Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
1
Čeština
2. pol. 20. stol.
CJJ16 Vývoj spisovné češtiny

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
2
Čeština 2. pol. 20. stol.
̶období, kdy se čeština po vyvraždění a emigraci většiny Židů a vyhnání Němců stala na svém
vlastním území jazykovým hegemonem,
̶
̶v poválečné době klesl počet obyvatel českých zemí asi o 2,6 milionu – tento úbytek byl vyrovnán
až v 90. letech 20. stol.,
̶
̶likvidace přirozených sociálních, kulturních a majetkových poměrů mezi obyvateli českých zemí v
době socialismu 1948–1989 vedla k proletarizaci elit a společenskému pozvednutí některých
příslušníků nižších společenských vrstev (z řad proletariátu a drobného rolnictva),
̶
̶značný technický pokrok způsobil rozvoj nástrojů komunikace (televize a rozhlas),
̶
̶postupující urbanizace a industrializace českých zemí vedla ke stěhování obyvatelstva a oslabení
vztahu k tradičním formám života (dříve převážně venkovského, s úzkou vazbou k půdě a rodině).
̶

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
3
Rozšíření sociální báze spisovné češtiny
̶období se stoupající průměrnou úrovní dosaženého vzdělání:
Ø
Ø od 50. let dynamicky rostl počet lidí s dokončeným středoškolským vzděláním (tj. maturitou),
Ø
Ø podobný rozmach zaznamenalo od 90. let 20. stol. vysokoškolské vzdělání,
̶
̶do většiny vysoce kvalifikovaných profesí pronikají ženy, včetně oblastí veřejného života
(učitelky, lékařky, právničky, vědkyně, političky, moderátorky, novinářky aj.) – v těchto oblastech
je nutná schopnost náročnější komunikace mluvené a psané,
̶

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
4
Sbližování mluveného a psaného jazyka
̶posilování role spisovného jazyka a rozšiřování jeho sociální báze způsobilo,
Ø
Ø „demokratizaci“ spisovné češtiny: přibližování spisovného a mluveného jazyka,
Ø
Ø definitivní ústup tradičních teritoriálních dialektů v mluvené komunikaci, a to ve prospěch
§
§obecné češtiny v Čechách a na západní Moravě,
§
§moravských interdialektů a hovorové češtiny na východní polovině Moravy a v přilehlé části
Slezska.

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
5
Další rozvoj institucionální báze spisovné češtiny
̶Kancelář Slovníku jazyka českého České akademie věd a umění se 1946 se přeměnila na Ústav pro
jazyk český, který byl 1953 organizačně začleněn do Československé akademie věd,
̶
̶vznik nových vysokých škol:
Ø
Øke Karlově a Masarykově univerzitě přibyla 1946 Univerzita Palackého v Olomouci;
Øvedle tradičních univerzit vznikají od 60. let 20. stol. samostatné Pedagogické fakulty (Ostrava,
České Budějovice, Plzeň, Hradec Králové atd.),
Øpo roce 1989 založena řada univerzit nových (často transformací původně samostatných pedagogických
fakult),
Øna většině univerzit existují specializovaná bohemistická pracoviště, a to jak na filozofických,
tak pedagogických fakultách,
Øjejich smyslem sice není pečovat o spisovný jazyk, nicméně někteří jejich zaměstnanci se věnují
teoretickým a praktickým otázkám preskripce a jazykové kultury.

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
6
Čeština 2. pol. 20. stol. – mluvený jazyk
̶vrcholí proces nářeční nivelizace – mj. i v důsledku proměny českého venkova,
̶
̶pokračuje rozvoj sociolektů – slang, profesní mluva a argot,
̶
̶posiluje se role interdialektů, zejména obecné češtiny – nově interdialekty pronikají na přilehlá
území po vyhnaných Němcích,
̶
̶obecná čeština získává status druhého standardu (primárně neoficiálního a mluveného) – ale jen v
Čechách a na západní Moravě,
̶

