7.LEKCE v Jlbui KtCMeT U ^a^° Bnepa npexäpaxMe mhöto npn&THa Benep. EaHH ot iiauiHTe Konern HMauie po?t?n.fcH aeH h hü noKäHH Ha röcTH. Ct6paxMe ce enHk npHHTHa KOMnkHHH. Tfc-ft npnrÖTBH pa3HH BKycoTHH h hh npenJiö;KH xyßaso bmho m HOMauina paicna. H3HenaflaxMe ce, ie e TaKi>B noSip roTBkn, ho nö-KicHO cn npn3Hä, ne My e noMarajia h neroBaia npHHTejiKa. A3 noHfccox xyGaBH nnÖHH n k ac cth. l\kna Beqep änoxMe h niixMe, ak?Ke TamiyBaxuie, ho Hkn-Bene ce HanpHKä3Bax-Me. 3a iiptß ntT ot nijiro Bpeivre HacäM ce ct6pkxMe bchhkh 3kenHO. nö-K'tCHO pa36paxMe, ne e noKkueH öme en.HH nkui npHHTeji, k6hto oökne He jjOHae. Bchhkh ce nyflHXMe^ 3am,b - 3HäexMe ctc cHrypHOCT, ne hhto e 6ÖJien, hhto e 3aer. ÜTHankno ch noMHCHHXMe, ne npöcTO ce 6kßH HHKt.jj.c h me aÖHHe n6-Ki.cHO, ho cnen, TOßä Bene 3anÖHiiaxMe aa ce npHTecnaBaMe 3a nero. OnfrraxMe ce aa My 3BiHHeM no Tenetjjbiia, ho He ro iiaMepnxMe. npHTeciiiiXMe ce öiue nÖBene h akrce niiiaxMe b noJiHHnaTa, ho hh ycnOKoiixa, ne HirMaT HH^opMänira 3a naicaKBO npoH3uiecTBHc. Cnea TOßä peiuiixMe, ie cMrypno Haina hhiho crpkuiHO. YTpe me ce H3aciiH,_ 3amö He 6 aourin. A: - Th 3amb He HOHae? B: - He nyx 6yanjiHHKa. A: - He th cnä jih cnea oöäa? , w B: - Rh, 3amÖTO 3aBH'epa pa66THX ao kIcho h 6kx 6e3KpköHO yMopcH. 3aneTox ce b eank H3KjnoHHTejnio HHTepbcHa CTaTHa h ctBceM 3a6päBHX( 3a BpeMeTO. A: - 3amö He ce oökan aa hh npeaynpeaHtu aa iie rb nkicaMe? B: - Bene 6euie icbcho, a ne MOJKäx aa HaMepa aOMkiiiHHH th TejiecJiÖH. A: - Th 3nkeui jih, ie 3b'bhhxmc aöpH b nojikiiHHTa? CTpaxyBaxMe ce aa ne 6h ;;a th ce e cjiyHH.no nemo. A rk npe3 hIijioto BpfcMe cn ci cnäjr?! t B: - E, KaKBÖ na Hanpäßa, cjiynn ce. He MOasax «a 3anäjia vt KOJiaTa. A: - Kan raKä? Hanii a ;iane na cepnii3 öna öfeii? B: - J\k, h yx bchhko Tpk6Bauie ^a e Hapefl. Ciie« TOßä ce Kanfax na chhh Tpojiefi, k5hto ni>K hh ocTäßH Hacpfen. nijTH. Hanpka ce 0TKa3ax cbßceM h ce stpuax bk4,uih. Bfenc HsiMauie cmhciji. A: - 3aToßä jih He Te OTKpwxMe no Tejie<})ÖHa? M Kork ce npnGpä? ~ y k B: - B3ex raKca, ho mo^böptr OTKä3a aa Me 3aKkpa ho nac, iioiifcjke HaMax HOCTäTtHHO napn. CaMO kaTO ch npeacTkBHX, ne Tpaößa aa xöhh lieui b TOßä BpeMe, iianpkBO mh npnjiomk. Ho HHMax apyr H36op. 5 t\UUi.( 101 c-«i)Cj^ ...H A: B: - He kskbó My 6euie Ha bp^msto? - Bfie He 3a6cjié3axTe jih k aiciB fliaffl ce H3cíina chowh? /^OKaTO ce npwôe-pä, ycnáx na ch naMÔKpg nb ckMO caKÔTO h naiiTajiôna, no h pisára. OôyBKHTe cerk ca HanpäBO 3a H3XBlpjiHHe! - He th He cii jih B3e naflipa? - Hanii ohx c KonäTa! -E, Ha rosa My ce BÍiKa jiôlii k'í>cm6t ! upeKapaM -am dok. strávit po?KneH jieH m. narozeniny CLÔcpä ce -eiii dok. sejít se KOMnkHHa f. společnost npHi-ÔTBSi -hiu dok. připravit BKycoríia f. dobrota npe;ui6jKa -biu dok. navrhnout, nabídnout paicíia f. rakija, pálenka H3HeHäflaM ce -auj dole. překvapit roTBkn m. kuchař npH3nk5t -eui dok. přiznat (se) imbia f. deska xannyBaM -aui ned. tancovat nanpHKk3saM ce -aui dok. vypovídat se; Bkjxa -vím ned. vidět h yíin ce -Hui ned. divit se cíirypHocT f. jistota 66aeH ad j. nemocen, nemocný 3aex adj. zaneprázdněn, obsazený 6aBH ce -huj ned. zdržet se 3BÍ,HHa -em dok. zatelefonovat 3istHÍi -nm ned. telefonovat ycnoKok -hiu dok. uklidnit npoH3iuecTBHe n. nehoda H3HCHH -hiu dok. vyjasnit, zjistit Gvahjihhk m. budík BÍixaM -aui ned. říkat, křičet ne cop. že, copak noKaxb cop. zatímco, než 3áBiepa adv. předevčírem 6e3KpaiíHO adv. nekonečně 3aneTá ce -eui dok. začíst se cxkxHH f. článek, stať 3a6páBH -nui dok. zapomenout npenynpefli -am dok. upozornit/wi^o-s