Adobe Systems
Barokní čeština
1
Barokní čeština
CJJ16 Vývoj spisovné češtiny

Adobe Systems
Barokní čeština
2
Barokní čeština
̶období cca od roku 1620 do roku 1775,
̶
̶období vývoje jazyka, které bylo od počátků národního obrození vnímáno mimořádně negativně,
zpravidla chápáno jako období jazykového úpadku (Dobrovský, Jungmann), později regrese spisovného
jazyka (Havránek, Šlosar),
̶
̶termín barokní čeština je zavádějící – váže se k uměleckému slohu této doby, nikoli jazyku, vedle
toho se objevují označení pobělohorská nebo protireformační čeština (Bečka),
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
3
Barokní čeština – chronologie
̶barokní čeština dlouho vymezována negativně jako období stínu vrženého Bílou horou až k počátkům
moderní kodifikace / moderní české společnosti,
̶
̶chronologie stanovena mimolingvistickými faktory, jak ukazují symbolické letopočty-milníky,
̶
̶začátek barokní epochy
1620 = bitva na Bílé hoře,
̶
̶
̶alternativní letopočty konce barokní epochy:
1773 = zrušení Tovaryšstva Ježíšova,
1774 = zavedení povinné školní docházky,
1775 = zřízení katedry českého jazyka na Vídeňské univerzitě,
1780 = nástup Josefa II. na trůn,
1781 = toleranční patent / zrušení nevolnictví.

Adobe Systems
Barokní čeština
4
Negativní hodnocení barokní češtiny
̶negativní hodnocení zakódováno do samých počátků moderní české společnosti
̶
̶
spojeno s kodifikaci moderní češtiny,
̶
̶souvisí s většinovým pojetím českých dějin, které spatřuje jejich vrchol v reformaci a humanismu
(Masaryk).
̶
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
5
Kodifikace moderní spisovné češtiny
̶první obrozenecké generace
Ø
Ø odmítli soudobý jazyk běžné literární produkce konce 18. stol. (noviny, zábavná literatura,
kramářská píseň, praktické příručky apod.),
Ø
Ø namísto toho kodifikovali archaický jazyk, který se uchoval ve sféře církevní komunikace
(reprezentantem prestižní překlad Bible svatováclavské),
̶
̶volba této archaické normy vycházela z toho, že korespondovala s jazykem předchozího
humanistického období, které obrozenci považovali za zlaté období jazyka (a literatury).

Adobe Systems
Barokní čeština
6
„Syndrom národního údělu“
̶čím více se česká společnost vzdalovala v čase konci 18. stol., tím více se zesilovalo negativní
hodnocení barokní doby,
̶
̶Z. Starý dává do souvislosti s vládnoucím přístupem k jazykové kultuře 2. pol. 19. stol., tj. s
purismem,
̶
̶puristé odůvodňovali své umělé zásahy do jazyka tím, že spisovný jazyk považovali za oslabený,
̶
̶puristé viděli příčiny neutěšeného stavu češtiny v úpadku českého jazyka a české společnosti
pobělohorské doby, kdy se v důsledku rekatolizace, centralizace a germanizace dostali Čechové a
čeština do podřadné pozice ve státě,
̶
̶logika byla následující: byl-li národ v úpadku, musel být v úpadku i jeho prestižní reprezentant,
tj. jazyk.

Adobe Systems
Barokní čeština
7
Josef Zubatý: O úpadku našeho knižního jazyka (Naše řeč 1919) I
Že stav, v jakém dnes shledáváme jazyk český, není utěšený, jest vůbec známo i uznáno. Vím dobře,
že tak nelze mluviti o českém jazyce vůbec. […] budiž Bohu žalováno, že ve veliké části písemnictví
dnešního množí se skoro den ode dne znaky jazykové zkázy, znaky svědčící o nedostatku dobré vůle, o
nedostatku úcty k dědictví po našich lepších otcích; […]
Odkud tato zkáza?
Jedním z hlavních pramenů jejích je naše národní neštěstí, které tolik nám škody přineslo i po
jiných stránkách našeho národního života. Měli jsme své základy, z nichž se již vyvíjela knižní
mluva česká tak, jako se vyvíjela knižní mluva u národů jiných. Vyvíjela se přirozeným způsobem,
tak, že spisovatelé vnášeli do svých děl živý poklad jazyka národního, jenž v nich samých žil.
Stáli ovšem na půdě připravené osvětou cizí, osvětou národů, jež vytvořily skutečné písemnictví
před námi: to byla věc, jež urychlila vznik písemnictví českého, vznik knižní mluvy české stejně,
jako se dělo všude, kde národ tvořící písemnictví nemusil konati sám prvních prací průkopnických.
[…]
Kam tento vývoj mluvy knižní spěl, vidíme na památkách našeho písemnictví z 16. a 17. století, na
př. na spisech právnických, na rozličných knihách doby veleslavínské, na bibli Kralické, na českých
dílech Komenského.

Adobe Systems
Barokní čeština
8
Josef Zubatý: O úpadku našeho knižního jazyka (Naše řeč 1919) II
Nemusím dlouho vypravovati, co se stalo u nás. Naše národní samostatnost byla povalena, výkvět
našeho národa vyhnán do ciziny, zbytek jeho stlačen pod cizí jho, zničená osvěta domácí nahrazena
osvětou cizí, národní písemnictví sníženo skoro jen na nejnuznější potřeby života denního, národní
jazyk vytlačován z míst, ze kterých se měl na věky ozývati. Cizímu a nepřátelskému panovnickému
rodu jazyk český byl jazykem lidu podrobeného, kterému jen z milostivé blahosklonnosti dopřáváno ve
skrovné míře místa, který v životě státním a úředním se jen krčil jakousi setrvačností, jejíž síly
stále ubývalo. Že by bylo povinností vlády, podati hynoucímu jazyku pomocné ruky, nezdálo se ani
přirozeným Čechům, neřku-li jejich utlačitelům. Vrstvy vyšší tímto stálým tlakem odnárodňovány, a
zachovaly-li se v ústech jejich příslušníků zkomolené zbytky jazyka domácího, stalo se tak skoro
jen proto, že české byly chůvy, které pěstovaly děti panské, že bylo přece potřebí tolik češtiny,
aby se pán mohl dorozuměti se sluhou. Jen ten prostý lid zůstával českým; a setkáme-li se s Čechy
ve vrstvách vyšších, čteme-li dokonce i o českých spisovatelích v těchto temných dobách našich
dějin, jsou to výjimky a skoro jen mužové, kteří z prostého lidu pošli a věrni zůstali svému
původu.
Že v takovýchto dobách nelze očekávati utužování a prohlubování tradice knižního jazyka, že nastati
musil a také nastal její úpadek, nemusím teprv vykládati. Nemusím ani vykládati, že tento úpadek se
nejevil jen v písemnictví, že přesahoval z něho i do samého života našeho lidu. Cizí živel ovládl v
městech a potlačoval živel domácí: smíme se diviti, že domácí živel i mluvou podléhal živlu cizímu,
že se stopy cizího vlivu jevily na jeho mluvě, i když mluvil jazykem rodným? […] A vesnický náš lid
zůstal mimo kraje, kde přímo sousedil s obyvatelstvem jazyka cizího, podnes skoro nedotčen cizotou.

