Politika a reprezentace města
Poslední hodina bude pojata poněkud odlišně. Připravil jsem pro vás dva –
paleograficky určitě snadné – texty, které se svým způsobem dotýkají problematiky
reprezentace měšťanstva a městské rady. Vaším úkolem je pozorně přečíst oba texty a
pokusit se splnit níže uvedené úkoly. Ve starší a občas ještě i v novější literatuře je
hojně poukazováno na skutečnost, že města v českých zemích (zvláště privilegovaná,
tedy královská a věnná) v 17. a 18. století prodělávala ekonomickou krizi, byla silně
zadlužena, neměla již politické výsady a nebyla schopna konkurovat hospodářské
politice šlechtického velkostatku. V důsledku toho pak údajně nemohla hrát
významnou úlohu v otázce formování pobělohorské společnosti a kultury:
nejvýznamnější kulturní zakázky prováděli panovník, aristokracie a církev, kteří také
zásadně ovlivňovali myšlení a jednání veškerého obyvatelstva. Takový pohled –
jakkoli jeho opodstatněné jádro nelze popřít – poněkud zastírá fakt, že i města a
jednotliví měšťané byli zadavateli ohromného množství uměleckých a jiných zakázek
(byť spíše lokálního charakteru), že se podíleli na vytváření kulturního trhu (nejenom
s uměním, ale také s literaturou) a že i pro ně platily zásady sebeprezentace a
specifického vytváření historické paměti. Jinými slovy: když porovnáváme politickou
moc a finanční objem kulturního mecenátu panovníka, vysoké šlechty a prelátů na
straně jedné a měst na straně druhé, vyplyne nám zřetelný kontrast, který ovšem může
zastřít silnou dynamiku uvnitř městské společnosti. Cílem dvou následujících ukázek
je poukázat na dva aspekty této dynamiky.
1) První text sepsal rada braniborského kurfiřta Georg Lauterbeck. Jeho rozsáhlý spis
Politia Historica nebo také „Regentenbuch“ byl poprvé vydán v roce 1567, v českém
překladu vyšel roku 1584. Jedná se o tehdy oblíbenou příručku správné světské vlády.
Kniha zahrnuje poměrně rozsáhlé pasáže o městech, o jejich charakteru, samosprávě a
vůbec aspektech života ve městěch.
Studijní materiál 1: Lauterbeck, Politia historica: O vrchnostech a správcích
světských (1584)
Úkol: Na základě četby napište (alepoň půlstránkový) souvislý text o tom, jak
jsou v Lauterbeckově díle prezentována města a měšťanstvo. Do textu se pokuste
včlenit odpovědi na následující otázky:
1. Jaké jsou typické znaky města, jeho společnosti a života?
2. Jaká je doporučená sociální struktura města?
3. Co je ve městech žádoucí a naopak nežádoucí?
2) Druhá ukázka pochází z rukopisu městské kroniky, kterou sepsal chrudimský malíř
Josef Ceregetti v průběhu 70. a 80. let 18. století. Jeho Historia chrudimská je
hybridním narativním útvarem, který kombinuje kroniku města s osobními pamětními
zápisy (má tedy do jisté míry charakter pramene osobní povahy). Ceregetti vylíčil
dějiny města od jeho počátků až do roku 1789, přičemž z velké části vycházel
z výtahů z městských knih, jež mu s největší pravděpodobností pořídil tehdejší primas
města Karel Chocenský. Tím pádem nepřekvapí, že kronika i pamětní zápisy do
značné míry líčí specifický příběh, jehož úkolem je ukázat město a jeho obyvatele
v určitém světle. To vše bylo součástí kultury městské paměti, pro jejíž utváření měly
práce jako Historia zásadní význam – jejich intence a funkce v sobě slučují sbírání a
schraňování, uchování tradice i zakotvení městské identity.
Studijní materiál 2: Josef Ceregetti, Historia chrudimská (1771–1789)
Úkol: Na základě četby napište (alepoň půlstránkový) souvislý text o tom, jak
je v Ceregettiho kronice prezentováno město a jeho obyvatelé. Do textu se pokuste
včlenit odpovědi na následující otázky:
1. Od čeho, resp. od koho odvozovalo město svůj původ?
2. Jak je líčena úloha chrudimských měšťanů v zásadních momentech historie
města?
3. Jakou sociální vrstvu obyvatel města podle vás zachycují Ceregettiho
ilustrace, jež mají dokumentovat vzhled tehdejšího měšťanstva?
4. Kdo – které osoby – z Ceregettiho současnosti se dostaly na stránky jeho
kroniky a jakým způsobem je o nich psáno?