FAMU V OBDOBÍ NORMALIZACE PETR BEDNAŘÍK FAMU si v šedesátých letech wbud i ventú získávaly ceny na ™«Jod^^Xt^- 25 i?* —"* ■ zahraniční konkurence. Samotná FAMU však na kóľiT! JT!/* * obdiv*m v*hlí"'a . níž do školy stejně jako do jiných sfóľtľhde^Ín . ^ V,tUp°Va,a do "«••*• **y. měla na FAMU počínající nolä^J^^^'J'S^ Jak* do"ad se dařilo jejím studentům? ' 3 béHem °néch d'°uh*ch dva«« '« povala a jak Vyhánění nezvaných hostú Normalizace na FAMU začala stejně jako na jiných vysokých školách. Také filmovou fakultu čekaly ze všeho nejdříve personální změny. Do funkce nového děkana byl 1. června 1970 jmenován Josef Cere-muga. Dřívější pedagog kabinetu zvukové skladby už od března 1969 zastupoval předešlého děkana Františka Daniela, který odjel na stipendijní pobyt do USA, kde však zůstal natrvalo. Jako jeden z prvních zásadních úkolů musel Ceremuga řešit kauzu kolem školního filmu Nezvaný host studenta režie Vlastimila Venclíka. Snímek zároveň posloužil pro vyvolání atmosféry, která nahrávala nezbytnosti personálních čistek. Sezvaný host zachycoval situaci mladého manželského páru, k němuž se bez pozvání nastěhuje neznámý muž a začne se zde chovat jako doma. Film, jenž zabavila Státní bezpečnost, interpretovaly stranické orgány jako útok proti normalizačnímu režimu a Sovětskému svazu a od září 1970 o něm jednalo vedení AMU i FAMU. Venclík se hájil tím, že scénář napsal už v roce 1967 a rozhodně ho nezamýšlel jako útok proti Sovětskému svazu. Pedagogové včetně Otakara Vávry snímek dokonce hodnotili známkou ^hox"%™™™ kauzy se protáhlo na celý akademický rok 1970/1 v/1 a jejím výsledkem bylo vyloučení Venclíka tesne pred státmeemi. Ze školy musel odejít také Venchkuv ročníkový pedagog Karel Kachyňa. Kauza se dotkla i Otakara Vávry který skončil ve funkci prorektora AMU a vedoucího katedry££ Na FAMU mohl působ,t dál, jící teoretických předmětů - n.kol. jako ročníkový vedoucí nebo pedagog praktických seminářů. Povyk kolem \ez\xmrhn hostu odstartoval na škole posuzování, jak se jednotliví pedagogové chovali v letech 1968 a 1969 a zda se aktivně zapojili do procesu normalizace společnosti. Na základe těchto hodnocení museli ze školy odejit vyučujici dějin literatury Milan Kundera, televizní publicista Vlastimil Vávra, režiséři Evald Schorm, Jiří Hanibal, Elmar Klos, Jan Matéjovský, Jaromil Jireš, později i František Filip. Bořivoj Zeman mohl zůstat, i když vystoupil v roce 1969 z KSČ. Nesměl však být ročníkovým vedoucím studentů režie. Radovanu Lukavskému byla zastavena habilitace. I/ PEDAGOGOVÉ Nástup uvědomělých a prověřených Od podzimu 1971 nastupovali na FAMU pedagogové splňující nová politická kritéria. Sami se různě politicky angažovali (Svaz československých drama tických umělců, Česká národní rada, organy KSC), úspěšné prošli stranickými prověrkami a prihlásil, se k husákovskému vedení KSČ. Umělecky vsak často nedosahovali kvalit pedagogu kten musel, odít. Od akademického roku 1971/1 72 zaca hna FAMU vyučovat režisér, Jiří Sequens, Antonín Kachk. , 11 Ráža Jaroslav Hužera a dramaturgyně Libuše p tiľová'( československé televize známá jako POSE ľo k Sadu V roce 1973 pH- ZľZtreLr Jaroslav Balík a Ludvik Toman šh na fakultu d . dramaturg), v roce ,57 téma / f amu I 'niť se do hrobu. Milan Šicindler. 