Paradigmata a metateorie Informační chování / ISK 1. března 2019 Hierarchie konstruktů Hierarchie konstruktů •Paradigma (Kuhn) / Metateorie •souhrn základních domněnek, předpokladů, představ dané skupiny vědců (+ metodická pravidla řešení, intuitivní postoje a hodnocení problémů…) •Velká teorie / Grand theory (Mills) •Snaha o vysvětlení fungování společnosti (strukturální funkcionalismus, kritická teorie…) •Teorie středního dosahu (Merton) •Mezi velkými teoriemi, které nejsou aplikovatelné na běžnou sociální realitu, a mezi ryzím sociologickým výzkumem, jehož výsledky nejsou zobecnitelné. •Zakotvená teorie (Strauss, Glaser, Corbin) •Proces sběru a analýzy dat je postaven na hledání pojmů, které se zkoumaným jevem souvisejí, a následném odhalování vztahů mezi nimi. •Pozorování •Výsledky jednotlivých výzkumů Paradigma – vědecká revoluce •T. S. Khun – Struktura vědeckých revolucí • •poznání není proces hromaděním poznatků a hledání nejlepších teorií • •věda poznává revolučně, diskontinuitně • •když omezení daného vědeckého popisu světa (paradigmatu) v krizi, je třeba rozhodnout (řec. krisis) mezi možnými alternativami • •výběr nezáleží na vědcích samých, ale spíše na nahodilých odchylkách, které se prosadí a zesílí Paradigma •nové paradigma zavede nové vidění světa, jeho vztahů, novou logiku věci • •v LIS soubor idejí reprezentující to, co je považováno za ústřední fenomén •slouží jako rámec systematických poznatků a výzkumu oboru • •nomotetické vědy - zkoumají jevy řídící se objektivními zákonitostmi (převážně přírodní vědy) •ideografické vědy – zkoumají a popisují jedinečné, vědy sociální a historické • Metateorie •filozofie přístupu, zabudována v paradigmatu • •jedno paradigma může mít víc metateorií • •základní soubor myšlenek o tom, jak nahlížet a zkoumat daný jev našeho zájmu v konkrétní oblasti • •stanovuje podstatu výzkumu a požadované metody pro každý obor Systémové paradigma •formuje se v 60. letech 20. století •pozitivistický a experimentální přístup k hodnocení informačních systémů a služeb •služby mohou být hodnoceny nezávisle na uživateli, části systému mohou být hodnoceny nezávisle na celku •důraz na vědecký přístup, empirické testy a měření v laboratorních podmínkách •testování na souborech dokumentů, informační potřeby uživatelů systémů ignorovány Systémové paradigma •Cranfieldovy experimenty •prováděné Cyrilem Cleverdonem •testování organizace a vyhledávání informací a selekčních jazyků •TREC - Text Retrieval Conference •uplatnění komparativní evaluace vyhledávacích technik, např. nejlepší párování vyhledávacích algoritmů, systémy pro stanovení relevance se zpětnou vazbou •paradigma používáno i pro kvantitativní měření efektivity služeb doručování dokumentů Kognitivní paradigma •od 70. let 20. století •kognitivního obratu v psychologii •v informační vědě zaměřené na uživatele informací •zpracování informací zprostředkováno systémem kategorií a konceptů individuálních uživatelů – základ modelování uživatelů •zájem o kognitivní aspekty informačního chování a interaktivní informační vyhledávací systémy •představa, že stroje by mohly poznávat – rozvoj expertních systémů Model zpracování informací Zobrazit původní obrázek •myšlení modelováno jako zpracování informací v různých částech mozku • •zkoumáno kognitivní vědou • •základ pro programování umělé inteligence Kognitivní paradigma •nejznámější teorie •teorie Anomálního stavu poznání (ASK) Nichaolase J. Belkina •nedostatečný stav znalostí bránící uživateli dosáhnout jeho cíle je informační potřeba, která iniciuje komunikaci uživatele s texty, reprezentujícími konceptuální stav znalostí ostatních lidí, obsahují informace, které mohou doplnit