HOSPODÁRS
KE
INŠTRUKCIE
Tereza
Mrkvičková
Tamara Janicová
Historický ústav
FF MUNI
Obsah
• Čo sú hospodárske inštrukcie?
• Čo bolo súčasťou hospodárskych inštrukcií?
• Ukážka hospodárskych inštrukcií
• Využitie z hľadiska historiografie
• Edície
• Použitá literatúra
Čo sú hospodárske inštrukcie?
• Súbor pravidiel, nariadení, ktoré sa týkajú správy panstva, alebo určitej jeho
časti
• Snaha o zmenu = zavedenie hospodárskeho režimu i z právnej a finančnej
stránky
• Články v hospodárskych inštrukciách mohli byť ovplyvnené záznamami z
urbárov, zákonníkov, selských či mestských poriadkov
• Na územií krajín Koruny českej sa objavujú už v 15. storočí s najväčším
rozmachom v 17. storočí, pričom sú vydávané až do 19. storočia
• = hospodársky a správou rozvinuté panstvá pánov z Pernštejna, z Rožmberka,
z Hradce
Co bolo súčasťou hospodárskych
inštrukcii?
• Neboli spisované podľa jednotnej šablóny, no neskôr, približne v druhej polovici 17.
storočia začínajú nadobúdať určitú formu
• Zámkový pořádek vydaný Jindřichem z Hradce (prelom 15. storočia)
= za účelom správy jindřichohradeckého hradu
= povinnosti hradných úradníkov, čeladínov
= zoznam služobníctva
Co bolo súčasťou hospodárskych
inštrukcii?
• Zřízení o správě panství potštejnského a litického vydané Vojtěchem z Pernštejna
(20. roky 16. storočia)
= najznámejšie dochované hospodárske inštrukcie
= určené potštejnskému hajtmanovi Albrechtu Sudličkovi z Borovnice
= ideálny provoz panského sídla
= práva a povinnosti správcov, úradníkov, služobníkov a iných osôb, zoznam
služobníctva
• Hospodářská instrukce Desfourská na panství Hruborohozeckém, Semilském a
Maloskálském (1685)
- o viere
- povinnosti úradníkov a služobníkov při účtoch, hospodářství, pivovare, pri správe
poddaných, prevoz ovčínov, súpis tzv. služného
Instrukce Černínská 164$, l!)f.
by] vnukem Heřmanova bratra. Humprechta, a r. KÍ53 byl a potomstvem svým povýšen tér.
(lo stavu hroběcflio. Ií fuMfcOmmisfu Černíiiakénni náležely tehdüü panství ťotrspurk, Kysibol,
ftnjdok, Milíoves se SedÉici a Velkou Ůeruocl, panstvi Kost R jiné statky v Čechách. Tam
tedy, i oa jiných statcích Heřmanových, kteréž nepřišly k fideikcinimissu, snad měla platnost
následující instrukce hrabete Heřmana Černína; vynikl nad jiné jadrnou mluvou.
O jiných řádech, kteréž v rukopise jsou k ní připsány a níže tér se otiskují, poznamenám
[iři toni o každém zvldšt, čeho jest potřebí.
[I] Instrukcí hraběte Černína
apňi ní nazad pekných artýkulňv 50, ht&říž se při panstvích kláštera Doxanského
od poddaných zachovávali i pro nezachování z nich kteréhokoliv pokutovali mají.
Po tich obvzláštní pamět v příčině' sirotkův zádušních, kteráž se i pro jiní trefuje.
Item o začetí web řízení soudu formy dví, jedna po druhé, jakž z nich každý snadně
mjrazuttúii a k začetí soudu přistoupiti viděli bude, též i jak soud zahájiti.
0 hejtmaních.
