DENŠA-NO NAKA


VĚTNÝ ROZBOR:

prostudujte si rozbor dané věty, a překladové ekvivalenty si porovnejste s Vaším vlastním
překladem. Pokud budete mít v tomto ohledu další otázky, napište mi.


毎日同じ所を通っていても窓から見える木の葉 (konoha)や空や遠くの山の色で季節の変化を楽しむことができます。


Větu lze chápat několika způsoby, v souvislosti od toho, kam až chápeme dosah jednotlivých
přívlastků. Na základě toho nám vyvstane několi možností, např.:


      “I když každý den přecházím stejnými místy, mohu si vychutnávat  změny ročních dob v barvách
z okna viděného listí stromů (listí viděných stromů), oblohy či vzdálených hor”


NB přívlastek “mado-kara mieru” se může vztahovat jenom na “konoha”, nebo na “konoha-ja sora”, nebo
také na vše v rámci “henka”, čím se význam mění:


      “I když každý den přecházím stejnými místy, mohu si vychutnávat z okna viděné listí stromů
(listí z okna viděných stromů), oblohy či změny ročních dob v barvách (z okna viděných) vzdálených
hor.”


      “I když každý den přecházím stejnými místy, mohu si v barvách z okna viděného listí stromů,
oblohy či vzdálených hor užívat/vychutnávat změny ročních dob.”


tlustým písmem = hlavní věta

podškrtnuté = členy přiřazování (vyjmenovací řada):

 červené, modré a fialové = možná celé je přívlastek k “henka”, ale možná jenom fialové

červené a modré = možná celé patří k přívlastku k “iro”, ale možná jenom modré

modré = přívlastek k “iro”

červené = možná je součástí vyjmenování spolu s “henka” (ale možná je součástí přívlastku k “iro”)


Rozhodující je i výraz “IRO-DE”: může patřit k

1. henka: “... iro-de ...henka” = změny v barvách – šlo by o přívlastek, kterého plné znění by bolo
s –no: “...iro-de-no ... henka”

2. tanošimu: “... iro-de ... tanošimu” = v barvách si vychutnávat  – jde o určení místa/způsobu


XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX


                    Chyby z Vašich slohů, které mohou být užitečné i ostatním:


X číslovky – píšete často arabskou číslicí. Ale v Japonsku je píštou trochu jinak než u nás, tak
pokud nejste ochotní naučit se japonský tvar, tak raději pište KANDŽI! Např. – pokud DVOJKU
napíšete se slučkou místo ostrým úhlem, Japonec to nemusí pochopit.

X špatně píšete jedničku.

      ! V japonštině se píše jenom jako JEDNA čára (bez prvního dohora směřujícího háčku)!

X špatně píšete sedmičku.

      ! V japonštině se píše BEZ příčné čárky!


X hómu37bangó: “nástupiště č. ...”:

lépe: 37ban(gó)-hómu


X džóšaken-wo katte okanakereba narimasen. Tu chybí vysloveně řečené “předem”:

! maemotte nebo (formálnější) arakadžime.


X (nimocu-wo ...) ...šanai-de amidana-ni irete mo ii desu.

lépe: nosete


X Asa-no šanai-de-mo šizuka desu. : My sice říkáme “Ve vlaku je ticho”, ale japonština tu nechápe
šanai jako určení místa, ale je to podmět, takže by mělo mít –GA, které ale ustupuje před MO a
zaníká:

!  šanai-mo ...


X přes tabulku genkó-jóši nesmí nic přečnívat – přečnívající prvky mají být uvnitř posledního
čtverečku spolu s předchozím písmenem.


Tvar -TE

X šabete: šabeRu je souhláskové sloveso, to –R je součástí jeho kmene, proto se ohýbá stejně jako
třeba wakaru (wakari-, šaberi-):

      ! šabeTTe

X suiDe imasu: sloveso suKu: jeho kmen končí neznělou souhláskou, takže i –TE je neznělé:

      ! suiTe imasu

X ...hito-ga ookute, ... : u vnitrněvětného předělu používají slovesa nefinálního tvaru: pravá
(činnostní) slovesa na –U používají tvar na –TE (“přechodník”), ale vlastnostní slovesa
(“adjektiva”) na –I používají tvar na –KU:

      lépe: ...hito-ga ooKU, ...


