Písemný projev III – užitečné chyby všech


X ...-ni jori kakimasu.

! ...-ni jori O-KAKI-(ŠIMASU / ITAŠIMASU) GA... . NEBO: kakASETE ITADAKIMASU GA...


užitečné slovíčko: 賃貸借契約 čintaišaku keijaku – smlouva o pronájmu


X iku jotei-itašimasu. Když berete JOTEI jako substantivum (iku jotei) – a v tom případě musí být
finální sloveso samostatné.

lépe: iku jotei-ni narimašita. NEBO: iku jotei-wo site orimasu.


X 学び者: zřejmě máte na mysli:

!　学び舎


X Moši ....o-me-ni kakarimasen ka?  „Moši“ si vyžaduje –eba / -tara jako podmínková částice. Tady
spíš máte na mysli:

! Mošikašitara


X o-me-ni kakarimasen ka?  je třeba to rozvít, „dotáhnout“, např:

! o-me-ni kakarereba-to urešiu zondžimasu. NEBO: kakarereba-to zondžimasu. NEBO: kakareru no
dešóka.


X osewa-ni narimasu. Tu jde o minulost, takže:

! osewa-ni narimaŠITA.


X 会にうかがわなかった

! O-AI-ni...   (お会いに...)


Ｘ　　来年また来ようと思って : „kuru“ znamená „přijít SEM (kde teď jsem)“. Tu je třeba „iku“ = „přijít TAM (kde
teď nejsem)“

！IKÓ-to...　　行こう


X tanošimi šite imasu. – tu jste si možná zmýlila „O-tanošiMI SURU“ = těším se ve Váš prospěch. Ale
„těším se“ je konstrukce „tanošiMI-NI SURU“:

! tanošimi-NI ŠITE imasu.



X když úplný závěr dopisu vychází na další arch papíru, je vhodnější na prvním archu rozšířit
mezery mezi jednotlivými částmi tak, aby z prvního archu bylo jasné, že dopis ještě pokračuje na
druhém archu, a aby se na druhém archu neocitlo třeba jenom jméno adresáta, co je trapné!


X Nišikawa-sama-wa.... šitte iru kamo širemasen.

! ... GOZONDŽI kamo širemasen..., NEBO (lépe) GOZONDŽI-DA-TO OMOIMASU-NODE, ...


X Ii keiken-ni narimasu-to kangaemašita. Pokud ve vedlejší větě zachováváme zdvořilé –MAS, tak to
jenom tehdy, když se to týká děje přímo propojujícího mne a aiteho. Toto ale není ten případ:

! Ii keiken-ni naRU-(-DARÓ)-to...


X Óikawa-sama-wa.... suru hito-tošite

! ...suru KATA-tošite


X Džicu-wa, wataši-ga kotoši daigaku-wo socugjó-šimasu.

! Džicu-wa, wataši-WA kotoši...


X móšiide-wo ukeru: v kontextu „přijmout návrh“ je vhodnější sloveso ukeireru 受け入れる:

lepší: móšiide-wo UKEIRERU


X gozondži hazu desu. Sloveso je „Gozondži da“, a to se musí napojit na substantivum „hazu“:

! gozondži-NO HAZU desu. ALE: „hazu“ je výraz předpokládání, a ve vrcholně uctivé větě se nehodí.

lépe: gozondži-DA TO OMOIMASU.


X gaidžin. Považuje se za hovorové a (u někoho) hanlivé.

lépe: gaikokudžin


X Emi-san-tači to au hazu dešita ga, ...

! Emi-san-tači to au JOTEI / CUMORI / AÓ TO OMOIMASITA / AÓ TO NO JOTEI dešita ga, ...


X bodky, čárky, malé cu apod., když přečnívají za jóši, tak se píšou SPOLU s předcházejícím
písmenem do společného čtverečku.


X joku dekakete, bjóki ni narenai to omoimasu.

lépe: joku dekakeTE MO, Bjóki...


X Icumo mizu-wo nonde imasu.

lépe: DZUTTO mizu-wo...


X de arimasu.

! DESU. (případně – skromně: DE GOZAIMASU)


X júmoa-mo ari de, ...

! júmoa-mo ATTE / ARIMASITE, ---


X Tanaka-sama-no jononaka-no hito-wo komjunikéšon-de šiawase-ni šitai toiu ohanaši... Pro lepší
zřetelnosti a jasnost (vzhledem k bezprostředně následujícím dvěma “-no”:

lépe: Tanaka-sama-GA jononaka-no hito-wo...

X o-tazunetai. Pre vzťah “ja – Vás” je vzorec “o + 2.zákl. + suru”

! o-TAZUNE-ŚITAI


X 会ってしませんか。Toto nie je úctivý tvar! „o + 2.zák.+ ni naru“ (O-AI-NI NARU), „o + 2.zák. +
kureru/morau (O-AI-KURERU)

!  O-AI-KUREMASEN KA.