CTpaxýBaM ce ~aui ned. mít strach 3anájiH -Hiu dok. zapálit 3anajia KOJTkxa nastartovat yx part. prý nape/j adv. v pořádku nacpeš prep., adv. uprostřed m,T m. cesta, silnice oxick 3 baM ce -am ned. vzdávat se OTKpiifl -eui dok. odhalit oriíkjKa -cm dok. vzdát se, zříci se noneitce cop. protože, poněvadž npjijiomee mh dok. neosob. udělá se mi nevolno 3a6ejiějKa -hui dok. všimnout si H3CHH8 -em dok. vylít, vysypat naMÓKpa -hlu dok. namočit H3XBÍpnHHe n. vyhození iafltp m. deštník jiom adj. špatný, zlý nbiii KtcMcr m. smůla HanpkBO adv. přímo npeflcxkBfl ch -hoj dok. představit si 102 DALŠÍ SLOVÍČKA K LEKCI KaĎHa^T m. pracovna, kabinet jifeicapcKH Ka6iiH^T ordinace Méceu m. měsíc noflíii.paíaM -ani ned. podporovat noaKpbna /. podpora Kaca f- pokladna HÓMep m. číslo noanäcHM -ani ned. předkládat hhkojiko ííýuiu několik lidí 3aBÍpuiBaM -ani ned. dokončovat mh^hijc n. názor, mínění onJikxBaM ce -am ned. stěžovat si cthx m. verš Bi.3JiÓ3ía -HUJ doic. uložit cíjBbtbaM -aru ned. radit ch6uíh adv. včera večer H3BHHJI -Hiii dok. prominout 6j:6k m. dům, blok naiiiýcT adv. nazpaměť ciuj adj. stejný, týž CTpýsaM -am ned. stát, mít cenu jiio6é3HOCT f. laskavost kícho adv. pozdě HcnpeM^KKO adv. určitě t63h iiít adv. tentokrát cm6tka f. účet, počty He3a6kBiio adv. neprodleně nposópeu m. okno OMÍaceHa adj. provdaná yKa3áxeji m. Tejie(j)OHCH y. seznam cnyiaiÍHO adv. náhodou Bcb part. (zde) jistě erkx m. patro cjiejíóoeH adv. odpoledne 3aBiepa adv. předevčírem TOKý-mo adv. teď právě H3JiÓ!K6a f. výstava TÁZACÍ ZÁJMENA Systém tázacích zájmen v bulharštině se neliší od českého. Jediný zásadní rozdíl je jen v tom, že stejně jako ostatní jména v bulharštině se ani tázací zájmena neskloňují. Jedinou výjimkou je zájmeno koh, které má ve spisovné bulharštině kromě nominativu tvary Koro aj komvj .Jto, ko'*0 TáSe se na.: pl. Pře- m. f. : n. klad osobu KÔH (kOTÔ, ícOMý) kdo předmět KaKB6,^jm6^ co určení kóíí koh : Kob Kok který vlastnost K 3KÍ>B KaKBä ! K3KBÔ K äKBÍl jaký vlastníka Ha KOr6 čí 103 Tvaru zájmeně k6h (kdo) se užívá pro dotaz na podmět, tvaru kot6 potom pro dotaz na přímý předmět (Korb faliKdan), komv je knižní a zastaralý tvar pro dotaz na předmět nepřímý (Kowý e Hymno Toôä?). V této funkci se běžně užívá spojení na kóto. Také pro další funkce se užívá tvaru Korb ve spojení s předložkami: na Korb dk&a.M, 5e3 Korb, c Korb, srov. obdobné užívání dlouhých tvarů osobních zájmen). Poznámky: 1. Zájmeno k bří je homonymní ve významu kdo a který ve tvaru pro mužský rod. Podobně je homonymní zájmeno k3kb6 (co) a zájmeno k a kí>b ve tvaru pro strední rod KaKBb (jaké). 2. Zájmeno iriíí je poněkud vzácné jsi, běžně se užívá pro vyjádření zájmena čí spojení Ha Korb. 3. Zájmeno KaKBb je ve významu co častější než zájmeno mb. VZTAŽNÁ, NEURČITÁ A ZÁPORNÁ ZÁJMENA Zájmena vztažná se tvoří v bulharštině na rozdíl od češtiny připojením částice/to;k zájmenům tázacím. Tvoření neurčitých a záporných zájmen ze zájmen tázacích je v bulharštině obdobné jako v češtině. Zájmena označující osobu mají stejné pádové tvary jako výchozí zájmeno koh a platí pro ně stejná pravidla užívání. ZÁJMENA VZTAŽNÁ , ľzíahu je pl. Pře- se k m. f. n. klad osobě icbiíTO, KorbTo, i'icoMýTo;;'' htjioľuo kdo, jenž předmětu KaKBblO, Jl^ co, jenž určení KbňTO KOHTO i KObo koíito který,jenž vlastnosti KaKÍBTO KaKiiäTO i Kaicnb-ro K3KBHTO jaký, jenž vlastníku HÍIHTO Ha KorbľO 1HÍITO čí Poznámka: Vztažné zájmeno na KOrOTO stojí za podstatným jménem, k němuž se vztahuje, t.j. vlastně na druhém místě ve větě vedlejší (ToBá ca Kufara ot ejiiiH tbôh Konéra, iiMeTO Ha KorbTO oôhve. 