X Pardubice: パルドビツェ: „du“ je možné přepsat malým „u“:

lépe:   パルド[ウ]ビツェ


X norikaeranakereba: pozor na rozdíl sloves souláskových (kaeR-a-nai) a samohláskových (kaE-nai)!

! norikaenakereba


X ČD  - je lépe přidat transkripci a vysvětlení pro japonského přijimatele textu:

lépe: ČD (チェスケー・ドラーヒ、チェコ鉄線)


X ...no seki icumo jotei-šite : vynechání pádové přípony je silně hovorové, nehodí se do písemného
projevu:

! ...no sekki-wo /-wa icumo...


X Sloh se má začínat NADPISEM a pak Vaším jménem.


X Daigaku-no ičinensei-ni maišú ... daigaku ni ikimašta.

! ... ičinensei de (= tvar -TE od spony DA) NEBO: ...ičinensei datta toki NEBO: ...ičinensei-no
toki


X ikimasu keredomo ičigacu... : Za spojky se píše čárka:

! ikmasu keredomo, ičigacu...


X　一月に一回 : pozor na rozdíl ičigacu ( 一月 ) a ikkagecu ( 一ヶ月 ). Slovo ičigacu 一月znamená jenom „leden“!

! 一ヶ月に一回


X パルドビツェ: pro japonského přijímatele mého textu je dobré být ohleduplný na případné jeho
neznalosti, a proto:

lepší: パルドビツェという町 (nebo –to iu tokoro apod)


X パルドビツェ（私の家はパルドビツェの近くです。）から... : Bodka za větou, která představuje vložku v závorce, nepatří.


X 私の家はパルドビツェの近くです。Je pravda, že někdy může spona DESU nahrazovat (zkracovat) výraz „NI ARIMASU“ –
hlavně ve výrazech typu: Doko desu ka? Mukó desu. (to jsou vlastně zkrácené formy – plná (a
gramaticky logická) forma zní: Doko-ni arimasu ka? Mukó-ni arimasu. V tomto případě  to ale nezní
dobře.

! ...no čikaku-ni arimasu


X Brno-ni iku-no mae-ni: Pozor na pomocná slova („slovce“), která mají nominální (substantivní)
charakter! Jsou to různá označení polohy (=naše předložky) – mae, ue, šita..., ale i jiná slova
jako hazu, wake. K těmto slovcům se skrz –NO vážou jenom substantiva! (-no vytváří přívlastek
substantiva k jinému substantivu!). Ale slovesa (pravá i vlastnostní – „adjektiva“) mají v moderní
japonštině tu vlastnost, že jejich finální tvar (přísudek) slouží i jako přívlastek (naše
„příčestí“) k následujícímu substantivu, bez jakéhokoli formálního prvku mezi slovesem a
substantivem. Proto:

! Brno-ni iku mae-ni


X 予約して置きます。: Když je sloveso v pomocné (ne plnovýznamovém) použití, nepíše se znakem (slovesa jako
iu, iku, kuru, oku...):

!　予約しておきます。


X zakončení věty „(...desu) kara.“ je silně hovorové. V písemném projevu se musí věta končit
slovesem – i když jenom formálním (sponou –desu):

! „(...da) kara DESU.“


X 会いたり : -tari se napojuje na stejný kmen jako –te!

! attari


X rjóšin-wo mitari... Tu jde o anlgicismus („to see my parents“): v japonštině, podobně jako
v češtině, se sloveso „vidět“ v tomto významu nepoužívá.

! tazunetari NEBO –(-wo hómon-ši) ni kaettari...


X Brno-kara Praha-made tokkjú-de noremasu. „noru“ se váže s „-ni“ („nastoupit NA“), i když je
používáme ve smyslu „jet“:

! tokkjú-ni noremasu NEBO (možná lépe) tokkjú-de ikemasu.


X 二つ会社がブルノからプラハまでの線を与えます。“poskytují spoj“ -

! bin ( 便 ) ve smyslu „spoj“


X ČD (české dráhy) :  - když přepisujete v latince, musíte zachovat původní (český) pravopis, tj.
i s velkým Č:

! ČD (České dráhy)


X ČD (české dráhy) という会社: pro Japonce je ohleduplné, když cizí název přeložíme:

lépe: ČD (České dráhy, チェコ線）という会社


X ČDと言う会社 : „iu“ se píše znakem, jenom když je plnovýznamové „říct“.