1989 těch Trapl (režisér dobově poplatných snímků Tobě hrana ZOOHä nebude a I ítéznýUd). Tito lidé si většinou ponechávali úvazky u Filmového studia Barrandov a Československé televize, a proto museli mít při ruce mladé asistenty, kteří za ně přebírali výuku, když neměli čas se dostavit do školy. Někteří z nich (například Toman a Pospíšilová) přitom setrvávali na FAMU i v osmdesátých letech, kdy už ztratili své funkce na Barrandově nebo v televizi. Tyto normalizační kádry si na škole také často zahájily habilitační a posléze i jmenovací řízení, aby se staly docenty a profesory, což jim zajišťovalo nejvyšší platové ohodnocení. ■ 58 Na škole se tedy z personálního hlediska ustálily dvě skupiny. Jednu tvořili zmiňovaní nově příchozí uvědomělí straníci. Do druhé se zařadili ti, již na FAMU působili už od jejích prvnich let jako pedagogové (případně studenti a následně pedagogové) a někteří z nich jako funkcionáři. Ti, kteří byli komunisty, úspěšně počátkem normalizace prošli stranickými prověrkami. FAMU je tak příkladem školy, v níž mnozí z funkcionářů z období šedesátých let zastávali řídící funkce i v éře normalizace (Ludvik Baran, Já" Smok, Oldřich Železný, Ivan Osvald). Do druhé skupiny patřili take normalizační děkani FAMU - scenárista Bedřich Pilný (vefunto /cinepur 119 ,973-1976), kameraman l|ja Boian^ . -, ^ rektorem AMU, a režisér dokunSSS,"97^98°. ^J(1980-1990). tamichf'lmú Václav |ako na všech vysokých školách funo_ i £5* Komunistické strany Československa c' na FA(V|U fZj mládeže. Pro priblížení počtu komunľt * °C'allstické- W*^ čísla z roku 1985 Mezi 79 Pľda ' ľ FAMU ÄJkSČ (všech 16 profesorů, 11 dC^Ä*** 5[Litu, 2 asistenti, 1 lektor, dále bylo 43 k™~' odborných JS pedagogy). Podobné i ah^S*^""- 109 £E - pokud se chtéjf vyhnout J^CÄ?** JJSt k členství v SSM. To obnášelo také S Tu by Se JSd. ^ průvody, akce k výročí osvobození vŤ" neh0 února, VŘSR) a v kazdem ročníku se někteří mS jj kandidáty na členství v KSČ. m'adl Sva«ci II/ STUDENTI Dělnický původ výhodou Mln,sterstvo školství (MS) stanovovalo směrné číslo, kolik studentů škola každoročne přijmout. I v době normalizace byl zá!em jFAMU velky a škola s, stěžovala, že dostává príliš nízké směrné oslo. Napríklad v akadem.ckem roce 1970/1971 mělo být ořiiato 25 studentů, pftčemž škola obdržela 284 přihlášek k dennímu a 85 k dálkovému a externímu studiu. U přijímacích zkoušek měl být přitom zohledňován sociální původ uchazeče a politická angažovanost jeho samotného i rodičů. Pokud by dva uchazeči získali stejný počet bodů, měl být přijat ten s dělnickým původem. Každoročně se také sledovalo, kolik přijatých osob je z dělnických a komunistických rodin. Neznamená to však, že by FAMU nepřijímala i studenty, kteří nemohli vykázat ideální kádrový profil (tedy právě dělnický původ, komunistická rodina). V polovině sedmdesátých let evidovala FAMU 266 studentů v prezenčním studiu (z toho 31 cizinců). 0 deset let později měla škola v denním studiu 144 domácích studentů, 70 stu- xctnání Kvóta dentůzahraničních a k tomu 141 studentu pn *mest^Kv Pro pojetí se u denního studia stále pohybovala mez, Řeháci, přičemž v každém roce bylo 5-1Cána kováky. Kvóta pro slovenské uchazeče zůstala zac^ '., Tomáš Vorel, 1985 dennino siuaid r , vyčleněno pro iači, přičemž v každém roce bylo d- zachoväna , když 5|ováky. Kvóta pro slovenské uchazeče zu umenf °d akademického roku 1974/1975 Vysoká stolamuz "Bratislavě otevřela studium oboru režie a ,...iLohcnlventůFAMU Smě *né číslo vycházelo také z sice d,° nalezne uplatnění v kinematograf- a^te|evize nastupoval., obsa československého filmu a Ceskosi ale často P^ozvliľľ^10 dlouho. než se h ^PmadM I*** nejprve do Z^J?*£~** 1982> Situace ti l>1^ 1979ne^/FT k7éh0fl1^ 2* několik absolventů viXorttT^ n We.