JAK TVRDÍ PEREIRA Bibliografické údaje o románu - Autor: Antonio Tabucchi (narození: 24.9.1943, Pisa, Itálie; úmrtí: 25.3.2012, Lisabon, Portugalsko) - Název: Sostiene Pereira - Rok a místo vydání: 1994, Milán - ISBN: 978-80-200-2050-5 Téma - Osud lidí, kteří se postavili proti vlasti. Změna názorů a postojů s vývojem politické situace v Evropě, konkrétně v Portugalsku. Boj uvědomělých, přísný policejní dohled. V románu hraje též velkou roli postavení se režimu a názor na něj, který se u hlavní postavy, Dr. Pereiry, neustále vyvíjí od nekontroverzního postoje neodporující systému až po určitý styl rebelství. - Román se skládá z 25 krátkých chronologických kapitol, které velmi často začínají i končí slovním spojením Sostiene Pereira (Jak tvrdí Pereira), nebo Pereira sostiene. Toto slovní spojení, ze kterého i vychází samotný název díla, se v každé kapitole opakuje několikrát, často i na začátku či konci jednoho odstavce. Motivická výstavba - Smrt – Pereira zastával myšlenku, že je smrt nevyhnutelná, na začátku románu o ní stále mluvil a přemýšlel nad ní, celý svět mu připadal mrtvý. Osobně si myslím, že jeho osobnost drastickým způsobem ovlivnila smrt své ženy, a také na konci knihy smrt Monteira Rossiho. - Kultura – Láska k literatuře, zpěv Rossiho písně O sole mio, tanec, žurnalistika. - Neustálý boj mezi city a rozumem – Pereira kritizoval Rossiho nekrology, které sice byly psány pravdivě, nýbrž jejich podání neodpovídalo myšlence fašistického politického režimu v Portugalsku; číšník Manuel – rebel, kritik režimu; Pereira a jeho ulita, konzervativnost, nestrannost). - Repetitivní prvky – Sostiene Pereira (Jak tvrdí Pereira), časté používání výrazů jako je např. forse (možná); Pereira si objednává při každodenní návštěvě restaurací (především v Cafe Orquidea) stále to stejné (omeletu a limonádu). - Politická situace v Evropě – Antisemitistický postoj veřejnosti; „nezávislé“ noviny Lisboa podléhají cenzuře a nepodávají důležité informace o dění ve státě. - Víra – Na jednu stranu náboženství (jelikož sám Pereira je katolík a setkává se často s otcem Antoniem, u kterého hledá rady či pochopení) a na druhou stranu samotná víra v systém (například ředitel novin Lisboa) nebo víra Rossiho a jeho přítelkyně Marty v revoluci. - Přátelství – Pereira získává nové přátele, potkává mladý pár Rossiho a Martu, ale také se snaží blíže seznámit s ředitelem. - Rodina – V knize kladen důraz na rodinu, Pereira je stále věrný ženě, povídá si s její fotografií, i přes to, že je po smrti. Rossi se snaží pomáhat svému bratranci, Marta se zajímá o Rossiho, i přes to, že už má změněnou identitu. - Zneužívání – Monteiro Rossi zneužívá za pomocí své přítelkyně dobrosrdečnosti Pereiry a žádá ho opakovaně o zálohy, ubytování, či ukrytí. Prostor a čas [UsW1] - Konec 30. let v Portugalsku, které bylo v začátcích nastolení fašistického režimu generálem Francem. Lisabon (kde se odehrává většina příběhu). Pláž a thalassoterapeutická klinika v Cascais (kam se Pereira vydává na léčebnou kúru). Kavárna Cafe Orquidea, kde se Pereira téměř každý den setkává s číšníkem Manuelem. Konfigurace postav [UsW2] - Pereira – Stereotypní, mrzutý, ovdovělý žurnalista se zálibou v literatuře. Je zde velice patrný vývoj jeho myšlení, kdy na začátku románu je velice konzervativní, a to i vůči svým článkům které vydává. Odmítá psát kontroverzně, aby tím náhodou někoho nevyprovokoval. Má negativní postoj k riziku. Jediná osoba, se kterou se setkává, a která má kritické názory na systém, je číšník Manuel, který mu přináší aktuální informace o dění v republice. Výrazně jeho postoj však ovlivnil doktor Cardoso a pár Rossi a Marta. K naprostému obratu jeho názoru na systém však došlo po vraždě Rossiho, které byl Pereira svědkem. Ta ho také donutila vydat o Rossim velmi kontroverzní nekrolog, přijmout novou identitu a utéct ze země. - Zesnulá manželka Pereiry – Pereira s ní vede rozhovory, její fotografii bere všude s sebou, informuje ji o aktuálním dění a chodí si za ní pro rady. - Manuel – Číšník v kavárně Cafe Orquidea, který Pereiru informoval o politickém dění ve světě. Rebel, proti systému, ke konci románu byl Pereirovi nápomocen při vydávání osudného nekrologu. - Monteiro Rossi – Původem Ital, sirotek. Přesný opak Pereiry, zajímá ho především život, i když napsal článek o smrti. Pereira v něm nachází svého vytouženého syna, vidí v Rossim sám sebe v mládí. Zabit v bytě Pereiry za protivlastenectví, neboť pomáhal svému bratranci verbovat dobrovolníky na frontu. - Marta – Přítelkyně Rossiho. Myslí velmi dopředu, rebelka toužící po revoluci. Byla autorkou většiny nekrologů, které Rossi představil Pereirovi. Následkem politického dění byla nucena změnit svou identitu na Francouzsku Lise Delaunay. - Domovnice Celeste – Má manžela vysoce postaveného v policejních řadách. Díky tomu se snaží ovlivnit chování Pereiry. - Ingeborg Delgado – Židovka, kterou Pereira potkává na cestě vlakem do Cascais. Přesvědčuje Pereiru, aby začal psát kontroverznější články. - Bruno Rossi – Bratranec Rossiho, který verbuje dobrovolníky z protifašistických řad na frontu. Byl zatknut. - Ředitel novin Lisboa – Dříve nezaujatý, nástupem systému změnil názor. Nutí Pereiru, aby psal více vlastenecky a profašisticky, cenzuroval myšlenky proti systému. - Maria do Vale Santares – společnice ředitele - Doktor Cardoso – Pereirův osobní lékař na klinice v Cascais. Přináší nové informace, dělá Pereirovi ústupky a snaží se jej varovat před hrozbami nastolujícího se režimu. Z Portugalska prchá do Francie. - Lorenço – Šéf cenzury v novinách Lisboa, pouze zmiňován v románu, fakticky v něm však nevystupuje. Vydává se za něj doktor Cardoso, aby obelstil tiskaře. - Policisté – Vtrhli Pereirovi do bytu, zabili v něm Rossiho a Pereirovi vyhrožovali, aby zapomněl, že je kdy viděl. Vypravěč[UsW3] - Dílo je psáno er formou. Samotný vypravěč posouvá děj vpřed. Je zde patrný četný počet výrazů, jako je např. forse (možná) nebo magari (pravděpodobně), které mají ve čtenáři evokovat pocit nestálosti, či nesouhlasu autora s „hlasem knihy“. Časté opakování těchto výrazů vyvolává v určitých pasážích ve čtenáři absurdní až vtipný dojem, které celému románu dodává jakousi svěžest a osobitost. ________________________________ [UsW1]Jaký význam mají jednotlivé prostory? [UsW2]Perličková kompozice? Nebo centrum (Pereira) a periferie? [UsW3]Kde se bere ironie a vtip? Na jakých mechanismech spočívá?