různé rody, aniž by jimi rozlišoval význam, a současně že obě rodové varianty mají společný tvar N sg. • Kolísání v rodě • m. i. a f. (hřídel, esej, Želiv) • m. i. a n. (foyer) • f. a n. (show/šou) • m. a. a n. (lamželezo) • m. a. a m. i. : a) střet významu se slovotvornou strukturou (jmenovatel, ledoborec), b) neostrostí hranice přirozené živosti a neživosti (mikrob, slaneček), c) přenesením pojmenování osoby nebo zvířete na neživou substanci (koníček „záliba“), expresivitou či „zosobněním“ (individualizací) (hořčák, fiat), d) existence životného tvaru N pl. u několika neživotných jmen, která z dřívějších dob přetrvává v citátech a aluzích (poslední dnové lidstva; hrobové se otvírají). Co je zajímavé na následujících větách, pokud jde o gramatickou kategorii rodu? • Už vidím Míšu, jak mě hledá. • Něco ti řeknu, Kájo: Já už ani nemám sílu o tom mluvit. • Tam se spřátelil se Sašou. • Na slavném snímku Staši je ruský spisovatel Boris Pasternak z roku 1956. • Bóža vdává dceru. • Přišli Milča s Pepčou. • Rodová homonyma • dvojice lexémů lišících se jak gramatickým rodem, tak významem (mnohdy jen významovým rysem přirozeného rodu), avšak shodujících se tvarem N sg. • mezi m. a. a f. (Péťa, účetní, cestující, krejčí, …) • mezi m. a. a m. i. (nosič, editor, …) Co je zajímavé na následujících větách, pokud jde o gramatickou kategorii rodu? • Ve čtyřiadvaceti lokalitách hnízdili sokoli stěhovaví, výři velcí a čápi černí. Letos jsme zaznamenali jedenadvacet mláďat sokola stěhovavého a sedmnáct čápů černých. Jen u výrů velkých jsme nenašli ani jedno mládě, i když jsme věděli o pěti párech. • Do odhozeného vlasce se u rybníka nedaleko Mariánského Týnce u Kralovic na Plzeňsku zamotalo jedno ze čtyř mláďat hnízdícího páru labutí. • Párek morčat může žít nějakou dobu pohromadě, ale během porodu a kojení je nutné oddělit samce od samice. • Co je zajímavé na následujících větách, pokud jde o gramatickou kategorii rodu? • Žalostný bačkora před vlastní ženou. • Jak asi působí na psychiku muže sdělení, že je zženštilá bačkora. • Stává se ze mě pomalu taková domácí bačkora, směje se zpěvák, který už za sebou jedno manželství má. • Nesmí to být nějaký bačkora, musí za něco stát. • … a pak všichni uviděj, že v porovnání se mnou byl Rorty akorát ubohá rozměklá socdemácká bačkora … • Nikdo neměl důvod mít na něj pifku, byl spíše takový bačkora. • On nebyl žádná vypočítavá, rozumářská bačkora, nýbrž člověk ducha. • Vespolná jména • Lexémy, které mají jeden gramatický jmenný rod, ačkoli označují substance s různými rody přirozenými (přesněji řečeno substance obou pohlaví). • Vespolnost je obvyklá u jmen zvířat (strnad, štika, morče) a u expresívních pojmenování osob, užívaných zvlášť často v přísudku nebo ve vokativu: blázen, příšera, nemehlo. Co je zajímavé na následujících větách, pokud jde o gramatickou formu kategorie • Nikdo se tě neprosil, sýčku syčácká! rodu? • Chlape mizerná … • můj milý Pipe, chlapče zlatá … • Pitomče, blboune blbá! • Osle zatracená! • … jdi se učit , kluku líná … • Starej se o sebe, dědku plesnivá ... • A já tě platím, ty mezuláne kurevnická! • Ty parchante všivá, ty svoje řečičky si můžeš strčit za klobouk … • „Ty hajzle, sprosťáku, pse špinavá," vykřikla. Transpozice (přenášení) gramatického významu • nesoulad mezi významem a formou • hodnota dané kategorie je při transpozici užita v sekundární funkci. • účely pragmatické, aktualizační (zdvořilost nebo expresivita) Co je zajímavé na následujících větách, pokud jde o gramatickou formu kategorie rodu? lékař/úředník/podnikatel/dělník/basketbalista/ …. • Otec je • Matka je lékařka/úřednice/podnikatelka/dělnice/basketbalistka/ …. • Rodiče jsou lékaři/úředníci/podnikatelé/dělníci/basketbalisti/ ….. • Měl jsem dvě napařovací žehličky. Obě se pokazily. • Měl jsem dvě elektrická topidla. Obě se pokazila. • Měl jsem napařovací žehličku a elektrické topidlo. Už se mi pokazily. • Neutralizace / (bez)příznakovost • Morfologické kategorie se mohou za určitých okolností významově neutralizovat, tzn. rozdíl mezi významy jednotlivých hodnot dané kategorie přestane platit. • Generické