ZEMSKÉ DESKY

Úřední knihy vzniklé z činnosti zemského soudu (počátky v letech 1260 – 1270).

Knihy byly vedeny pro svobodné (alodní) vlastnictví.

Desky se sepisovaly v tzv. kvaternech, což byly čtyři archy později svázané do knihy.

Nejstarší zápisy jsou v latině, dále od roku 1495 v češtině, ale po třicetileté válce převládá
němčina.

Zápis do desek měl, zejména v době stavovského státu, nejvyšší právní hodnotu.

Očíslovány byly od roku 1795 – předtím byly barevně odlišeny.

Úřad zemských desk byl zrušen Josefem II. roku 1783, ale definitivní konec knih byl až v 60. letech
20. století.


Dělení zemských desk:

a)      Desky půhonné a nálezové → evidovaly půhony (= pohnání, předvolání před zemský soud), tj.
žaloby, obžalování pro trestní provinění a rozsudky soudů

b)      Desky trhové → zápisy o prodeji, koupi a převodech alodního nemovitého majetku, který musel
být plně svobodný.

Za Karla IV. se přidávají:

c)      Desky zápisné → záznamy dluhů

Za Vladislava II. vznikají:

d)      Desky památné → obecné nálezy a rozsudky, královské majestáty, usnesení sněmu apod.


Význam desek:

Zápis v zemských deskách byl nezvratným důkazem držby majetku.

Jsou cenným pramenem pro poznání fungování středověkého (novověkého) práva; je možné jich využívat
k výzkumu historického vývoje českého jazyka.

Jsou cenným zdrojem poznání hospodářských, sociálních, právních, ale i kulturních poměrů tehdejší
doby.


ČESKÉ ZD:

             Původně nazvány „registra raegalia“ – sloužily jako zápisy, jež prováděl zemský písař

             (první zmínka o jejich existenci je z konce 70. let 13. století).

      Zejména v nejisté době po vymření Přemyslovců si takto šlechta zajišťovala svůj

      majetek.

             Dne 2. června 1541 došlo k velkému požáru Pražského hradu a Malé Strany, při

             kterém byly zemské desky zcela zničeny, a dochoval se pouze svazek z let 1316-1324,

             který měl zrovna jeden úředník vypůjčený.

             Aby se předešlo podobné situaci, byly dělány opisy knih, bylo to však příliš

             nákladné, a proto tak bylo opsáno jen 23 knih.

             Desky jsou uloženy v Národním archivu v Praze.


MORAVSKÉ  + SLEZSKÉ ZD:

Na Moravě byly vedeny od roku 1348 ve dvou oddělených řadách: brněnské a olomoucké. Od roku 1642
byly desky sjednoceny v řadu jedinou.

       Všechny se dochovaly v pergamenových originálech do roku 1850 a jsou uloženy v

       Moravském zemském archivu v Brně.

      Ve Slezsku byly vedeny zemské desky krnovského a opavského knížectví od konce 14.

      století, které jsou uloženy v Zemském archivu v Opavě.