Týden 8
Avantgardní, abstraktní film jako výraz snahy o zachycení „ducha doby“ energie, rychlosti a mechanizace
Teze 1.
Avantgardní, abstraktní film zkoumá „filmovost“. Snaží se očistit film od vlivu jiných médií (např. divadla, literatury). Vizuálně má blízko k výtvarnému umění (imaginace jako společný jmenovatel filmařů a výtvarných umělců) a k hudbě (ve smyslu kompozičního principu protikladnému literárnímu narativu).
Více viz: http://www.ubu.com/papers/nature_function_experimental_film.html
Teze 2.
Avantgardní, abstraktní film v sobě spojuje tři hlavní estetické tendence 20. století:
Surrealismus: Zájem o podvědomí, sny, nekontrolovaná hnutí mysli.
Více čti zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Surrealism
Podívej se na příklad surrealistického filmu:
Luis Bunuel a Salvador Dali: Andaluský pes (1929)
https://www.youtube.com/watch?v=PIgrpFCmK6I
Konstruktivismus: Důraz je kladen na technickou
dokonalost a krásu hmoty, účelnost. Na rozdíl od funkcionalismu klade větší
důraz na dynamismus (vertikalita konstrukcí, diagonály).
Více čti zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Constructivism_(art)
Podívej se na příklad konstruktivistického filmu: Hans Richer: Rhytmus 21 (1921)
https://www.youtube.com/watch?v=FYPb8uIQENs
Konceptualismus: Důležitá je myšlenka, nikoli umělecký objekt. Umění se přibližuje
jazyku a vyvazuje se z obchodních vztahů.
Více čti zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Constructivism_(art)
Konceptualismus vnáší
do umění Marcel Duchamp. Podívej se na jeho film:
Marcel Duchamp a
Man Ray: Anémic Cinéma (1926)
https://www.youtube.com/watch?v=eLwlsNK2CGg&t=17s
Příklady:
Hans Richter: Rhythmus 21 (1921)
Film-grafická esej, který zkoumá plastické vlastnosti linie (čáry).
https://www.youtube.com/watch?v=FYPb8uIQENs
Hans Richter: Filmstudie (1926)
https://www.youtube.com/watch?v=ZXrjrr6ifME&t=83s
Hans Richter: Vormittagsspuk (Ghost Before Breafast), 1927
https://www.youtube.com/watch?v=hucB6BWSdb8
Anotace: Richter film popsal jako „Několik klobouků, několik šálků kávy a několik vázanek mělo dost. Od 11:50 do 12:00 se vzbouřily. Po obědě se vrátily ke své rutině. Příběh je přerušován scénami honičky, které slouží k prozkoumávání možností kamery, překonávání gravitace a využívání času a prostoru zcela nezávisle na přírodních zákonech.“ Cílem bylo navodit atmosféru šílenství a vzpoury předmětů proti jejich pánovi. Film vyjadřuje touhu vymanit se z konvencí, osvobodit se, tj., hlavní myšlenku dadaistů.
Viking Eggeling: Symphonie Diagonale (1921)
film-grafická esej
https://www.youtube.com/watch?v=KpCI67GMe7o
Anotace: Eggeling ve filmu zkoumá estetiku a dynamiku protikladů založených na analytickém studiu vzájemně interagujících prvků filmu (v protikladu k subjektivnímu principu uspořádání). Zaměřuje se na expresivní potenciál základních forem ve vzájemných vztazích: velký/malý, světlý/tmavý, jeden/mnoho, nad/pod, atd. Film je tvořen černými liniemi na bílém pozadí, je zbaven reflexivní funkce, nemá příběh, který by vyprávěl. Stává se agentem (prostředníkem) postupných či simultánních kontrastů.
Man Ray: Retour à la
Raison (1923)
https://www.youtube.com/watch?v=dNYhgcV3o-E
Man Ray: Emak Bakia (1926)
https://www.youtube.com/watch?v=ezkw2i8INlU
filmy-fotografické experimenty
Ray využíval také princip náhody (jako protiklad k promyšlenosti)
při tvorbě filmů. Nejradikálnějším příkladem uplatnění této metody je
autonehoda ve filmu Emak Bakia, kterou simuloval vyhozením spuštěné kamery do
vzduchu, čímž evokoval dojem, že „reyogramované“ připínáčky a špendlíky se
změnily ve velké hřebíky a pohybují se kolem kamery.
V jeho filmech najdeme také řadu příkladů transformace
subjektu v pouhý ornament: např. tančící límce (jakoby oživlé) nebo oči
namalované na oční víčka.