*-Em,r Kustunca), , kdíí?" 2afrano^ Goran 3* °bory kamera, fotog af,e a dl' ' StUd°Va,Í na FA^ také výr«né zastour^nSent z Bi6?"' íľ** Na 5 tou příležitost využila spíše jako možnost k životu v Evropě. I přes řadu komplikací absolvovalo tento program vletech 1980-1989 celkem 82 studentů z 29 států. FAMU za normalizace charakterizuji konečné i rozmanité studentské aktivity uvnitř i vně školy. Od roku 1979 bylo pravidelné organizováno mezinárodní setkáni studentů filmových škol sdružených v mezinárodní organizaci CILECT. Nesou-téžní přehlídka studentských filmů RIFE CILECT se konala každý druhý rok začátkem července v Karlových Varech, když zde zrovna neprobíhal mezinárodní filmový festival, a neoficiálně se jí přezdívalo „Malé Vary". Student, FAMU vítali W«f orezentovat vlastní díla na mezinárodním foru a setkat se Som i s pedagogy a studenty z tzv. kapitalistického světa (USA. Kanada, Austrálie, západní Evropa). ♦ PAMU také v rámci aktivit SSM vydávali časopis Bulletin, Studenti r/wu ^budJ|o v [Qce }980 značny r0znjch. Vyšel v něm hned první cis o ^ Ml|0|em Formanem, o němž jinak v Čes-rozhovorTomase ^ub|jkovány žádné informace. Dále časopis koslovensku neoy y H , q studentech a absolventech choval zamyšleni Anorzej 'j;_ 59 Tf MA / F AMU filmové školy v Lodži, což s ohledem na tehdejší politicky vývoj v Polsku působilo také dosti výbušně, liull.tm zároveň informoval o počátku Kinoataků - šlo o projekce studentských filmu pro posluchače FAMU a následné diskuse o nich. I v dalších číslech se objevila řada zajímavých textů - například rozhovor s Vladimírem Mertou, záznam besedy s Věrou Chytilovou o potížích při natáčeni fWlItfanri- rozhovor s režisérem Grigorijem Čuchrajem s pasážemi o cenzuře v sovětské kinematografii. Není divu, že studenti se při vydáváni magazínu potýkali s čím dál většími problémy a námitkami ze strany školního vedení. Časový odstup mezi jednotlivými čísly stále narůstal a poslední z nich vyšlo v roce 1982. III/ STUDIUM Praktická cvičení i marxismus-leninismus Studium na FAMU v době normalizace navazovalo na systém z šedesátých let, tedy na propojení teoretických přednášek s praktickými cvičeními. Systém spočíval na ročníkových vedoucích, kteří si své studenty vybrali u přijímacích zkoušek a poté je vedli studiem. Studijní plány jednotlivých oborů jasně určovaly, jaká praktická cvičení je třeba zvládnout v tom kterém ročníku. Na základě vyhodnocení příslušného cvičení pak pedagogové rozhodovali o postupu studenta do dalšího ročníku, školní cvičení vznikala ve dvou ateliérech: ve Vančurově domě v Klimentské ulici a v ateliéru Roxy, jenž byl však tehdy ve špatném technickém stavu. FAMU se proto snažila získat kino Klub v budově školy v Klimentské ulici, aby ho přebudovala na ateliér. K dohodě s pražským filmovým podnikem však dospěla až v roce 1988. Stejně jako na jiných vysokých školách museli i studenti FAMU absolvovat předměty, které sice přímo nesouvisely s jejich oborem, ale přesto byly pevnou součástí studijního plánu. Zjednodušeně řečeno, všichni museli projít správnou ideologickou výchovou v předmětech dějiny KSČ a mezinárodního dělnického hnutí, marxisticko-leninská filozofie a vědecký komunismus. Studující muži, kteří se nevyhnuli vojenské službě, museli ve druhém a třetím ročníku absolvovat povinný předmět vojenská příprava zakončený po oba roky zkouškou. V roce 1974 došlo k ustavení katedry obrazové a zvukové skladby. V roce 1975 se splnilo dlouholeté přání pedagogů kolem Jána šmoka, aby na FAMU existovala samostatná katedra fotografie, jež se nyní oddělila od oboru kamera. Výrazným zásahem do výuky byl i požadavek rektorátu, aby se fakulta od akademického roku 1974/1975 vrátila k systému akademického roku rozděleného do dvou semestrů, který by nahradil dosavadní systém trimestrů, 60/cinepur 119 jenž zajišťoval dost velký prostor pro natáčeni školník dubna do června. Denní studium umělecké fotografie, řízení a organy tvorby (produkce) a střihové skladby trvalo čtyh roky oborů pět let (režie, dramaturgie a scenánstika ka » °S,i*^ mentární tvorba). Studium při zaměstnání mělo také*' délku - čtyři roky u oborů střihová skladba, zvukov ^0^