Experiment jako estetický jev Experimentální literatura ESB102 Hledání estetického myšlení •https://www.youtube.com/watch?v=3tcH2zSqVCc Všimněte si, jakým způsobem hovoří Annie Hallová a Alvy Singer o fotografii. 0:44—1:30 (žlutých titulků v obraze si nevšímejte..) Jakým způsobem uvažuje jeden a jakým druhý? Co nám to říká o estetickém myšlení? Hledání estetického myšlení •Alvy Singer •- vědecké •- pojmové • •Východisko •- odborné pozorování • •Výsledek •- umělecká kritika • Annie Hallová - autorské -intuitivní - •Východisko - umělecká praxe • •Výsledek - umělecké dílo Estetika… … autorská •Implicitní estetika •(romány, básně, povídky, personal esseys) •Oscar Wilde – De Profundis, Obraz Doriana Graye •Explicitní estetika •(odborné články, eseje o umění, kritiky) •Oscar Wilde – Kritik umělcem, Pravda masek Estetika… … autorská •Autorská estetika je estetikou umělců •vychází z umělecké praxe, rozpracovává možnosti tvorby, analyzuje vlastní dílo, postupy a prostředky, kterých vědomě použil •teoretické koncepty vlastního díla – hledání možností uměleckého vyjádření •vytváří estetické náměty vlastního díla – jak říkal právě Oscar Wilde, jediný vztah, který má zajímat umělce na vlastním díle, je vztah tohoto díla ke kráse Estetika … vědecká Problematika pojmu •Řec. aisthétikos (Αισθητική) – týkající se smyslového vnímání •Teorie poznání •Krasověda (nauka o estetických kategoriích) •Filosofie umění (a mimouměleckého estetična) •Analytická estetika – metateorie •Experimentální estetika •Tereza Hadravová – Co je nového v estetice (Praha: Nová beseda, 2016) Estetika … vědecká Široké pojetí •„Mám-li se pokusit definovat estetiku, nenacházím lepšího řešení, než že je naukou o estetické funkci, jejích projevech a jejích nositelích.“ • Jan Mukařovský •Estetický objekt •Estetický postoj • • •Izolace objektu—libost—autonomnost • Estetika … vědecká Zúžené pojetí • Estetika se zabývá podmínkami a výkladem určitého druhu vnímání a prožitku, které jsou komplexně prostoupeny fantazií, analogiemi, podobnostmi, tropy, preferováním a emocemi a utvářeny hodnotami estetického předmětu (krásou, vznešeností apod.). •(…) •Kterákoli estetická analýza dosahuje maxima tam, kde dokáže v hloubi postihnout a vyložit vzájemnou korespondenci mezi přírodní či uměleckou skutečností na straně objektu vnímání a modality estetické zkušenosti na straně subjektu, neboť specifický modus vnímání, představování a myšlení je v estetice právě tak důležitý jako sám předmět. •Petr Osolsobě – Umění a ctnost (s. 13) Estetika … vědecká Literární estetika •Recepce •- akty, jež vytváří z díla estetický objekt •- psychologická estetika – vnímání, postoj, cit •- R. Ingarden, W. Iser, U. Eco, L. S. Vygotskij • • •Dílo - struktura díla ve funkci k estetické komunikaci - formalismus, strukturalismus - J. Mukařovský, R. Jacobson, V. Šklovskij, •Produkce • - umělecké tvoření, intence, - psychologické aspekty tvorby (fantazie, inspirace) - I. Kant, J. W. Goethe Problematika dichotomie Možnosti •Tematická rovina •Obsah •Fabule •Téma •Materiální rovina •Forma •Sujet •Stylové prostředky Samostatná forma neexistuje, neboť forma se vždy spojuje s obsahem, můžeme hovořit o tom, že jsou neoddělitelné. Neboť pokud deklamujeme nějaký obsah, ten je vždy nějakým způsobem formován. Není možné proto předat cokoliv jako obsah bez jakéhokoliv uspořádání či média. Neexistuje obsah bez formálního uspořádání. Prázdné formy existovat mohou – jedná se o typy, které se naplňují a znovuvytvářejí (módní fotografie, sonet apod.) Problematika dichotomie Forma a obsah •Forma - umělecký druh (malba, literární dílo, hudební skladba) - druh v konkrétním umění (portrét, román, sonáta) -žánr (detektivka, historický román, umělecký román) -použité prostředky (dripping, proud vědomí, parodie) - kompozice (rozvržení použitých prostředků) • •Obsah - děj (expozice, zápletka, rozuzlení) - myšlenková strana (charaktery, vypravěč) - postavy (archetypy, individuality) - (hudba, výprava) •Tematická rovina •Obsah •Fabule • •Téma •Materiální