Adobe Systems
Barokní čeština
9
Koncept diskontinuitního vývoje
̶v průběhu 19. stol. se vytvořil koncept vývojové diskontinuity spisovné češtiny,
̶
̶
̶podle něj novodobá spisovná čeština navazuje na jazyk humanistický, tj. je v podstatě bez vazeb na
jazyk předchozího období (ještě u Hausenblase),
̶
̶
̶barokní období mělo tvořit „vývojovou lakunu“ nebo „slepou vývojovou kolej“.
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
10
Charakteristiky barokního období
̶nejde o období jazykového úpadku,
̶
̶nejde o období diskontinuitního vývoje – čeština národního obrození na předchozí období navazuje –
bez vývoje v barokním období by nebylo národního obrození,
̶
̶vývoj spisovné češtiny se vyznačuje některými zásadními redukcemi:
̶
Øv sociální bázi,
Ø
Øve funkčním rozpětí.

Adobe Systems
Barokní čeština
11
Důsažné společenské změny
̶odliv nekatolických elit do exilu v důsledku politické persekuce a rekatolizace – ztráta jazykově
českých elit,
̶
̶katastrofální lidské ztráty v důsledku válečných útrap během 30leté války (zpravidla se uvažuje o
třetinové ztrátě obyvatelstva) – úbytek českého obyvatelstva kompenzován vnitřní kolonizací (často
německým obyvatelstvem z méně postižených horských oblastí),
̶
̶germanizace v průběhu osvícenských reforem (školství, právo, státní a místní správa).

Adobe Systems
Barokní čeština
12
Čeština vyvíjí ve dvou (třech / čtyřech / více ?) doménách
domácí (převážně oficiální katolická) doména
zahraniční (z velké části exilové a nekatolické) domény
•Čechy a Morava,
•Slezsko (zlomový rok 1740),
•Slovensko / Horní Uhry (čeština slovenské redakce),
•Polsko (Lešno),
•německy mluvící země (Sasko, Lužice, Braniborsko).

Adobe Systems
Barokní čeština
13
Vývoj v jednotlivých doménách sice odlišný, přesto v lecčem podobný
̶redukce funkčních oblastí,
̶
̶redukce sociální báze,
̶
̶bilingvní nebo diglosní situace → čeština pod vlivem dalších jazyků,
̶
̶konfesionalizace.
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
14
V obou doménách je udržována tradice vyspělého jazyka konce 16. stol.
̶
̶Převaha duchovní produkce – normotvorným textem jazyk bible:
̶
Økatolická Bible svatováclavská (1677‒1715), vydaná zásluhou Tovaryšstva Ježíšova,
Ønekatolická Bible hallská (1722), vydaná zásluhou slovenských luteránů.
Obě bible navazují na tradici Bible kralické.
̶V domácím prostředí je tento jazyk vznešeného biblického stylu označován jako jazyk svatopísemský.
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
15
Sociální redukce zesiluje během 18. stol.
̶
̶autoři většinou příslušníci neprivilegovaných vrstev, tj. kněží nebo řeholníci, učitelé, nižší
úředníci a písmáci,
̶adresáti opět příslušníci neprivilegovaných vrstev městského a venkovského obyvatelstva,
̶
̶
̶čeština získává neprestižní postavení (na úkor latiny a němčiny).

Adobe Systems
Barokní čeština
16
Pro celé období je příznačná postupná redukce funkčního rozpětí
̶velmi rychle čeština opouští oblast vědecké komunikace,
̶Obnoveným zřízením zemským byla němčina zrovnoprávněna s češtinou, fakticky to znamenalo začátek
procesu, na jehož konci se němčina stává základním jazykem administrativním a právním,
̶
̶
̶od začátku 18. stol. čeština opouští oblast náročné umělecké tvorby.
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
17
Zpomalení vývoje spisovné češtiny
̶takto funkčně a sociálně redukovaná spisovná čeština nereagovala na dynamický vědecký
a společenský vývoj západní Evropy zejména v 18. stol.,
̶
̶
̶vývoj jiných evropských jazyků v období osvícenství akceleroval, na což spisovná čeština nebyla
schopna reagovat,
̶
̶
̶čeština tak nerozšířila své výrazové a tvárné prostředky, což způsobilo její bouřlivý vývoj v
období obrozenském.