nedostatečný stav znalostí uživatele. •fundamentální rovnice informační vědy Bertranda C. Brookes. •jak komunikační proces působí na znalost jednoho jedince. •K (S) + ΔI = K (S + ΔS) •znalostní struktura K (S) je působením vstupní informace ΔI pozměněna v novou znalostní strukturu K (S + ΔS). S je indikátor působení modifikace. Stejná informace může působit na různé znalostní struktury různě. Socio-kognitivní paradigma •formuje se v 90. letech 20. století •odmítnutí individualistického charakteru poznání •důraz na interakci se společenským světem •studium působení kultury na jedince a informační artefakty •vychází ze sociologie poznání •předmětem zájmu domény •sociální skupiny sdílející poznatky formulované společným diskurzem. Jejich interakce s individuálními poznatky není ani behaviorální, ani kognitivní Socio-kognitivní paradigma •základní přístupy •doménová analýza Biergera Hjørlanda. •společenská tvorba informací v komunitě. •využití informací výsledkem interakce mezi individuálním myšlením jedince a společenskou a dokumentární rovinou. Nezaměřuje se na uživatele, ale na domény nebo prostředí. Jedinec člen různých kultur nebo domén a jejich dokumentačních systémů •teorie informačních praktik Sanna Talja •sociologicky a kontextuálně zaměřený výzkum, alternativa k informačnímu chování •odklon od chování, činností, motivů a dovedností individuí k členům různých skupin a komunit, které konstituují kontext běžných činností •proces hledání a používání informací je konstituován sociálně a dialogicky, praktiky vznikají interakcí mezi členy komunity Bibliometrická metateorie •analýza statistických vlastností znakově zaznamenaného diskurzu cenná pro: Ø pochopení designu dodávání informací Ø pochopení sociálních a historických procesů produkce informací, zvláště ve vědě • •metateorie využívá nomotetických metod k hledání zákonitostí řídících toky informací Kognitivní metateorie •převážně nomotetická metateorie •vychází z kognitivního obratu v kognitivní vědě a umělé inteligenci •myšlení jednotlivce ve světě – zpracování informací pomocí systému kategorií a konceptů – model jeho světa •východisko výzkumu v oblasti vyhledávání a využívání informací •vychází z J. Brunera, N. Chomského, A. Newella a H. A. Simona. Konstruktivistická metateorie •ideografický rámec •kořeny v pedagogice a sociologii (Dewey, Kelly, Vygotsky, Schutz, Berger & Luckmann, Garfinkel). •jedinci aktivně konstruují porozumění světu, které je silně ovlivněné sociálními světy, jejichž jsou jedinci součástí. •znalosti vznikají především v mysli jedince. •teorie popisují způsob, jakým jedinci, každý s vlastním stavem znalostí, interagují s externími zdroji znalostí a se systémy pro vyhledávání informací. Konstrucionistická metateorie •ideografická metateorie • •analýza diskurzu ve společnosti – podmiňuje reakce jednotlivců uvnitř dané společnosti a společenské porozumění informacím • •jazyk konstituuje konstrukci sebe sama, formuje i význam •užívání jazyka - společná produkce a organizace sociální reality • •vychází z prací Bakhtina a Foucaulta Kritická teorie •odkrývá a odhaluje skryté mocenské vztahy a vzorce dominance uvnitř společnosti •vychází ze sociologie, politické filozofie a literárních studií •kritické hodnocení a reflexe moderní společnosti i kultury usilující o osvobození člověka od společenských tlaků a ideologie •vychází z myšlenek K. Marxe a S. Freuda •rozvinuli představitelé Frankfurtské školy (H. Marcuse, T. Adorno, M. Horkheimer, W. Benjamin, E. Fromm) či J. Habermas. Evoluční metateorie •čerpá z inspirací a teorií biologie a evoluční psychologie, které ve svých koncepcích analyzují fenomény spojené s informacemi • •v