OBRAZ • Médium • materialita • Formát • Povrch • Značení /marking/ • Bildträger, Bildding/ obrazový nosič • Bildobjekt / obrazový objekt Mentální obraz Imaginace Fantazie Představa Podíl diváka Seeing in/as Vnitřní model Intence Percepce Imaginace KogniceEmoce Paměť MYSL Vědomá Nevědomá Interpretace uměleckého díla je typicky formulována prostřednictvím pojmů jako intence, vzpomínky, fantazie, touhy, představy…….., Tedy kategorií mentálních funkcí, stavů a obsahů Téma (referent) Obrazový objekt Obrazový nosič in the long Western discussion of artistic representation, there are always three factors: the thing represented, the image made and a mental image”……… which is “….spoken of as if providing the model or “intention” for the actual image. But before it is a model, the mental image is in some sense or another a representation of something, dependent either upon external forms or the maker´s power of imagination. David Summers, Real Spaces Imaginace? Berthold Blumentrost, Questiones disputate, 1347. Anon., Circa exercitium physicorum. Uppsala, Universitetbibliotek, C599, f. 143r. Dat. 1486. IMAGINACE Obrazotvornost Představivost Chápání imaginace jako kapacity mysli produkovat a zacházet s mentálními obrazy (“Duše nikdy nemyslí bez mentálních obrazů“) Aristoteles Imaginace jako představivost propoziční schopnost lidské mysli. „Imaginace je schopností „přemýšlet o možnostech a mentálně je simulovat“ . Imaginace je „kapacita lidské mysli přemýšlet o skutečných nebo neskutečných možnostech. . Imaginaci lze využít v objevování a tvorbě, při promýšlení možných řešení tím, že si představujeme co se stane když .nebo jak se něco mohlo odehrát, nebo v promýšlení co by se stalo kdyby“ Počátky zobrazování a umění? D. Lewis- Williams. Mysl v jeskyni. Vědomí a počátky umění 2007 Počátky piktorializace mentálních jevů Giotto: Znázornění snů a vidin Piktorializace imaginace The modern western pictorialization of imagination took shape together with the rise of optical naturalism...... pictorial field of vision becoming imagination.... With the pictorialization of imagination it became more difficult to distinguish the rational from fantastic by appeal to nature, and the borders between the mental faculties dependent on image metaphors – sensation, memory and imagination became harder to draw simply because all had the same optical basis. Vize a obraz ve středověku Mentální zobrazení ve vnímání Projekce jako základ umění“ E.H. Gombrich Číst obraz nějakého umělce znamená mobilizovat naše vzpomínky a naši zkušenost s viditelným světem a ověřovat jeho představu prostřednictvím zkusmých projekcí. Projekce (doplňování): Vzhledem ke své povaze je každé znázornění výzvou pro vizuální představivisot; musí být doplněno, aby mu bylo porozuměno.” Ernst Gombrich, Umění a iluze K čemu je nám (vizuální) vnímání? Účelem vizuálního vnímání je provést jednoznačnou interpretaci vizuální scény (prostředí) a zpřístupnit ji organismu k akci. Sdola nahoru a shora dolů Podíl diváka (beholder´s share Ernst Gombrich – konstruktivistická teorie percepce Podíl diváka - příspěvek, který k jakémukoli zobrazení dodáváme ze zásoby obrazů, jež máme uloženy v naší mysli „…the contribution we make to any representation from the stock of images stored in our mind.“ Projekce (doplňování, filling-in ): Vzhledem ke své povaze je každé znázornění výzvou pro vizuální představivost; musí být doplněno, aby mu bylo porozuměno.” Umění a iluze, s. 283. Projektivní povaha vidění To, co vyčteme z náhodných tvarů, závisí na naší schopnosti poznávat v nich věci nebo zobrazení, jež máme uloženy v mysli. Interpretovat kaňku jako netopýra nebo motýla je jakýmsi aktem percepční klasifikace- v třídícím systému své mysli je řadím k motýlům, které jsem viděl nebo o kterých se mi zdálo. Imaginativní percepce – asociace V poměrně děsivém zátiší s nálevkou vystupuje schematická lahev ve formě jakéhosi pomníku, vedle stojí stejně zvláštní předmět, který můžeme chápat jako podivný náhrobek. “Mrtvě” působí