užití substantiva → mizení rozdílu mezi singulárem a plurálem: Ryba je vodní živočich. = Ryby jsou vodní živočichové. • Jedna z hodnot dané kategorie bývá bezpříznaková. • Hodnota je s to nahradit, zastoupit, popř. zahrnout hodnoty ostatní, nebo je použita, nemáme-li ani jeden ze základních významů jednotlivých hodnot. Taková hodnota je bezpříznaková. Co je zajímavé na následujících větách, pokud jde o gramatickou formu kategorie rodu? očistěte a nakrájejte na tenké nudličky. • Kedlubny • O plantážích rajčat či kedlubnů kolem sebe nikdy nesnil. • Hned vedle se táhly záhony rajčat a kedluben. • Důkazem je nejenom pražský barok … • Vono to baroko není špatný pro voko … • Sesune se k zemi jako hadrový paňáca. • Bylo to, jako by poskočil starý paňác z cirku. • • Rodová dubletnost • Od kolísání v rodě se liší tím, že každá z rodových variant má jiný tvar N sg. (lišící se koncovkou – pokud je rozdíl i v slovotvorném sufixu, o rodové dublety nejde). • m. i. a n. (apartmán/apartmá, barok/baroko), • m. i. a f. (kedluben/kedlubna), • f. a n. (snídaně/snídaní), • nikoli mezi m. a. a m. i. (snad substandardní paňáca/paňác, ale už nikoli správce/správec, zpravodajce/zpravodajec, … kosmopolit/kosmopolita - rozdíl ve slovotvorném sufixu). • ROD • Jakého rodu je substantivum ouklej, Kája, Míša, Olomouc, choť, káně? • Musíme vědět, co označuje substantivum Mudla, abychom určili rod? • Které substantivní zakončení je rodově jednoznačné a které je víceznačné? • Podle čeho určíme rod u slov, jejichž zakončení se neshoduje se zakončením některého skloňovacího typu substantiv? ROD • Podle čeho určíme slovní druh slova popravčí? • Uveďte podobná slova. • Vytvořte otázku, na kterou by bylo možné odpovědět takto: • Dejte mi prosím kilo jehněčí. • Defekty ve vyjádření gramatické kategorie rodu a čísla. Kde váhají rodilí mluvčí? • Jakého rodu je substantivum Karlovy Vary? • Jedu do Loun. Bydlím v Lounech. • Jedu do Krkonoš. Bydlím v Krkonoších. Kategorie číslo/hodnoty singulár a plurál • Hodnota čísla (numeru) je v češtině vyjadřována dohromady s hodnotami jiných kategorií: u jmen pádu a většinou i rodu, u slovesných tvarů rodu nebo osoby. • Primárně jde o kategorii substantivní; u substantiv a slov užívaných ve funkci substantiv je kategorie čísla syntakticky nezávislá, kdežto u slov a tvarů s primární funkcí shodného přívlastku, přísudku a doplňku je syntakticky závisle proměnná. • Význam čísla u substantiv: Opozice jeden / více než jeden • Forma čísla u substantiv: Soubor tvarů singuláru a plurálu • Co je zajímavé na následujících větách, pokud jde o gramatickou formu kategorie čísla.jsem si jídlo z hrachu, čočky, cizrny, fazolí. • Uvařil • Mám koupit rohlíky a housky? Ne, pečivo nekupuj. • Mladí nejdou s náma, mládež dobře se chce mít. • Sebral prachy a byl v prachu. • Keře tam rostly jeden přes druhý. Vlezl do křoví a schoval se v něm. • Já jsem sice vzdorovala, že jsem většinou nervózní před více než pětičlenným publikem. • Jeho chrabrost se projevila hrdinnými činy. • Co je zajímavé na následujících větách, pokud jde o gramatickou formu kategorie čísla. • Máš brýle? • Koupil jsem si sáně. • Zavři dveře. • Kup mi plavky. • Přines hrábě. • Oslavili jsme čtyřicátiny. • • • • Substantiva se souborem tvarů jen pro jednu hodnotu kategorie čísla • Singularia tantum (pouze tvary sg., nicméně omezeně tvoří i tvary pl., které mají ovšem posunutý nebo přenesený význam význam) • Pluralia tantum (jména pomnožná - pouze tvary pl.) Tvrzení: číslo vyjadřuje opozici jeden / více než jeden • Všechny děti dostaly k Vánocům mobil. • Navrhnu, aby poprvé dostali výpis všichni pojištěnci. • Vnitřek sauny je velmi dobře izolován od okolí a obložen dřevem , které působí dobře na psychiku člověka. • Je třeba si přiznat , že jakákoli výrazná změna českého systému péče o dítě je běh na dlouhou trať. • Nejužší příbuzenská plemenitba, při které zpětně křížíme dceru s otcem, matku se synem ( rodič – potomek ) nebo křížíme sestru s vlastním bratrem. Neutralizace čísla • Generické užití • Distributivní užití • Expresivní užití Příklady • Vnitřek sauny je velmi dobře izolován