3a-6pkBMx. - To jsou knihy od jednoho tvého kolegy, jehož jméno jsem ale zapomněl). 1 l 104 ZÁJMENA NEURČITÁ Tvoření Příklady Překlad h&- (ne-) + tázací zájmena enH- + tázací zájmena vztažná zájmena + a ga e tázací zájmena + na e tázací zájmena + -róne 6hjio + .tázací zájmena -^-- HkKoií, nemo k6ííto h aa b kôh íia b, mô na b Kbn-rbnc, mô-r6ne 6hji6 kojí, 6hji6 inb někdo, něco kdosi, cosi kdokoli kdokoli, cokoli kdokoli, cokoli kdokoli, cokoli Poznámky: 1. Připojením částice ch za neurčité zájmeno typu hhkoh, ž;;íh-k6h (hhkoh cm, emi-KOíí ch) se zesiluje jeho význam. Tyto tvary jsou častejší. 2. Jako neurčitého zájmena se užívá i číslovky euiiit (nějaký). '1okC(r ZÁJMENA ZÁPORNÁ Tvoření Příklady Překlad hži + tázací zájmena HHKOH, HÍIIUO, HÍlKOÍÍ, HHKOH, HHKOe, HHKOH HHKaKtB, HHKaKB a, HÍlKaKBO HH'IHH, HHMHH, IlilHHe, HHHHH nikdo, nic žádný nijaký, žádný ničí CVIČENÍ 1. Opakujte po učiteli. Všímejte si českých překladů zájmen. a) věty s tázacími zájmeny: K6ň 3Bt.HÍi Ha BpaTaTa? KaKs6 me npäBHUi ýTpe? Kbw hbsit o6fiiiauj? Ha kos ýjiHija jKiiBeeui? C KaKBÓ BncjaTJitHHe ocTSBam? KaKBii 4>íijimh th xapecBar? Ha Koró c Tä3h nänra? Kdo zvoní u dveří? Co budeš dělat zítra? Jakou barvu máš rád? Ve které ulici bydlíš? Jaký máš z toho dojem? Jaké filmy se ti líbí? Čí je tahle kabelka? 105 b) věty s neurčitými a zápornými zájmeny: ĽJe noninaM iikoro. Někoho se zeptám. HcKaM Hfeiuo aa th Kkaca. Chci ti něco říct. i HiwaM cpema c HŽncaKBH xyiibacHMiiH. Mám schůzku s nejakými výtvarníky. Uje Kyna K3KB6TO h jia b. Koupím cokoli. HeiieS j\a. Kä3Baui HÍíKOMy. ha <■< u í(,-0 Neříkej to nikomu. OTroBop-bT My e mó-rófle íipkBHJien. Jeho odpověď je jakž takž správná. Hřncoň HOBeK Hiiina iia ce ctrjiacíi. Žádný člověk s tím nebude souhlasit. He míi TpkÔBa HHKaicBa iiômou],. Nepotřebuji žádnou pomoc. c) věty se vztažnými zájmeny: Käic ce Kä3Ba iob^kTíT, k6hto Jak se jmenuje ten člověk, který ce oôkwjia? volá? Tipcji ciiinixe ckíi, KaKniiTO iiMaui th. Sháním stejné lyže, jako máš ty. IlHcäTCJiHT, hhžito KHkra H3JIH33 Ta3H Spisovatel, jehož kniha vychází tento efeflMHua, me íióiííi.e b Cbfyutíi. týden, přijede do Sofie. IIo3HäBa!ii jih Touä MOMHHe, M&HTara Znáš tu dívku, jejíž kabelka tu na KoeTO ocTana t ýk? zůstala? 2. Utvořte otázky, které se táli na zvýrazněné výrazy ve vět ách. Vzor: TLpcM Sinrapcita-ra emiHK-íioneniia. - KaKBb TtpcHiii? 1. McicaM lepBeno iihho. 2. říperj, jieKapcKiiH KaÔHH&x •ikicaT caMO h&kojiko aý-uiH. 3. Ílpe3 Mečeli kuih me ch b3cměm hraycKa. 4. Tcxhhht ciin 3aBÍpuroa ne~ jlHUHHa. 5. Tä3H Kufara e Ha Eophc. 6. U|e BtpHa rä3H Kniira H_a Aur en. 7. A3 itrk KHHra no (fomiocofoiig. 8. At verk tži3h KHÍira, koIito tíMaM oř Te6&. 9. Hwe iiOflnipataMe mhchhľto na nnpbKiopa. 10. OikKBaMe nonKpena oř jjapeK-Topa. 11. Kkcara ce HaMÍipa b ciká nÓMep nfer. 12. Te otpakr no yjiima "OSbpHine". 13. Biie CTe ot rpan EaHCKO. 14. BaHCKO e MkjľbK xý6aB rpka. 15. Ha rbcTH're hm noaiikcHT Katyb h c6k. 16. U(e oxiina na tôcth npn npHHTC-jiHTe en. 17. HcKaM na roBbpa c HHreeHep Hhmhtp6b. 18. Tk ocoôeHo xapfecBa 6 e jih jrpexH. 19. TpkÔBa na ch Kýnmii 3hmhh o6yBKH. 20. Oôkacija ce Mkňica th. 3. Odpovídejte na otázky kladně (pomocí neurčitého zájmena) a záporně (pomocí záporného zájmena). Vzor: Kôň me abiíne? - HEikoh ciirypHO me flbihie. Híikoh ukMa na nbäiie. .» 106 1. K6ií me My Kkxc7 2. Koró me BkicaT? 3. Ha Korô Tpk6Ba iia ce oôäjinM? 4. KaKBä 3aaäna me hh Bi>3Jioatar? 