informačních vědách a knihovnictví relativně málo rozšířená • •vychází z myšlenek Barkowa, Cosmides a Toobyho, Dawkinse či Wrighta Etnografická metateorie •antropologický přístup používaný společenskými vědami •míchá ideografické a nomotetické postupy a terénní techniky jako jsou pozorování, dokumentace a interview • •techniky umožňují badateli ponořit se do kultury, identifikovat řadu jejích prvků a následně začít utvářet pochopení zkušeností a světonázoru zkoumaných lidí. • •Související populární přístup je vývoj zakotvené teorie B. Glasera a A. Strausse Historická metateorie •ideografický přístup • •odvozuje porozumění přítomnosti z pochopení minulých společenských, politických a ekonomických událostí a procesů, které k současným podmínkám vedly •(př. Warden Boyd Rayward) Filozoficko-analytická metateorie •ideografický přístup • •rámec založený na analýze slov, která uplatňuje klasické techniky filosofie na řešení otázek souvisejících s informacemi •pečlivá analýza idejí a důsledná forma analýzy tvrzení a argumentace • •používají jak filozofové, kteří působí přímo v informačních vědách a knihovnictví, tak filozofové vně oboru, kteří se vyjadřují k informačním otázkám (PŘ. Luciano Floridi). • Fyzická metateorie •nomotetický přístup k přenosu informací •rozvíjí se v 50. a 60. letech 20. století •vychází z Teorie informace C. Shannona a následného zájmu o signalizaci a fyzikální komunikaci •v informační vědě testy různých druhů selekčních jazyků, mechanismů vyhledávání a měření efektivity systémů na vyhledávání dokumentů •předpoklad, že výkonnost selekčních jazyků je dána kombinací různých prostředků použitých k indexování Doménově-analytická metateorie •ideografické i nomotetické postupy •studuje společenskou tvorbu informací v komunitě •využití informací je výsledkem interakce mezi individuálním myšlením jedince a společenskou a dokumentární rovinou, ve níž daný jedinec operuje • •nezaměřuje se na uživatele, ale na domény nebo prostředí •na jedince je nahlíženo jako na členy různých kultur nebo domén a jejich dokumentačních systémů Uživatelsky zaměřený design •přístup, který při designu technologií a aplikací staví do středu zájmu uživatele •ptá se na otázky o uživateli a o jeho potřebách a poté hledá správný návrh a řešení •navazuje na inženýrský přístup, •formulaci „Funguje to?“ posunuje o krok dál a ptá se: „Funguje to natolik dobře, že se lidé můžou zaměřit na to, co dělají a ne na to, jak zacházet s daným systémem nebo zařízením?“ •východiskem při vývoji webových aplikací a výzkumů interakce mezi člověkem a počítačem. Základní paradigmata informační vědy dle Capurra •reprezentační paradigma • •paradigma zdroj–kanál–přijímač • •platónské paradigma • •existenciálně hermeneutické paradigma • • Reprezentační paradigma •dualistické rozdělení reality na vnější svět člověka emitující informace (res extensa) a vnitřní svět člověka (res cogitans), v němž jsou uloženy reprezentace světa •člověk reprezentace komunikuje s ostatními lidmi nebo stroji •lidé a stroje díky schopnosti zpracovat informace sjednocují obě reality •povaha reality je matematická, lidé ji jako biologické informační procesory racionálně ovládají •informační věda studuje reprezentaci, zpracování a racionální využití informací Paradigma zdroj–kanál–přijímač •informace se váže ke struktuře sdělení, které je přenášeno při interakci mezi vysílačem a přijímačem. •poznávající musí disponovat stejnou sadou komunikačních znaků jako komunikátor. •paradigma rozvíjí Teorie informace či kybernetika. •krajní přístupy kybernetiky druhého řádu dokonce odmítají existenci vnějšího světa a informace, která by mohla být reprezentována. Hlavním principem je