> Akademické čtení a psaní FAVMKa080 FAV JS 2020 23. 5. 2020 Akademické čtení •Jak často čtete akademické texty – tedy takové, které potřebujete ke studiu? •Čtete je v papírové formě nebo na počítači? •Procházíte si poznámky pod čarou/na konci textu? •Zpracováváte si z přečtených textů vlastní resumé? Resumé odborných/metodologických textů •Rozsahem spíš kratší •Není potřeba obsáhnout všechny pojmy, které se v textu objeví – pouze ty, které budete potřebovat pro dané téma a pro svůj výzkum (pak to ale znamená, že pokud budete text v budoucnu potřebovat pro jiné téma, budete se muset k němu vrátit a číst ho „novýma očima“ a napsat nové resumé) •Stejně tak není nezbytně nutné pojmout vše, co se v textu objeví; stačí Vám si odnést jeden pojem/koncept/tezi, které jsou pro Vás důležité. Zároveň si ale musíte být jisti, že jste věc správně pochopili! •Snažte se přeložit si text pro potřeby resumé do vlastních slov, nepapouškovat autorův jazyk ani způsob vyjadřování Akademické čtení •Každý odborných text, který budete číst ať už pro potřeby konkrétního výzkumného projektu nebo v rámci výuky, se Vám může hodit jedním nebo vícero následujícími způsoby 1.Jako zdroj konkrétních informací – k tomu nám sice většinou slouží primární zdroje, ale i odborné texty obsahují koncentrované množství tvrdých dat, s nimiž můžeme pracovat 2.Jako metodologická záštita – s pomocí textu můžete postavit výzkumné otázky, definovat si vhodné nástroje nebo najít důležité prizma použitelné pro vlastní téma 3.Hodí se Vám jen hlavní teze – formou shrnutí ji můžete zapustit do metodologické kapitoly jako něco, co již k tématu bylo řečeno 4.Text můžete vnímat jako strukturní inspiraci – jak autor/ka předestírá svoje poznatky a argumenty? Jak řadí materiál do kapitol/podkapitol? Co se dočteme v úvodu a co naopak nechává až na závěr? Alan Williams – Is a radical genre criticism possible? •Ve své recenzi knihy Thomase Schatze „Hollywood Genres“ autor tvrdí, že Schatzovo pojetí žánrů je: 1.Ahistorické 2.Vychází z nijak nezdůvodněného vzorků filmů (všechno klíčové a velmi známé tituly klasické hollywoodské éry) 3.Ryze estetická koncepce žánru (vychází ze samotných filmů a nebere do úvahy, jak s dílem pracuje PR, recenze, casting…) 4.Zacílené hlavně na americký kontext (jak ve výběru zkoumaného vzorku, tak stran teoretického zázemí pro žánrové úvahy) •Navrhuje přestat vnímat žánry jako „esencialistické objekty“ (tj.určené neměnným souborem hodnot), ale soustředit se na komplexní vývoj jednotlivých žánrů Alan Williams – Is a radical genre criticism possible? •„Jedná se o frustrující čtení, neboť Williams vidí v Schatzově knize hlavně ukázku toho, jak se žánry nemají studovat.“ •„Vzhledem k tomu, že bylo přání recenzenta vyslyšeno a již mnoho studií o jednotlivých žánrech vzniklo a samotný koncept zkoumání žánru byl přepracován (tedy už jsme se na tomto poli posunuli dál), je vhodné k textu přistupovat spíš v kontextu historiografickém a brát jej jako zdroj dobové diskuze na dané téma.“ •„Protože Alan kriticky znehodnotil užitou metodologii Thomase Schatze a nesouhlasí s jeho definicí hollywoodského žánru, nebude možné metodologii využít k výzkumu.“ •„Jeho ústredným pojmom je pojem „generická komunita“, čo je prístup, ktorý je podľa Alana Williamsa limitujúci.“ • Dorota Vašíčková – Co odnesly proudy streamu. (Ne)specifická česká on-line seriálová produkce •„Článek v časopisu se zaměřením na média a audiovizi představuje v podstatě rychlokurz o historii české on-line televize Stream.“ •„Text funguje jako potenciální startovní bod pro další výzkum, předkládá relativně přehledně dosavadní vývoj hlavních hráčů v českém on-line prostředí, nevěnuje se však žádnému konkrétnímu aspektu příliš do hloubky. Nabídka pro další zpracování je tedy velmi pestrá.“ •„Vyvolal vo mne otázky, čo týkajúce sa produkcie v iných krajinách a najmä na Slovensku. Je skutočnosť, že podobnej produkcii na Slovensku netuším otázkou toho, že neexistuje alebo aj tu je mimo môjho záberu? Napriek tomu, že text nie je metodologicky príliš prínosný, ponúka inspiráciu na možný výskum. Jeho predmetom by mohlo byť možnosť samotné produkčné prostredie, jeho špecifiká, ako i vývoj a špecifiká jednotlivých produktov, ich recepciu divákmi, komparáciu s tradičnými televíziami a pod.“ • • Dorota Vašíčková – Co odnesly proudy streamu. (Ne)specifická česká on-line seriálová produkce •Výzkumné otázky: •1) Jakým způsobem se měnila vlastnická struktura českých internetových televizí? •2) Jaký měla dopad komercializace na obsah internetových pořadů? •3) Propojila se internetová tvorba s regulérní televizní? Jak, proč, jakým způsobem? •4) Umožňovala internetová televize experimentální tvorbu? •5) Byla otevřena novým mladým autorům? Změnilo se to potom nějak? •„Jako tezi textu vnímám cestu českých internetových televizních platforem od diverzifikovaného obsahu až k jeho postupné uniformitě.