• Vidění Vizualita
• Pohled Dobové oko
Má vidění historii?
• Je způsob vidění obrazu, úhel pohledu, který si
obraz sám vynucuje, součástí obrazu? A pokud
ano, je stejně reálný jako obraz?
M. Petříček, Myšlení obrazem
Populární dogma…
„samo vidění má svoji historii“
Heinrich Wöllflin, Kunstgeschichtliche Grundbegriffe:
Das Problem der Stilentwickelung in der neueren
Kunst, München 1915
Erwin Panofsky
„naše primární smyslové dojmy se podstatně
liší“ …. základní potřebou historika umění
je získat „neznámé vizuální návyky“, což
není myšlenkový proces, ale „rekvalifikace
nebo adaptace našich smyslových vjemů.“
Otto Pächt
Methodisches zur Kunstgeschichten Praxis,
ausgewählte Schriften, 1977.
Vizualita - okulární, vizuální či skopický
režim
Skopický režim modernity
Řecko-římská vizualiza
gotický pohled
byzancké vidění
středověká vizualita
raná nizozemská vizualita
mezopotamská vizuální zkušenost………
Atd. atd.
The Male Gaze
Women “are turned all the
time into objects of display,
to be looked at and gazed
at and stared at by men.
... Women are simply the
scenery onto which men
project their fantasies.”
Laura Mulvey’s ‘Visual
Pleasure and Narrative
Cinema’)
..ale teoreticky chatrné dogma
Bludný kruh
Dílo
Vidění
• V jakém smyslu viděli lidé
různých dob a míst „jinak“?
• Jaké důkazy pro to máme?
• Jak přesně specifická
historická modalita vidění
podmiňuje tvorbu umění?
• Kde a jak se vidění stává
prostupné kognitivním a
specificky kulturním
faktorům?
Vidíme „jinak“, ale existují
(v netriviálním smyslu)
historicky zvláštní
formy, způsoby vidění?
Pokud ano, jak ovliňují
vnímání uměleckých
děl?
• Okulární, vizuální či skopický režim
• renesanční vizualita, gotický pohled“,
mezopotamské vizuální zkušenosti,
raně středověkém vidění
Vidění-vizualiza
Rozdíl mezi viděním a
vizualitou signalizuje
rozdíl uvnitř vizuálního –
mezi mechanismy zraku
a jeho historickými
technikami, mezi
surovými daty vidění a
jeho diskurzivní
podmíněností...
Hal Foster
Co způsobuje proměny vidění?
• A) média a technologie zobrazování (Benjamin, Debray, Crary)
• Max Wartofsky: Zobrazení ve své aktivní roli netoliko mapuje
náš vizuální svět jako percepční danost, ale přímo artikuluje a
přetváří samotné percepční kapacity........Tvrdím, že způsoby
piktoriálního zobrazování se začleňují do vyšších mozkových
funkcí vidění jako naučené nebo získané ontogenetické
odlišnosti v percepční aktivitě a že to, co můžeme nazvat
„stylem vidění“ je přeneseno (mapováno) do kognitivních
systémů lidí jako průvodní jev a důsledek adoptování určitých
stylů zobrazování.“
Ekologická determinance (vizuální
prostředí)
• Hypotéza „tesařského světa“Marshall Segall, Donald
Campbell and Melville Herskovits, The Influence of
Culture on Visual Perception. Indianapolis: BobbsMerrill
Co 1966
• John Onians: Páry a oblaka lombardské Mantovy
netoliko formovaly neurální sítě těch, kteří tam žili,
ale tato rekonfigurace byla impulzem pro umělce a
jejich patrony k tomu, aby vytvořili nový řád, v němž
mobilita a neurčitost oblak z nich vytvořila emblémy
transcedentální moci.
Vizuální sociologie Michaela Baxandalla (1972)
„lidská výbava pro vizuální percepci
přestává být uniformní. Mozek
musí interpretovat surová data o
světle a barvě, které dostává
z tyčinek sítnice a činí tak pomocí
vrozených dovedností a
dovedností vyvinutých na základě
zkušenosti.“
Period eye
(I) kategorie s nimiž člověk
klasifikuje vizuální
podněty, (II) zběhlost
v rejstříku konvencí
zobrazování a zkušenost
v přijatelných způsobech
vizualizace věcí, o nichž
máme neúplnou
informaci, znalosti
s jejichž pomocí doplňuje
to co mu zrak poskytuje a
(III) postoje vůči viděným
objektům.
• variabilní a kulturně
relativní faktory
percepce: nefungují
v posloupnosti, ale
paralelně a „tento
proces je nepopsatelně
složitý a stále nejasný co
se týká detailů jeho
fyziologie....“
Plasticita a kognitivní prostupnost
vidění
• Kde a jak se vidění stává prostupné
kognitivním a specificky kulturním faktorům?
Stávající konceptuální rámec
vizualita sexualita
sociálně-kulturní podmíněnost
-------------------------------------------------------
biologická podmíněnost
vidění sex
Nový konceptuální rámec – fáze vidění (Kesner 2009a,
2009b)
• Vizualita - pojmy, postoje, hodnoty a motivy (a jejich diskurzivní
artikulace) o vidění a obrazech
• Vzorce interpretace a porozumění (sémantické kategorie s jejichž pomocí
klasifikujeme vizuální podněty, zběhlost v rejstříku konvencí zobrazování,
způsoby vizualizace věcí a vyvozování z obrazů apod.) = Baxandallovo
„dobové oko“
• Percepční strategie a procesy – mechanismy rozpoznání, identifikace a
klasifikace objektů, vzorce sakadických očních mikropohybů, selektivní
vizuální pozornosti, procesy nevědomé, ztělesněné emocionální a
empatické odpovědi, příslušné motorické reakce apod. – tj. procesy které
z větší části fungují pod prahem vědomí
• mechanismy „vidění nízké úrovně“ - detekce linií a hran, pohybu, barvy,
binokulární disparity apod. a související aspekty raného vidění.