Adobe Systems
Barokní čeština
18
V průběhu 18. stol. stále vysoká produkce českých textů
̶především texty nenáročné produkce určené méně vzdělaným společenským vrstvám – jazyk nízkého
stylu
̶
•zábavná produkce,
•lidové drama,
•kramářské tisky (kramářské písně, pověrečné tisky, proroctví, svaté obrázky s modlitbami apod.),
•praktické příručky (kuchařky, hospodářské knihy, příručky pro porodní báby apod.),
•od 20. let také noviny;
̶
̶jazyk vysokého stylu uchováván v kazatelských sbírkách, kancionálech, nábožensky vzdělávací
produkci a zejména Bibli svatováclavské.
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
19
Jistý rozestup mezi sférou tištěných a rukopisných textů
̶tištěné texty více žánrově zploštěné – více ovlivněny cenzurou i absencí náročného zákazníka,
̶
̶
̶ve sféře rukopisných textů je možno pozorovat větší žánrovou pestrost,
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
20
Čeština barokního období stylově diferencovaná
̶jazykové památky 17. a 18. stol svědčí o stylové diferenciaci jazykových prostředků
̶
Vysoký styl (svatopísemský jazyk)
×
nízký styl
tradiční jazykové prostředky
•typické pro vysoký styl konce 16. stol.
•které v běžně mluveném jazyce na většině jazykového území zanikly
mluvenostní formy, které neměly nářeční zakotvení (vyskytovaly se na celé české jazykovém území)

Adobe Systems
Barokní čeština
21
Prostředky stylové diferenciace
Vysoký styl:
grafika: přesná distribuce <i>–<y>, odlišování <l>–<ł> podle etymologie, <ğ> pro /g/,
fonologie: změny ý > ej, é > í jen uprostřed slova (výbor, dejm, halíř, nýbrž), v koncovkách
adjektiv a zájmen výjimečné (dobrýmu, dobrej), absence protetického v- (okno), absence ú- > ou-
(usta, udolí),
morfologie: původní formy instr. pl. m. a n. městy, uchovávání rodových rozdílů v plurálu ta milá
koťata, původní jmenné formy složené deklinace posesivních adjektiv v sg. Petrův, Petrova,
Petrovu..., původní formy koncovek 3. os. pl. prosí, trpí, sázejí, infinitivní koncovka -ti uměti,
syntax: syntaktické latinismy, kongruentní přechodníky, uchovávaní záporového genitivu, užívání
s-ového přechodníku, složité souvětí.
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
22
Čeština barokního období – morfologie, deklinace
̶definitivní prosazení akuzativu-nominativu v plurálu o- a jo-kmenů: cukroví Potoci → cukrové
potoky,
̶
̶unifikace některých plurálových koncovek mužského a středního rodu, zejména instrumentálu: zuby →
zubami / zubmi → zubama, ženami → ženama,
̶sg. deklinace posesivních adj. typů otcův a matčin přijímá tvary složené deklinace adjektiv:
otcového / otcovýho, otcovému / otcovýmu atd.,
̶
̶stírání rodových rozdílů v plurálu adjektiv a zájmen: ta májová koťata → ty májové koťata / ty
májový koťata.

Adobe Systems
Barokní čeština
23
Čeština barokního období – morfologie (konjugace)
̶unifikace koncovek 3. os. pl.  typů prositi, trpěti a sázeti: prosí, trpí, sázejí → prosejí,
trpějí, sázejí,
̶
̶definitivní zařazení opisného pasiva do systému českých časů: byl jsem volán = minulý čas, jsem
volán = prézens, budu volán = futurum,
̶
̶infinitivní -ti se mění na -t: nést, prosit, moct,
̶
̶3. os. sg. atematického slovesa jest se mění na podobu je:
̶
̶definitivně se prosazuje forma 2. os. sg. kondicionálového auxiliáru: nesl by → nesl bys / by si,
̶
̶zaniká minulý přechodník a přítomný přechodník se užívá jak od dokonavých, tak nedokonavých sloves
– pouze v textech vysokého stylu uchovány shodné formy.
̶
̶
̶
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
24
Čeština barokního období – syntax
̶kolem roku 1700 kulminuje ústup genitivu záporového: neměl dětí → neměl děti,
̶
̶pod vlivem němčiny se v některý žánrech prosazuje koncové postavení verba finita v zanořených
(vedlejších) větách,
̶
̶pod vlivem němčiny se jako zdvořilostní formy definitivně začalo užívat oslovení v 3. os. pl.
(tzv. onikání).
̶
̶ústup enklitického ť (zůstává omezeno na vyšší styl, především biblický překlad),
̶
̶konstituovalo se několik nových spojek, resp. se podstatně změnil jejich význam (funkce): jakmile,
anobrž, nýbrž, aniž, ale však → však ale, vylučovací buď ‒ buď bylo vystřídáno dvojicí buď ‒
(a)nebo,
̶
̶v dílech vysokého stylu
Øvliv latiny, podobně jako v humanistickém období, např. infinitivních vazeb nebo navazujících
relativ,
Øobliba složitých souvětí (postrádajících pravidelnost periody).

Adobe Systems
Barokní čeština
25
Čeština barokního období – slovotvorba
Derivace
̶užívání substantiv verbálních typu volání a bití dosahuje vrcholu,
̶
̶jejich pádová homonymie vede k rozvoji konkurenčního typu dějových jmen pomyšlená,
̶
̶velmi dynamické jsou substantivní deverbální typy obsahující sufixu ‑ka, včetně variant ‑čka
(zívačka), ‑vka (běhavka), ‑nka (domněnka) a ‑tka (pitka),
̶
̶u sloves roste produktivita kategorie násobenosti: rozjímávati, dokonávati.
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
26
Čeština barokního období – slovotvorba
Kompozice
̶roste počet složenin s prvním členem substantivním v genitivním tvaru (krveprolití, knihvazač)
a s prvním členem adjektivním (křivopřísaha, ostrovtip),
̶
̶rozvíjejí se kompozita ze dvou adjektivních základů (modrobledý) a se zadním členem v podobě
adjektivizovaného přechodníku (okolostojící).

Adobe Systems
Barokní čeština
27
Čeština barokního období – lexikum
̶neústrojně vytvořené neologismy (Rosa, Pohl) neměly vliv na dobový úzus,
̶
̶vývoj stagnuje v oblastech vědy, administrativy, práva, školství a počínajícího průmyslu,
̶
̶výrazný vliv němčiny: celer, kamrlík, karfiol, piksle, šunka,
̶
̶vliv němčiny v používání (často latinizovaných) sloves typu examinirovati,
̶
̶vliv latiny v oblasti administrativy, práva a vědy (až do konce 18. stol. je latina vyučovacím
jazykem na gymnáziích a univerzitě),
̶
̶o vlivech cizích slov v dobovém konverzačním jazyce svědčí V. J. Rosa ve svém Discursus Lypirona:
kavalér, lamentací, paciencí,
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
28
Období prohlubování nářeční diferenciace
̶utužení nevolnictví znemožňující volný pohyb obyvatelstva podpořilo prohloubení nářečních rozdílů,
̶
̶dosáhla vrcholu ve 2. pol. 18. stol,
̶
̶vznik lokálních inovací, které vedly k vnitřní diferenciaci nářečních skupin, např.
Ø
Øzměny krátkého vokalismu v středomoravských nářečích (u > o̬/o, y > e̬/e, i > ə, o > u),
Ø
Øna západních okrajích východomoravské oblasti se vyvinuly specifické typy nářečí
hranicko-kelečského a dolského se sekundárními diftongy ej a ou (řejkat, nouž),
Ø
Øv oblasti nářečí slezských došlo k zániku samohláskové kvantity,
Ø
Øpatrně vznikla východočeská koncovka dat.sg. mask. ‑oj(i) < ‑ovi (bratrovi → bratroj).