! ČDという会社


X ČDという会社　: můžete upřesnit:

! ČDという交通会社　


X 静か車両

! 静かな車両


X ブルノープラハ線　

lépe: spojovník ve smyslu „kara“ psát jako vlnovku


Ｘ　便利ですけど商品...  po spojkách se píše ČÁRKA

! 便利ですけど、商品...


Ｘ　便利ですけど :  „kedo“ – nehodí se do formálnějšího písemného textu.

! keredomo


X （車内の）商品のねだんはちょっと高くて、いつも自分の軽食を作ってみます。Toto „te mimasu“ je, předpokládám, motivováno anglickým
vyjádřením typu „I´m trying to...“. V tomto kontextu se však nehodí, protože znamená něco jako
„pokouším se udělat, abych viděl, co to udělá“. V japonštině se ale může použít třeba „te oku“ (=
„do zásoby“, „pro jistotu“, „raději“):

!  作っておきます


X Brno-ni kaeru toki, denša-mo konde imasen: „-mo“ v tomto postavení by znamenalo „Když se vracím
do Brna, vlaky taky nejsou plné. Tu ale patrně jde o něco jiného:  -MO patří k TOKI:

! Brno-ni kaeru toki-mo denša-ga konde imasen. „Taky když se vracím, vlaky nejsou plné“.


X Praha-kara dekakemasu. – „dekakeru“ by tu znamenalo spíš „odcházím z Prahy (loučím se s ní)“, tu
Vám ale jde o význam „odjíždím / vyjíždím z“, proto:

lépe: Praha-kara šuppacu-šimasu.



X hómu taun – ad-hoc-anglicismy se dají použít, ale pokud píšete písemný text, kde máte možnost
ověřit si dané slovíčko, tak se anglicismů vyvařujte:

! furusato (故郷), džika (自家), džikka (実家 - používaly obvykle jenom vdané ženy o svých rodičech, ale
dnes se používá už všeobecně), džibun-no kazoku (no tokoro)...


X nišúkan-ni ikkai : “Jednou za...” a podobné výrazy: v japonštině existuje ještě prostředek, který
my nemáme, a to příponové –OKI-NI = “ob”, “s vynecháním...”: ičiniči-oki-ni = “s vynecháním jednoho
dne = každý druhý den, ob-den”.

také: nišúkan-oki-ni = ob dva týdny, jednou za dva týdny


X １４時 : v japonštině nepoužívají tento „německý“ model, který je zvykem i u nás, ale říkají:

lépe: gogo nidži


X ...　。けれども、 ... : “keredomo” jako začáteční spojka je silně hovorové. V písemném projevu se
nehodí.

! ... 。しかし、...  /  でも、...


X 高学生 – střední škola je zkráceně „kókó“, ne „kógaku“!

! 高校生


X šabete : slovesu šaber-u je souhláskové (-r- je součástí kmene, jako třeba u „wakaru“)

! šabeTTe


X šukudai-wo ucušite imasu. Možná jste myslela „opisují si (jeden od druhého) úkoly“:

lépe: šukudai-wo OTAGAINI ucuši-ATTE imas (2. základ + -au 合う  = vzájemně)


X zakončení věty „(...desu) kara.“ je silně hovorové. V písemném projevu se musí věta končit
slovesem – i když jenom formálním (sponou –desu):

! „(...da) kara DESU.“


X Gakkó-ni cukarete inai desu kara. Dá se rozvít: “Když to tak udělám, nejsem pak ve škole unavena”
(nebo jste spíš myslela “neunavím se”?):

lépe: Só suru-to, ato-wa gakkó-ni cukare(te i)nai nodesu.


X Asa-jori konde imasen. “jori” vyjadřuje “než” – 2. stupeň. Tu ale jde o “jako” ve smyslu “není
TAK plný JAKO ráno” – HODO / GURAI:

! Asa-HODO konde imasen.


X Suite iru denša-ga suki desu, totemo šizuka-na toki desu. V japonštině, jakmile použijete finální
formu slovesa (deSU), tak za ní už nemůže věta pokračovat a musí tam být bodka. Pokud chcete věty
provázat, musíte použít některý nefinální (spájející) tvar (de / nanode / desu node ...):

! ... suki desu. Totemo... NEBO: suki de, totemo...


