75 • PODSTATNÉ JMÉNO VE VĚTĚ PŘÍDAVNÁ JMÉNA • TVARY • 76 • 77 systém řízenosti (rekce), což vede v mnoha případech k značným odlišnostem ve slovesných vazbách, jak vyplývá z těchto příkladů: 76 Nous aidons notre voisin a cueillir des cerises. Tu as remercie Paul? Obeis a tes parents! Demandez au chef. Pomáháme sousedovi trhat (česat) třešně. Poděkoval jsi Pavlovi? Poslechni (poslouchej) rodiče! Zeptejte se vedoucího. Pozn. 5. Odlišnost obou jazyků vyžaduje někdy i použití odlišných výrazových prostředků, např. Dans sa lettre, il me parle de ses vacances (nebo: ...il me tlécrit ses vacan-ces). Ve svém dopise mi píše o (svých) prázdninách. - Racontez-nous votre vie. (Nebo: Parlez-nous de votre vie.) Vyprávějte nám o svém životě. 6. Přehled předložkových vazeb slovesných viz 272. 7. Výskyt podst. jmen je ve francouzštině častější než v češtině, což souvisí s různými funkcemi, které mohou ve větě i ve tvoření slov a slovních spojení plnit. Srov.: Le cycle « Connais-sance de la musique.» Cyklus "Poznáváme hudbu". - « D'un oeil infaillible, elle discerne la fraícheur d'un poisson, les qualités d'un rôti, la maturite ďun fruit. » (A. Lichtenberger) Neomylným zrakem rozezná, zdaje ryba čerstvá, jaká je pečené: jak je zralé ovoce. - Le sac ä main kabelka, le moulin á vent větrný mlýn, la salle de séjour obývací pokoj apod. Přídavná jména Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat a jiných živočichů, rostlin, věcí či jiných jevů označovaných podstatnými jmény nebo zpodstatnělými výrazy, popř. jejich význam nebo vzájemné vztahy upřesňují. Např. petit, jeune, bon, amical, heureux, francais, neuf, nouveau, blanc, sec, rond, solide, long, concret, abstrait, résolu, défini, analyse, théorique, pratique aj. Ve větě může být přídavné jméno - přívlastkem, např.: Cest un enfant tranquille. - přístavkem, např.: Tranquille, 1'enfant attendait. Uenfant, tranquille, attendait. - jmenným přísudkem, např.: Uenfant était tranquille. - doplňkem, např.: Uenfant est reste tranquille. Pozn. Ve francouzské mluvnici se za přídavná jména považují nejen slova vyjadřující vlastnosti, ale i některá slova mající význam určující (viz v našem pojetí určovatelé - 101) nebo číselný (viz dále číslovky — 145). U přídavných jmen - podobně jako u jmen podstatných rod (mužský a ženský) a číslo (jednotné a množné). rozlišujeme 77 TVARY PŘÍDAVNÝCH JMEN V RODĚ MUŽSKÉM A ŽENSKÉM 1. Značný počet přídavných jmen má pro oba rody v pravopise i ve výslovnosti stejný tvar; jsou to všechna přídavná jména zakončená již v rodě mužském němým -e, např.: un jeune homme un appartement moderne un probléme difficile un procédé théorique un étui vide une jeune fille une maison moderně une question difficile une solution théorique une boite vide 2. U většiny přídavných jmen se však mužský a ženský rod vzájemně liší, přičemž ženský rod se tvoří připojením němého e k tvaru rodu mužského. Protože ovšem přídavná jména mají v mužském rodě různá zakončení, připojením němého e v rodě ženském dochází k různým 158 159 77 • PŘÍDAVNÁ JMÉNA - MUŽSKÝ A ŽENSKÝ ROD změnám, a to buď jen pravopisným, nebo v pravopise i ve výslovnosti, jak je zřejmé z následujícího přehledu. • a) Připojené pravopisné -e bez vlivu na výslovnost: le résultat finál — la décision finále un pantalon noir — une jupe noire un joli garcon — une jolie fille un caractěre gai — une couleur gaie un magasin fermé — une boutique fermée un auteur connu — une oeuvre connue Pozn. Příd. jména zakončená v rodě muž. na -gu přibírají v žen. rodě é (tj. s rozlučníkem) k označení stejné výslovnosti pro oba rody, např. un cri aigu pronikavý výkřik — une voix aigue pronikavý hlas, un logement exigu stísněný byt — une cuisine exigué stísněná kuchyň, un jardin contigu přilehlá (vedlejší) zahrada — une chambre contigué vedlejší (sousední) pokoj apod. • b) Připojením pravopisného e v ženském rodě oživuje ve výslovnosti koncová souhláska, která se v mužském rodě nevyslovuje: un fardeau lourd — une valise lourde un petit village — une petite ville un mauvais produit — une mauvaise qualité un grand succěs — une grande victoire un papier peint — une image peinte un long moment — une longue periodě Pozn. 1. Příd. jméno long má v žen. rodě tvar longue. Vložené u slouží k označení výslovnosti souhlásky [g]. 2. Při oživení koncové souhlásky ve výslovnosti příd. jména ženského rodu dochází někdy v prízvučné pozici ke změně délky samohlásky; srov. lourd [lu:r] — lourde [lurd], mauvais [move] — mauvaise [move:z], grand [grá] — grande [grä:d], long [16] — longue [16 :g] apod. — Viz 10. • c) Přídavná jména zakončená v rodě mužském ve výslovnosti i v pravopise nosovkou (bez další pravopisné souhlásky) mění v ženském rodě nosovou samohlásku na ústní, za níž zní na konci nosová souhláska: un sable fin [fě] - une poudre fine [fin] un verre plein [plě] — une bouteille pleine [plen] un cheveu brun [bio] - une biěre brune [briin] un but commun [komo] — une vie commune [komun] PŘÍDAVNÁ JMÉNA - MUŽSKÝ A ŽENSKÝ ROD • 77 Ale: bénin — benigně, malin — maligně. (Un reměde bénin mírný lék, une tumeur benigně nezhoubný nádor; un enfant malin vychytralé dítě, un sourire malin lstivý úsměv — une joie maligně zlomyslná radost, une tumeur maligně zhoubný nádor.) • d) Přídavná jména zakončená v rodě mužském na -eil nebo -el zdvojují v pravopise ženského rodu koncovou souhlásku; výslovnost se nemění: un cas pareil — une chose pareille un teint vermeil — une peau vermeille un sujet actuel — une question actuelle le gaz naturel — une ressource naturelle • e) Přídavná jména zakončená v rodě mužském na -ien, -en, -on, -et, -ot, -s v pravopise ženského rodu zpravidla zdvojují koncovou souhlásku (k označení odlišné výslovnosti obou tvarů): -(i)en [