5. Kok bt^mójkhoct me H36epCM? 6. Ha kotó e TŽ13H n/iea? 7. Hhh ca T&3H KHÍírn? 8. C Kor6 me ce ctBeTBaMe? 9. Ha noro me ce onnaKBa th? 10. Kbií me Te nkTa? 11. Kok me Ji6ňJiaT 3a ne^épsi? 12. KaKBk khhth me iipojjäBaui? 13. KaKBÓ me th nozjapfi? 14. Kóií TpaMBäň oTÍiBa uo yHUBepcHTeia? 15. Ha kot6 ca ib3H nexjiH? 16. Kor6 t&pchtc? 4 . Přeložte do češtiny. Všímejte si významu slova e/jnH ve funkci neurčitého zájmena. 1. Eähô speMe Te ch cvrpyííHHHaxa. 2. Eahh 6amk nkHarn me ce npHTecn&Ba 3a aenáTa en. 3. EiikH a6h me 3aBÍ>pwa h ä3. 4. KaKBÓ HCKaie or eiiHk CTy-HCiith! 5. Tipcn Te enna jfceHä. 6. TpkÔBaT hh emik peHHHHH, kokto TpýjiHO ce HaMHpaT. 7. BniiiixMe ce b ejikn Mara3ÍiH. 8. B eijHH momííht ch noMHcjinx, HZ HÍrMa na yenea. 9. T6 ntK e^Hii rpkmii! 10. Haiwa jih Týna na ce HaMepn e/jiiä iiHcäjiKa? 5. Doplňujte příslušná vztažná zájmena. 1. Bimat h HSrn.JiniiBa, . . . oGemae. 2. KoJieraTa, c ... roBopkxTe, ne 6 rýjc b MOMfcirTa. 3. KHHrHTe, . . . TÍ>pc hte, ca rope Ha pä4>Ta. 4. HoBeicbT, . . . rpkĎBa iia ce H3 bhhÍi, H3Jie3e. 5. Bncpa nauk fltayi, ... ot fouhiih hc hómuh. 6. il|e íianpaBH, ... e Heo6xoaíiMO. 7. HaiiOMiik My 3a bch1iko, . . . Tp&6Ba na b3cme Cbc cé6e ch. 8. CtyíjtHTHTe, . . . pe3yjiTaTH ca no-bhc6kh ot cpejiHH, me MHH3T 6e3 H3HHT. 9. ... ce ynn, me cnojiýMH. 10. GnicajineTO, . . . hctc-Te, HHTepfecHO jih e? L» V- M vAU» ***Au9^ ^tä> 1*4*« ^0J9l 0 J 6. Odpovídejte podle vzoru. Vzor: Koh nona na th naM, HepBenaTa hjih qepHaTa? - fläfi mii kohto ii iia e. 1. Koro aa noitáHHM, nenio hjih Mhtko? 2. K6ň bfecthhk na th Kyna? 3. KaKBĎ bhho npejuioHHTam, HepBCiio hjih 6sjio? 4. KaKBk Ghjibth jia TtpcHM? 5. Ink npfeBOAH na ny6.nHKýBaMe? 6. Kbň TpaMBäň aa b3eMeM 3a rapaTa? 7. Ha kot6 b KaTejipaTa na npcn.äM KHkrHTC? 8. K&ií JiCKap bh TpaSfia? 9. K6ň me Te cbbetba? 10. KaKBk näuiH aa H3bäiist, lOJieMH hjih MäjiKii? ***** 7 o l^Jť^iěn 7. Přečtěte a přeložte telefonický rozhovor. ' ^ 1 ' <"' ' - Ajio ! CeMeiícTBO TpktJíOHOBH? K6ô e na TejieB cnýiaô fojaTC rpfcfflica. ÍIbho xipcHTe ítpýr HÔMep. B HäujHH 6jiôk iiMa flsfe ceM^iícTBa TpH(J)OH0BH. - Kbií e Tene(J)í)HHHHT hm HÓMep, môjih? - Iloxxjpcexe ro b yKa3aTejia, hc rô 3 hÍím H3H3 y c t . BepoáxHO b MOMfema y rkx HÁMa hhkoíí, bch^kh ca Ha pa6oxa. - A cjiyqaňHO ^a 3HaeTe no Kofe Bpbine ce npHÔfipax b kIubi? Tpá§Ba na npe;iäM Ha Linexa hbluo mhôto bíurho. - Cnen, uifecT nacíi Bce hhkoh me naMepHxe. Ako iiCKaTC, MÔra n.a hm Khxa na bh ce o6ä;iflT iijih ja hm npenäM nkicaKBa apýra HHtfjopMämia. CtcéAH CMe. jkh-BfceM Ha e/iHH h cíiuh eTaaí. Hhiuo hhmb #a mh CTpjřBa. - CaMO rn nOMOJieTe na mh ce onänar. MMax mh Tejie^ôna. Ä3 me cim ch b kíuui. Mnôro bh 6jiaronapá 3a jiio6e3HOCxxä. - HaMa hhuío. Bchhko xýójäBO. flo I^BaHe. 8. Preložte do bulharštiny. 1. Nikdo nic neví. 2. Nikomu nic neřekl. 3. Nikoho to nezajímá. Nedostává žádné odpovědi. 4. Někdo ji hledá. 5. Kdo tam půjde? 6. Někomu se to nelíbí. 7. Jaký je ten román? 8. Kterou možnost si vybereš? 9. Co tam vidíš? 10. Jaký máš na tu otázku názor? 11. Něco ti dám. 12. Nic ti ne- 9. Doplňujte vhodná zájmena. 1. flpn ... cxe na rbcxn? 2. Ha ... ýjinua strake ntmepk bh? 3. ... HÔMep HDCHTe? 4. Ot . . . ce onjiäKBaxe? 5. ... bh 6ojih? 6. Ilo3HäBaMe cc ot ... rouiiHH. 7. ... CTe pa66xHJiH? 8. Ot ... BpeMe cre b Cbtyun? 9. floHecox bh KUHraxa, . . . 6uie iiaMaxe. 10. C . . . ce 3aHHMäBaxe? 11. ... h n.a icäace, océ ne Mý BHpBaT. 12. ... h na 3Bynfe HecKp omho, th e HaH-nonxon,kma. 13. ... iipenoflaBäTeji xipcHTe? 14. ToBk, . . . 3iiäexe 3a cjiyiaa, xpkôaa na icäacexe. 15. IIoKaHHx ^f1. Z npakxejiKH. 