Propojení figurace a abstrakce a vrstvení „jazyků“ a významů (první pol.20.st.) Zobrazivý a abstraktní jazyk, třebaže se zdají být neslučitelné, se střetávají, koexistují a prostupují se. Zdrojem může být jinak viděná skutečnost, její dynamizace, hledání významů skrytých za jevovou realitou, specifické možnosti přináší nové médium fotografie. Témata: 1. Kupka, symbolismus a dynamismus vidění 2. Okruh kubistů a jejich stvořené světy 3. Boccioni a Kubišta: smyslové a duchovní vnímání 4. Larionov, Gončarova: rayonismus 5. Fotografie a malba 1. KUPKA F. Kupka, Klávesy piana, 1909. Zkuste obraz napřed sami popsat. Propojuje se (viz i futurismus) interiér a exteriér: klávesy a ruka pianisty v dolní části a pohled na jezero (viz obraz Druhý břeh,1895-6). Černé a bílé klávesy se odpoutávají od klávesnice, stoupají vzhůru (možné i jako aluze na zvuk) a přitom přidávají k zobrazivé malbě evokující prostor plošný prvek složený z vertikálních tahů. Symbolika „mostu“ k „druhému břehu“, zároveň výtvarný prvek nabourávající reálnou pohledovou jednotu. Nezanedbatelnou roli hraje otázka času (zkuste promyslet). Z vertikál pak zřejmě vyplyne Nokuturno,1910 a další obrazy vertikálních plánů. Abstrakce se pak objevuje jako motiv v pozadí, mimo hlavní centrum pozornosti (obr1) Později jako výraz pohybu/posunu, trvání, ztvárnění časového úseku (obr.2) 1 2 Vrcholí v Amorfě (viz minulá přednáška) Ve dvacátých letech impuls mašinismu , geometrie stroje syntetizovaná do abstraktní podoby kruhů. Ve Sladkosti žití kuriozní propojení s pádem číšníka na schodech, nesoucího podnos s koláči (také dynamický moment) 2. OKRUH KUBISTů (mimo Pic.a Br.) Na rozdíl od Pic. A Br,kteří se zobrazení nevzdali (otázkou zůstává vrcholné období analytického kubismu, které se abstrakci blíží), přechází řada ostatních kubistů postupně k abstrakci. Uvedu tři. Albert Gleizes: v tvorbě i teorii vliv futuristů, fragmentace a zájem o simultaneitu, důležitá role barvy, dílčí abstr.motivy (4) Během sv.války pobýval v New Yorku, zachycoval reálné motivy a stylizoval je do různých stupňů abstrakce (5), hybridní obrazy mísící viděné a tvořené 4. 5 Fernand Léger: kubismus s vlivem futuristů; Kuřáci (6)- propojení interiéru (kuřáci na balkoně) a exteriéru, z mraků kouře se stávají abstraktní tvary překrývající zobrazení, to postupně mizí, začínají převládat tvary, které si už s motivem nespojujeme (7), kol.1914 už jen abstrakce 6. 7. Srovnejte poválečný Légerův mašinismus s Kupkou: Robert Delaunay zkoumal hlavně vidění, u přechodu k abstrakci zřejmě i vliv Mnichova a skupiny Der Blaue Reiter (barevnost), propojování reálných motivů se zachycením optických efektů, které povedou k čisté abstrakci. Propojování ab a fig. je i u něj jakýsi mezistupeň. 3. BOCCIONI a KUBIŠTA Umberto Boccioni uvažuje už v roce 1910 o možnosti vyjádřit emoce jen barvami a liniemi, jádrem jeho tvorby bylo zachycení duševních stavů, chtěl spojit viděné a vzpomínku (časový moment), viděné a pociťované (vnější a vnitřní svět), a to ve dvou výtvarných jazycích (jako dva odlišné způsoby vnímání), jiné pojetí simultánnosti, ne pouhá časová následnost a překrývání minulosti a přítomnosti. Nevzdává se předmětnosti, ale stylizované zobrazení překrývá vrstvou abstraktních linií (viz nejlépe vidět na kresbách - 8):chaotický neklid při loučení – napětí a dynamika odjezdu – sklíčenost a smutek těch, kdo zůstanou. Vyjádření duševních stavů pokládal za prioritní. 8. Kubišta se v této souvislosti může jevit zvláštně, ale určitá podobnost tu je, K. nebyl zastáncem čistě picassovského kubismu, hledal vnitřní energii věcí, klíčový byl duchovní princip. Rozlišoval dva druhy formy, empirickou a transcendentální (ta je geometrické povahy a nese symbolické významy). Empirická forma pomáhá srozumitelnosti, je vodítkem k symbolice geometrie. Tedy obdobné spojení dvou „jazyků“, dvou významových vrstev, cesta za pouhý svět jevů. Viz geometrická struktura Sv. Šebestiána, vychýlení z rovnováhy, elipsy zvětšující se směrem dolů, nevyhnutelnost osudu a směřování ke smrti Sledujte geometrickou strukturu i u dalších K. děl. 4. LARIONOV, GONČAROVA – viz i minulá přednáška Tady jen opakuji: rayonismus/lučismus od slova rayon/luč = paprsek. Vychází z předpokladu, že vedle viditelného světa existuje stejně reálný svět energií, paprsků energií a světla, které se od předmětů odrážejí, prostupují jimi, střetávají se mezi sebou. Je to stejně reálný svět jako ten běžně viditelný. Pro lepší pochopení spojovali zprvu l.a.g zobrazení věcí a energie proudící mezi nimi, posléze se zaměřili jen na abstraktní energii paprsků. V první fázi tedy také propojovali zobrazení a abstrakci, aby lépe vystihli vztah viditelného a nehmotného. 5. Fotografie a malba Fotografie byla schopna manipulovat s obrazem, tyto manipulace byly umožněny samotnou technikou fotografie. Viz minule: A. G. Bragaglia a fotodynamismus, prodloužená expozice, která měla ztvárnit čas; zobrazení tak posouvala k abstraktním liniím. Jinou variantou bylo vrstvení negativů, které také obraz dynamizovalo a rozšiřovalo sdělení. Fotogram je fotografická technika bez použití fotoaparátu, pracuje se jen s osvitem citlivé emulze, na které jsou rozmístěny různé předměty. Vytváří se tak „otisky“ negativní tvary věcí, záleží na míře prostupnosti světla. Podobný efekt najdeme u Štyrského a Toyen v období artificialismu (2.pol.20.let,kdy byli ve Francii). Používali stříkanou techniku přes různé objekty, umožnila vytvářet efemerní siluety, jemné přechody, to vše současně s abstraktními geometrickými znaky. J.Š. vznik těchto obrazů přirovnával ke vzpomínkám, které se také nečekaně a alogicky vyjevují a mizí jakoby bez vzájemné souvislosti. Otisky reality se vrství na abstraktní barevné plochy, zobrazivé se mísí s abstrakcí , ale s odlišnými významy než v předešlých příkladech. Zkuste sami formulovat rozdíly mezi díly F. Légera, U. Boccioniho, M.Larionova aj. Štyrského.