X Hito-wa bucukarenai ši, osarenai ši, ...

! Hito-ga bucukarAnai ši,


bucukEru –

      předmětové sloveso – “v.t.” (kdo が) si narazí / uhodí (co を) o co (に)

(kare-ga) doa-NI atama-O bucuketa = udrel si hlavu o dvere


      používá se i v tzv. „pasivu ujmy“:

džidóša-NI bucukerAREta = narazil do mňa bicykel (zrazil ma)


bucukARu –

      podmětové – “v.i.”: kdo/co (が) narazí (do čeho　に)

iši-GA atama-NI bucukatta = kameň (ma) udrel do hlavy

dampuká-ga denčú-NI bucukatta = náklaďák narazil do stĺpu


X Takusan denša-ni: když je počítané substantivum (denša) v nepřímém pádu (tj. není v pádu –ga,
-wo, nebo s tématem –wa), jeho příslovkové určení počtu (takusan) se na něj musí vázat přes –no:

! takusan-no denša-ni


X fuju-ni denša-ni noru koto-ga kirai desu. Takusan denša-ni danbó-wa kinó-šite imasen. Tu se hodí
“vysvětlovací” zakončení “-no desu” (“totiž”):

lépe: ... kinó-šite iNAI NO DESU.



X ... dekimasu . Keredomo : “keredomo” jako začáteční spojka je silně hovorové. V písemném projevu
se nehodí.

! ... dekimasu . Šikaši / Demo, ...



X denša-de ikimas: “Jedu / jezdím”, pokud nemíníte “Jedu někam”, ale všeobecně, jen jako aktivitu,
se v japonštině říká spíš:

lépe: denša-ni norimasu.


X cukareta demo „i když jsem unavená“. „demo“ tu není pádové „de“ + kontextové „mo“. To „de“ tam je
přechodník od spony. Tudíž, „demo“ = „i když je (kým/čím)“. I u ostatních sloves se „mo“ přípojuje
na přechodník, takže:

! cukarete ite mo


X džókjaku-ni jottemas

! džókjaku-ni jorimasu


X jottemas: v písaném stylu je nutné psát úplnou, nestaženou formu:

! よっています　


X utattari koto mo arimašita. Tvar „-tari“ je svojí podstatou „nōmen“ – je jmenné, a proto nemá
schopnost být přívlastkem k substantivu (koto).

! utattari suru koto mo arimašita NEBO: utattari mo arimašita. NEBO: utattari šita koto mo arimasu.


X ...omoimasu. Keredomo, ... Toto je silně hovorové. Svojí podstatou je „keredomo“ příponová
spojka, připájející se na přísudkové sloveso:

! ...omoimasu keredomo, ... NEBO: ...omoimasu. Šikaši, ... / Demo, ...


X Fuju-wa denša-de noru koto-wa kirai-desu.

! ... denša-ni noru...



X 三月の切符. NB: Výraz 三月 je SANGACU = březen. V Kansai sice existuje i výraz „micuki“ = tři měsíce,
psáno stejně, ale to je jenom oblastní, nespisovný výraz. „Tři měsíce“ se v hjódžungo řekne
SANKAGECU -　三ヶ月.


X Donna teirjúdžo: “Donna” = jaký (tj. jak vypadá). Tu ale míníte Jaký=KTERÝ, což je:

! Dono teirjúdžo, NEBO: Nani-eki


X Donna teirjúdžo-de tomaru: “tomaru” patří k slovesům bytí na místě (iru, suwaru, tacu, neru),
proto se váže s –NI, ne –de:

! Donna teirjúdžo-ni tomaru


X Donna teirjúdžo-de tomaru: -u je budoucí čas, tu se hodí:

lépe: tomatta (jsme se zastavili) NEBO tomatte iru (stojíme)


X Donna teirjúdžo-de tomaru šanai hókoku-de kikimasu. : Tu jde o vedlejší opytovací větu, musí tam
být –ka:

! Donna teirjúdžo-ni tomatte iru ka šanai-hókoku...


