I. NB psaní 1 a 7:

            Jednička se píše jako v angličtině – jenom jako JEDNA SVISLÁ ČÁRA – bez úvodního
šikmého  „krátkého tahu”, který Japonci mohou vnímat jako sedmičku!

            Sedmička se píše jako naše jednotka – jenom je úvodní krátky tah vodorovný, ne šikmý.
Případně na začátku (vlevo) může tento vodorovní tah mít kratičkou svislou čárku – přesně jako
tištěné „7”. Nikdy sedmičku nepřekřižujte další čárkou přes hlavní svislou čáru – to Japonec může
mylně vnímat jako čtyřku!

            Důležité hlavně při psaní telefonních čísel a čísla účtu! Tak pozor na to.


II. O prepise do katakany: čo najfonetickejšie


   Dva prístupy: fonetická transkripcia  -  tranliterácia


            Fonetická transkripcia = prečítate si to nahlas v katakane a má to znieť čo najbližšie
pôvodnému slovu

            Transliterácia: snaží sa v katakane vyznačiť pravopis v pôvodnom písme.


Medzi slovami mena: bodka uprostred priestoru.

FRANC.:

Pierre-Auguste Renoir ピエール・オーギュスト・ルノワール

Alexandre Dumas fils アレクサンドル・デュマ・フィス

Louis Pasteur ルイ・パスツール

Mucha ミュシャ (podle francouzské výslovnosti Muchova jména)

NEMČ.:

Johann Wolfgang von Goethe ヨハン・ヴォルグガング・フォン・ゲーテ

Tübingen テュービンゲン

německé koncové –r se obvykle přepisuje, na rozdíl od angličtiny. Němec Weber bude ウェーベル ,
Angličan  Webber bude ウェッバー.

Č / S

Jiří　ユィジー

Ivan　イワン

Problém „v“:

            Přepis do katakany začal v éře Meidži, kdy Japonci čelili problému rozlišit anglické
hlásky /v/ a /w/. Proto /w/ přepisovali pomocí ワ (ワィ、ワェ、ワォ), a na hlásku /v/ vytvořili speciální
písmeno ヴ. JENOMŽE, toto /v/ Japonci stejně nedovedou vyslovit, a tak to čtou jako /b/. Z toho
důvodu je lepší používat v č/s, kde nemáme rozdíl W-V, písmeno ワ, protože japonské /w/ je bližší
našemu /v/, než kdyby to Japonci četli jako /b/: tím se katakanou ladně rozliší naše B a V:

            VI, VE, VO ワィ、ワェ、ワォ

            BI, BE, BO ビ、ベ、ボ

Mareš – netreba „Mareššu“, stačí „Mareši“

HO – Vojtech: lepší ワォイチェホ, než „Bojčef“　ヴォイチェフ

Martin: slovenský Martin bude マルティン、český マルチン, anglický マーティン

Petr, Peter:  ペトル、ペテル  (Angličan bude: ピーター)

Hradecký:  ホラデツキー : Japonci jsou v pokušení to číst „Horadekkí“. Abychom tomu předešli, můžeme
psát  ホラデッツキー


DU: Napíšte tieto katakanové názvy:

svoje meno +  mená svojich 2 kamarátov/partnerov

názov svojho mesta + 2 okolitých ďalších obcí

mená 3 osobnosti (spisovatelia, speváci, herci, politici, myslitelia, vzory/idoly...)



III. Džikošókai

doplňky:

            benkjoo simas = budem študovať X benkjóšte imas = študujem.

            Bavilo mě to, ale bylo to i těžké (taihen): taihen DE MO arimasita.

            Menuji se... –to moosimasu / desu. (To iimasu – tvrdé, technické, kalk z angličtiny)

Slovíčka

kokuseki – NB! není  „národnost” ale „státní příslušnost”. „Národnost” striktně znamená, jestli je
třeba nějaký občan ČR Čechem, Němcem, Romem, Slovákem, Vietnamcem apod. Dochází tady k mylnému
vlivu přes anglické nationality, tu je ale základní problém, že anglické nation se zpravidla
překládá jako „národ”, ale ve skutečnosti to znamená „stát” („národ” je anglicky people nebo ethnic
group) – napr. national = celostátní.[1] Takto přes anglické slovníky se můžete některá japonská
slovíčka naučit špatně, takže pozor na angličtinu!


tokugi = zaujímavé zručnosti, schopnosti, „special skills”

sabišigariya = kdo NENÍ rád sám, má rád společnost

sonkei suru = ctít si, vážit si

...-O džiman-ni suru = pyšnit se (čím), byť hrdý na,

senkó suru = mať za hlavný predmet (čo)

džuken suru (Tódai-O...) = robiť skúšky (na Tódai)

šingaku suru = ísť ďalej na školu (po strednej)

neččú suru (-NI...) = byť oddaný, plne sa venovať (čomu) , „žrať” (čo)

otonašii = pokojný, mierny, tichý

rakutenteki-na = optimistický

kappacu-na = aktivita. kappacu-na = aktívny, živý

madžime-na = vážny, ale aj: seriózny

nonki-na = bezstarostný, uvolnený

kimidžika na = popudlivý, impulzívny

jóki, (-na) = veselosť, -ý

hikkomidžian-na = utiahnutý, do seba stažený, introvertní

mukuči, (-na) = mlčanlivosť, -ý

cuku = získať/dostať (prácu), (kde) sa zamestnať. cukitai šokugjó = práca, akú by som chcel mať

jarinuku = vydržať až do konca, doviesť do konca, dokončiť si svoju prácu

kaiša-NI cutomeru


POZOR NA ROZDÍL SLOVESNÉ DVOJICE :

            vi : -GA susumu   x    vt : -O susumeru :

            vi : (něco – studium, úkol, práce...) (úspěšně) pokračuje, směřuje kupředu.

            vt : (v něčem pokračuji, v něčem postupuji kupředu


...ni ...o ikasu = využít, uplatnit (co v čem)

kokorogakeru = snažiť sa, usilovat sa. Byť si vedomý, nezabúdať, myslieť na to, držať si v hlave:
私はいつでも真実を言うように心がけています。


NB TŘI ONOMATOPOIA s příponovým –šita (jenom v přívlastkovém použití, ne přísudek !):

hakkiri-šita = jasný

šikkari-šta = pevný

nonbiri-šta = pokojný


sekai-iššú-rjokó = cesta kolem světa

hitomae-de = před lidmi.


DU:

do 12.3. odevzdáte:

1. přepsaná slovíčka – soustřeďte se na nové neznámé znaky

2. odpovědi na otázky v III. – představte si, že jste v Japonsku, a podle toho odpovídejte.

3. přepsané správné řešení TATE i JOKO čtyř textových úseků z minula (správné řešení máte v ISu)

4. úlohu zadanou nahoře u katakany.


do 19.3. odevzdáte:

5. sloh na téma Džikošókai.  Všímejte si stylistiky ukázkového slohu (úvod – jádro - závěr) a co
nejvíc se snažte tuto stylistiku použít i ve svém slohu, za použití co nejvíce z nové slovní
zásoby.

________________________________

[1] pro případné zájemce o tuto problematiku – tady je můj blog o tom:

https://ivanrumanek.blog.sme.sk/c/490833/nation-narod.html