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
7
Variety mluveného jazyka
̶variety podmíněné sociálně (sociolekty, profesní mluva argot),
̶
̶variety podmíněné územně a funkčně (dialekty, interdialekty, hovorová spisovná čeština?),
̶
̶faktory ovlivňující volbu variet
komunikace psaná × mluvená
komunikace oficiální × neoficiální
komunikace soukromá (intimní) × veřejná
̶
̶
̶

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
8
Variety mluveného jazyka – územní rozdíly
̶
̶
̶Čechy a západní Morava – diglosní situace:
̶
obecná čeština (mluvená, neoficiální) × spisovná čeština (psaná oficiální)
̶
̶
̶
̶ střední a východní Morava a Slezsko:
̶

interdialekt (dialekt) (mluvená, neveřejná) × hovorová spisovná čeština (mluvená, veřejná,
oficiální) × spisovná čeština (psaná, oficiální)
̶

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
9
Diskuze o hovorové češtině
̶od 60. let vášnivá debata o hovorové češtině, za níž se ukrývá snaha některých jazykovědců
odstranit kodifikaci (P. Sgall, J. Hronek, F. Čermák, P. Vybíral, V. Cvrček),
̶
̶
̶objevuje se min. trojí pojetí:
̶
Ø funkční vrstva spisovné češtiny, která slouží běžné mluvené komunikaci (Havránek),
Ø
Ø jazykový útvar spisovné češtiny zbavený knižních a nespisovných prvků (Bělič),
Ø
Ø hovorová čeština = obecná čeština (Kopečný, Sgall, Cvrček).

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
10
Dotvoření ortoepie spisovného jazyka
Postupně byl završen vývoj z 1. pol. 20. stol. zaměřený na kultivaci mluvené podoby spisovné
češtiny (resp. ortoepii):
̶
̶podníceno rozvojem rozhlasu a televize,
̶
̶zahájeno Hálovými publikacemi Výslovnost spisovné češtiny, její zásady a pravidla (Výslovnost slov
českých (1955) a Výslovnost spisovné češtiny: zásady a pravidla (Výslovnost slov českých), (1967),
věnovánými jen pravidlům pro výslovnost domácích slov,
̶
̶završeno Romportlovou publikací zaměřenou na slova cizího původu Výslovnost spisovné češtiny
(výslovnost slov přejatých, výslovnostní slovník) (1978),
̶
̶rozhlas a televize přispěly i k zobecnění některých negativních výslovnostních návyků,
̶
̶moderní média zvýraznila a urychlila některé starší vývojové procesy v zvukové rovině češtiny,
např. ústup fonému é ve slabice ‑lé‑, např. létat / lítat, nalévat / nalívat.
̶

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
11
Vývoj pravopisu – Pravidla 1957
̶pokročila ve starších trendech sblížit psaní slov přejatých s pravopisem slov domácích: džem,
fantazie, fotbal, intenzívní, Itálie, konkrétní, mise, nervóza, pasívní, puding i pudink, téma,
̶
̶upravila psaní velkých písmen, a to s ideologickou motivací: nově Únor, První máj, Slovenské
národní povstání, Velká vlastenecká válka, kdežto „nepokrokové“ lexémy malým písmenem: bůh, vánoce,
versailleský mír,
̶
̶zavedeny dublety v samohláskové délce: gen. pl. vedle mis nově i mís, vedle dam nově i dám, vedle
gen.pl. od fůra, tj. for nově i fůr),
̶
̶změny v psaní konsonantických skupin na morfematickém švu (nově budapešťský místo původního
budapeštský, konopišťský místo konopištský a dále cenina, sáti, vinice ‚žena, která se provinila‘
n. vysavač namísto vyssavač).
̶
̶došlo k liberalizace psaní příslovečných spřežek (nově dopolosyta, nabíledni, naroveň atd.).
̶