Adobe Systems
Barokní čeština
29
Jazyk J. A. Komenského (1592–1670)
̶svým životem, činností i jazykem tkví ještě v humanistické fázi – lze říci, že v jeho jazyce se
humanistická fáze završuje,
̶
̶autor reflektující jazyk teoreticky,
̶
̶autor poprvé záměrně užívající dialektismy – v humanistické fázi nepřijatelné.
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
30
Jazyk J. A. Komenského
Komenského mimořádně rozsáhlá produkce ukazuje autora mimořádně vzdělaného a kultivovaného, který
dokáže svůj jazyk přizpůsobit podle stylového záměru,
̶
̶
̶jazyk Komenského děl ztělesňuje normu jazyka vysokého stylu, jak se konstituovala na konci 16.
stol.,
̶
̶
̶nicméně na srovnáni Didacticy a Informatoria lze demonstrovat, že je schopen modifikovat styl
svých textů podle recipientů:
Ø
Øjazyk vědecký (Didactica),
Ø
Øjazyka „populární“ (Informatorium).
̶
̶
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
31
Jazyk J. A. Komenského
̶hláskosloví a morfologie korespondují s Biblí kralickou: výjimečné případy diftongizace ý > ej
(hlemejžď, vejr) a diftongizace ú- > ou- v iniciální slovní pozici (oud, ouhoř),
̶
̶
̶objevují příležitostně vlivy východomoravského dialektu (huba, vyrostati, růstly, v lesi,
o tituli, v kapsi, v hrůzi, dlážka, truhlář),  vzácné i jiné (střešně, šklubati),
̶
̶
̶pro Komenského je příznačný pl. přechodníku přítomného bez koncovky -e (majíc) – tvar fem. se pak
lišil od tvaru pl. krátkostí kmenotvorného vokálu (majic).

Adobe Systems
Barokní čeština
32
Jazyk J. A. Komenského
̶větná a souvětná stavba komplikovaná: bohatě rozvité větné členy, několikanásobné větné členy,
interpozice, užívání navazovacích relativ,
̶
̶
̶místo pravidelně konstruované periody se objevuje tzv. periodicum, složité souvětí, které není
pravidelně vnitřně organizováno, nýbrž je přerušováno interpozicemi a vsuvkami,
Půjdeme-li zajisté opět in scholam naturae na naučení, naučíme se tam: jak dělati, aby nejen to,
čemu se učíme, stálé bylo, ale také, abychom víc, než se naučíme, uměli: to jest aby učedlník, ze
školy vyjda, nejen něco z preceptorských diktat nebo odjinud vyříkati uměl, ale aby sam z gruntu
věcem všechněm vyrozumíval a věděl, což ví, ne pro něčí vypravování aneb podlé domnění toliko, ale
podlé pravdy: a vedlé toho jemu samému čím dál tím víc se oči odvíral. Didactica, to jest Umění
vyučování
̶
̶
̶Komenského inovací je také proměnnost slovosledu.

Adobe Systems
Barokní čeština
33
Jazyk J. A. Komenského
̶Komenský se projevuje jako velký mistr slova – jeho slovní zásoba je bohatá s velkou paletou
rozličných rejstříků,
̶
̶
̶využívá slovotvorných možností češtiny: k intelektualizaci jeho slovní zásoby užívá typ ‑(i)tedlný
(nezpytatedlný, snesitedlný) nebo verbálních substantiv, mezi nimiž se jako novinka stkví jména
typu ohledaná,
̶
̶
̶Komenský také užívá kompozic, např. substantivní s prvním členem adjektivním (křivopřísaha)
a adverbiálním (znovuzrození), včetně expresivně zabarvených proprií (Všudybud).
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
34
Zásluhy jezuitského řádu o český jazyk a českou literaturu
̶hlavními nositeli spisovné češtiny se stali v domácím prostředí členové jezuitského řádu – Václav
Matěj Štejer, Jiří Konstanc, Jan Barner, bratři Matěj a Jan Tannerové, mezi obhájce češtiny pan
patřil Bohuslav Balbín (píšící latinsky),
̶
̶i když byla jejich činnost protireformační, inklinovali k tradici spisovné češtiny pěstované
českými nekatolíky (jako byli Veleslavín či Komenský),
̶
̶významnou kulturní institucí se stalo „nakladatelství“ Dědictví svatého Václava vzniklé z
pozůstalosti matky M. V. Štejera, které vydávalo české (z hlediska katolické nauky pravověrné)
knihy.

Adobe Systems
Barokní čeština
35
Bible svatováclavská
̶vydaná díky finanční podpoře Dědictví svatého Václava,
̶
̶vydána v klementinské tiskárně, a to ve třech dílech: Nový zákon 1677, Starý zákon 1712 (Prorokové
a Knihy Makabejské) a 1715 (Pentateuch, historické a mudroslovné knihy),
̶
̶první úplný katolický překlad potridentské Vulgáty (tzv. Sixto-Klementiny),
̶
̶vznikla v prostředí pražských jezuitů: překladatelé Jiří Konstanc (1607–1673), Matěj Václav Štejer
(1630–1692) a Jan Barner (1643–1708), na definitivní redakci 1712 a 1715 se zřejmě podílela další
osoba (podle Koupila),
̶
̶podobně jako Bible kralická obsahuje rozsáhlé věroučné komentáře.