X Prí písaní mena adresáta na konci listu – treba uviesť PRIEZVISKO AJ MENO+SAMA


X o-hiru 12 dži kara: Přepdona o- často vytváří u substantiv konotaci s jídlem: čawan = miska na
čaj, ale o-čawan = miska na rýži. Hiru=poledne ale o-hiru = oběd!

! hiru 12dži kara, NEBO: gozen 12dži kara


X Hotondo-no hito-wa icumo kajoi... V japonštině je stejný rozdíl jako naše “vždy” x “pořád”
(nedejte se ovlivňovat angličtinou – kde oba významy splývají): VŽDY je “icumo”. POŘÁD má však v
japonštině dva významy: “ještě pořád (nezměněně)” x “pořád (po celou dobu” (jahari x zutto). Tu se
nejlíp hodí:

! Hotondo-no hito-wa jahari


X Hotondo-no hito-wa... kajoi-ni šigoto dekimasu. Nevím přesně, co jste tu myslel. Myslím, že buď
šlo o: I. šigoto-ni kajou koto-ga dekimasu (=mohou dojíždět). NEBO II. kótai-de šigoto-ga dekimasu
(=střidavě).


X šigoto dekimasu

! šigoto-GA dekimasu.


X wataši-wa rainen-made socugjó šimasen. Předpokládám, že tu jste chtěl vyjádřit naše “AŽ příští
rok” a vypůjčil jste si k tomu anglickou vazbu “NOT – UNTIL”. Není to vysloveně špatné, ale snad:

lépe: rainen-MADE-WA socugjó(WA) šimasen. NEBO (asi přirozenější): Wataši no socugjó-wa
rainen(KOSO) na no desu.


X Když Vám závěr listu vychází tak, že na dalším archu zůstane něco nepatřičně osamocené (např.
jméno adresáta), tak prostě rozšiřte mezery mezi řádky / sloupci tak, aby poslední arch/list dopisu
nesl víc údajů a nepůsobil nepatřičně. Tu už nejde o věc nějakých “pravidel”, ale spíš estetického
citu a společenského taktu...


X hendži-wo o-mači šite imasu.

! O-HENDŽI-wo...


X　陶磁器　tódžiki  - souhrnný termín pro „keramiku-a-porcelán“. Když ale píšete o konkrétním artefaktu,
tak je BUĎ keramický NEBO porcelánový, takže je třeba uvést konkrétní pojem:

lépe: tóki NEBO džiki (ale pokud jde o plurál, a jde o „keramické i porcelánové“, tak v tom případě
je výraz tódžiki správně)


X Naze nara, .... mašita. Když věta vyjadřuje příčinný vztah, a hlavně když obsahuje výraz „Naze
nara“, indukuje se tím i patřičné zakončení:

! ....-TA NO DESU. NEBO: ... –TA KARA DESU.


X čawan ...kara gohan-wo itadaitaku... V několika slovech figuruje předponové o- jaku odlišovatel
toho, co se týče jídla, od toho, co s jídlem přímo nesouvisí.

! O-ČAWAN je miska na rýži (zatím co „čawan“ je miska / nádobka na čaj“)

Podobně: hagi x o-hagi (koláčky fialové barvy jako lespedeza hagi)...


X...-sama-wa Čeko-no okaši-ga suki-to ii desu ne. Tu jde asi o překlad našeho „doufám“ – co je
v japonštině vždy problém, jelikož v japonštině není přesný ekvivalent, a proto je potřebné podle
konkrétní situace a odstínku našeho „doufám“ vybrat z japonských výrazů. Tu bych asi dal:

lépe: .... suki-NI NATTE-KUDASARU-TO UREŠIU ZONDŽIMASU. (speciální tvar „urešiu“ s vynechaním „-k-“
je pozůstatek kjótštiny v hyper-uctivé vazbě se skromnými slovesy jako „zondžiru“.)

Když chcete rozhodně použít „-to ii“, tak:

! ...suki-DA-to ii. NEBO: ...suki-NI O-NARI-NI NARU-to ii.


X Keď Vám záverečné časti listu (ako Keigu, dátum, podpis...) vychádzajú až na druhý papier, tak
radšej na druhý papier prenese aj niečo, čo by vyšlo na prvý papier. Môžete tam urobiť širšiu
medzeru (voľný riadok) medzi časťami, alebo proste posledný riadok poslednej časti listu napíšte už
na druhý papier – aby sa na druhom papieri neocitli LEN “Keigu” apot.


X U “Švehlíková” nemusíte za HO psát ještě malé U. TOTO nám už Japonec stejně nevysloví, a je v
podstatě jedno, jestli za /h/ vloží /o/ nebo /u/.


X otandžóbi-ni omedetó. Bez pádové vazby:

! otandžóbi omedetó


X Kono tegami wa, subete-no hicujó-na šósai-ga fukumaremasu. vi – vt: fukumu (obsahovat) – fukumeru
(zahrnout, include)

lépe: ...šósai-WO fukumEMASU.


X hana-wo mizu jaru. To je vliv češtiny. Japonština doslovně vyjádří “Dát květům vodu”:

! hana-ni mizu-wo jaru