Instrukce o správě obecních důchodů města Chrudimi, 1628

„Poctiví nám milí. Věděti vám dáváme, že jest ta jistá J[eho] M[ilosti] C[ísaře] v tom vůle a
resolucí, aby všelijaké důchody a statky měst královských, též její [mil]osti císařové jakožto
králové české [měst] věnných, ty však toliko, které ještě odprodané a zastavené nejsou, zase týmž
městům pod pořádnej inventář navrácené a počty J.M.C. rychtářův nynějších i těch, kteří sobě od
vítězství J.M.C. ouřad a důchody obecné svěřené měli, od purkmistra a rady v jednom každým městě
přijímané, přehlížené, pokudž se jací nedostatkem najdou vystavené, a o reštantích J.M.C. zpráva
učiněna byla. Protož aby se on podle J.M.C. resolucí ihned tak a ne jináč zachoval, všeckny statky,
grunty a důchody obecní až posavad sobě od J.M.C. pod počet náležitý svěřený, purkmistru a radě
postoupil. To, cokoliv jim postoupí, na to dva inventáře s podpisem svým, primasa a jednoho
staršího obecního založil, jeden za ouřadem městským zanechal, druhý na komoru českou podal,
s počtem svým se neprodleně zhotovil, jej purkmistru a radě k přehlídnutí odvedl, pokudž se jemu
jaký nedostatek vystaví od nich, ze všeho odpovídal. Z reštantův jestli by čím zůstal práv byl a
dáleji pro dobré obecní, tak aby od některých privátních osob důchody obrácené a ztenčené nebyly.
Tyto nadepsané artikule skutečné a opravdové [aby] ustanovil, nařídil a nad tím, aby se budoucně
tomu všemu dostatečně zadosti stalo a činilo, bedlivě jak on sám, i budoucí J.M.C. rychtáři
pracoval.

Předně aby z týchž důchodův obecních kněžstvo, žákovstvo, též chudé lidi, jako lidé prve
v špitálích náležitě vychováváni byli.

Druhé, jestližeby se kdy město budoucně z nevyhnutedlné potřeby dlužiti chtělo, to aby se nejprve
na J.M.C. neb na J.M.C. komoru vzneslo a na povolení očekávalo, jináče dluhy bez povolení [na]stalé
za nepořádné uznáváni býti mají.

Třetí, důchody obecní aby toliko sami ouředníci městští spravovali, na poručení jedné osoby buďto
primasa, purkmistra neb kohokoliv z rady aby nic nevydávali. Než kdyby se co vydati mělo, to aby se
nejprve v plné radě uvážilo a vedle uznání a snešení aby certifikací a takové nařízení od radního
písaře s podpisem primasa a předního staršího obecního zhotovena byla, jiné certifikací žádné
pasírované býti nemají.

Čtvrté, na ouředníky městské, hospodářství neb správu jejich, aby primas a jeden z starších
obecních dohlídal, tak aby oni o všelijakém počtu a vydání vědomost měli, a při ouřadech
purkmistrských neb někom jiném aby nic přijímáno a vydáváno nebylo.

Páté, na újmu a ztenčení důchodův obecních aby žádných panketův, tak jakož se to při přehlížení
všelijakých počtův, při vejchozech, při komisích, smlouvách neb jakékoliv obecní práci vedle zlé
navyklosti strojené nebyly.“

Šesté, ouředníkům městským aby přísaha vydána byla, že důchodův obecních nemají a nebudou nic
vydávati, lečby jim z plné rady po bedlivém uvážení poručeno a na to dostatečná certifikací, jakž
nahoře dotčeno, vydána byla.

Sedmé, aby ze všech příjmův a vydání důchodův obecních počty každoročně skládané, a o tom J.M.C.
neb na komoru českou, když počty složené budou, aby se věděti dalo, tak aby jisté osoby
k přehlížení jich nařizované býti mohly.

Osmé, co by se osobám radním, ouřad purkmistrský držícím za ten čas, dokudž se ouřad purkmistrský
drží, na vychování dávati mělo, to aby se neprodleně v plné radě uvážilo a to vydání aby mírné
bylo; mimo to, co se v plné radě nařídí, aby purkmistrům nic víceji z důchodův obecních povolováno
nebylo, ani vydáváno.

Naposledy, jestliže by nadepsaný J.M.C. rychtář to znamenal, že by se s důchody obecními vedle
starobylé navyklosti od pana primasa, purkmistra a rady zacházeti chtělo, dluhové obecní že by
zplacované nebyly, hospodářství že by se spouštělo, [...]“