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
12
Vývoj pravopisu – Pravidla 1993
̶upravila psaní slov cizího původu, a to podle spisovné výslovnosti, zejména psaní s a z, kde
odstranila staré dublety a zavedla nové: diskuze, dizertarce, dezinterpretace, prezident,
komunismus / komunizmus, puls / pulz; původně vyžadovanou samohláskovou kvantitu upravila podle
předpokládané výslovnosti na krátkost: citron, balkon, benzin, archiv,
̶
̶upravila psaní velkých písmen: u náboženských svátků zavedla velká písmena Vánoce, Velikonoce, v
toponymech zavedla po předložce závazně velké písmeno bez ohledu na to, jestli je od původu
apelativem nebo propriem: ulice K Náhonu, náměstí Pod Kaštany,
̶
̶po vášnivé společenské debatě vyšel Dodatek k Pravidlům…, který částečně restituoval předchozí
stav tím, že rozšířil počet dublet: diskuze/diskuse, dizertarce/disertarce, dezinterpretace/
desinterpretace, prezident/president, citron/citrón, balkon/balkón, benzin/benzín, archiv/archív.

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
13
Vývoj kodifikace – morfologie (deklinace)
̶u vybraných flektivních forem se uplatnila tendence k odstranění alternací na morfologickém švu
(např. vedle lok. pl. v balíčcích nově i v balíčkách),
̶
̶ve flexi substantiv byly zavedeny dublety reflektující ústup tvarů flektivních podtypů les (lok.
sg. v nadpise nově i v nadpisu, v roce nově i v roku) a ulice (gen. pl. edic nově i edicí, dispozic
nově i dispozicí)
̶
̶zohledněno bylo i vyrovnávání mezi některými dalšími flektivními typy, např. v nom. pl. životných
maskulin na  -at, -it , -et (vedle akrobaté, demokraté, asketové nově i akrobati, demokrati,
asketi).
̶
̶

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
14
Vývoj kodifikace – morfologie (konjugace)
̶rychle archaizují infinitivy na -ti a -ci (píti / pít, moci / moct),
̶
̶postupně archaizují přechodníky,
̶
̶v oblasti morfologie jsou postupně nahrazovány některé archaické dublety prosazované předchozími
kodifikacemi češtiny peku – pekou – pec → peču – pečou – peč,
̶
̶prosazují se pravidelné dublety, např. ‑n‑/‑t‑ových participií bez alternace (vedle čištěn nově i
čistěn, vedle začouzen nově i začouděn),
̶
̶v kodifikaci byly přijaty i výsledky přechodu sloves z 1. do 5. třídy (1. os. sg. typu vedle drbu,
drbeš, klapu, klapeš nově i drbám, klapám),
̶
̶akceptováno kolísání mezi flektivními typy tiskne a mine v 2. třídě (nově vrhnul, zvrtnul, ale i
stárl, zlátl),
̶
̶od 90. let unifikace koncovek 3. os. pl. préz. sloves typu sází (← sázejí) podle prosí, trpí.
̶

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
15
Vývoj větné syntaxe I
̶od 60. let 20. stol. je velmi nápadné šíření nesklonných adjektiv typu blond (holka), fajn
(víkend), khaki (uniforma), prima (kluk), sexy (tričko) a nealko (nápoje),
̶
̶adverbializaci některých substantiv a číslovek – nově se objevuje typ Spousta lidí jelo do práce
místo staršího Spousta lidí jela do práce,
̶
̶mluvenostní je zřejmě i slovosledná variace v otázkách typu A vy se vrátíte kdy?
̶
̶v publicistice se objevuj vynechávání obligatorního větného členu se sémantickou funkcí adresáta u
sloves uvádějících citát (S námi, sociálními demokraty, zbrojení v kosmu nepůjde, ujistil Rau),
̶
̶prosazuje se nominativ na místo akuzativu v modálních konstrukcích Je vidět Sněžku → Je vidět
Sněžka (stále chápáno jako nespisovné),
̶
̶konkurence předložek v a na (typ bydlet na / v pokoji, vařit na / v kuchyňce).