rovina •Forma •Sujet • •Stylové prostředky Stylistické prostředky zahrnují způsob prezentace tématu (portrét, proud vědomí). Neuchyluje se k předdefinovaným rámcům, ale zkoumá konkrétní dílo. Východiskem zkoumání je dílo, ne idea nebo tradice. Problematika dichotomie Možnosti Ozvláštnění – Oстранение Automatizace vs. ozvláštnění Nestačí otevřít okno, abychom spatřili pole a řeku. Nestačí nebýt slepý, abychom spatřili stromy a květy. Je třeba nemít žádnou filosofii. S filosofií nejsou stromy: jen myšlenky. Je jenom jeden každý z nás, jak sklep. Je jenom jedno zavřené okno, a tam venku celý svět. A sen, co by se dalo spatřit, kdyby se okno neotevřelo, což není nikdy to, co se spatří, když se okno otevře. Fernando Pessoa Ozvláštnění představuje způsob očištěného, nového nahlédnutí. Zbavení se pojmu a nového vidění věcí. Pojem pochází z formalistické školy od literárního teoretiky Viktora Šklovského z jeho knihy Teorie prózy. Podle Šklovského upadají totiž věci a myšlenky do stavu automatizace, během které nejsou vůbec vnímány. „Automatizace požírá nábytek, šaty, vlastní ženu, dokonce i strach z války“. Ozvláštnění Šklovskij přisuzuje hlavně básnickému jazyku, tím, že věc popíšeme nově, je třeba zbavit se našeho myšlení o věcech. Ozvláštnění – Oстранение Proust a zvyk „Slabý úder do okna, jako by na ně něco narazilo, následovaný hojným lehkým dopadáním jakoby zrnek písku, která někdo sype z horního poschodí, pak se dopadání šíří, nabývá pravidelnosti a rytmu, stane se tekutým, zvučným, hudebným, nesčíslným, univerzálním: byl to déšť.“ HZČ I Marcel Proust ve svém románu uvažoval podobným způsobem, když hovořil o zvyku, kterým naše vnímání běžně přijímá skutečnost. Vystoupením ze zvykové podstaty světa jsme schopni nahlédnout esenci věcí, tedy věci samy o sobě. Ozvláštnění – Oстранение Myšlenkové – čisté bytosti • (netřeba představovat) K ozvláštnění může v literatuře docházet několika způsoby. Prvním jsou bytosti, které ve své dětskosti (dalo by se říct až naivitě) zpochybňují otázkami zažitou skutečnost. Neil Postman napsal krásnou větu „Ptát se znamená prolomit kletbu“. Tím, že se ptáme, zpochybňujeme zažitý stav věcí. Ozvláštnění – Oстранение Myšlenkové – čisté bytosti •Bill Waterson – Calvin & Hobbes Ozvláštnění – Oстранение Umělecké: Parodie •Jednu základní kletbu si zrušil sám Homér. •Parodie (v tomto případě zároveň alegorie), které dokážou dát nový pohled na lidský svět skrze jeho převyprávění v jiné podobě, dovolují pohlédnout na základní problémy znovu z jiné, obohacené perspektivy. •Velká bitva Homérovy Iliády je tak pouhou žabomyší válkou. Homér – Ilías Homér – Batrachomyomachia Ozvláštnění – Oстранение Umělecké: Téma stylistickými prostředky •Art Spiegelman – Maus (1980) Saulův syn (r. L. Nemes, 2015) F:\škola\EXPERIMENTÁLKA\saul.jpg Ale jsou to především stylové prostředky, které dovolují téma, už mnohokrát zopakované, vidět znovu nově. Díky možnostem jednotlivých uměleckých druhů (výše komiks a film) dokáží užitím jednotlivých prostředků ozvláštnit i tak vyčerpané téma, jakým je holokaust. Ozvláštnění – Oстранение Umění jako sociální fakt Estetické hodnoty nejsou něco absolutního, co nesouvisí s celkovou historickou situací a ekonomickými strukturami určité doby. Umění se rodí z historického kontextu, odráží ho, napomáhá jeho vývoji. Vyjasnit přítomnost těchto souvislostí znamená pochopit postavení dané estetické hodnoty v obecném kontextu určité kultury a její – možný či nemožný – vztah k jiným hodnotám. U. Eco – Otevřené dílo (s. 40) Ozvláštnění - Oстранение Nová estetická situace •Marcel Duchamp – Fontána (1917) Gerhard Richter – Ema (1992) F:\škola\EXPERIMENTÁLKA\Duchamp_Fountaine.jpg Vytvořením nové estetické situace vzniká nový kontext, který dovoluje nové nahlédnutí skutečnosti. A je to jedna ze základních funkcí umění, dovolit zpochybňovat, ptát se a měnit náš pohled na skutečnost. „Kniha není nesmrtelný předmět, který se má vzít a patřičně uctívat, ale spíše příležitost pro krásu.“ Jorge Luis Borges (in Ars Poetica)