Zichova Estetika dramatického umění
(úvod do knihy a klíčových pojmů)
Klíčové teze z prvních tří kapitol (opakování… to už jsem říkal)
Činohra i opera, krátce dramatické dílo, je to, co vnímáme (vidíme a slyšíme) po dobu představení v
divadle.
Nutnou existenční podmínkou dramatického díla je skutečné jeho provozování.
Takovou názornou akci osoby, jež má působiti a působí na osobu jinou, nazveme jednáním.
Je tedy pro dramatické dílo příznačné, že máme při jeho vnímání dvě odlišné významové představy
najednou; technickou a obrazovou.
Herec je umělec představující myšlenou osobou sebou samým.
Dramatické dílo je umělecké dílo předvádějící vespolné jednání hrou herců na scéně.
Umělec
Látka
Dílo
Obraz
Herec
Týž herec
Herecká postava
Dramatická osoba
Několik herců
Tíž herci
Spoluhra
Dramatický děj /vzájemné jednání

Umělec
Látka
Dílo
Obraz
Herec
Týž herec
Herecká postava
Dramatická osoba
Scénograf/výtvarník
Jeviště
Scéna/scénografie
Dramatický prostor
Dramatický autor
Slovo/text
Repliky postav
Řeč osob
Libretista/Skladatel
Text+zpěv
Zpěv postav
Řeč osoba
Vymezení rozdílů mezi jednotlivými aspekty díla umožňuje hovořit o stylizaci!
Dramatický prostor chápe Zich jako silové pole!
Dramatické osoby, herci představované, jsou jakýmisi silovými středisky různé intenzity, podle váhy
osob v přítomné dramatické situaci; jejich dramatické relace, touto situací dané, jsou pak jakési
silokřivky mezi osobami se spínající a rozpínající. Dramatická scéna, vyplněná sítí těchto
silokřivek a motorickými drahami jinými způsobenými, je pak jakýmsi silovým polem, proměnlivým v
tvaru i síle jednotlivých složek. Účinky z tohoto dynamického pole vycházející přenášejí se do
hlediště, na obecenstvo. To je dramatické napětí scény.
(Kap. VII. Divadelní scéna)