16. T6h HOHece ... KacfeTn h iijiôhh. 17. Kynii mh ... BécTHHK! 18. TobIi H3rjie;Kna . . .' npHJiiíMHO. 19. ... Te nocbBCTBaxa xé? 20. Tyic HHMa . . . xna6. « dám. i 108 MINULÉ ČASY SLOVES V BULHARŠTINĚ. AORIST Oproti češtině má bulharština daleko více rozvinutý systém slovesných časů. Kromě čtyř časů absolutních (vztažených k okamžiku promluvy) má bulharština i pět časů relativních (vztažených k jinému ději nebo okamžiku). Doposud jsme z časů absolutních probrali prézens (děj probíhá v okamžik promluvy) a futurum (děj proběhne nebo bude probíhat po okamžiku promluvy), nyní se seznámíte ještě se dvěma absolutními minulými časy, aoristem a perfektem a dvěma minulými časy relativními - imperfektem a plusquamperfektem. Pomocí těchto gramatických tvarů vyjadřuje bulharština různé pojetí a různou časovou lokalizaci minulých dějů. AORIST vyjadřuje děj, který proběhl nebo probíhal v určitém okamžiku nebo časovém úseku v minulosti a skončil před okamžikem promluvy (proto se ho užívá především u sloves dokonavých, srov. též bulharský termín MHHajio CBipmeHO Bpeivie), příznačná je pro něj konkrétnost a lokalizo-vanost děje. IMPERFEKTUM vyjadřuje děj, který probíhal nebo proběhl současně s nějakým jiným dějem minulým nebo v minulém okamžiku, neobsahuje žádnou informaci o jeho průběhu nebo ukončení v okamžiku promluvy, děj se pojímá jako proces v minulosti (proto se ho užívá především u sloves nedokonavých, srov. též bulharský název Mimajio Hecm>pineno BpeMe). PERFEKTUM vyjadřuje minulý děj nelokalizovaný přesně do určitého okamžiku nebo časového úseku v minulosti, srov. také bulharský název Miina.no Heonpe;iejieno Bpeine. Konstatuje děj jen jako minulý fakt, zpravidla zahrnuje i přítomnost výsledku tohoto děje v okamžiku promluvy. PLUSQUAMPERFEKTUM vyjadřuje děj, který proběhl nebo probíhal před jiným dějem minulým nebo před jiným okamžikem v minulosti (srov. bulharský název MUHajio npeqBapHTejiHO BpeMc), obvykle bez přesné časové lokali-zovanosti, s důrazem na rezultativní význam u sloves dokonavých a na procesuálni význam u sloves nedokonavých . Všem těmto minulým časům odpovídá v češtině jediný čas minulý, préteritum. Další výše uvedené rysy vyjadřuje čeština pomocí vidu slovesa nebo kontextu. Navíc rozdíly ve tvarech a významech jednotlivých minulých časů v bulharštině nevedou vždy k jednoznačně vymezenému užívání, takže je jejich aktivní zvládnutí pro Čechy obtížné. Konkurence minulých časů také vede k velmi častému využívání prézentu historického. f 109 Poznámka: 1. Kromě uvedených časů. existují v, bulharštině ještě další čtyři relativní časy, z nichž tři jsou minulé a jeden budoucí. 2. Celý časový systém se dále komplikuje kategorií přímé a nepřímé výpovědi, která vyjadřuje, zdali mluvčí byl svědkem děje o kterém mluví, je o něm přesvědčen, nebo zdali o nem jen slyšel, nebo má jiný důvod o něm pochybovat. AORIST M ;" i 0 Tvoření aoristu závisí na zakončení tzv. minulého kmene, tedy základu, který odpovídá v češtině základu sloves po odtržení infinitivní přípony (např. nés-t, brá-t, prosi-t, trpě-t, děla-t apod.; pro orientaci uvádíme dále české slovesné typy, které odpovídají slovesům příslušejícím do jednotlivých skupin). Koncovky aoristu jsou stejné u všech sloves: sg. pl. 1. -x -xivie Poznámka: Homonymie tvarů ve 2. a 2. — -XTe 3. os. sg. vede k častějšímu uží- 3. — -xa vání osobních zájmen. Minulý kmen může končit buď na souhlásku nebo na samohlásku. Jeho tvar lze určit po odtržení koncovky aoristu. 