ZEMSKÉ DESKY Úřední knihy vzniklé z činnosti zemského soudu (počátky v letech 1260 – 1270). Knihy byly vedeny pro svobodné (alodní) vlastnictví. Desky se sepisovaly v tzv. kvaternech, což byly čtyři archy později svázané do knihy. Nejstarší zápisy jsou v latině, dále od roku 1495 v češtině, ale po třicetileté válce převládá němčina. Zápis do desek měl, zejména v době stavovského státu, nejvyšší právní hodnotu. Očíslovány byly od roku 1795 – předtím byly barevně odlišeny. Úřad zemských desk byl zrušen Josefem II. roku 1783, ale definitivní konec knih byl až v 60. letech 20. století. Dělení zemských desk: a) Desky půhonné a nálezové → evidovaly půhony (= pohnání, předvolání před zemský soud), tj. žaloby, obžalování pro trestní provinění a rozsudky soudů b) Desky trhové → zápisy o prodeji, koupi a převodech alodního nemovitého majetku, který musel být plně svobodný. Za Karla IV. se přidávají: c) Desky zápisné → záznamy dluhů Za Vladislava II. vznikají: d) Desky památné → obecné nálezy a rozsudky, královské majestáty, usnesení sněmu apod. Význam desek: Zápis v zemských deskách byl nezvratným důkazem držby majetku. Jsou cenným pramenem pro poznání fungování středověkého (novověkého) práva; je možné jich využívat k výzkumu historického vývoje českého jazyka. Jsou cenným zdrojem poznání hospodářských, sociálních, právních, ale i kulturních poměrů tehdejší doby. ČESKÉ ZD: Původně nazvány „registra raegalia“ – sloužily jako zápisy, jež prováděl zemský písař (první zmínka o jejich existenci je z konce 70. let 13. století). Zejména v nejisté době po vymření Přemyslovců si takto šlechta zajišťovala svůj majetek. Dne 2. června 1541 došlo k velkému požáru Pražského hradu a Malé Strany, při kterém byly zemské desky zcela zničeny, a dochoval se pouze svazek z let 1316-1324, který měl zrovna jeden úředník vypůjčený. Aby se předešlo podobné situaci, byly dělány opisy knih, bylo to však příliš nákladné, a proto tak bylo opsáno jen 23 knih. Desky jsou uloženy v Národním archivu v Praze. MORAVSKÉ + SLEZSKÉ ZD: Na Moravě byly vedeny od roku 1348 ve dvou oddělených řadách: brněnské a olomoucké. Od roku 1642 byly desky sjednoceny v řadu jedinou. Všechny se dochovaly v pergamenových originálech do roku 1850 a jsou uloženy v Moravském zemském archivu v Brně. Ve Slezsku byly vedeny zemské desky krnovského a opavského knížectví od konce 14. století, které jsou uloženy v Zemském archivu v Opavě.