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
16
Vývoj větné syntaxe II
̶lze také pozorovat drobné proměny slovosledu enklitik:
̶
Do domu, který byl zamčený, Petr se nemohl dostat  → Do domu, který byl zamčený, se Petr nemohl
dostat
̶
̶pokračuje pronikání akuzativu na místo jiných pádů ve funkci přímého předmětu (užít si něco na
místo něčeho),
̶
̶v podmínkových větách se prosazuje nahrazování kondicionálu minulého kondicionálem přítomným,
̶
̶šíří se rezultativní konstrukce typu mám uvařeno, dostal jsem přidáno.
̶
̶
̶

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
17
Vývoj souvětné syntaxe I
̶adverzativní ale se objevuje na druhém místě (puristé dlouho odmítali jako germanismus): Petr si
vesele zpíval, Pavel ale zarytě mlčel,
̶
̶do jazyka audiovizuálních i tištěných médií se šířily tzv. nepravé věty vztažné uvozené
spojovacími výrazy, jako což nebo čímž (Došlo k závadě na transformátoru, čímž vznikla škoda pět
tisíc korun),
̶
̶relativům jenž a který začaly konkurovat:
Ø
Øadverbia kde a kdy (typ Nehoda, kdy došlo ke zranění řidiče i spolujezdce, zastavila provoz na dvě
hodiny – je ovšem odmítáno jako nekultivovaný způsob formulace),
Ø
Øneshodné co (typ To je ta kniha, co se mi tak líbila – chápáno jako nespisovné),

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
18
Vývoj souvětné syntaxe II
̶u některých spojek došlo k rozšíření významu, např. spojky adjunkčních vět jestliže, zatímco se
změnily na spojky kontrastivní (typ Jestliže sobota propršela, v neděli vylezlo sluníčko),
̶
̶proměňovala se frekvence některých spojovacích výrazů – po omezenou dobu se zvyšovala např. u
spojek poněvadž, či, trvale stoupala u složených spojek než aby,
̶
̶ustaloval se též současný úzus u některých přípustkových spojovacích výrazů (i když, i kdyby a
přestože),
̶
̶prohloubila se proměna spojky aniž ve spojku adjunkčních vět, která může být anteponována, příp.
doplňována kondicionálem (Aniž to tušil / Aniž by to tušil, připravil rodičům nepříjemné
překvapení) – na jeho místo se postupně prosazuje místo aby.

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
19
Slovotvorba – kompozita
̶od 60. let, kdy se ztrácelo povědomí o česko-německém jazykové kontaktu, se rozšiřuje tvoření
pomocí kompozit:
̶
Øu některých substantivních kompozit se pravidelně opakoval přední člen, např. velko-
(velkodrůbežárna, velkodůl, velkoprodejna), rychlo- (rychločistírna, rychlolíheň, rychlotavba) a
samo- (samofinancování, samonakládač, samovýběr),
Ø
Øvýrazně přibylo i kompozit adjektivních hospodářskopolitický, politickoekonomický, prvomájový či
společenskovýrobní, také zde lze pozorovat formace tvořené se stejným  členem, např. -vzdorný
(nárazuvzdorný, otřesuvzdorný, prachuvzdorný),
Ø
Øvelmi oblíbená jsou kompozita hybridní, která člen osahují přejatý z jiného jazyka (např.
autodoprava, autopotřeby, fotocitlivý, fotoobchod, mikropohled, mikropřehlídka, miniskútr,
minisukně) – zpočátku byly kodifikací odmítány, ale od 60. let  se proměňují na stylově neutrální
lexémy.

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
20
Lexikum I
̶podléhá největším změnám,
̶
̶v jeho proměnách se odrazil překotný společenský, hospodářský a vědecký vývoj (zásadní společenské
proměny po letech 1948 a 1989),
̶
̶poznamenám ideologickými změnami a traumatickou reflexí vlastni minulost (dvojí okupace, dva
totalitární režimy),
̶
̶v prvním poválečném desetiletí trauma z nacistické okupace českých zemí způsobilo
Ø zvýšený zájem o spisovnou češtinu zrcadlící se v novinových, časopiseckých i knižních „chválách
češtiny“ (např. Eisnerova kniha Chrám i tvrz),
Ønovou vlnu purismu – namířená nejen proti germanismům, ale i přejímkám ze západních jazyků,
specifickým způsobem se projevil hned po roce 1945 u vlastních jmen, a to jednak u toponym (zejména
v Sudetech), jednak u antroponym – jistá část Čechů se zbavila svých německých křestních jmen /
příjmení (především osoby přeživší holokaust).