Adobe Systems
Barokní čeština
36
Bible
svatováclavská
komentáře a exegetické výklady
odkazy na paralelní
biblická místa
novozákonní znění

Adobe Systems
Barokní čeština
37
Bible svatováclavská
̶podle J. Vintra překladatelé Bible svatováclavské vědomě navazovali na jazyk Bible kralické,
textově pak na Bibli benátskou (NZ), na Melantrichovu bibli ve Veleslavínově úpravě (SZ),
̶
̶
̶autoři tedy postupovali nejen jako překladatelé, ale také jako adaptátoři/redaktoři,
̶
̶
̶vědomý příklon k předchozí tradici způsobil, že jazyk vlastního překladu Bible svatováclavské je
archaický (v dobové terminologii svatopísemský) a že zachovává vrstvu jazykových prostředků, které
z dobového jazyka ustupují,
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
38
Bible kralická – Bible svatováclavská

Adobe Systems
Barokní čeština
39
Bible svatováclavská
̶jazyk jednotlivých částí Bible svatováclavské manifestuje stylové rozpětí spisovné barokní
češtiny,
̶
̶jazyk Nového zákona stojí blíže tehdejšímu jazykovému úzu než o dvacet let mladší český text
Starého zákona, který záměrně archaizuje (Vintr),
̶
̶jazyk biblického textu kontrastuje s jazykem komentářů, který přijímá progresivní formy, které
nebyly přípustné pro slavnostní biblický styl (Vintr),
̶
̶podobně je možno pozorovat rozdíly v překladatelské strategii: některé části Nového zákona jsou
silně závislé na latinských syntaktických konstrukcích, což souvisí s důrazem na doslovnost
upřednostňovanou tridentským koncilem.

Adobe Systems
Barokní čeština
40
Básnický jazyk
̶mimořádných kvalit dosahuje básnická tvorba,
̶
̶významným autorem Fridrich Bridel, který je autorem exkluzivní skladby Co Bůh? Člověk?, ve které
pracuje s eufonií, antitezí a rafinovanou metaforikou,
̶
̶jistou inovací se vyznačuje epizodní alamodová poezie Václava Jana Rosy, který užívá dobovým
módních cizích slov (Discursus Lypirona).
̶
̶básnický jazyk se rozvíjí zejména v žánru kancionálové písně – mimořádnou jazykovou hodnotou se
vyznačují díla Adama Michny z Otradovic, pro kterého je příznačné využívání domácích přírodních
obrazů a deminutiv.
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
41
Kramářská píseň
̶dělí se na světskou a náboženskou,
̶
̶její tradice trvá do konce 19. stol.,
̶
̶náboženské úzce souvisí s kancionálovou písní (výrazný podtyp tvoří písně poutní),
̶
̶světské písně navazují na tradici letákové produkce 16. stol.,
̶
̶médium, ve kterém se mísí tradice jazyka vysokého stylu, který absorbuje prvky mluveného jazyka.

Adobe Systems
Barokní čeština
42
Jazyk Fridricha Bridla

Adobe Systems
Barokní čeština
43
Kazatelství (homiletika)
̶vedle kancionálové písně žánr, jehož kontinuita přesahuje z humanistického období až do 19. stol.,
̶
̶jelikož je určena širokému okruhu posluchačů kombinuje jazykové prostředky vysokého stylu
s prostředky stylu nízkého (Fidlerová) – podobně jako kramářská píseň,
̶
̶vrcholí v homiletické produkci 1. třetiny 18. stol. hlásící se k dobově modernímu směru, který
k nám proniká od 2. pol. 17. stol. a který se někdy nazývá konceptuální kázání (O. F. de Waldt,
B. H. Bilovský či D. I. Nitsch),
̶
̶konceptuální kázání jsou založena na důmyslně komponované struktuře vycházející z neotřelého
nápadu, který kombinuje zdánlivě neslučitelné prvky a používá k tomu důmyslné metody argumentace.

Adobe Systems
Barokní čeština
44
Stylové užití dialektismů
̶někteří autoři odmítají dialektismy jako barbarismy (např. Rosa),
̶
̶podobně se dialektismům většina autorů vyhýbá,
̶
̶už bylo řečeno, že jako první začal jako stylově aktivní prostředky užívat J. A. Komenský,
̶
̶nicméně se s nimi lze setkat i jinde: zpravidla jako prostředku typizujícího postavy v divadelních
hrách nebo pašijích,
̶
Ønapř. pastýři používají valašské dialektismy jako kontrastu ke spisovné češtině andělů,
Ø
Øve hrách hovoří sedláci hanáckým dialektem.

Adobe Systems
Barokní čeština
45
Čeština „divadelních her“ a „oper“
̶typické svým venkovským prostředím
Ø
Ø pro venkovské publikum (některé si zachovaly tradici až do 19. století), vyznačuje se tématy
spjatými v církevním rokem, zásadními svátky a svatými (vánoční, velikonoční či masopustní náměty,
o umučení Jana Nepomuckého), vedle toho také válečné události (válka s Turky),

Øznámá jsou Kocmánkova rukopisná interludia,
Ø
Ø specifickou pozici zaujímají tzv. hanácké zpěvohry, vznikající od poloviny 18. století (vyznění
je parodické – autoři se trefují do života a hodnot vyšších společenských vrstev (více níže).

Adobe Systems
Barokní čeština
46
Hanácká opera Pargamotéka (= pragmatická sankce)
̶1747, Ignác Plumlovský,
̶
̶dvouaktová česká „opera“ v hanáckém nářečí, která patří do cyklu tzv. hanáckých oper,
̶
̶zachovalo se jen libreto,
̶
̶jak napovídá název, tématem jsou války o rakouské dědictví,
̶
̶Marie Terezie vysílá ke čtyřem evropským dvorům jako vyslance purkmistry hanáckých obcí, ti se
však vracejí s nepořízenou a radí císařovně spoléhat se na vlastní síly.