1. Na souhlásku končí minulý kmen jen u nečetných sloves 1. konjugace, např. : h e t ä, -Hecä, OTJma, bjiíi3 a, npeBeaa, oSjieKä (české typy nésti, péci). Mezi kmen a aoristovou koncovku se vkládají samohlásky o (v 1. os. sg. a ve všech osobách pl. ) nebo e. (ve 2. a 3. os. sg. , před tímto e nastávají hláskové změny), takže tvary aoristu těchto sloves jsou tyto: sg. pl. 1. -ox -oxMe 2. -e -OXTĚ 3. -e -oxa hctä - HÍ5Tg_x, nkre, nbie, nkioxMc, nkroxTO, qfcľoxa; oôneicä - oGjtgKOX, oGjifcne, oGji&hb, ofíjiHKOXMe, oôjthkoxtx, oSjíaKOxa. Prízvuk je u tohoto typu aoristu na kmeni. Tím se také jedině mohou lišit tvary 3. os. sg. aoristu a prézenta některých sloves (nere - nere). .' 110 • 2. Na samohlásku končí základ pro tvoření aoristu u všech ostatních sloves. Tato samohláska se při připojení koncovek zachovává, např.: Pí 1, -ax , -hx -axMe, -HXMe 2. -a, — ji -axre, -Hxre 3. -a, -ii -axa, -Hxa - u převážné většiny sloves 1. konjugace (české typy brát, mazat, tisknout, minout, začít, krýt): 6epa - 6päx, 6p]t, 6píi, GpjixMe, 6pä.xTe, 6pk.xa nfiiua - níica.x, nficja, niíca., nfica.xMe, nácaxTe, níícaxa nemá - Jiemax, jrerna, JibrHa, JierHaxMe, JierHaxTe , JierHaxa naa - náx, nň, i\k, nirxMe, njixTe, niixa wýa - i.y_x, h^, ijřXMe, h^xtc, Hy_xa jkhbíth - jkhbJix, aíHBá, HtaBk, JKHBHXMe, wanáxTe, ;KHBHxa; - u sloves 2. konjugace (český typ prosit, v bulharštině velmi početný): MÍICJIH - MMCJIHX, MlíCJlH, MÍICHH, MHCJIHXMe, MÍlCJTHX T C , MHCJIHXa y^a - yHHX, ýia, yiH> ýiaxMe, y^iaxTe, ý^axa CTpoH - crporix, CTpOH, crpoii, crpofixMe, CTpoflXTe, CTpOHXa; - u zbylých sloves 2. konjugace, např. bt>pbh, ce,nk, cTok, nifjiH, jjtpifra, M'tJiia, Jie?Kä (české typy trpět a sázet, v bulharštině nepočetné): cena, - ceflkx, ccjík, ceuji, cejikxMe, ceflkxTe, ceakxa n&xh, - jieatkx, jiegcä, Jieaíä, jiejKäxMe, jiexlLXTe, jiejKJixa; - u všech sloves 3. konjugace (české typy dávat a kupovat): KäBaM - jiäsax, R&Ba, jiäBa, aaBaxMe, híib a.x t e, fläsaxa orrobkpHM - orroBapax, OTTOBäpn, OTrOBapkxMe, orroBapaxa KynýBain - KynýBax, KynýBa, KynyBa, Kynýsaxivie, KynyBaxa. Prízvuk je u tohoto typu na stejném místě jako v prézentu, pokud je na koncovce, a pokud je na kmeni, buď zůstává, nebo se přesouvá na koncovku (v běžně mluvené bulharštině zejména ve 3. os. sg. , pokud jsou tyto tvary homonymní s prézentem). -í f.A (" \ Sloveso Cifcftfl má aorist: sg. 6kx, \6b) d.Qbmsf, '.fikj-ífikiu&ř pl. 6kxMe, 6kxTe, 6kxa Poznámka: Mezi prítomným a minulým kmenem dochází k hláskovým změnám. Některá slovesa mají aorist nepravidelný, viz príklady v cvičen? d. CVIČENÍ 10. Opakujte po diktorovi 1. a 3. os. sg. a pl. aoristu sloves. Procvi Sujte si jeho tvoření. a) 1. konjugace: hět& ~ HČTOX, HÉTe, HCTOXMe, HCTOXa OTHeck - OTIlfecOX, OTHfece, OTHfecOXMe, OTHÍlCOXa OTHfla - OT&flOX, OTÍWe, OTÉtflOXMe, OTimoxa 3an&HHa - 3anóqHax, 3an6nHa, 3an6HHaxMe, 3an6iHaxa BtpHa - sipHax, Bipna, BipnaxMe, BipHaxa MŽHa - MHHax, Mima, mhhsxmc, inimaxa cfeflHa - ckiuiax, cfenHa, cfeflHaxMe, cbflHaxa noatejiáíí - noacejiax, noacejiá, nojKenáxMe, noacejiáxa OTKpilH - OTKpHX, OTKpH, OTKpilXMC, OTKpílXa cm£h ce - cmIix, cmh, cM&XMe, CMkxa ce nbn - nkx, na, nkxine, nkxa b) 2. konjugace: pa6&TH - pa66THX, paSóm, pa66THXMe, pa6ÓTHxa roBÓpa - roiibpnx, roBbpw, roBopiixMe, roBbpnxa nonýMa - nojiýHHX, nojiýnn, nojiýnHXMe, nojiynHxa peuua - peiuiix, pemfe, peuiíixMe, peuinxa Btpflá - BtpUHX, b-LpBH, B*bpBÍÍXMe, BtpBJlXa BMflH - bh^síx, BHflH, B HJIÍÍXM6, BHflíTXa n/tpacá - n>p!Káx, Atpaca, ;u>pataxMe, fltpjKaxa c) 3. konjugace: HCKaM - iiCKax, HCKa, HCKaxMe, fiCKaxa