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
21
Lexikum II
̶v 50. letech se vyhýbá přímým přejímkám ze západoevropských jazyků, aktivuje se domácí tvoření
slov a jsou akceptovány vlivy ruštiny (jejím prostřednictvím i některé internacionalismy),
̶
̶v souvislosti se značným technickým pokrokem se rozvíjely terminologické systémy, jejichž jednotky
rychle pronikaly do běžně mluvené komunikace, např. dlouhohrající deska, kosmonaut proudový motor
atd.
̶
̶od 60. příliv internacionalismů: televize, fondue, bageta, pot-pourri, antipasti, pizza,
gastarbeiter, handicap, lakros, moderátor, avokádo.

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
22
V důsledků politických změn se z některých neutrálních lexémů staly jednotky příznakové (především
historismy) a z některých historismů nově užívané lexémy (termíny)
̶hasič → požárník → hasič
̶
̶starosta → předseda → starosta
̶
̶hejtman,
̶
̶pacht, pachtýř.
̶

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
23
Vliv ruštiny
̶silný zejména v 50. letech,
̶
̶přímé přejímky: kulak, požárník, stachanovec,
̶
̶kalky slov ruských slov: bleskovka ‚letáček‘, dvouletka, pětiletka, vojenské termíny kulometník,
minometník, rozborka a sborka ‚rozložení a složení zbraně‘, nástěnka, obezlička ‚zbavování se
osobní odpovědnosti za svěřenou práci‘; kompozita kalkovaná podle ruštiny (typu generálporučík,
tankoborník),
̶
̶velké množství multiverbismů: domovní důvěrník, hrdina práce, inženýrské stavby, v masovém
měřítku, mzdový strop či volný prodej,
̶
̶juxtapozitivní spojení substantiv typu bolševik-leninovec, člověk-budovatel, letec-kosmonaut,
̶
̶u řady slov původu domácího došlo pod přímým působením ruštiny k posunutí významu: družba (dříve
‚druh ženichův při svatbě‘, ‚‘dohazovač‘), suchar (dříve ‚druh sušeného pečiva‘ nyní i ‚člověk
nemající smysl pro zábavu‘ a nepřející pobavení ani jiným’),
̶
̶

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
24
Vliv slovenštiny
̶slovenština jako jazyk národa žijícího po celé sledované období  v jednom státě měla na češtinu
značný vliv,
̶
̶zaručeno strukturní blízkosti obou jazyků a asymetrickým bilingvismem mezi Čechy a Slováky,
̶
̶vycházel z působení společných médií, správních orgánů a vůbec i vlivem hojných osobních styků
mezi příslušníky obou národů (cesty za prací a studiem, základní vojenská služba apod.),
̶
̶během poválečného soužití Čechů a Slováků ve společném státě se trvalou součástí č. staly
lexikální a frazeologické slovakismy jako být na čele, být na vině, bitka, bitkař, dovolenka,
horko-těžko, namyšlený, natěšený, palačinka, protiřečit si, rozlučka, středobod, výdobytek, zabírat
se otázkou nebo zaužívaný.

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
25
Vliv angličtiny
̶zesiluje se v 60. letech 20. stol., kdy už ruština přestala být prostředníkem internacionalismů,
̶
̶povětšinou internacionalismy: dabovat, hardware, laser, software, plazma, smog či spray,
̶
̶velké množství nových termínů, které se vzápětí staly součástí běžné slovní zásoby, označovalo
různé prvky hudební a divadelní kultury, jejíž rozkvět byl pro 60. léta 20. stol. příznačný: big
beat, evergreen, happening, hit, hitparáda, muzikál, party, recitál, show, showman, song, soul,
teenager.