i hrnec. Všechny tyto předměty jsou postaveny na zvláštním teritoriu smrti, vydávají ostré absurdní stíny. Za horizontem je pak narůžovělé světlo sféry života. (Vojtěch Lahoda 1991) Percepce jako testování hypotéz Helmholz: většina toho co vnímáme vychází z našich očekávání (přepokladů), Vnímání není přijímáním dat, ale zakládá se na tvorbě hypotéz, které jsou kontaktem s vnějším světem potvrzovány nebo vyvraceny. Smyslové vjemy jsou ve své podstatě konstrukty vnímajícího, které jsou pomocí toho co doávají smyslové orgány jen korigovány. Model tzv. Byesovského mozku: Pokoušíme se vyvodit příčiny našich smyslových počitků na základě generfativního modelu světa v našem mozku Prediktivní kódování Neuronal representations at the higher levels of processing hierarchy generate “expectations of perceptual causes” or predictions (priors), based on information in memory and context, about the probable cause of sensory input. Predictions are communicated to lower sensory areas where they are compared with incoming sensory data. Mismatches between expected and incoming data form prediction errors which are passed by feedforward connections to update or change higher-level representations, creating the most reasonable interpretation of incoming sensory input. http://journal.frontiersin.org/article/10.3389/fpsyg.2014.01417/full Frontální korobé oblasti Identické vzorce mozkové aktivace Perception Imagery Perception - Imagery Percepční a mentální obrazy Vidění coby/něčeho v něčem Seeing-as – Wittgenstein Seeing-in: Richard Wollheim Painting as an Art, 1987 jak malíř, který maluje svůj obraz, tak divák, který se na něj pak dívá mají zvláštní druh perceptuální zkušenosti: „vidění něčeho v něčem“ Seeing-in is a distinct kind of perception, and it is triggered off by the presence within the field of vision of a differentiated surface. Člověk = Homo Pictor Definujícím rysem lidství je schopnost vytvářet a používat obrazy Hans Jonas, Homo Pictor and the Differentia of Man, Social Research 29, 1966 Piktoriální kompetence • Je vztah mezi obrazem a jeho modelem transparentní? • Piktoriální kompetence: - naučená - Vrozená I novorozené děti rozeznají tvar v 2D zobrazení nejmenší děti jsou schopny rozeznat v 2D zobrazení 3D předmět, ALE! Vývoj piktoriální kompetence mezi 24-30 měsícem Postupně se dětí učí, že i když obrazy mohou vypadat jako skutečné věci, jedná se o cosi jiného – dítě získá pojem obrazu • Rozpoznání – identifikace zobrazeného • Znalost toho jaký je vztah obrazu k tomu co znázorňuje • Schopnost vidět obraz jako zdroj informace Seeing-in (projektivní vidění) a počátky zobrazování Seeing –in: Projekce, bezprostřednost, automaticita Sdílí mechanismy identifikace a rozpoznání s běžným vnímáním Seeing-in vs. imaginativní percepce Rozpoznání/identifikace Epistemické vidění – překlad do diagnózy ..in our experience every time we have viewed an OPT generated 3D model of embryonic structures we have learned something new about them…. Given the intrinsically 3D nature of the structures that developmental biologists work with every day it is ironic how unfamiliar we are with seeing their true shapes (James Sharpe, Optical projection tomography as a new tool for studying embryo anatomy, J. Anatomy 202, 2003, 175-81). Epistemické vidění The goal of medical image processing is to assist a human expert in the task of identifying and interpreting all of the useful information available in an image. • Co je „useful information“? • Co je „useful information“ pro historika umění? Identifikace/rozpoznání Objekt Identifikace sémantických jednotek/minimálních jednotek významu Porozumění obrazu 1. rozpoznat a identifikovat (samotná přítomnost či absence určitých objektů často ustavuje význam epistemického obrazu) 2. analyzovat podstatné rysy těchto objektů – jako jsou velikost, umístění, struktura, vzájemné vztahy entit, které jsou důležité z hlediska interpretativního úkolu Vidění experta • 1. bohatá zásobárna paměťových stop jiných zobrazení, zpravidla vybudovanou