Lekce Denša-no naka 1. Slovní zásoba (kanren goku) hašša-beru = zapískání („zvonek“) při odjezdu vlaku typy vlaků: fucú denša = osobní vlak (přesněji: kaku-eki-tei ša „vlak stojící na každé stanici“) kjúkó (denša) = zhruba náš rychlík tokkjú (denša) = superexpres (např. mezi Ósakou a Kjótom stojí jenom v jedné stanici, nebo vůbec ne) šašó = průvodce šarjó = vagón -rjóme = vagón číslo... amidana (ami = síť(ka) ) = prostor pro zavazadla nad sedadly curikawa = visící kožené madlo wasuremono = co si někdo zapoměl: „O-wasuremono nai-jó-ni go-čúi kudasai“ = Dejte si, prosím, pozor, abyste si nic nezapomněli. kaban = kufr. taška. šanai hókoku = reklamní oznamy (na obrazovce) ve voze kin´en (pozor na výslovnost –n před samohláskou!) = zákaz „kouře“ – tj. kouření reibó, tanbó = chlazení (klimatizace), topení senpúki = ventilátor šihacu denša = první (ranní vypravený) spoj šú-denša = poslední (noční) spoj cúkin džigoku = „dojížděcí peklo“ (v přeplněných spojích) aši-o fumu = šlápnout (komu) na nohu. aši-o fumareru = šlápnou (mi) na nohu (tzv. „pasívum ujmy“) konde iru, suite iru = je plný, je prázdný bucukaru = narazit (do někoho) osu = šťouchat osareru = šťouchají (do mně) NB: rozdíl sloves osu a osaeru: osu = štouchat (spíš do jednoho místa) x osaeru = tlačit (po celé ploše) nagameru x nozoku = dívat se/hledět x koukat (tajně/bočním pohledem/klíčovou dírkou...) suwareru = je místo k sezení, může si tam člověk sednout inemuri = spánek v sedě (sloveso „iru“ ve staré japonštině znamenalo „sedět“) norikaeru = přestoupit x norikosu/norisugosu = zapomnět vystoupit a převézt se na další stanici, sl. „previezť sa“ noriokureru = opozdit se (k vlaku) juzuru = propustit (něco své ve prospěch jiného) 2. iimawaši, bunkei 2. tamani (... (-u) koto ga aru) = z času na čas, jednou za čas (se (mi) stane, že...) 3. mama = nezměněný stav Jde o pomocné podstatné jméno, které vyjadřuje, že se stav nemění a pokračuje v původním stavu: „Tatta mama jonde iru“ znamená „Tak jak se postavil, tak v tom stavu čte“, tj. Čte ve stoje. 5. –te mo = i když, sl. aj keď, hoci -ga nakute mo = i bez („i když není“) 6. jó-ni = způsobem, jako kdyby „Jó“ je pomocné podstatné jmého 3. doplňky k tématu: teikoku da 定刻だ = vlak ide na čas (Ósaka)-juki da, (Ósaka)-juki-no denša 大阪行きの電車 = (vlak/bus) jede do (Ó.). Je to vlak do (Ó.) částice jahari/jappari (hovorově či oblastně taky jappaši, jappa) 1. přece jenom, sl. predsa len (a, „tak skutečně!“ aj b, „tak právě naopak“) a, Jappari kimašita! = Tak přece (jen) přišli. b, Korewa muzukašii towa omoimasen dešitaga, jappari muzukašii desu! 2. věru, „málo platný“, „kdepak vy“ - veru „(raz) darmo“ Jappari odžózu desu ne! Darmo (kdepak vy! to se musí nechat), vám to ale ide! 3. ešte stále, rovnako Jappari Šindžuku-ni sundeimasu ka. Ešte stále bývate v Šindžuku? 4. takisto (rovněž), tiež (Ónosan-mo) jappari ikimasu. Aj on pôjde. 5. rétorická vsuvka: „povedal by som“, „takpovediac“/takřečeno/, „však áno“/žejo/ Jappari, korewa... / Korewa, jappari, ... Vaším úkolem bude: 1. proberte si pozorně celou lekci. Přečtěte si oba slohy – jeden prostý, druhý tzv. ójó, tj. aplikovaný (s mírným posunem tématu) 2. Dejte pozor na dlouhou větu v PRVNÍM slohu, druhém odstavci poslední věta: Mainiči onadži tokoro-o... Jde o složitější větu, proto ji písemně přeložte do DÚ DÚ na odevzdání: do příštího čtvrtka: 1. přeložte danou větu „Mainiči...“ 2. přepište rukou všechna nová slovíčka 3. odpovězte na otázky (řiďte se podle vzorových odpovědí) za dva týdny: 4. napište sloh o svém cestování nebo dojíždění (vlakem nebo busem): při psaní si všímejte stylistické kvality vzorových slohů v lekci – hlavně strukturu ÚVOD – JÁDRO – ZÁVĚR, a aplikujte ji ve svém slohu. Ve slohu se snažte prakticky uplatnit co nejvíc z nové slovní zásoby a nových gramatických a stylistických výrazů lekce. Pište v JOKOgaki tj. vodorovně.