Japonsko očima Haruki Murakamiho: 1) První romány: Kaze no uta wo kike (1979) a 1973 nen no pinbóru (v překladech jako Wind/Pinball, popřípadě Počúvaj pieseň vetra, Pinball 1973) a) (V ideálním případě, pokud se k nim za současné situace zvládnete dostat): Přečtěte si uvedené romány. b) Přečtěte si článek sociologa Eidžiho Ogumy: https://apjjf.org/2015/13/11/Oguma-Eiji/4300.html Dozvíte se z něj hodně o době, která pro Murakamiho představovala tvůrčí východisko. c) Přečtěte si pdf ukázku Wind (hlavně velmi krátkou kapitolu 2 ). Na rozdíl od mnoha jiných, mnohdy surrealisticky laděných pasáží románu je kapitola 2 zcela věcná a konkrétní a zasazuje román – autorovu prvotinu – do jasného dobového kontextu. Zkuste si informace v ní obsažené propojit s tím, co se dočtete v Ogumově článku. (Hrdinou románu je jednadvacetiletý vysokoškolský student, který se vrací domů na prázdniny a zažívá tam nešťastnou lásku) d) Přečtěte si pdf ukázku Pinball (scéna s léčbou ohluchnutí). Jak ji lze vnímat v dobovém kontextu (1973 znamená dobu děje románu)? e) Přečtěte si pdf ukázku Kojiki. Murakami v románech velmi často pracuje s motivem přítelkyně, která hlavnímu hrdinovi románu nečekaně zmizí ze života, mnohdy zemře. Lze v příbězích jeho románů, které jste zatím přečetli, nalézt některé styčné body s uvedenou bájí z kroniky Kodžiki? 2) První romány napsané „na plný úvazek“: Hicudži wo meguru bóken a Sekai no Owari to Hádoboirudo Wandárando (V překladech jako Hon na Ovci a Konec světa & Hardboiled Wonderland) a) Pokud se k nim dostanete, přečtěte si uvedené romány. b) Přečtěte si hesla https://cs.wikipedia.org/wiki/Nobusuke_Kiši a https://en.wikipedia.org/wiki/Nobusuke_Kishi c) Přečtěte si hesla: https://cs.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%AD_č%C3%ADnsko-japonská_válka a https://cs.wikipedia.org/wiki/Druhá_č%C3%ADnsko-japonská_válka (i v anglických verzích). d) Přečtěte si pdf ukázku Ovce. Odhalují se nám v ní klíčové historické souvislosti, do nichž je zasazen děj románu (odehrává se v Japonsku po roce 1978 a hrdina v něm pomáhá porazit „organizaci“ o které mluví „zvláštní chlapík“ v ukázce). Je tu patrné, jak se Murakamiho hrdina posunuje od zklamaného účastníka studentských bouří, prožívajícího nešťastné lásky, k člověku, který začíná napravovat historickou vinu Japonska (protagonista románu je tentýž jako v románech Wind/Pinball). e) Přečtěte si pdf ukázky HWKS a Wonderland. Ve zkratce popisují ústřední body příběhu protagonisty románu (opět účastníka studentských bouří koncem šedesátých let): Rozhodnutí začít pracovat ve firmě a být materiálně zajištěn, krach tohoto jeho snu a posléze i temné „zasvěcení“ do reality současného Japonska ve zdánlivě fantastické scéně průchodu děsivým podzemím Tokia. Jak lze, v duchu, co už jsme se o historických souvislosteh v Murakamiho tvorbě dozvěděli, interpretovat motiv „pokoutníků“?