pro ně sebeprodukce (autopoiésis) a konstrukce vlastního světa. •Informační věda studuje přenos informací, kódování informací a informační šumy, strukturu zpětných vazeb. Platónské paradigma •nezabývá se poznávajícím subjektem, ale informací jako věcí–o–osobě •materiální odnož zkoumá poznání objektivizované v jiných než lidských nosičích. Informační věda se zabývá informační analýzou a konstrukcí informací, které jsou objektivizovány v dokumentech a elektronických zdrojích. •idealistická odnož – poznání je nezávislé na materialistické formě a informace nemá žádný hmotný nosič. Informace má stejný ontologický status jako zákony logiky. •informační věda zkoumá samotnou informaci a její logické projevy v systému bytí a poznání (ontologické a epistemologické vztahy) Existenciálně hermeneutické paradigma •vychází z pragmatického obratu ve vědě •Informace není izolovaná od světa uvnitř mysli, ale je tematicky, situačně a sociálně sdílený svět artikulovaný na základě historické dimenze odhalování významu – předporozumění – a uvnitř specifických horizontů porozumění •informační věda studuje sociálně zakotvené problematické a zlomové situace, v nichž se odhalují sdílené kontexty uživatelů a různé formy ovládání technologicky sdíleného poznání, např. při konstrukci hypertextových databází či uživatelsky přívětivých systémů •důraz na kulturní, estetickou, etickou a politickou stránku konstrukce kontextu. Využívá analýzu diskurzu a věnuje se otázkám bezpečnosti dat, autorského práva či persuase marketingových kampaní Paradigmata dle Miksy •paradigma sociální instituce •knihovnu samu, kterou chápe jako instituci s jedinečnou sociální organizací: materiální (fondy znakových objektů), organizační (administrativa), intelektuální (klasifikační systémy) •hlavní funkce: shromažďovat kulturní paměť, znalosti lidstva, sbírky dokumentů a poskytovat k nim přístup veřejnosti a cílovým skupinám, zvyšovat jejich využití •další funkce: usnadnění kulturních a společenských změn včetně vzdělání, socializace, participace na politickém dění, zákazník v ekonomickém systému, místo sociálních interakcí běžných lidí •usnadnění kulturních a společenských změn včetně vzdělání, socializace, řešení individuálních problémů, stejně jako produkce nových znalostí •kritika: existuje více institucí zprostředkující znalosti lidstva, zjednodušený pohled na dynamiku sociální a kulturní změny (přímé spojení čtení a sociálního pokroku) - institucionální redukcionismus Paradigmata dle Miksy •paradigma systému lidské komunikace •systémy přenosu signálů, matematická terminologie •komunikační systém – obsahuje objekty reprezentující znalosti, slouží vyhledávání informací a citací (bibliometrie) •informace – materiální: protéká kanály systému, zpětnovazebná • kontrola, lze automatizovat • – sémantická: situační, sémiotická, kognitivní, design • rozhraní člověk – počítač, expertní systémy •kritika: platí jen pro signály, přenos nemusí snižovat nejistotu, bity neměří množství sémantické informace, vyhledávání informací není vždy logický a lineární proces Teorie/Paradigmata pro studium HII •Paradigmata podle Case •Princip nejmenšího úsilí •Užití a uspokojení •Sense-making •Sociální konstruktivismus •Teorie her Jiné zdroje, inspirace a moudra •Steinerová (2011) •modus technických a fyzikálních, humanitních a sociálních věd •4 metodologické přístupy: filozoficko-analytický, kognitivní, sociálně-doménový a pluralismus •Hjorland (2010) •Empiricismus, racionalismus, pozitivismus, historicismus a pragmatismus • • •„Metatheories should first and foremost be understood as fictions, which have a number of practical implications for research.“ •(Dervin et al. 1992, 7) •