New Media Art Obsessions II
Týden 7
Postmodernismus a postmoderní myšlení
Teze 1. Postmoderní situace
„Když věci v krajní míře zjednodušíme, je za ´postmoderní´ pokládána nedůvěřivost vůči meta-narativním příběhům.“
Lyotard, Jean Francois: O postmodernismu, 1993, s. 97.
Teze 2. Postmoderní myšlení/věda
„Pohyb směřuje od jedné jediné pravdy a od světa, který se chápe jako hotový a daný, k obnovení mnohosti různých správných a dokonce konfliktních verzí a světů.“
Nelson Goodman
Teze 3. Post-humanismus
Post-humanismus znamená uvažování skrze pojmy: emergence (místo teleologie), reflexivní
epistemologie (místo objektivismu), distribuovaná
kognice (místo autonomní vůle), ztělesnění (místo těla jako podpůrného systému mysli), partnerství mezi lidmi a inteligentními stroji (místo liberálního humanistického subjektu předurčeného vládnout a
ovládat přírodu).
Katherine
N. Haylesová: How We Became Posthuman: Virtual Bodies in Cybernetics, Literature and Informatics, 1999, závěrečná kapitola, od s.
283 dále.
Teze 4. Postmoderní umění a kultura
„Nejvíce
současné (tj. postmoderní) je dvojité kódování, užívání ironie, nejasnosti a
protikladu.“
Charles Jencks: The Language of
Post-Modern Architecture. London :
Academy Editions, 1984, s. 9.
Eklektický (brakový) postmodernismus
„Eklekticismus je nulový stupeň současné
obecné kultury: lidé poslouchají reggae, dívají se na westerny, jedí v poledne u McDonalda a večer jídla krajové
kuchyně, používají v Tokiu francouzských
parfémů a v Hongkongu se oblékají podle módy retro, vědění je předmětem televizních soutěží."
Lyotard, Jean Francois: O postmodernismu. Praha 1993, s. 22.
Postmoderní umění jako analýza, ana-...
„Tak jako se pacient snaží
zpracovat svoji současnou poruchu tím, že prvky zdánlivě nesouvisející volně asociuje
s minulými situacemi, což mu umožní odhalit skryté významy svého života , svého chování, právě tak se
lze na práci Cézannovu, Picassovu, Delaunayovu, Kandinského, Kleeovu, Mondrianovu, Malevičovu a posléze pak
Duchampovu dívat jako na propracovávání (Durcharbeiting), kterému modernita podrobuje svůj vlastní smysl. (...)
Chápeš, že když je předpona ´post-´ ve slově ´postmoderní´pojímána
v tomto smyslu, tak to
naprosto neznamená nějaký návratný pohyb, come back, flash back, feed back,
tedy pohyb opakování, nýbrž
určitý proces, který lze označit slovy začínající na ´ana-´, proces analýzy, anamnézy, analogie, anamorfózy, který
zpracovává počáteční zapomnění.“
Lyotard, Jean Francois: O postmodernismu. 1993, s. 72.
Prezentace
Obsessions_II_Postmodernism.pdf
Co číst?
Lyotard, Jean-Francois. O
postmodernismu: postmoderno vysvětlované dětem: postmoderní situace. Praha:
Filosofia, 1993.
Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/phil/jaro2020/IMNK11/99891488/Lyotard_-_O_postmodernismu.pdf
Heslo: Postmodernismus:
http://plato.stanford.edu/entries/postmodernism/
Appignanesi, R.
et al. Postmodernismus
pro začátečníky. Brno: Adno Publishing, 1996.
Welsch,Wolfgang. Postmoderna: pluralita jako etická a politická hodnota. Praha: KLP, 1993.
Shrnutí: https://deniceksv.webgarden.cz/rubriky/moderna-postmoderna/wolfgang-welsch-nase-postmoderni
Landow, Georg P. Hypertext a
kritická teorie. Z on-line knihy: Hypertext, 1992: http://proteus.fau.edu/practicum/texts/landow1.pdf