X Donna teirjúdžo-de tomaru šanai hókoku-de kikimasu : tu se to “hókoku” bere jako služba
zákazníkovi, a tudíž v japonštině – typickém byznysovém jazyce – se to spíš řekne z hlediska
konzumenta:

lépe: ... hókoku-de wakarimas NEBO: hókoku-de širasaremas. NEBO: hókoku-ga širasete kuremasu.


X ótomatto-jori, šašó-wa kippu-wo čekku-šimasu. Toto je typický příklad, kdy je důraz na podmětu
(šašó). A kde je důraz, tam nemůže být téma!

! šašó-ga kippu-wo čekku-šimasu.


X přečnívající malá cu, čárky a tečky – pište do společného čtverečku spolu s předcházejícím
písmenem.


X Suwaremasu kara, noru toki-ni hito-wo [DEL: ucukari :DEL] ... – Nějak mi to logicky nesedí. Buď
jste myslela:

! Suwaremasen kara (Protože si nemohu sednout)

NEBO:

!Suwareru-jó-ni “Abych si mohla sednout”


X hito-wo ucukari, aši-wo funtari: zopakujte si tvoření kmenu na –T!

! uttari, aši-wo fundari


X čiisai-kara. Tu asi míníte “od mala”, ale co jste napsala, znamená “protože je malý” (když “kara”
následuje po slovesu, je spojkou!):

! čiisai-toki kara


X denša-de tazune-ni ikimašita. – nezní úplně (“jezdívala jsem vlakem navštívit”). Chcete asi:
“jezdívala jsem na návštevy”:

lépe: denša-de hito-wo tazune-ni ikimašita. NEBO: denša-de hómon-ni ikimašita. NEBO šinseki-ja
tomodači-wo tazune-ni.


X Obásan-wa Beskidi-de sunde ite: slovesa bytí na místě (iru, aru, sumu, tomaru, suwaru, tatu,
neru) vyjadřují místo skrz –NI, ne –DE:

! Beskidi-ni sunde ite...


X Obásan-wa Beskidi-de sunde ite: Je potřebné být laskavý vůči čtenáři, který nemusí všechno
apriori vědět, a proto nové názvy a pojmy jednoduše vysvětlit:

třeba: Beskidi-to iu (tóhoku-no Moravia-ni aru) sanči-ni sunde....


X suwarete imasen dešita: u potenciálu se –TE IRU běžně nepoužívá:

! suwaremasen dešita.


X Suwaremasen dešita, tokoroga denša-de jasumemašita. Japonské “spojky” (Tokoroga, Sošite,
Nazenara) se používají na ZAČÁTKU věty. Ke spojení dvou vedlejších vět má japonština jiné
prostředky – tvary sloves (-ga, -keredomo, -te, -kara), a čárka se píše až ZA NĚ:

! Suwaremasen dešita-ga, denša-de...


X Šanai šizuka-ni natte, ... Jelikož nezmiňujete, že předtím by tam byl chaos/hluk, tak NARU se moc
nehodí.

lépe: Šanai(-wa) šizuka-de (atte), ...


X saišo-no basu-tei-ni norimasu: DE

! basutei-de norimasu


X doko-de-mo suwarenai – slovesa bytí na místě – NI:

! doko-ni-mo


X aruki-no hó-ga 好...

lépe: aruku hó


X hó-ga konomimasu – konomu je činnostní sloveso, s předmětem na –WO:

! hó-wo konomimasu


X okiru rašii desu. Tady jde zřejmě o „vzbudit se“, ne „vstát“ (jde o jízdu vlakem):

! mezameru / sameru


X okiru-rašii desu. Asi jste mínila „Zdá se, že se (vždy) probudím“, což se ale vyjádří jinak,
např:

! okiru jó-na hito desu.


X kazoku-wo aitai

! kazoku-ni  aitai


X hoka-no hito-to osaenai ši,... Tu se hodí použít vzor “2.základ + au” = vzájemně / se / jeden
druhého:

lépe: ... osae-awanai ši, ... = se (=navzájem) netiskneme


X fun´iki okage-de: “okage” je substantivum, takže se jiné substantivuj se na ně musí vázat
příponou –no:

! fun´iki-no okage-de.


X inemuremasu / inemutta : Výraz “inemuri” funguje jenom jako substantivum. Sloveso je:

! inemuri-suru