1. M i hejtman uch ouředník na to pamatovali, kterak má nad sebou pána
Jioha, jemuž nic tejno není, a že rasem umřití, ze všeho tomu pánu počet učiniti
musí. Tak aby se lílcůěl cliovatí, aby mohl jali Kde své milostivé vrchnosti, tuk
i potomně pánu Bohu odpovídat;, a vědouc, že jest smrtedlny, tím věrněji, pilněji
svou povinnost vykonáva ti, pobožně, šlechetné živ býti, do kostela, téí k svaté spovedi
rád bez nucení choditi, jako i svěřené poddané, t é í čeládku k pobožnosti, do
kostela chození a svaté spovedi mítí i je k tomu přidrželi: tak aby každý pána
Boba na pozoru a paměti měl, a co jest pánu Bohu povinen, to každý dobrovolně
od sebe vykonával, tak aby pán Bůh práce žehnati ráčil.
2. Má lidi poddané sobě svěřené ehrániti, opatrovati, na ně laskán býti,
jim neubližovat] a s nimi lidsky nakládati, pěkně jim rozkazovati ti poroučeli, ne
pokazily bitím, laním, zlořečením, proklínáním. Nebo kde se na hromu lehne, a na
hromu vstává, bojvá tu špatné požehnání boží. Než kdo zaslouží, nemá bílýniu černý
a čeniýmu bílý říkati, než dle rozšafnosti potrestali vězením; neb menší škoda jest
na zdraví a menší škoda neb ublížení vezením, než každodenním tlučením, co nějakého
hovada bitím; není to pěkné, sluší ve všem mírnost zachovat!,
3. Všem neřádným lehkomyslnostem, řečem oplzlým, hromování, přísahání,
saktamentování má časné vstříc vcliázcti, nefolkovati, než přetrhovatí, ani zniku
žádného nedávali a nedopouštěli; vandrovníci! lidí u pobělilých kurev, čtverákfiv,
zlodějův a nikeřuikňv na gruntech netrpěti,
4. Má míti k tomu rychtáře, aby když jakého díla čas jest, časně jim poručíc,
aby ranním jitrem, jcst-li robota jízdná, tehdy a potahy, pakli pěší jaké koliv
86'
Instnúce Čertútisliá 1648.
0 staveni zámkův, dvorův, ovčinův, mlejtiův a pivovarov,
197
13. Má hejtman diti pozor na střechy, jich uespouštěti, každoročně po jaru,
když se již zašije, šindele na střechu, kde potřebí novou udělati, a zase starým
šindelem přeberouc starý, který se hodí, tím jinou střechu, kde tak hrubě zlá není,
vytvrditi; též doškami kdo potřebí spravili, aby nikdež na stavení neteklo, a tudy
se nespouštělo. Starý hřebík dáti pěkně vytáhnouti, jej dobře rovnali, tak aby
mnoho nového nevyšlo, než co nejskrovněji, aby se liřebík vybíjel a nerozmulával.
14. Má všecko stavení míti dobře spravený; při všem stavení též chlívy
dáti spravíti, aby nikdy nic pustého nebylo, nýbrž všudy náležitě spraveno a hospodářsky
uděláno; i dvéře dobře u všeho stavení spravené býti mají, tak aby se nic
nespouštělo, nežli spravovalo.
15. Nižádného nového stavení díla nemá hejtman o své ujmě projednávati.
než JMti pánu oznamiti a dáti správu, jak jest co potřeba, co by od toho zaslouženo
bylo, a vše s dostatkem oznámiti. Než opráv ky, kile co potřeba, to míiže
a jest povinen dáti spravili bez pobídky.
0 hospodářství při dvořich.
1G. Má šafáře a pilné hospodáře míti, kteří by čeládku k dílu vedli a jim
zaháleli nedali a nedopouštěli, aby čeládka ležeti a sedláci za ně dělati měli, ani
aby pacholci s dávkami místo díla so zabejvali, postavili'1
') a své lehkomyslnosti provozovali;
nebo zahálka jest původ mnoho hříchů. Než každý aby své dílo dčlal,
a to upřímně, věrně, spravedlivě, k čemuž hejtman tlohlížeti má, a zahálcti jim nedat!
