FAVMPa080 Akademické čtení a psaní. Alexandra Plakhova, 464884. 1. HEDLING, Olof. Possibilities of stardom in European cinema culture. Jedním z hlavních pilířů hollywoodské kinematografie z hlediska její popularity a ziskovosti zůstává sladěně fungující hvězdný systém. Podíváme-li se na evropský kontinent, narazíme na zcela jinou situaci. Evropský filmový průmysl nedisponuje pevným hvězdným systémem, který by dokázal oslovit diváky nad rámec malých evropských kinematografií. Jelikož je hvězdný systém vlivným zdrojem úspěchu hollywoodských filmů, hodlá Olof Hedling prozkoumat potenciál evropských filmových hvězd v perspektivě nadnárodní ekonomické budoucnosti. Obrací se k názorům nejrůznějších osobností ze světa filmu, kteří mezi příčiny brzdicí rozvoj panevropského hvězdného systému řadí jazykové, kulturní a národní rozdíly. Evropa totiž trpí krizí identity. Existují i specifičtější důvody, proč nejde takový systém ustálit. Wim Wenders [německý režisér] například zdůrazňuje evropskou tradici spočívající v nepřijetí hercovi popularity, která nutí úspěšnější profesionály vracet se zpátky do divadla. Kromě toho se marketingové strategie současných evropských snímků často opírají na hvězdný status tvůrčí skupiny (režisér a jeho herce), nikoliv tedy na konkrétní hvězdu (jak tomu bylo v případě Alaina Delona nebo Catherine Deneuvové). Hedling uzavírá diskurzivní analýzu myšlenkou, že evropský filmový průmysl nedosahuje ani druhé pozice v soutěži nadnárodních kinematografií, neboť mu ji převzal trh asijský. Jelikož jsou hvězdy vlivným faktorem finančního úspěchu, je třeba důsledněji řešit zanedbatelnost evropského hvězdného sytému. Autor odhaluje některé paradoxy: 1) Hollywoodský film (dokonce i asijský) dokáže překonat jazykovou (tudíž národní) bariéru (jako vzorný příklad vystupuje Arnold Schwarzenegger), proč evropský ne?; 2) Pokud tvrdí Wenders, že evropská kultura nebuduje konkurenční prostředí, v němž není popularita žádnou ostudou, jak lze v tomto případě vysvětlit systém evropských fotbalových hvězd? Text je zajímavý, neboť nutí k zamyšlení se nad problematikou filmových hvězd na evropském kontinentu. Některé věci Hedling bohužel poněkud zjednodušuje (otázka koprodukcí nebo systém fotbalových hvězd – je vůbec na místě toto porovnání?), nepředkládá důslednou analýzu příčin neúspěchu, nýbrž zpřehledňuje již existující názory. 2. STUTESMAN, Drake. Costume Design, or, What Is Fashion in Film? V textu se probírá problematika pracovníků „below-the-line“, konkrétně se autor věnuje kostýmním výtvarníkům. Zatímco styl a móda jsou naší každodenností, fenomenální role filmového kostýmu ve společenském a estetickém diskurzu je často opomíjena. Kostým plní funkci orientačního bodu současně v několika dimenzích: stejně jako oblečení v běžném životě, pomáhá filmový kostým lépe se orientovat ve světě fikce, neboť oblečení formuje naše předčasné závěry o lidech v okolí; zároveň vliv hollywoodské kostýmně výtvarnické tradice nejenom obohacuje hollywoodská studia, definuje a směruje určité módní trendy, ale také buduje a podporuje americkou identitu a způsob života, jaký prosazuje americká kultura (nabízí se krásná souvislost s předchozím textem). Přes všechno výše zmíněné zůstává kostýmní výtvarník pouhým studijním pracovníkem, vykonavatelem cizího záměru, nikoliv uznaným umělcem se svým vlastním módním domem. 3. BEDNAŘÍK, Petr. Těch dlouhých dvacet let... FAMU v období normalizace. Jedná se o „[h]istorický průřez klíčovými jevy, událostmi a trendy spjatými s FAMU v průběhu oněch dlouhých dvaceti let“[1] (tj. normalizace). Tenhle stručný přehled začíná autor nastíněním personálních změn na univerzitě, kterými byla připravena půda pro další strukturní změny. Kromě vyučujících se autor dotýká studentů (vč. otázky zahraničních studentů). Dále se bezprostředně dotýká činnosti studentů a pedagogů, totiž otázky studia a tvorby. Jakožto historický přehled je daný článek velmi kvalitní, není mi však úplně jasné, k čemu jsou podnázvy jednotlivých kapitol shrnující následující výklad. Jejich přítomnost můžeme vysvětlit nutností zpřehlednit a strukturovat zhuštěné resumé historického vývoje FAMU za normalizace. Většina z těchto podnázvů však odhaluje všeobecné rysy socialismu, („Dělnický původ výhodou“ nebo „Praktická cvičení i marxismus-leninismus“), nikoliv specifické vlastnosti zkoumaného období. ________________________________ [1] BEDNAŘÍK, Petr. Těch dlouhých dvacet let… / FAMU v období normalizace. Cinepur. 2018, č. 119, s. 57 – 61, s. 61.