Výklad cez IS (2020) IX. (28.4.)

1. Secuzokuši-to fukuši

SECUZOKUŠI (= začátečněvětné spojky)

1. Sorega

            = „No (ale (víte, ) ) ...“


2. Sorede

            = „Tím / (A) proto“

eiten = povýšení


3. Soreni

            = „A (navíc (sl. navyše)  / ještě)“

kujakušo = Prefekturální úřad (srovnej: šijakušo = Městký úřad, Magistrát)


4. Tadaši

            = (silně formální) „Ale / Ovšem... / sl. Avšak...“


CVIČENÍ na secuzokuši:

tannin(no sensei) = třídní

arakadžime = předem, v předstihu, sl. popredu (formálnější než „maemotte“)

todoke = oznámení, omluvenka

tósan = bankrot

NB: DEJTE POZOR na 4. – dobře pouvažujte, co „B“ vlastně říká! Pro kontrolu POŠLETE MI SVUJ PŘEKLAD
ROZHOVORU 4!


FUKUŠI (= naše „částice“ + „příslovce (príslovky)“)

1. nakanaka ... nai

            = „ne a ne“

            nakanaka konai = ne- a nechodí. ne a ne přijít.


2. taš(i)ka (NB – jiné než „tašika-ni“!)

            = „tuším / pokud se nemýlím / zdá se mi“ (váže se se závěrečným –hazu des / to omoimas
/ dešó)

Takadanobaba = lokalita v Tókju, severně od Šindžuku, zhruba mezi Šindžuku a Waseda.


3. zuibun

            = značně


4. ittai – na posilnění „dopytování“ před opytovacím zájmenem

            = (kde/co) jen / pak / vlastně (lépe mu odpovídá angl. „(what) on earth / the hell“


5. iroiro-to

            = formálnější obdoba běžného iroiro

ansacu = atentát

uwasa = pověst. „co se (o kom / čem) povídá / mluví“.

            uwasa-suru = povídají (o tom / o něm)

-buri: NB buri-ni (na rozdíl od ato-de) = po (jak dlouhé době)


6. hakkiri(to)

            = jasně


7. sorosoro

            = (už) pomalu


8. čódo

            = právě, zrovna


9. daitai

            = zhruba, více-méně


10. nidoto ...nai

            = (už) po druhé (ne)


11. cui

            = v nepozornosti / v nedostatku sebekontroly (něco) podvědomě (udělat), pozapomenout
se... „Než jsem se vzpamatoval, už (jsem měl koupené...)“


12. zettai(ni)

            = rozhodně / v každém/žádném případě


13. keššite ...nai

            = 1. vůbec. 2. nikdy.


šotoku = příjmy (šo- je staročínská pasivní předpona)

raku-na = je lehký


14. becu-ni ... nai

            = ne nějak extra, nic moc


15. warito

            = poměrně

omimai = návštěva nemocného v nemocnici


16. tamani(wa)

            = jednou za čas. z času na čas.

sorou = sejít se


17. zehi

            = rozhodně. (se záporem) vůbec


CVIČENÍ na fukuši.


2. SAKUBUN:  „Orei to hókoku-no tegami“

            „Děkovací a informující dopis“:  Jde o další japonský typ dopisu, ve kterém se
poděkujete někomu, kdo Vám pomohl, za jeho pomoc a stručně ho informujete o zdárném vývoji
událostí, ke kterým Vám jeho pomoc přispěla.


koso = částice, která obvykle dodává předchozímu slovu důraz.

-U koto ni narimašita. = Nakonec (budu...). Situace se vyvinula tak, že (budu...). (NB že v jedné
frázi je budoucnost (-u) i minulost (-ta)!)


3. PŘEČTĚTE SI TOŠIKO-in DOPIS STRÝCI.

Všímejte si jeho formální strukturu, i jak je rozložen na stránce. (dobré opakování pro ty, kdo
chodíte i na Sakubun III.)


4. TABULKA struktury dopisu

   Pečlivě si tabulku přečtěte. Zpětně identifikujte, která strukturální část odpovídá které pasáži
z Tošiko-ina dopisu.


anpi = čínská fráze dosl. „v pořádku – nebo-ne?“ = „zjišťování, jestli se aite má dobře“

hófu = plány, ambice

NB: u zestručněného dopisu („Zenrjaku“) se na závěr používá fráze „Sósó“, ve které se používá znak
„hajai“ 早 odpovídající významu tohoto pozdravu („V rychlosti“), ale poeticky se může tento znak
obohatit o kusa-kammuri　-  草 , jenž se zahaluje jeho prvotní význam a obohacuje jej o poetickou
florální metaforiku. Jde o čistou epistulární (dopisovou) „manýru“.


5. DÚ

Písemně si přeložte zpětně do japonštiny příkladové věty z Hógen-goku 1-8