Adobe Systems
Barokní čeština
47
Pargamotéka – ukázky

Adobe Systems
Barokní čeština
48
Historiografie
̶oblíbený žánr 17. a 18. stol. byť v 18. stol. ustupuje ze sféry tištěných textů (je však
zastoupena celou řadou rukopisných historiografických textů),
̶
̶jazykově představuje opět mix vysokého a nízkého stylu, protože je určena širšímu publiku,
̶
̶specifické místo zaujímají Kořínkovy Staré paměti kutnohorské,
̶
Ørafinovaná kompozice a bohatý rejstřík výrazových prostředků (včetně hornické terminologie),
Ø
Øproloženo poezií – vrcholným partem je slavičí sonáta.

Adobe Systems
Barokní čeština
49
Kořínek paměti kutnohorské

Adobe Systems
Barokní čeština
50
Počátky české publicistiky
̶od r. 1719 vycházejí první soustavně vydávané noviny (Pražské poštovské noviny nebo také Sobotní /
Outerní pražské poštovské noviny), roku 1785 název Schönfeldské císařsko-královské pražské noviny,
̶
̶
̶jazyk novin se zprvu neodlišuje od dobové spisovné češtiny nižšího stylu, v jejich slovní zásobě
jsou časté germanismy, podobně jako v pražské mluvené češtiny.
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
51
Počátky české publicistiky – Postilion
Oznamuje se všem list tento čtoucím (jednomu každému s náležitou uctivostí), kterak já maje na to
od Výsoce Vzactné Vrchnosti milostivé dovolení, jakož i od Jeho Milosti Císařské obvzláštné
privilegium neboližto nadání z oné Lásky, kterou jakožto pravý vlastenec k mé nejmilejší Vlasti, to
jest k národu a jazyku českému po vše časy zachovávám, pro ty vše spoluvlastence mé, kteří (jak na
pravé syny sluší) s jazykem matky své milé nepohrdají, nýbrž jej zachovati, rozmnožiti a v květ
uvesti vinšují, noviny aneb sepsání přiběhů nových v dotčeném jazyku tisknouti a najevo vydávati
jsem sobě uminil. Jakož i od mnohých již lét od moudrých i vzactných lidí vinšováno bylo. A zajisté
ažposavád slušně, a náležitě se divili: jak by 1 se to vyrozuměti mělo, že když ve Vlaších žádné
skoro jiné Noviny, než vlaské, v Francouzích francouské, v Španihelích španihelské a tak dále
slyšeti není, v Čechách ve všech jiných téměř jazycích, krom toliko samého našeho českého čtené a
slyšané bývají. Poněvadž nicméně řeč tato naše netoliko v vzáctnosti, obširnosti a libosti všem
jiným rovná, ale i nad mnohé jiné přednější a našemu milému Patronu a Dědiči svatému Vácslavu
(jakožto z mnohých historiji a letopisův máme) nade vše milejší jest; tak že i od starších předkův
a otcův naších, nejináč, než řeč svatovácslavská nazvána bývala. Pročež abych jednou oumysl můj
v skutek uvedl, vysílám list tento přitomný jak nějakého předchůdce a vše pravé vlastence,
jmenovitě pak všecky vzactných staročeských rodův vysoce urozené potomky, vše staročeských měst
slavný magistráty a obce, vše jazyku našeho pravé milovníky, a učené Čechy k čtení novin těchto
respective poníženě a služebně zůví; a přitom následující správy dodávám. 1. číslo

Adobe Systems
Barokní čeština
52
Ztráta prestiže spisovného jazyka vyvolává pocit ohrožení
̶
̶formulace jazykových práv:
̶
Bohuslav Balbín. Dissertatio apologetica [rkp.], 1672–1673.
Václav Jan Rosa. Části předmluvy k Čechořečnosti, 1672.
Antonín Frozín. Předmluva k jeho překladu Obroviště Mariánského Atlanta, 1704.
[…]
̶
̶
̶čeština = jazyk svatováclavský (viz výše ukázku Postilionu, níže Rosovu Čechořečnost).
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
53
Obrana češtiny v Rosově Čechořečnosti
Dedikace
[…] veden BOŽÍ vůlí a působením sv. Václava, knížete a nejsvětějšího patrona Království českého a
nejmocnějšího ochránce jazyka a svého českého národa, […]
Předmluva
[…] Ale abych se vrátil к svému záměru: konečně zvláštním cílem této mé mluvnice je také to, abych
ukázal vznešenost a půvab našeho jazyka, který mi po latině a řečtině předčí jiné nám známé jazyky.
1) Půvab a výraznost jazyka nepochybně spočívá ve dvou věcech: ve způsobu označování věcí a ve
výslovnosti. V tom zaujímá slovanský neboli český jazyk opravdu prvenství. Intelekt je chválen za
to, když chápe a pojí má věci tak, jak jsou o sobě, a stejně tak je chválen jazyk, když pojmenovává
věci tak, jak se přirozeně a samy o sobě dějí, takže se zdá, že se v našich uších ozývá přirozený
zvuk každé věci a následně se v mysli zobrazí její podstata. Jestliže zkoumáme zdroje a původ slov
českého jazyka, rozhodně zjistíme že jména i slovesa jsou z velké části odvozena ze svého pravého a
přirozeného zdroje. Jména živočichů jsou utvořena od jejich vlastních při rozených zvuků (říká se,
že jsou živočichům vlastní; nikoliv Rekové, nikoliv Latinové, nikoliv Germáni atd., ale myje
nazýváme jejich pravými vlastní mi zvuky) a jména stromů i bylin podle přirozených projevů nebo
aspoň podle nějaké přirozené vlastnosti. Ale také slova, jimiž hovoříme o kterékoliv naší lidské
činnosti, původně pocházejí z nějakého přirozeného zvuku, kte rý vzniká rukama, nohama, ústy nebo
prostřednictvím vody, větru, dřeva, kamení atd. Jiná slova jsou pak nejspíše odvozena z jazyka
hebrejského, v němž je patrno velmi mnoho stop původního přirozeného jazyka, o kterém se věří, že
byl v ráji. To nebude moci uvádět v pochybnost ani popírat ten, kdo si přečte Komenského Lexicon
Boémicum, v němž demonstruje původ všech českých slov.