René Clair a Francis Picabia: Entr’acte (1924)
film-anarchistická a
ikonografická provokace
https://www.youtube.com/watch?v=2kGOIysVl8I
Anotace: Film byl zamýšlen jako projekce pro přestávku (proto Entr’act, tzn. Intermission / Přestávka). v baletu Francise Picabii a Erica Satie nazvaném Relâche (tzn. Odloženo.). V předehře filmu, v níž Picabia a Satie míří nabitým kanónem na publikum, nacházíme jasnou snahu o rozmělnění subjektu s využitím různých sonických a vizuálních nástrojů dekonstrukce. Navzdory otevřeně narativnímu charakteru filmu v něm můžeme najít řadu subverzích intervencí: dezorientace, decentralizace, inverze a diagonální rámování, záběry s nízkého úhlu a/nebo rozdělené a vrstvené záběry – všechny možné rétorické snahy zabránit jakémukoli pocitu kontroly, jednotné atmosféry nebo prostorové koherence. Film užívá několik technik k tomu, aby byla redukována lidská postava na nestabilní tajemství: balónové hlavy, které se zvětšují a zmenšují, tanečnice s vousem, detailní záběry (close-ups) obrácených tváří atd.
Fernand Léger a Dudley Murphy: Ballet Mécanique (1924)
film-rytmická poezie
https://www.youtube.com/watch?v=oWa2iy-0TEQ
Anotace: Léger ve filmu využil podobné kompoziční principy jako Richter ve filmech Symphonie Diagonale a Rythmus 21. Film Ballet Mécanique je stvořen ze série maleb, v nichž Léger zkoumal kinetické vlastnosti různých ornamentálních motivů. Tuto metodu převedl do filmové formy s pomocí fotografické techniky: organizoval spojení různých průmyslových a domácích objektů nebo zbytků filmu do útvaru, který nazval „stálou opozicí násilných kontrastů“. V rozhovoru z roku 1925 Léger uvedl, že jeho film představuje rozchod s tradičním narativem a je tvořen sedmi vertikálními částmi, jež jsou přerušeny sérií rychlých a homogenních horizontálních průniků – tzv. bombardování obrazovými molekulami.“ Přiblížení kamery (close-ups), následující po sobě v rychlém tempu, neslouží k tomu, aby odhalily skryté motivy, ale jako nástroje disperze a fragmentace. Motivy vymykající se kontextu filmu využíval jako nástroje desubjektivizace, viz např. rozkládající se silueta Chaplina na konci filmu.
Marcel Duchamp a Man Ray: Anémic
Cinéma (1926)
film-optický klam
http://www.ubu.com/film/duchamp_anemic.html
Anotace: Film je výrazem Duchampova
zájmu o optiku a princip náhody. Jedná
se o filmový záznam Duchampových rotoreliéfů (optické disky), který vytvořil
Man Ray. Anemic cinema (1926) je surrealistický, dadaistický, experimentální film zachycující spuštěný optický mechanismus jednoho z Duchampových raných rotoreliéfů, který je kombinací abstraktní malby a slovních hříček naznačujících erotické představy. Duchamp rozehrává dualitu ticha a zvuku skrze filmový snímek. Film podepsal svým alter egem Rrose Sélavy.
Rotary Glass Plates, Precision Optics, 1920: https://www.youtube.com/watch?v=dq9DcUcUxbY
První optický stroj vytvořil Duchamp v roce 1920. Jednalo se o Rotary Glass Plates (Precizní optika), což je rotující zařízení, které tvoří pět obdélníkových částí umístěných na kovové tyči v takových vzdálenostech a úhlech, že při roztočení budí iluzi točícího se disku. Skleněné pláty jsou pomalované černými a bílými soustřednými kruhy. Instalace Rotoreliéfů (Rotary Glass Plates) je příkladem raného interaktivního umění. Divák musí totiž stroj nejdříve zapnout a postavit se jeden metr on něj.
Rotary Demisphere, 1925: https://www.youtube.com/watch?v=6MpcOWSoFOc
Druhé zařízení, Rotary Demisphere (Precission Optics), vzniklo v roce 1925. Optické zařízení tvořila malovaná dřevěná polokoule namontovaná na měděném disku, který byl pokryt silným černým sametem. Když se točily, černé kruhy tohoto stroje, zdálo se, že se zužují a rozšiřují, což vytváří iluzi hloubky. Rytec napsal na okraj disku slovní hříčku RROSE Sélavy …
Co číst? Umělecké manifesty!
Brecht, Bertolt. Rádio
jako komunikační aparát, 1930.
http://www.medienkunstnetz.de/source-text/8/
Marinetti, F. T.; Masnata, P. La Radia. 1933.
http://www.medienkunstnetz.de/source-text/18/
Marinetti, F. T. et al: Futuristický
film. 1916.
http://www.unknown.nu/futurism/cinema.html
Ruttmann, Walter. Malba
médiem času, 1919-1920.
http://www.medienkunstnetz.de/source-text/19/
Moholy-Nagy, László. Simultánní
kino neboli polykino, 1925.
http://www.medienkunstnetz.de/source-text/24/
Fontana, Lucio. Televizní
manifest. 1952.
http://www.medienkunstnetz.de/source-text/70/