Costume Design, or, What Is Fashion in Film


Drake Stutesman se ve svém textu zabývá oblečením, módou a kostýmním designem ve filmu.

Podle něj je kostýmní design vysoké umění, jelikož napomáhá postavit, ztělesnit, popsat a vyprávět
příběh. Primární funkcí kostýmu proto není, aby byl co nejrealističtější, ale aby pomohl
charakterizovat postavu, či prostředí a aby především fascinoval diváka a „ukojil” jeho touhu po
kráse a romanci.

Kostým podle Stutesmana „manipuluje“ s divákem, a to pomocí střihu, barvy nebo textury.  Zároveň se
ale kostým musí vždy umět přizpůsobit mnohým okolnostem, jako je počasí (déšť, vítr, pot), hercova
postava, či pleť nebo i úhlu a síle světla a detailu záběru, který se kameraman rozhodne použít.

Podle Stutesmana mají kostýmy zobrazené v Hollywoodských filmech velký vliv na americkou
(Hollywoodské kostýmy pomohly definovat americkou identitu), a i světovou módu. Práce kostýmních
designerů jako byl Clare West a Adrian dokonce předčila světově proslulou francouzskou módu. Tito
dva designéři se svojí prací v desítkách filmech zasadili o dominancí „amerického stylu“ ve světě.



                        Possibilities of stardom in European cinema culture


Autor se v textu snaží ukázat význam filmových hvězd v současném evropském filmu. V porovnání
s jinými kontinenty, evropské filmy nejsou dobré v distribuci. Přestože se na většině evropských
filmů finančně podílí stát, nejsou filmy schopné zaujmout většinovou část publika, či být dokonce
schopné vývozu. Podle Hedlinga je důvodem především to, že v Evropě není žádný funkční systém
distribuce filmů a také že společnosti neumějí využívat hvězdy a známé herce k prodeji filmu.

Zatímco dříve bylo možné filmy s herci jako Louis de Funés, Brigitte Bardot, či Marcello
Mastroianni distribuovat v mnoha zemích západní Evropy, dnes evropský star systém chybí. Evropský
trh je závislý na amerických hvězdách. Téměř žádný evropský herec nedokáže zaujmout publikum napříč
kontinentem a pokud ano, tak pouze v americkém filmu.  Hedling nicméně nebere výmluvu „jazykové a
národní bariéry.“ Podle něj jsou tyto bariéry překonatelné. Pokud například může star systém
fungovat v evropském fotbale, proč by nemohl fungovat i v evropském filmu? Autor také nabízí řešení
v podobě pozvání hollywoodských hvězd do evropských filmů, čímž by se mohla obnovit celosvětová
proslulost a finanční úspěšnost evropských filmů.