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
26
Základní jazykové příručky reflektující češtinu
̶1957 byl dokončen devítisvazkový Příruční slovník jazyka českého (PSJČ),
̶
̶hned poté následovaly dva další slovníky: čtyřsvazkový Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ,
1958–1971, 1989), jednosvazkový Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ; 1978, 1994
opravené a doplněné vyd., 2003 další doplněné a upravené vydání),
̶
̶Slovník české frazeologie a idiomatiky (SČFI): Přirovnání (1983); Výrazy neslovesné (1988); Výrazy
slovesné A–P (1994), R–Ž (1994); souborné doplněné druhé vyd. z r. 2009 navíc zahrnuje Výrazy
větné; hlavní redakci prvních tří dílů tvořili F. Čermák, J. Hronek, J. Machač, hlavním redaktorem
4. dílu byl F. Čermák.
̶
̶J. Haller a kol. Český slovník věcný a synonymický 1–3 (1969–1977),
̶
̶A. Klégr. Tezaurus jazyka českého (2007),
̶
̶J. V. Bečka. Slovník synonym a fraseologismů (1977, 1979, 1982 doplněné a upravené vyd.), K. Pala
a J. Všianský. Slovník českých synonym (1994 a v dalších vyd.).

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
27
Základní jazykové příručky reflektující češtinu
Rozsáhlá tradice mluvnictví, které postupně přechází od preskripce k deskripci:
̶F. Trávníček byl autorem vlivné dvoudílné Mluvnice spisovné češtiny (1949),
̶
̶velmi oblíbené byly mluvnice B. Havránka a A. Jedličky, mnohokrát vydané ve variantě pro vysoké
školy (Česká mluvnice, 1960) i ve variantě pro školy základní a střední (Stručná mluvnice česká,
1950).
̶
̶kromě toho vznikla řada deskriptivních mluvnic: V. Šmilauer (Novočeská skladba, 1947), F. Kopečný
(Základy české skladby, 1958), J. Bauer a M. Grepl (Skladba spisovné češtiny, 1972), M. Grepl a P.
Karlík (Skladba spisovné češtiny, 1986; Skladba češtiny, 1998), po náročných přípravách byla
1986–1987 vydána třídílná (tzv. akademická) Mluvnice češtiny (1, 1986; 2, 1986; 3, 1987).

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
28
Zkratky
̶brzy po válce se v českých textech značně rozšířily zkratky (jako obvyklá výbava veřejné
komunikace v totalitních režimech, které vždy vítají, když je „nová realita“ popsána nově a hlavně
tak, aby se „nezasvěcení“ v tomto popisu neorientovali),
̶
̶zejména oblíbené iniciálové zkratky ČSM (Československý svaz mládeže), JZD (jednotné zemědělské
družstvo), MDŽ (Mezinárodní den žen),
̶
̶vysoká frekvence zkratek (mj. působením rozhlasu a televize) přecházela i do textů mluvených,
přispěla k proměně jejich výslovnosti: MDŽ – em dé žet, SSM – es es em, SRPŠ – es er pé eš, od
70. let se stále častěji vyslovovaly zjednodušeně (mə də žə, sə sə mə, sə rə pə šə),
̶
̶při tvoření jmen pro znárodněné i nově vznikající podniky se uplatnily též kombinované zkratky
ruského typu (kolchoz), např. Druchema (Družstvo pro chemickou výrobu), Drutěva (Družstvo tělesně
vadných), Orgalen (Organizační a ekonomický ústav pro len).
̶

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
29
Zkratky – parodie I. Mládka

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
30
Byrokratizace jazyka
̶v době reálného socialismu pronikala do jazyka veřejné komunikace (prostřednictvím médií) řada
prostředků typických pro úřednický jazyk:
̶
̶již zmiňované zkratky,
̶
̶sekundární předložky: na základě, nehledě na, ohledně, oproti, prostřednictvím, u příležitosti,
vzhledem k, v souvislosti, ve prospěch, ve věci, z důvodu, z hlediska, začátkem,
̶
̶obliba pasiva: Velké přínosy jsou očekávány,
̶
̶verbonominální frazémy provést kontrolu ‚kontrolovat‘, vykonávat dohled ‚dohlížet‘,
̶
̶tendence k nominalizaci, a to prostřednictvím polovětných konstrukcí tvořených
Ø verbálním substantivem přijatá opatření vedoucí k zamezení opakování provádění nových kontrol,
Ø adjektivem odvozeným od participia Ostatní členové kartelu tak přijali společné komuniké
umožňující zvýšit těžbu i bez účasti Íránu.