; a co by nejméně [sic] scestného spatřil, hned přetrhnout! a zastavit!. Má též
šafář k obilím, lukám dohlídati, aby se pasením, žetím škoda nečinila; též dvůr
dobře zavírati, aby nočně zloději něco z dobytkúv nepokradli; na oheň a světlo
pozor dávali, aby (čehož Bože chraň) od ohně škoda se nestala; a střechy bez pobídky
každý šafář na svém dvoře m á sám náležitě spravit! a na žádnou pomoc
nečokati. *) postavali.
17. Má se dříví k palivu, též světlu v zimě od šafáře s čeládkou dosti
navěsti, tak aby v létě majíc v roli dělati, s dřívím se nepárali. Nebo to není dobrého
hospodáře povaha, v zimě letní a v letě zimní dílo dělati, než když jest čeho
čas. Zimní noj lepší dílo jest dříví vozíti.
18. Má hejtman šafáře s
) míti, aby všecky ploty n zahrad, štěpnic a jiné hradby,
buď u polí, lide průhony, aneb u luk, časně dobře s čeládkou zdělali, na sedláky
nečekali, tak aby se od tolio neplatilo, a sedláci s tíin prúci neměli. Neb který
šafář chce pilný býti, může to všecko snadno udělati, když vypráhne, s pacholky
pobejti a hradby dělati. Pohúnci mohou voly pásli aneb krmiti. ") Dod<y: k tomu.
co CO
>r TT
CD CD
o
o
CL
O*
CD
3
CO
TT
C D , >
CO
O l
?—v
O)
IV)
P>
CO
o
Oc
CD
CO
TT
^<>
X
X
co
^sl co
CD
čo
O)
Využitie z hľadiska historiografie
• Jednalo sa o ideálne predpisy, ktoré však nutne nemuseli byť v skutočnosti realizované
• Z hľadiska zaradenia: písomné pramene, úradnej provenience, normatívny prameň
• Využívané ako pomocný prameň
• Nie príliš bádateľský využívané
• Pramene pre poznávanie života poddaných, života na hradoch a zámkoch
• Ponúkajú predlohu na vytvorenie si kontrastu medzi predstavami vrchnosti a reálnym
chodom panstva
Edície
• KALOUSEK, Josef (ed.): Rády selské a instrukce hospodářské 1350-1626.
Archiv český XXII. Praha 1905.
• KALOUSEK, Josef (ed.): Rády selské a instrukce hospodářské 1626-1698.
Archiv český XXIII. Praha 1906.
• KALOUSEK, Josef (ed.): Rády selské a instrukce hospodářské 1698-1780.
Archiv český XXIV. Praha 1908.
• KALOUSEK, Josef (ed.): Rády selské a instrukce hospodářské 1781-1850.
Archiv český XXV. Praha 1910.
• KALOUSEK, Josef (ed.): Dodavek k rádďm selským a instrukcím hospodářským
1388-1779. Archiv český XXIX. Praha 1913.
• ČERNÝ, Václav: Hospodářské instrukce. Přehled zemědělských dějin v době
patrimonijního velkostatku v XV. - XIX. století. Praha 1930.
Použitá literatúra
• KORYTA, David: Hospodářské instrukce pro poddané do poloviny 16. století (na
základě edice Josefa Kaluska). Bakalářská práce. FF UK Praha. Praha 2013.
• BOUKAL, Jan: Hospodářská instrukce jako pramen poznání života na hradech
na prahu raného novověku (Na příkladu instrukce pro křivoklátského hejtmana
Albrechta z Vřesovic z roku 1528). Castellologica bohemica 17, 2017, s.155-
173.
• VESELÁ, Jaroslava: Disciplinace poddaných na základě nástrojů vrchnostenské
správy na sklonku 16. a v 1. polovině 17. století. Diplomová práce. FF UK
Praha. Praha 2019.
ĎAKUJEME
ZA
POZORNOS
Ť