„Jinými slovy,1" pokračovali pak, „musíme teď váš přístupoví seénář nadobro uchránit před výkyvy v povrchových vrstvách vašeho vlastního vědomí. Předpokládejme, že bychom vám led řekli, že je obsah vašeho Konce sľéía takový a takový. Že bychom váni Umí meloun zkrátka sami žhavili kfirv. Stoprocentně l>y*|ť se v něm začal vrtat a nakonec hyate ho snad ještě celý přetvořil Tady hy to mělo upadat takhle, sem in ještě patřilo přidat to a In. říkal byste si, A kdybyste to skutečně udělal, váš přístupový1 seď aář by v tu ránu ztratil svou univerzálnost a bez té je shiij)íitíff nemožný."
„Takže jíme vám ten váš meloun vybavili speciálně zesílenou kúrou," vložil se do toho dalSí z nich. „Vy s jeho vnitřkem mu/cle navazovat spojení a vyvolávat si jej. Je to přece jen pořád jcštA součást vás samého, že. Poznat ho ale nemůžete. Tam se (olíA všechno topí v moři chaosu. A vy se do toho moře budete potápěl s holýma rukama a s holýma rukama se / něj zase budete nořit ven. Rozumíte sniť'
„Myslím, 7*; ano,"' řekl jsem já.
Je v tom všem ještě další problém," pokračovali oni. .. Mu tiilter ŕlovek přesni' zná! oósfi/i vlastního vétlomú*' „To nevím," pripustil jsem.
„Ani my nevíme," přiznali oni. „To je totiž otázka, která po sáhuje pouhou vědu. Otázku stejného typu, před jakou se ocitli vědci, co vyvíjeli atomovou pumu v Los Alamos,"
„A možná že do kuňce jesle o něco důležitější," pravil daki z nich. „Takový závěr nám uspoř napovídá naše zkušenost, ProKi je taky v jistém smyslu celá tahle záležitost vlastně opravdu extrémně riskantní pokus,"
„Pokus?" podivil jsem se.
„Pokus," ujistili mě. „A nic víc váni už k tomu nemůžeme říci Je nám líto."
Potom mě instruovali, jak se mú provádět slaiffiing. Musí i provádět o samotě, musí se provádět v noci, nesmím přitom byl ani moc sytý, ani nalačno. A musím si třikrát po sobě poslechnou
132
LJ
ředepsaný zvukový signál. Ten mi právč umožní vyvolat si svůj Iťénář Konce sréttt. Současně s jeho vyvoláním se ale mé vědomí popadne do chaosu. Do chaosu, ve kterém právě provádím shuF-flování dat. Když shuffling koněi, přeruší se jednak mé spojení Koncem světa, jednak se mé vědomí navrací z chaosu ven. kdy je puk shnfjling nadobro u konce, nepamatuji! si z něj absolutně ■c. Pak ještě existuje i takzvaný kontra simjjlitig, při kterém celý proces probíhá v přesně opačne m sledu. A poslouchá se při něm Ručný zvukový signál.
f Sečteno, podtrženo: šlo o program, nainstalovaný do mne. ■ čehož dál plyne, že při shuJJIingu nejsem nic jiného než jaký-Bievědomý tunel. Všechno mnou jen prochází sem tam. Proto k při něm taky vidyc:ky cítím hrozně bezmocný a nesvůj. Při brainwnslii je (o jiná. Praní sloji člověka námahu, ale múzu na Kbe zato být pyšný. Musím na něj totiž vždycky soustředit všechny svoje schopnosti.
\ Při shiifftingu nějaká hrdost. nebo schopnosti nehrají vůbec ladnou roli. Nejsem tehdy nic víc než používaná věc. .V/Wo prostě v tu chvíli za mými zády néro provádí a používá k tomu mé vědomí, o kterém já sám navíc naprosto nic nevím. Co se téhle tinnosti týká, sotva mě při ní může těšit, že jsem licencovaný kalkulátor.
\ Samozřejmě ale nemám žádné právo, abych si pro přepočty fcbíral své oblíbené metody. Dostal jsem licenci na provádění bmintrtishe a nliuffliagu, a ty taky musím provádět přesně tak, jak |e stanoveno, A jestli se mi to nelíbi\ můžu leda lak nechat svého kalkulálnrování. Což ovšem dělat nehodlám. Až na to, že při tc práci nesmíte nijak odporovat Systému, není žádné jiné povolání, které vám jako jednotlivci poskytuje takovou možnost svobodně projevil své schopnosti, navíc za slušný plat. Stačí, abych u toho vydržel takových patnáct let, a našetřím si lolik, že už v životě [nebudu muset hnout ani prstem. Taky jsem kvůli lé práci několikrát děla! úmorné posudkové testy a absolvoval ostrý výcvik. i když u shitfflingu není na překážku, když se človek napije, spis vám nějakou tu skleničku jcslř doporučují kvůli odbourání
133
přinesl štěstí? Nikomu, Co mám? Úplné houby, Nemám rodinu, nemám kamarády, nemám dveře. Dokonce se mi už ani neposil ví, A co se práec lýfe, s tmi je (o taky nahnuté.