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
31
Jazyk propagandy
̶v souvislostí s byrokratizací jazyka se rozvíjí jazyk komunistické propagandy a oficiálního
politického diskurzu,
̶
̶v mnohém navazuje na protektorátní propagandu a je založen na klišé,
̶
̶hlavním principem bylo zneurčení významu slov, které umožňovalo jejich užívání v opačném významu:
Ølidová demokracie (= nedemokratický systém),
Øsocialistická zákonnost (= zneužívání zákonů proti politickým odpůrcům),
Øboj za mír (= 1. eskalace mezinárodní situace na hranu jaderného konfliktu, 2. vyjádření
konformity vůči režimu),
Ødemokratický centralismus (absolutistický systém),
̶
̶lexém lid mohl mít ve spojení potřeby lidu různé denotáty v závislosti na komunikačních cílech
mluvčího:
Øčlenové komunistické strany,
Øčlenové ústředního výboru strany,
Øgenerální tajemník.

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
32
Současná společenská pozice spisovné češtiny – mentální proměna
̶po roce 1989 zahájena diskuze o společenské roli spisovné češtiny,
̶
̶součást dlouhodobé teoretické diskuze o povaze a typech jazykové regulace a jazykového plánování,
̶
̶východiskem a objektem debat je skutečnost, že je obtížné stanovit jednoznačná kritéria
spisovnosti (především zdroje spisovné češtiny),
̶
̶část jazykovědců inspirovaná anglosaskou tradici útočí na samu podstatu kodifikace a striktně ji
odmítá jako „zlo“ (V. Cvrček),
̶

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
33
Preskripce × deskripce
̶Ústav pro jazyk český AV ČR, který má jako jediný pravomoc kodifikace, rozlišuje mezi kodifikací
Ø preskriptivní (regulace jazykové praxe),
Ø deskriptivní (popis soudobé spisovné jazykové praxe / normy),
̶
̶za jedinou preskriptivní příručku deklaruje Ústav pro jazyk český AV ČR Pravidla českého
pravopisu,
̶
̶ostatní publikace vydává za deskriptivní,
̶
̶celkový současný trend tedy je
a. nereglementovat jazykovou praxi,
b. místo příkazů vydávat doporučení,
c. tolerovat existující dublety a vysvětlovat případné faktory ovlivňujících jejich volbu
(oficiálnost, mluvenost, emocionalita apod.).
̶

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
34
Internetová jazyková příručka I
Kodifikace a závaznost jazykových příruček
Pro objasnění míry závaznosti jazykových příruček je podstatné vysvětlit termín „kodifikace“
(výraznil P. K.). Tento pojem se používá jednak pro písemné zachycení jazykové normy v jazykových
příručkách, jednak pro označení činnosti lingvistů, která k zachycení jazykové normy směřuje (např.
sběr a analýza jazykových dat pro tvorbu kodifikačních příruček). Pro pochopení závaznosti
kodifikačních příruček je třeba vysvětlit zejména první uvedený smysl pojmu „kodifikace“.
Příručkám popisujícím jazykovou normu je společenskou konvencí připisována jistá míra závaznosti.
Podle ní rozlišujeme kodifikační příručky preskriptivní, tzn. ty, které mají ambici předepisovat
jazykové veřejnosti, jak s jazykem zacházet, regulovat jeho užívání, a kodifikační příručky popisné
neboli deskriptivní, tzn. ty, jejichž autoři nechtějí předepisovat, ale pouze zaznamenat soudobou
spisovnou normu. Preskriptivním jazykovým příručkám je oproti příručkám deskriptivním společensky
připisována vyšší míra závaznosti, a to zejména odbornou lingvistickou veřejností. Proto se termín
kodifikace často užívá ve dvojím smyslu. Buď se jím míní právě jen vybraná skupina preskriptivních
kodifikačních příruček (pak by bylo možno hovořit též o kodifikaci v užším smyslu), nebo se jím
označují všechny práce o jazyce bez zřetele k míře jejich závaznosti (můžeme hovořit o kodifikaci v
širším smyslu). Nesmíme však opomíjet fakt, že samotné zaznamenání určitého stavu má v konečném
důsledku na jazyk určitý vliv, neboť uživatelé češtiny podřizují své jazykové chování oběma typům
příruček, nejen kodifikaci preskriptivní. Záměr být kodifikací preskriptivní či deskriptivní bývá
zpravidla vyjasněn v předmluvách nebo doslovech ke kodifikačním příručkám, i když ne vždy je
formulace záměru zcela
 jednoznačná.