HMaiw - iuviax, BMa, iiMaxMe, iiMaxa rjifcnaM - rji6j;ax, rjiěfla, rnbnaxMe, rjifeflaxa cJiýmaM - cnymax, cjiyma, CJiymaxMe, cjiýiuaxa n03HaBaM - no3HáBax, no3iraBa, no3iíáBaxMe, no3naBaxa d) aorist se změnami v kmeni sloves a nepravidelný aorist: o6jieicá - oSjihkox, o6jiěMe, oďjihkoxmc, oSjíiícoxa BJI^3a - BJI&30x, BJlfe3e, BJlJl30XMe, BJIH30Xa pa36epa - pa35pax, pa36pa, pa36paxMe, pa36paxa pbna - p&3ax, pii3a, pH3axMe, ps3axa 112 imäna - njikicax, nnaica, njikicaxMe, njikKaxa Kama - Kk3ax, Kk3a, Kk3axMe, Kä3axa jiiaca - Jitrax, Jitra, niraxMe, jiiraxa nijiua - niicax, niica, nkcaxívie, niicaxa MÔra - Moatkx, MOJKk, MoatkxMe, mo?nkxa 3a6ejifeaca - 3a6ena3ax, 3a6ejia3a, 3a6cjiíi3axMe, 3a6ená3axa nhM - n.knox, Akfle, nkaoxMe, nknoxa km - äsox, ane, Sfl.oxMe, knoxa B3feMa - B3&x, b3&, B3fcxMe, B3exa cnpk - cnpax, cnpa, cnpaxMe, cnpaxa -3-sasr - ~3«a*x, 3nka, 3HaaxMe, 3Häaxa Tpa6Ba - TpäÔBanre (neosobní) 11. Převeďte vety v aoristu do opačného Čísla. 1. Bnepa TÔň OTÍifle na ji&kuhh. 2. Chouih H3nä30XTe pkvío. 3. MfniajiaTa cen-Mima tíi flonéce napíi. 4. Cyipraiuk ánoxMe aiíuä. 5. Bnepa Tá iiJikKa mhóto. 6. nocnenHHa ni,t th niicax k3. 7. B Helena -re wrpaxa Ha kkpTh. 8. Hííe híiiiío He pasôpkxMe ot (JifcjiMa. 9. T6 acHBáxa aIjito b Côtjwa. 10. A3 He nýx BciiMKO. 11. MiiHajiHHf Mecén t6h He xbnu Ha pk6ora. 12. Tá 6jiaroji.apii na HBkH 3a bchhko. 13. Ta ce Kanii na TpaMBka. 14. Híie MtJiikxMe ninro. 15. Qnec neackx ao b6en,. 16. Te Bfepa niiraxa 3a Mapíia. 17. Hiie HÍíMaxine Bpfe-ne. 18. Tli cpeuma jih IleTtp? 19. Bfie He rjiejiaxTe jih cnbuni TejieBH3Ha? 20. 0ii3ii nkii nponeTox urabro HirrepecHa CTknia. 12. Odpovězte na dané príkazy podle vzoru. Vzor: OrBopcTC npo36peu;a! - Bene ro otbfapnxMe. 1. 06anfe ce Ha £.neHa!. 2. Kaadi bchhko Ha HBku! 3. Biia: flueuiHna bccthhk! 4.í(OBéHepa r-ne^aň nenpeMeHHO xejieBK3Ha! 5. Hena -ra bIphc napiiTe! 6. Hena TÓ3M nix BÉre na KýnHTe 6hjicth ! 7. Heica na hh i"i>pc ht TäM! 8. TU roBOpn c Hfero no tôh Btnpbc! 9- flkfl KHHraTa na KOJiejKicara ch! 10. Oôhchh Ha rbcTH-Te hh BCÍiiKO hcoôxohhmo ! 11. Heica tôh ckM n.a 3anece MaTepnájiHie npH ah-peKTopa! 12. J\anb na ycnee! 13. BtpHH ce b ici>m,n! 14. Hena ru non äHHM! 15. rípenkä ro jih'iho ! 16. nna-reTe ch ciiéTKaia! 17. HenpeMBHHO cc nocisb-BaäTe c Hero! 18. Otboph BpaTkia! 19. CtrjiaceTe ce c npefljioaíeHHeTO hh ! 20. J\a hh npkraT biroBopa neSaÔkBHo! 21. Hena hh noick>Ke Ktiie e TOBk! 22. Ct6ýíÍTe ce b KOpHflbpa! 1 i 113 13. Přeložte z bulharštiny. I. Ottžim ce ny HaKaxiB 3Býic. 2. He Moackx na re HaMepa. 3. Tfe ch TptrHaxa Beie. 4. Te noHfecoxa jih 3ejieHiynn? 5. KojiaTa cnpíi npen nkc 6. Tk 6me He ce BtpHa ot npkra. 7. Th c kot6 roBOpk no rejie^Ha? 8. Hiie hm ce MÓJiHxine ho Te 0TKá3axa. 9. npkBHXTe jih cpeuni? 10. Tipcnx Te, ho He Te HaMepnx. II. Te OTHfloxa Ha khho. 12. Th Bene OTnopii jih npo36pena? 13. Híie cenná-xm& 3kex(HO. 14. Te ce no3HkBaxa mhoto ;io6pe. 15. á3 hm noaíejikx mhóto 3npkBe h ycnexH. 16. Hiie BtpBHXMe no yjmnaTa, KorkTO rn cpemHaxMe. 17. IIohth hhiho ne pa36pkx. 18. Tpa6Bame jra nkicaMe. 14. Prevedte věty z budoucího času do aoristu s využitím slov v závoi— kách. i i Vzor: A3 me nojiý*ia napiiTe. (BMepa) - A3 Biepa uhe nonýHHx napaxe. I. Tíi me OTHJjeui no n6maTa. ÍBnépa cjien66en) 2. Tk me H3Jie3e mhóto pkno Tkfl cýTpnH. (npenn ejjfiH ikc) 3. Tfe me b3cMax KiiiirHTe ot 6h6jihot feit aT a. (3kBHepa) 4. Eopiic HiíMa na 6i>ne b Cóijmh. (buje B^epa) 5. Toň me 3aMHne 3a Ilpkra. ÍBnkpa) 6. U|e ch H3niiH Kafybjo. (iibne) 7. UJe a H3npkTiiui Ha rkpaTa. (npenfr MkjiKo) 8. Híie me rii nocpeiinjeM npen xoTejia. (roKy-mo) 9- As me Kyna nonkpi.K 3a Mkňica ch. (Bnépa) 10. Te nííMa na hh noKkHaT. (h tÓ3H ni,t) II. T6ň HííMa jja a no:nike. (Be^ie) 12. UJe pa3rjienaMe H3Ji6aí6aTa. [Bnépa) 13. fluec Hiie me cTkHeM b ceneM lack. (h Bifepa) 14. \S\t npoiěTk iihcmóto th. (cyTpHHrk) (15) Prevedte do aoristu. Podle potřeby změňte vid slovesa! 