na bázi dlouhodobé zkušenosti, • 2. databáze vědomostí a informací relevantních pro daný interpretativní úkol, tj. efektivní spojení mezi vyššími kognitivními centry a percepčními procesy, • 3. soubor mimořádně trénovaných vizuálních a kognitivních procedur jako jsou vzorce sakadických mikropohybů a mechanismů selektivní vizuální pozornosti, • 4. schopnost mobilizovat tyto zdroje a přizpůsobit je požadavkům konkrétního zobrazení a specifické povahy interpretativního úkolu (kupř. k extrémně pečlivému, “blízkému čtení” obrazové konfigurace), jinými slovy flexibilita a ladění schemat, • 5. důkladná znalost kontextu interpretativního procesu, tj. znalost toho co a proč je v zobrazení třeba nalézt • 6. schopnost potlačit či oddělit další subjektivní obsahy mysli od prováděné interpretatiovní procedury. umělecko-historické epistemické vidění Porozumění uměleckému dílu: Rozpoznání/identifikace objektů/scény Překlad viděného do slov „Vzpomínám si, jak jsem jednou v galerii sledoval učitelku se školáky, kteří se zastavili u abstraktní skulptury. “Co to je” tázaly se děti? Učitelka, sama značně nejistá, se sklonila a přečetla z popisky: ´Dar pana Oskara Verlinski a jeho manželky.´ Uspokojené děti se přesunuly k dalšímu exponátu.” Rudolf Arnheim Porozumění obrazu jako otevřený dialog • Gadamer: Work thus engages viewer in the process of understanding as an interpretive game, as a continuous process of questions and answers, and as such it can never achieve ontological finality. Představa Umělecké dílo přestalo být v podstatě napodobením vnějšího světa, stalo se napodobením světa vnitřního...a to nikoliv ve smyslu námětové fantastiky snových obrazů nebo strašidelných povídek...ale ve smyslu citového neklidu lidského nitra. Mezi výslednou tematickou figurací a sochu jakožto umělecký artefakt na straně jedné a prvotní magma citových emocí a instinktů na straně druhé se u secesního sochaře staví prostředkující článek – představa – idea. ...charakteristika toho, čemu sami secesní sochaři říkali představa je nesnadná.....jejich idea nebyla racionální nebo jen senzuální... Představa nebyla něčím pevným, ale shrnovala v sobě psychický vztah, který měl svoji představivost, tedy i obrazovost.......... Přechod představy k figuraci....plastické ekvivalenty představy, které podkládají umělecké dílo nejen ve smyslu stylově formálním, ale i významovém Petr Wittlich, Sochařství české secese Představa-vize „Malíř by neměl malovat pouze to co vidí před svýma očima, ale také to, co vidí uvnitř sebe. Pokud nevidí ničeho ve svém nitru, pak by neměl malovat ani to vnější.“ Zdroj představy • Vizuální vjemy (externí stimulus) • Interní stimulus (pocity, intuice, prožitky, sny…..) • Intelektuální, abstraktní idea nebo problém Kupka, Tvoření v uměním výtvarném Umělec, aniž si to uvědomuje, stává se bezděčným nástrojem idey nebo vize, již ani předem nestanovil ani nevyhledával, a že….tyto idey nebo vize přinášejí s sebou takřka spontánně své technické realizační prostředky. František Kupka K 161 Zhmotnění vize 175 „vidinové myšlenky“ „ideová mechanika umělce“ 175, 178-179 Krystalizace vidinového obrazu 185, 193 “..the beholder, who is often the artist himself…sees himself stimulated to activate these latent representations of forms within himself….“ Odilon Redon Sochař materializuje bezprostředně vizi odrážející se v jeho duši Otto Gutfreund Sigmund Freud, Básník a lidská fantazie 1908 Creative writer acst no differently from the child at play: he creates a fantasy world, wheich he takes very seriously, ……….he invests large amounts of emotion in it, while marking it off sharply from reality…… Importance of day-dreaming, states of reverie, unfocused mind Teige a teorie vnitřního modelu vývoj umění od vnějšího modelu, který je typický pro umění až do nástupu impresionismu, k vnitřnímu modelu, který má počátek v syntetické fázi kubismu a k jehož dovršení došlo v surrealismu. Teige a mentální objekt „Obrazy-objekty Toyen a Štyrského, mentální objekty, jejichž ohromující výsledek je fixován na plátně, jsou znamení na rozcestí zvláštních a jedinečných vzpomínek, fantazmat a tužeb, přední hlídkou na okraji bdělého snu, v němž skutečnost přechází z proměny do proměny.