> Akademické čtení a psaní FAVMPa080 FAV JS 2020 13. 5. 2020 Drake Stutesman – Costume Design or What is Fashion in Film? •Text vede dvojí ambice: 1.Definovat kostýmní design a módu jako dva separátní fenomény a zároveň identifikovat ty případy, kdy došlo v historii hollywoodské kinematografie k jejich prolnutí 2.Představit dva kostýmní návrháře – Claire West a Adriana – kterým se dařilo jak vyniknout v této profesi, tak vytvořit jedinečný módní vzhled ve filmech, na nichž pracovali •Zatímco móda je součástí popkultury a širší společenské dynamiky, kostýmnímu designu se takové pozornosti nedostává •Primární funkcí filmového kostýmu je totiž sloužit narativu a vizuální charakterizaci postavy; pokud nad tuto funkci vystoupá a rezonuje i mimo filmové plátno, jde o nadstandard. Drake Stutesman – Costume Design or What is Fashion in Film? •Texty věnované filmovému kostýmu zřídka poskytují jasný metodologický rámec. Autorka se v případě této kapitoly snaží naznačit, jakých prvků jednotlivých oděvních kombinací bychom si v analýze tohoto typu měli všímat (barva, tvar, textura). •Analýza filmového kostýmu se může překrývat s přístupy fashion studies, ale nejde o zaměnitelné oblasti, spíš interdisciplinárně propojené. •Historický výzkum je v této oblasti nutný, i když naráží na podobné překážky jako výzkum jakékoliv below-the-line profese (sporadické primární materiály, absence sekundárních zdrojů, nekompletní filmografické údaje) Petr Bednařík – Těch dlouhých dvacet let… FAMU v období normalizace •Text představuje FAMU v období normalizace ze čtyř perspektiv – pedagogové, studenti, studium a tvorba •V pedagogickém sboru ve sledovaném období působili jednak nově dosazení uvědomělí straníci, jednak dlouhodobě působící pedagogové, kteří prošli stranickými prověrkami •Za normalizace se FAMU dařilo udržet si renomé mezinárodní školy. Nadále trval vysoký zájem o studium. Dělnický původ uchazečů představoval neoddiskutovatelnou výhodu, ale sporadicky se přijímali i studenti bez ideálního kádrového profilu. Absolventi však nacházeli uplatnění jen ztěžka. •Stran výuky přetrvával systém propojení teoretických přednášek s praktickými cvičeními. I na FAMU museli studenti absolvovat ryze ideologické předměty. Nově vzniká samostatná katedra fotografie. •V průběhu dvaceti let nevznikaly jen tendenční studentské snímky (Horečka všedního dne, Evžen mezi námi, Ropáci). • Petr Bednařík – Těch dlouhých dvacet let… FAMU v období normalizace •Kontextuálně a informačně zaměřená studie, bez metodologického rámce >> text otištěný v nerecenzovaném periodiku (tematické texty v Cinepuru procházejí editací, ale redakce texty nezadává k odbornému externímu posuzování jako např. Iluminace) •I z kontextuálně zaměřených textů bychom si měli dělat drobná resumé (minimálně proto, že jich musíme pro potřeby výzkumu zpracovat mnohem víc než metodologických pojednání). Nelze si zapamatovat všechny předestřené informace, tudíž i jim bychom měli vetknout nějakou hierarchii >> poznamenat si ty pro projekt stěžejní (max. 3) a pak si vybrat několik dalších poznatků, na nichž nemusíme v danou chvíli bezprostředně stavět, ale které se mohou hodit v budoucnu. Olof Hedling – Possibilities of Stardom in European Film Culture •Úvaha nad možnostmi a úskalími pan-evropského hvězdného systému •Vychází ze závěru sborníku Journeys of Desire, který se věnuje evropským hvězdám působícím v Hollywoodu; představuje distribuční a produkční faktory evropského filmového trhu v 90. a nultých letech, které by takovému systému mohly nahrávat nebo jej zkomplikovat; v závěru předestírá čtyři poznámky/otázky a paradoxy, které jsou s představeným fenoménem spojené. •Faktory proti: 1.Jazyková roztříštěnost 2.Inklinace evropských kinematografií spíš k autorským projektům než k velkorozpočtovým produkcím s hvězdami 3.Financování filmových produkcí pomocí systému státní podpory •Faktory pro: 1.Jiné zábavní průmysly (sportovní, hudební) fungují napříč Evropou 2.Dabing jako možné řešení jazykové roztříštěnosti 3.Evropské velkorozpočtové filmy s globálními hvězdami Olof Hedling – Possibilities of Stardom in European Film Culture •Spekulativní text – pan-evropský systém v minulosti neexistoval a všechny faktory ukazují na to, že ani nikdy existovat nebude (kromě sporadických výjimek typu jazykových verzí zkraje 30.let nebo úspěšných francouzsko-italských koprodukcí z 50. a 60. let) •Uvažování o evropských hvězdných systémech nejen jako o kulturně specifických, ale také z produkční a distribuční perspektivy •Kapitolu lze použít nejen k úvahám o evropských star systémech, ale také k otázkám o exportním potenciálu evropských filmů v globálním měřítku •