I teti poslední životní cíl, co mi zbývali sen o poklidném svělíl violoncella a jazyka řeckého, byl najednou ve vážném ohroženi, Jestli teď přijdu o práci, sotva už kdy dám dohromady dost pro« středků, nehledě na to, že koho pronásleduje Systém až na kraj světa, těžko si kdy najde čas na memorování řeckých nepravidel. ných sloves.
Zavřel jsem oči, vydal povzdech hluboký jak incká studně p pak se vrátil k Červenému a černému. Co je ztracené, je jednou ztracená. A žádné úvahy mi to už nevrátí.
Když jsem se probral, už se úplně setmělo a kolem mě visela stendhallovsko - lurgoněvnvská tma. Hána na břiše už tolik nebolela, asi proto, že jsem led* chvíli v klidu ležel. Občas se / ní ruzběhla do břicha tupá, neurčitá bolest, asi jako když někdo v dálce uhodí do bubnu, ale jakmile odezněla, už jsem na zraněni nemusel vůbec myslet. Ručičky ukazovaly sedm hodin dvan'1 minut, ale já pořád ještě neměl chuť k jídlu. V půl šesté jsem mí dal ten nechutný sendvič s mlékem, pak ten bramborový salát v kuchyni a po něm už ani sousto, ale stejně se mi z pouhé myšlenky na jídlo žaludek celý stáhnul, Ijyl jsem unavený a nevyspí Iv, ještě ke všemu měl pořezané hřirho, a v mém liyté byl bince, jako by ho vyhodily do povětří celé ženijní čety pidimužíků. Ni nějakou chuť k jídlu mi mezi tím vším prostě nezbývalo mfetoi
Před několika lety jsem náhodou četl sci-fí z nedaleké bud.....■
nosti, ve kterém se svět změnil v trosky pod záplavou nepotřebných krámů. Přesně tak teď vypadal můj byt. Na podlaze bylo naselo krámů, co jste si jen dokázali představit. Rozřezaný troj řadový oblek, rozmlácené video a televize, rozbitá váza, stojací lampa s uraženou hlavou, rozšlapané gramodesky, roztekK i.i| ský protlak, urvané šňůry od reproduktorů... po celé podlaze navíc vrstva kosil a prádla, z větší části pošlapaného, polilélm inkoustem, zmazaného rozmačkanými hrozny - a skoro nic z (<)• ho už nebylo dál k použití. Předevčírem jsem u postele zapomněl
192
r.ihrek ŕ vínem a m m- ted komplet ocitlo rozsypané a rozšlapané nu zemi. Má osobní sbírka Josepha Conrada a Thomase Hardyho Jcžcla v louži špinavé vody z vázy. Řezané mečíky skončily jako ■obřehní kytic* pro padlého na prsou mému světle béžovému nemírovému svetru. Na rukávu se svetru skvěla kaňka od inkoustu (Pelican, odstín Royal lil ne) velikosti golfového míčku.
Všechno se nbrátílu v hromadu haraburdí. I V horu nanicovatého, zbytečného svinstva. Z uhynulých mikroorganismů vzniká ropa, /, dávných pralcsních velikánů máme ■Uoby uhlí. Co ale leželo tady, bylo čiročiré smetí, se kterým už nikdo nic nenadělá. Jaké vyhlídky má lakové rozmlácené video?
Ještě jednou jsem šel do kuchyně a prohrábl střepy ve dřezu, ile bohužel, whisky už tam nezbývala ani kapka. Všechna skon-éila nevypitá v potrubí, kterým jako Orfeus klesla do podzemní kicoly ve světě, jemuž kralovali po kou lnicí.
Jak jsem se prohraboval ve střepech ve výlevce, rozříznul jsem I o jeden z nich prostředník na pravé ruce. Chvíli jsem jen tak InzorovaL jak se z bříška prstu valí krev a ukapává na jednu ■ etiket od whisky. Jak jednou u tržil e větší úraz, přestanete si ■lik dělat z malých. Na říznuti do prslii ještě vážně nikdo nevy Kráčel.
I Nechal jsem krev téct, dokud od ní nebyla nálepka Four iíoses eelá rudá, krvácení ale neustávalo, takže jsem si nakonec otřel ránu papírovým kapesníkem a zalepil prst náplastí.
' Na kuchyňské podlaze se jako nábojnice po dělostřelecké přestřelce povalovalo asi setím nebo osm pleeliovkovýeh piv. Když jsi-rii je sbíral, zjistil jsem, že už plechovky dost zteplaly, ale lepší vlažné pivo než žáduc. V každé ruce s jednou jsem sc vrátil do postele, cell si zbytek Cenvného a černého a pomalu přitom npí-pl. Netoužil jsem po ničeni jiném než utopit v alkoholu stres, co le ve mně nahromadil za poslední tri dny. a pak usnout jako Hřevo. Aŕ už mě zítra čeká sebevíc problémů - a nebylo pochyb, le zřejmě opravdu čeká, aspoň po dohn, než se svět otočí kolem lve osy jako Michael Jackson, jsem se chtěl pořádné prospat. Čerstvé trable je nejjistčjší přivítat čerstvou beznadějí.
193