“ • Negace zevnějšího modelu zbavila obraz zjevného, přímo se projevujícího obsahu a uvolnila cestu nepřímému, symbolickému a sublimovanému výrazu latentního obsahu. • Formy obrazu, který odmítá reprodukovat nebo tlumočit věci, bytosti a výjevy ze skutečného života, nejsou přece odnikud, nejsou zplozeny samy ze sebe, nýbrž jsou čerpány z niterného světa. Vnitřní model = mentální (tj. fantastická, lyrická, poetická) idea, zachycená na aplátně pomocí technických prostředků • Dvě fáze vzniku obrazu: • 1) inspirace, tj. metnální ztvárňování vnitřního modelu • 2) proces fixování tohoto mentálního obrazu na plátně Toyen 1902-1980 Vnitřní model Model vnitřní, resp. fantazijní představa, „vyvěrající z nejhlubších vrstev umělcovy psychiky“… “syžet imaginativního malířství tryská spontánně z ponorných proudů nevědomí, ať už v bdění, polospánku, ve spánku nebo halucinaci…“.Fantazijní představy...přenesené do vědomí pomocí obrazů, nikoliv pomocí abstraktně logického aparátu... František Šmejkal, České imaginativní umění Imaginativní umění? František Šmejkal Fantazijní představy vznikají procesem „sublimace, substituce a volné asociace hlubinných psychických obsahů skrytých pod hladinou vědomí. Imaginace je prostředek jímž se vědomí vyporřádává s elementárními pudovými silami umělcova nitra………Za zdroj těchto představ bývají označovány „elementární pudové síly umělcova nitra“, „archetypální vrstvy psychiky“ či „archetypální kořeny“, „archaické instinkty“ a „kolektivní pocity“, či „nejobecnější archetypální představy Fantazijní představy nabývají nejrůznějších podob....Na jednom pólu na sebe berou podobu fantómů, oblud, enigmatických novotvarů......Na druhé straně stojí představy, z nichž se sdružují různé nesourodé, ale reálně exitující skutečnosti do nových fantastických celků.... V imaginativním malířství mohou být fantazijní představy inspirovány nejen snem, ale i mýtem, nejen individuálním podvědomím, ale i kolektivním nevědomím, nejen halucinací, ale i přímým zřením či náhlým osvícením... Šmejkal o Josefu Šímovi Hybnou pákou Šímovy nové tvorby se stala imagiance. Nikoliv ovšem běžná, reprodukční imaginace, kombinující vzpomínky a fragmenty spatřené skutečnosti do zcela nových útvarů, ale tvůrčí imaginace jako zákaldní schopnost lidského ducha sahající mnohem hlouběji než vzpomínky na viděnou nebo prožitou skutečnost • Její původné, v hlubinách fylogenetické paměti kořenící představy jsou podle Bachelarda spíše sublimací archetypů než reprodukcí skutečnosti….Archetypální vrstvy Šímovy obraznosti měly dominantní roli……Šímova imaginace byla současně živena i vzpomínkami z dětství, událostmi bdělého života, symslovými dojmy a především neustálým intimním sytkem s přírodou, kontemplací živlů……… Hypnagogické halucinace Pouze jsem poslušně reprodukoval to, co se zviditelnilo uvnitř. Max Ernst Imaginace jako simulace Mocná imaginace není schopností zhmotňovat živé mentální obrazy, ale spíše schopností přemýšlet o vynalézavých, neobvyklých, detailních, do té doby nepředstavitelných možnostech. Člověk používá imaginaci jak pro objevování, tak pro tvoření, k promýšlení řešení tím, že si představuje co by se stalo kdyby..nebo jak by se něco mohlo přihodit.. Bennett a Hacker 2003: 182. Imaginace a tvůrčí akt Schopnost vidět „jinak“ (představa) OBRAZOTVORNOST Schopnost řešit problémy PŘEDSTAVIVOST/SIMULACE sen…. Transformace obrazů /reprezentací v mysli umělce Mentální objekt Vjem Schema touha Transformace obrazů /reprezentací v mysli diváka Mentální objekt (obraz) Vnitřní reprezentace Vnější reprezentace realita Obrazový nosič reference Neurální reprezentace sen…. Transformace obrazů /reprezentací v mysli umělce Mentální objekt Vjem Schema touha Epidemiologie reprezentací Individuální mentální reprezentace Kolektivní mentální reprezentace Materiální reprezentace