1. OSemksaM rja ce o6k3KjjaM no-necTO. 2. Tbň ce npwrbTBH na 3aMÍiHc. 3. Hiie I íicicaMC na ch KýmiM ďhjicth. 4. MMaM bme na CBtpma Herno. 5. BnatnaM ne Bene ch B3e Kiíitrara. 6. KkHaT hh na nbiíneM y Tkx. 7. U(e xbna na H3iipkxa nnc-m6to. 8. Fji6naM na ne 3aKi>CHea 9. lije MHHa na th ocTkBa npesona. 10. He peiukBaM nanij me oiíina TkM. 11. Mbaceui jih na ch Kýmuu finjieTHTe? 12. lije ycnea na ce BipHa. 13. Il|e th o6acnk kělk na cxiirHeiii rast. 14. 06acnHnaM th, ne Mbwe. 15. Mhcjihm na nonkicaMe MkjiKO. 16. niiTaTe jih jianfa na hm noMbme-Te? 17. H3JiH3a ne HSMa na MÓaceM na ce cnpkBHM caMH. 16. Přeložte do bulharštiny. 1. Zavolal mi. 2. Kdy jste to rozhodli? 3. Hodně jsme se nasmáli. 4. Učila jsem se na zkoušku. 5. Včera nás viděli. 6. Ředitel měl setkání s 1 i 114 J našimi hosty. 7. Trval na tom, abychom prišli včas. 8. Znali jste se s ním ze Sofie. 9. Zazvonili jsme a vešli jsme dovnitř. 10. Začal jsi studovat. 11. Psali nám ať přijedeme. 12. Pozval jsi je na zítra. 13. Ta | taška ležela pod věšákem. 14. Lehli si brzy. 15. Bydleli jsme u přátel. 1. J1h Bewe roBopn oo6pe 6ijirapCKH. 2. Bnepa toh roBoph c MujieHa 3a Ebji-rápna. 2. PyMCH mct6 3a ioníiTH. 3. Ch6iľh t6íí íéľe "HciôpiiH na EtJiräpHH". 4. JIhjih BJié3e b CTknTa h 3aTnopH uparkTa. 5. Koräio BJikicbT Bne3e b TyHejia, me cxkHe tímho. 6. 3aTBopii uparäTa, m6jih ! 7. Mapnn nkne penHHKa ch Ha Ctohh. 8, Toň hck a tk na My nane h yieSHHica ch. 9. Mfikn no ripímuHii He aite Mec6. 10. Ha oôkn tôíí knc cäino 3ejieHiýnH. 11. Tepräna ch oGubne caMO caKÔTO, HflMa jih na h 6ine CTyneiio Tank? 12. Tk Tpk6Ba na ch oGnene t&iijio kice. 13. Bnepa toh npoBepii 3a BJikKOBCTe. 14. npoBcpn cerä h 3a peäcoBeie! 15. T6ň Biiaani OTBäpa BpaTkTa tíixo. 16. Kôň OTBapk re3H nníi-KOBe^e-? 17. fleTeTO xô/ih Ha néTCKa rpaníiHa. 18. Tk xóhh jih chôuui Ha ne-Kap? 19. He xonH 66ca! 20. fltmepk hh ce ýia Mnoro no6pe. 21. npenii hbc rojjfíHH Tk ý^h h aHrjthííckh e3HK. 22. Yik penbBHO, ima^e HHMa na ce cnpk-BEtu! 23. flHéc tôíí cc cL6ynn paHO. 24. Ct,6ynii ce Häň-nócjie! 25. ObĎýnn jih ce Ha BpCMe, me nóiíne c nhc. Jg) Slovesa v závorkách dejte do aoristu. 1. Te CupoHBk) rojiHMa OTrOBÔpHOCT h (upesenä) ijbjínsi t6kct. 2. Híic (peiua) Äa OTHneM Ha BiiTOiua h (nOKkua) h iifcro. 3. A3 He (cnk) ukjia h6iu h (Mína ce) na ch cnOMHH 3a rosa. 4. Bite (cpeiima ce) cny>ikHH0, (iikMaM) yrOBÔpica 3a cpema. 5. Bchhkh (Mtnik), héikoh tne OTroBÔpa). 6. Tk (rnejjaM) jih citbiiHi (piuiM no TejieBH3HH hjih CneTä) BecTHHHHTe? 7. TbVi (H3npkTa) rôcTHTe ao rkpaxa h nbcjie (npn6epk ce) bkíuih. 8. Ch6ihh th (nfaa) mh6to h ne (cnk) ciiok&hho nbcjie. 9. Bíie t&3h cyTpnn pkHo jih (cTkHa), (ycnca) jih na 3aicy-CHTe? 10. Te (Kyna) hh Bene KbjíenHHTe nonkptuH? 11. Híie (cn6*a) khhthte b uJKkipa, a cniickHHHTa (nonpenk) no pkcpTOB eTe. 12. T6ň (He 3a6ene;fca) rpbujKaTa ch h (iipojiijiaía) na níiuie. 13. BjikK7,T 3a nnonjjHB dpirHa) Hanpe-Me, ho (npncTHrna) cic 3aKtCHeHHe. 14. Te (cnecxk) napil 3a hôba KOJik, ho rn (noxkpna) 3a n o m hb k a. 15. A3 (ci>6epa) HknaTa rpýna, no th (He noäna). 17, Určete, jaký tvar vyjadřují slovesa. Všímejte si rozdílu v prízvuku. > 115