“ •„Chybí mi v textu větší ponor do problematiky, jedná se spíše o přehledový článek, který má nastínit nějakou situaci a vyjádřit autorčin názor na problematiku („internetová tvorba se komercializovala a upadla do tvorby plné nenáročného humoru, což je škoda“).“ • • Dmitry Shlapentokh and Vladimir Shlapentokh – Soviet Cinematography 1918–1991. Ideological Conflict and Social Reality. •Zvolený text představuje metodologický úvod ke knize •Klíčové termíny: 1.Realita objektivní a realita subjektivní – k letitému filozofickému problému se text musí vyjádřit, neboť přichází v éře doznívajícího poststrukturalismu a postmodernismu (a navíc samotné zkoumané prostředí neuznává jednu objektivní realitu, viz s. 5 nahoře) => všichni se shodneme na sdílené koncepci objektivity a reality, o níž nám filmy jako „kompletní, integrované a vrstevnaté rekonstrukce života“ mohou přinést cenné svědectví 2.Ideologie – širší definice jako „víceméně koherentní sada hodnot a postojů, které ovlivňují uvažování člověka o vnější světě a ovlivňují chování jedinců, skupin, institucí a společnosti.“ (s. 11). Užší definice jako „limitovaný přístup k řadě informačních zdrojů v důsledku institucionalizované ideologické kontroly. Jedinci mají méně možností svobodně používat své kognitivní schopnosti a nemohou volně vytvářet subjektivní reality, které by víceméně adekvátně reflektovaly realitu ontologickou.“ Dmitry Shlapentokh and Vladimir Shlapentokh – Soviet Cinematography 1918–1991. Ideological Conflict and Social Reality. •„V textu mi vadí určitá přímočarost teze. Dle mého názoru je samotné tvrzení, že „dominantní ideologie zkresluje realitu“ extrémně problematické. Můžeme úplně stejně (a zcela odůvodněně) tvrdit, že ideologie naopak realitu vytváří, tím, že ji stáčí určitým směrem. … Navíc se neustále mluví o „ideologii“, ale ani jednou nepadne takový pojem jako např. „cenzura“, jako reálná praktika státu při implementování určité ideologie do společnosti.“ •„Velká část textu se čte velmi těžko, čím víc se text blíží ke konci, tím konkrétnější ale naštěstí je. Úvodní podkapitoly (o přístupu k realitě obecně, o konceptu reality v knize a o ideologii jako fabrikované realitě) se pohybují na hraně abstraktnosti …“ •„Ačkoliv text obsahoval nespočet odborných a cizích výrazu, byl pro mě srozumitelným. Po jeho přečtení jsem měl jasnou představu o tom, co autor chce zkoumat a jaké hodlá aplikovat metodologické postupy.“ • • Susanna Paasonen – Healthy Sex and Pop Porn: Pornography, Feminism and the Finnish Context. •Text zdůrazňuje nutnost psaní specifických lokálních historií na tomto poli výzkumu, neboť zvlášť v případě pornografie jde o žánr, který je pevně svázaný se společenskými přesahy a legálními mantinely •Dosavadní výzkumy pornografie jsou ve velké míře navázané na anglo-americkou situaci, řada poznatků ale není přenositelná •Například finský kontext na rozdíl od USA nikdy nesvazovaly tzv. sex wars (výpady konzervativních křesťanských kruhů) jako diskurz o tzv. „zdravém sexu“ (věc veřejného zdraví, ryze párová aktivita, bez náznaku peněžité transakce nebo dominance). •Samotná definice objektu výzkumu (=pornografie) je přímo navázaná na konkrétní společenské a geo-politické prostředí – v rámci legislativy pornografie často vymezena negativně; fluidní koncept, protože to, co je považováno za pornografii na blízkém východě, v severní Evropě nebude problematické Susanna Paasonen – Healthy Sex and Pop Porn: Pornography, Feminism and the Finnish Context. •„Text studie se mi četl dobře, ale kvůli slabé znalosti historického kontextu fenoménu pornografie jsem se nepatrně ztrácel a o to víc se musel soustředit.“ •„Hlavní tezí je, že perspektiva nahlížení na pornografii a toho, co je „zdravý sex/sexualita“ se mění i s odlišným kulturním prostředím.“ •„…výrazným tématem je problematika státně-regulační, mnohdy propojená i s ekonomickým podtextem. Na jedné straně se jedná o určitého druhu průmysl, na druhé straně jsou zde snahy vybalancovat jeho explicitní obsah a nastolit určitou harmonii. Jak je ale tato harmonie definována?“ •„Nie je tu priamo upravená metodológia možného výskumu. No inšpirovať sa možno napr. skúmaním ženského vplyvu v porno priemysle, vplyvu severského konceptu „zdravej sexuality“ na vnímanie pornografie, ale i na samotnú produkciu, sexuálnymi subkultúrami a pod.“ •