Jan Mukařovský (a dále Karel Brušák a později Petr Bogatyrev) Pohled z divadelní strany 1915 – absolvoval lingvistiku na Karlově univerzitě (1922 získal PhDr.) 1916-1925 – učitelem na gymnázium (nejprve v Plzni, po té v Praze) 1926 – spoluzakládal PLK 1929 – habilitován jako mimořádný (!) docent estetiky na Karlově univerzitě, začíná přednášet v rámci Estetického semináře. 1931–1937 zároveň učí na Komenského univerzitě v Bratislavě (zde 1934 jmenován profesorem) 1933 – umírá Otakar Zich, vedoucí Semináře estetiky… vedený je dočasně svěřeno Zdeňkovi Nejedlého, Mukařovský vede seminář teprve od roku 1936… 1937 – jmenován mimořádným profesorem Karlovy univerzity (řádným profesorem Karlovy univerzity až 1945…, ovšem se zpětnou účinností od 28.10.1938!) (listopad 1939- květen 1945 uzavření českých vysokých škol). 1945 – obnovuje Seminář estetiky (asistent Jiří Veltruský) 1948 – stává se rektorem Karlovy univerzity (až do 1954) 1951-1962 ředitelem Ústavu pro českou literaturu ČSAV Dopis Janu Mukařovskému Příteli přijď dnes po práci A vylož básníkům a včelám Co je to med a jak ho dělám (Vítězslav Nezval) Dílo-věc / dílo-znak Styl – sloh – básnický jazyk … Estetická funkce, norma a hodnota… Sémantické gesto Záměrnost a nezáměrnost Příležitostná divadelní kritika ve 20. letech 1931 – rozsáhlá recenze na Zichovu Estetiku 1933 - první studie o herectví – ovšem filmovém (Pokus o rozbor hereckého zjevu – Chaplin ve světlech velkoměsta) Zájem o slovo a recitaci přerůstá v zájem o deklamaci a jevištní řeč, dialog a monolog… Mukařovský není v myšlení o divadle nijak převratný, ale je významný jako systematik. 1932 – 1933 – 1934 –– 1937 – 1938 – 1939 – 1940 – 1941 ––– 1945 – 1946 – 1947 – 1948 –––– 1957 K jevištnímu dialogu Jevištní řeč v avantgardním divadle K dnešnímu stavu teorie divadla K umělecké situaci dnešního českého divadla D 34-48 ve vývoji českého divadla Jindřich Honzl jako teoretik divadla Próza Karla Čapka jako lyrická melodie a dialog Dialog a monolog Seminář o estetice dramatu a filmu I.+II. (Bratislava) Vybrané kapitoly z estetiky dramatu (Bratislava) Estetika dramatu a filmu I. + II. Teorie jevištního přednesu Zvuková a významová výstavba dramatického dialogu Karel Brušák (1913 Praha – 2004 Londýn) český spisovatel, novinář, překladatel a literární vědec (bohemista působící v Británii) Propagátor české kultury a literatury v anglofonním okruhu -na gymnázium dělá avantgardní divadlo (mj. se Zdeňkem Urbánkem nebo Jiřím Veltruským) -Studuje u Mukařovského těsně před válkou, 1939 na stáží ve Francii, odkud prchne před německou okupací do Británie -za války v československém vysílání BBC -pak dále jako rozhlasový redaktor, profesor v Cambridgi a Londýně. Z hlediska divadla jsou důležité jen dvě studie Znaky na čínském divadle (1939) http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=291 Imaginary Action Space in Drama (započato snad před válkou – publikováno 1991) - Brušák jako „klasik“, mladistvou fotkou nedisponuji. Petr Bogatyrev (1893 Saratov – 1971 Moskva) Etnograf, teatrolog, překladatel…. -jeden ze zakladatelů moskevského lingvistického kroužku a avantgardního uměleckého sdružení Opojaz (Obščestvo poetičeskogo jazyka), -do Prahy přišel na pozvání Jakobsonovo jako osmadvacetiletý absolvent moskevské univerzity r. 1921. -většinu času je v ČSSR jako sovětský kulturní atašé (a podniká výzkumné cesty na Zakarpatskou Ukrajinu a jinam). -přednášel etnografii na bratislavské univerzitě (1929 tam obhájí disertační práci, 1934 tamtéž jmenován docentem etnografie) -1939 se musí vrátit do Moskvy -za stalinismu byl ostře kritizován, teprve počátkem 60. let rehabilitován, 1964 jmenován profesorem Moskevské státní univerzity „Když Roman [Jakobson] odjel do Prahy, pozval Bogatyrjova k sobě. Ten přijel v krátkých kalhotách a nezašněrovaných botách, s kufrem rukopisů a potrhaných papírů, všechno dohromady, že se nedalo poznat, kde je věda a kde kalhoty.“ Viktor Šklovskij 1923 studie o Chaplinovi v „berlínském“ sborníku Následuje množství menších studií ve verzích a obměnách… 1940 Lidové divadlo české a slovenské (kniha má poměrně velký ohlas Honzlova recenze vyjde ve Slovu a slovesnosti, Veltruského text je přednesen na domácím semináři, publikován až po letech….) Základní etnografické teze: -odmítnutí idealizace „folklóru“ – pro B. je folklor specifické (většinou anonymní) kreativity), nikoliv fetiš, který je nutno konzervovat -Přesuny mezi folklórem a tzv. vysokou kulturou probíhají oběma směry -B. je zřejmě první, kdo doceňuje městský folklór Pojmy /koncepty, které nám dal pro myšlení o divadle -Všímá si divadelnosti všednodenní kultury -Chápe divadlo jako kolektivní hru (obmýšlí pojemn „hra“) -Znak znaku…! -Odmítnutí Zichových názorů na loutkové divadlo / odmítnutí Zichových tezí o stejnoměrné stylizaci -Na zkoumání lidového divadla demonstruje zejm.: mísení stylů / různorodost stylizačních postupů; znakovou práci s rekvizitou a prostorem; složitý vztah mezi postavou a hercem Děkuji za pozornost…. Nashledanou příště s „trojicí nejodvážnějších“!