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
35
Internetová jazyková příručka II
V současnosti jsou jedinou preskriptivní kodifikační příručkou Pravidla českého pravopisu (PČP, viz
Informace o příručce Pravidla českého pravopisu). Jejich preskriptivněkodifikační chápání je dáno
silnou tradicí a je též podepřeno schválením Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, které
doporučuje PČP jako závaznou příručku pro výuku českého jazyka na základních školách. (Někdy se v
tomto smyslu hovoří též o „úředně schválených PČP“, „úředních PČP“ apod.) Protože Česká republika
nemá jazykový zákon, který by úředně rozšiřoval působnost PČP na jiné společenské komunikační
sféry, zůstávají PČP ve skutečnosti v prostředí mimo školu příručkou deskriptivní, mají
doporučující charakter. Jsou zde však přesto respektována, což je –⁠ jak již bylo uvedeno –⁠ dáno
tradicí a všeobecným konsenzem, nikoli nařízením úředního charakteru. Na současném knižním trhu
jsou dostupné příručky s názvem Pravidla českého pravopisu od různých tvůrců, nejen od autorského
kolektivu Ústavu pro jazyk český AV ČR. Proto se od sebe mohou jednotlivé příručky s týmž názvem
obsahově lišit. Ačkoli doložku MŠMT mají i jiné příručky obsahující v názvu spojení „pravidla
českého pravopisu“, preskriptivněkodifikační platnost pro školní prostředí mají tradičně pouze PČP,
jejichž autory jsou pracovníci Ústavu pro jazyk český.
Poslední preskriptivněkodifikační mluvnice (ve své době navíc jediná) je Česká mluvnice B. Havránka
a A. Jedličky. Pozdější mluvnice jsou svými autory prezentovány jako deskriptivní. Další významné
jazykové příručky jako Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ), Slovník spisovného
jazyka českého (SSJČ), Nový akademický slovník cizích slov (NASCS) atd. jejich autoři sami rovněž
neoznačují jako preskriptivněkodifikační.

Adobe Systems
Čeština 2. pol. 20. stol.
36
Internetová jazyková příručka II
Přesto zejména akademická Mluvnice češtiny (MČ) je díky své prestiži vysoce respektována a je
vnímána jako preskriptivní (ač některé výklady již zastaraly). Vzhledem k tomu, že v České
republice neexistuje jazykový zákon, míra závaznosti určité jazykové příručky je zde dána také
prestiží autorského kolektivu, resp. jeho zaštítěním vědeckou institucí
Pro kodifikační status jazykové příručky je také podstatné, na jakou oblast jazyka se zaměřuje,
protože ne vše v jazyce lze snadno kodifikovat a regulovat pravidly. Proto je třeba zdůraznit, že
některé příručky se už z podstaty toho, o čem pojednávají, nemohou snadno stát preskriptivní
kodifikací. Čím vyšší strukturní rovina jazyka, tím menší míra pevně vázaných systémových vztahů a
složitější kombinatorika jazykových prostředků dané roviny, a tedy obtížnější uchopitelnost pro
kodifikaci. Například příručky o syntaxi (Greplova–⁠Karlíkova Skladba češtiny a Skladba spisovné
češtiny, Šmilauerova Novočeská skladba), byť respektované, nejsou vnímány jako
preskriptivněkodifikační.
Za velmi důležité považujeme vymezit kodifikační status Akademické příručky českého jazyka (APČJ,
viz Informace o knize Akademická příručka českého jazyka): V souvislosti s předchozím výkladem lze
APČJ označit za příručku deskriptivněkodifikační. Jejím cílem není předepisovat, jak jazyk užívat,
ale popsat co nejpřesněji aktuální jazykovou normu a na základě tohoto popisu poskytnout doporučení
a rady těm, kteří chtějí tuto normu respektovat.
Dostupné z https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=892