od okolí a obložen dřevem, které působí dobře na psychiku člověka. • Je třeba si přiznat, že jakákoli výrazná změna českého systému péče o dítě je běh na dlouhou trať. • Nejužší příbuzenská plemenitba, při které zpětně křížíme dceru s otcem, matku se synem ( rodič – potomek ) nebo křížíme sestru s vlastním bratrem. • Všechny děti dostaly k Vánocům mobil. • Navrhnu, aby poprvé dostali výpis všichni pojištěnci. • Umírám hlady. Pád • Kategorie flektivně proměnlivá (u všech SD) • U syntaktických substantiv (substantiv a jejich substituentů, které se ve větě chovají jako substantiva, tedy např. subst. zájmena) vyjadřuje jejich vztahy ve větě, má tedy relační povahu; • Funkce se shoduje s funkcí předložek. • Mimo stojí vokativ, nevyjadřuje vztahy ve větě, pragmatická fce. • V ostatních případech vyjadřuje pád vztah jména k výrazu, který mu syntakticky dominuje (sloveso, jméno). • Sémanticky jsou pády většinou polyfunkční. • Pád syntaktických adjektiv (adjektiv, adjektivních zájmen, většiny číslovek a někdy i participiálních slovesných tvarů) je dán shodou s řídícím substantivem. Kategorie pádu v češtině nabývá sedmi hodnot (N,G,D,A,V,L,I) • pády přímé (N, A: fce. podmět a přímý předmět) × nepřímé (G, D, L, I: sekundární fce.); • pády předložkové × pády prosté; • pády primárně adverbální × pády primárně adnominální • Nominativ – jaké funkce plní? • Je to malá, klidná škola, rodinného typu. • Na tradičně souběžně probíhající expozici Škola se budou o pozornost rodičů a žáků ucházet stánky všech středních škol v regionu. • Přechod nepřechod, škola neškola, hlavně, že jedu. • Rodiče versus škola. Může někdo vyhrát? • Genitiv – jaké funkce plní? • bývalí studenti školy • vedení školy • působení školy • okna školy • Zkrátka není školy, kde byste se nesetkali s vřelým a laskavým přístupem. • Jdu do školy a během školy se budu jen učit, protože bez školy nebudu moci získat vzdělání. • Dativ – jaké funkce plní? • Je to dar škole. • Poskytuje metodickou podporu škole. • Dal škole svou kostru. • Přišel ke škole včas. • Akuzativ – jaké funkce plní? • Zároveň vystudovala vysokou školu. • Chodí na školu. Vokativ – jaké funkce plní? • Pár minut nato už šplhá do kabiny, ještě mává svým dvěma rozespalým kámošům, nazdar, kádrová školo sedmého května, ty jeden převýchovný statku! Lokál – jaké funkce plní? • Přemýšlel a mluvil jen o škole. • Byl právě ve škole. • Studoval na škole. Instrumentál – jaké funkce plní? • Bude nejspíš za školou. • Válka se mu stala školou života. • • Určete pád zvýrazněných slov a pojmenujte jeho (sémantickou nebo syntaktickou) funkci: • Štěpáne, pojď ke mně. • Pět chatiček nemůžete natírat celé čtyři dni! • Měsíc zakryl veliký mrak. • Že prý byly vlasy děda Vševěda vytrhávány pinzetou! • Seděla, oči otevřené dokořán, a nemohla se vzpamatovat. • Nemám námitek. • Žádného odvolání proti tomuto verdiktu není. • Narodila se v obci Hluboká. • Pročs to nevzal s sebou, ty osle? • Daliborovi včera operovali srdce. • S výbavou polárníka a s odhodláním Dona Quijota odjel v pátek v prvním lednovém týdnu do Arktidy. • Poručík si povšiml důležité maličkosti: mechanismus byl poškozen mrazem. • Minulý rok mírně přibylo narozených dětí. • Schneidrovi to ale bylo málo a zlostí se úplně rozklepal. • Žena laskavé tváře mu podala vody a kus chleba. • Řešení • • • • • • • • • • • • Štěpáne – vokativ identifikační; chatiček – genitiv po číslovce (numerativ); dni – akuzativ časového rozpětí (časově měrový); Měsíc – akuzativ objektový; děda Vševěda – genitiv přivlastňovací; pinzetou – instrumentál prostředkový; oči – akuzativ objektový (elipsa majíc); námitek, odvolání – genitiv záporový; Hluboká – nominativ jmenovací; osle – vokativ kvalifikační; Daliborovi – dativ prospěchový (tzv. přivlastňovací); polárníka – genitiv druhové příslušnosti; Dona Quijota – genitiv přirovnávací; pátek – akuzativ časový; maličkosti – genitiv objektový; mrazem – instrumentál původce děje; rok – akuzativ časový; dětí – genitiv množství; Schneidrovi – dativ zřetelový; zlostí – instrumentál příčiny; tváře – genitiv vlastnosti; vody, chleba – genitiv partitivní