Adobe Systems
Barokní čeština
54
Čeština v exilu I
̶český exil probíhal v několika vlnách až do pol. 18. stol.,
̶
̶významnou roli sehrálo Slezsko, které bylo do roku 1740 součástí zemí Koruny české – zde totiž
byly Habsburkové nuceni tolerovat nekatolíky (pro češtinu významným centrem Těšín),
̶
̶vedle toho řada zahraničních center:
Ø Polsko (Lešno),
Ø Slovensko (Skalica, Žilina, Púchov) – zde splynula s domácí luteránskou tradicí „bibličtiny“,
přesněji češtiny slovenské redakce,
Ø Lužice (Žitava),
Ø Sasko (Halle n. Sálou),
Ø Braniborsko (Rixdorf).

Adobe Systems
Barokní čeština
55
Čeština v exilu II
̶vysokými jazykovými kvalitami se vyznačují díla první vlny českého pobělohorského exilu, kromě
Komenského podukce např. kancionál Cithara sanctorum J. Třanovského,
̶
̶mezi významné autory mladších generací patří:
̶
ØVáclav Klejch (1678–1737), emigrant z východních Čech, který se v Žitavě stává majitelem tiskárny,
v níž jsou tištěny české knihy, mnohdy pašované ve formě tzv. špalíčků do č. zemí,
Ø
ØJiří Sarganek (1702–1743), Cithara sanctorum,
Ø
ØJan Liberda (1700–1742), Harfa nová – inspirováno pietismem, vyznačuje se velmi rafinovanou
metaforiku spojenou s mystickou erotikou a naturalistickými obrazy Kristova utrpení.
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
56
Jan Liberda, Harfa nová

Adobe Systems
Barokní čeština
57
V barokní době čeština objektem kultivace
̶
̶gramatiky a jazykové příručky,
̶
̶
̶
̶slovníky.

Adobe Systems
Barokní čeština
58
Barokní gramatiky a jazykové příručky
Jan Drachovský. Grammatica Boëmica in V libros divisa,1660.
Jiří Konstanc. Lima linguae Bohemicae, to jest Brus jazyka českého, 1667.
Matěj Václav Štajer. Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti, 1668,
1732, 1781.
Václav Jan Rosa. Čechořečnost. Grammatica linguae Bohemicae quatuor partibus, orthographia,
ethymologia, syntaxi et prosodia constans, 1672.
Tobiáš Masník. Zpráva písma slovenského,1696. Na Slovensku.
Václav Jandit. Grammatica linguae Boëmicae, 1704, 1705, 1715, 1732, 1739, 1753.
Alphabetum Boëmicum, 1718.
Pavel Doležal. Grammatica Slavico-bohemica, 1746. Na Slovensku.
Amadeus a S. Antonio Procházka. Žáček škol pobožných, 1755.
Jan Václav Pohl. Grammatica linguae Bohemicae, 1756, 1764.
Jan Václav Pohl. Neuverbesserte Böhmische Grammatik, 1773, 1776, 1783.
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
59
Barokní slovníky
Jan Amos Komenský. Thesaurus českého jazyka (shořel?)
Jan Amos Komenský. Moudrost starých Čechů (sbírka přísloví)
Václav Jan Rosa. Thesaurus linguae Boëmicae [rkp.].
Daniel Sinapius Horčička. Neo-forum Latino-Slavonicum, 1678. Na Slovensku.
Kašpar Vusín. Dictionarium von dreien Sprachen, Teutsch, Lateinisch und Böhmisch, 1700–1706.
Jan Karel Rohn. Nomenclator, 1764–1768.
Vocabularium Latino-Bohemicum pro usu scholarum nunc denuo diligenter & accurate editum. –
Vokabulář latinský a český, nyní vnově spravený a rozšiřený, 1704.

Adobe Systems
Barokní čeština
60
Václav Jan Rosa (1630?–1689)
̶právník (jeden z mála laických autorů barokní doby)
̶
̶jeho gramatika a slovník představují vrchol odborných zájmů o češtinu předspisovného období,
̶
̶kromě toho autor poezie
ØDiscursus Lipirona, tj. smutného kavalíra, de amore, o lásce (1651)
Øčasoměrné skladby Pastýřské rozmlouvání o narození Páně a překlad Katonových distich vyšly jako
přídavek Čechořečnosti (1672).
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
61
Grammatica linguae Bohemicae… Čechořečnost (1672)
̶latinsky napsané rozsáhlé dílo (poslední díl věnovaný prozodii je latinsko-česky),
̶
̶čtyři díly (pravopis, morfologie, syntax a prozódie) + přídavek s časoměrnou poezií,
̶
̶daří se mu oprostit od tradice latinských gramatik a zachytit specifika češtiny: deklinaci
substantiv řídící se principem životnosti, významovou stránku sloves (kauzativa, vid dokonavý a
nedokonavý, iterativa), jako první si uvědomuje komplementární distribuci některých slovotvorných
sufixů,
̶
̶citlivě snoubí tradici jazyka 16. stol. s dobovým mluveným jazykem, akceptuje variantnost
v tvarosloví a hláskosloví a vidí v ní především příležitost možností rozličného skladu slov pro
prozodické účely (délka a množství slabik pro časomíru),
̶
̶bohužel se nevyhnul zavádění neexistujících slovotvorných typů, např. vyhnanečný = ekvivalent
latinského expellendus, sufix ‑osta k tvoření jmen osob (učenosta, měšťanosta), jeho neologizování
se týkalo zejména terminologie.

Adobe Systems
Barokní čeština
62
Thesaurus linguae bohemicae
̶nevyšlo tiskem, doloženo ve třech (neúplných rukopisech),
̶
̶zřejmě měl k dispozici Komenského slovník,
̶
̶novem je organizace slovníku založená na hnízdování: k základovému slovo pojatému jako hyperlexém
jsou řazena hesla, která jsou od něj odvozena,
̶
̶Rosa promítá do slovníku své gramatické výklady,
̶
̶občas zařazuje své neologismy.
̶
̶

Adobe Systems
Barokní čeština
63
Thesaurus linguae bohemicae – heslo Den I
Den, g. m. dies, Tag. den gako den, declinatur Sicut 2da et 3tia Declinatio, et Præp. casum Singul.
non punctuat, qvia incurreret in Significationen dno. Item declinatur etiam pluraliter sicut
Declinatio 5a fæm de qvo vide Grammaticam. Significat. (każdodenė) qvotidie alle tag. den gako den
muſý robotowati. co den (t. w ſwjtánj) in diluculo, So baldt der tag anbricht. wedne, zadne, de
die, beytag, tags Zeit. dnem y nocý, (we dne y w nocy) diu, noctuq(ve), die ac nocte, tag und
Nacht. pŗede dnem, (pŗed ſwjtánjm) ante diluculum, υor tag. Se dnem, prima luce, bey anbrechenden
tag. den ode dne, de die ad diem, υon tag Zu tag. Adag. den nenj rokem. (proti Netrpėliwým, a
kwapným) na druhý, tŗetj den, (druhého, tŗetjho dne) secundo, tertio die, den andern, dritten tag.
W den Swátečnj, in die festo, in feyertag. w den neypoſłednėgſſj, in die noviſsimo, am jüngſten
Tag, den Swadebnj. u. Swadba.den Práwnj, dies judicialis, Gerichtstag. den gmenowati, den położiti.
(ċas vłożiti, rok położiti) diem constituere, einen Tag ſetzen, beſtimmen.
¶ dennj, adj. diurnus, täglich. dennj ċas, chwjłe, práce.
¶ dennė, adv. (t. wedne, bjłedně, w bjłedni) de die, bey tag. přjď noċně, neb dennė, seu noctu, seu
die uenito.
¶ dennice, g. f. (rannj hwězda, Wenuſſe) Lucifer, Phosphorus, Morgenſtern.
¶ dnes, adv. hodié, heunt.
¶ po dnes, ad hanc diem, bies auf heutigen tag. po dnes ſe wracý, po dnes má ſe wratiti.
¶ dneſſnj, adj. hodiernus, heutig. dneſſnjho dne, l. dneſſnj den, hodierna die, heutigen Tag.
¶ Dneſſek, g. m. (dneſſnj den) hodierna dies, der heütige Tag. Na dneſſek máme doſti. pro die
hodierno habemus satis, υor den heütigen Tag haben wir genug. od dneſſka w týmdni, l. pŗes teyden.
hodie post octo dies. υon heüt Uber achttag. od dneſſka, ex hodierna die. υon heünt an. aż do
dneſſka, l. až po dneſſek, (až do dnes, po dnes) ad hanc diem, bies auf heütigen tag. od dneſſka,
až do Zegtŗka, ab hodierna die, usq ad crastinam. υon heüt, bies auf Morgen. adag. dokud ſe dnes
gmenuge. (t. dokud čas).

Adobe Systems
Barokní čeština
64
Thesaurus linguae bohemicae – heslo Den II
¶ Dnj ſe, dněło ſe, l. dnjło ſe, dnjti ſe, Imp. Neut. ut dnj ſe. (Swjta, rozſwěcuge ſe, den býti
počjna) diescit, es taget.
Dnjwám ſe, freq. Comp. Rozednjti ſe, perf. rozednjwati ſe, Imp. ut giž ſe rozedněło, l. rozednjło.
jam fuit dies, es iſt ſchon tag worden.
¶ Rozednjwá ſe, idem qvod dnj ſe. Composita.
¶ Połedne, g. n. (t. połoden) meridies, Mittag. do połedne, usq ad meridiem, bies auf Mittag.
Odpołedne, l. zpołedne, po połedni, post meridiem nach mittag.
¶ Połednjček, g. m. (čas Zpołednj) tempus post meridianum. Mittagliche Zeit. połednjċka vžjwati.
Shaněti. (geſt po połednj Spáti) post meridiem dormire, nach Mittag Schlaffen.
¶ Połednj, adj. meridianus, Mittaglich. połednj čas, hodina, ſtrana, wjtr. u.
¶ Popołednj, l. Zpolednj, Odpołednj, adj. postmeridianus, nachmittaglich.
¶ Każdodennj, adj. qvotidianus, täglich. Každodennj zymnice, febris qvotidiana.
¶ Každodenně, adv. qvotidie, taglich, alle Tag.
¶ Wſſednė, adv. idem qvod kazdodennė.
Item (w gine dny, krom Neděłe a Swátku) qvolibet alio die, præter diem Dominicum, et festum.
Wſſednė ge tak dobŕe.
¶ Wſſednj, adj. ut wſſednj den, dies profestus, wercktag, wſſednj raucho (t. k wſſednjmu dnj)
vestis pro die profesto, wercktag kleyd. Wſſednj hřjch, (t. obyċegný, caſtý, běžný, każdodennj)
veniale peccatum.
¶ Wſſednjm, wſſedněł, wſſedněti, (obecnjm) inolescere, gemein werden.
¶ Perfectum ejus est, z wſſedňěti. giż ta wěc z wſſedněła, (t. zobecnėła) jam inolevit. die Sach
iſt ſchon gemein worden.
¶ Nádennjk, (děłnjk na den) Operarius, taglöhner.
¶ Nádennjcſký, adj. Nádennicſkým djłem ſe żiwj. […]

Adobe Systems
Barokní čeština
65
Thesaurus linguae bohemicae – neologismy
Armáda, g: f: (Vojsko na Zemi neb na Moři shromážděné :) exercitus, die Armee.
¶ Armádonosta, Armádonoš, g. m. (:Veřejnosta, t: Nejvyšší vojska Správce:) Generalissimus, der
höchste General.
¶ Armádský, adi: (:co k armádě patří:)
¶ Armádství, g: n. (:Auřad Armádonosty:)
¶ Armáduji, armádovati. Sing: Imp: act: (:armádu pořadám, neb vedu:) exercitum ordinare, ducere,
die Armee in die Ordnung stellen, führen
¶ Zarmádovati, perf: (:Armádu zpořádati:) idem armáduji, in Significatione perfecta. Již všechno
vojsko proti Nepříteli pěkně zarmádoval

Adobe Systems
Barokní čeština
66
Pravopis
Navazuje na tradici humanistické epochy. Dvě pravopisné sféry, které se lišily:
̶tiskařský pravopis (také bratrský),
̶
̶písařský pravopis.
̶
M. V. Štejer se v Žáčkovi pokusil o sjednocení obou oblastí, ale to se neprosadilo.
Více viz NESČ, heslo Bratrský pravopis:
https://www.czechency.org/slovnik/BRATRSK%C3%9D%20PRAVOPIS