8. lekce Hafl napTaTa Ha BinrapMí! Bnepa c HamBie npHflTejiH atjiro cenaxMe h pasrjieamaxMe Kápra-ra Ha B-bJírapHH. IIpHn6MHHXMe ch MHHanoroniiiiiHHTC xý6aBH hhhj npeickpaHH Ha MopeTo ii b 6i>JirapcKnTe njiaHHHH viio BpfeMe na| noiiiBKara. Pa3rneayiaxMe h chhmkhte, kohto 6éiue HanpáBHJi náBen. Toň rorkBa hh npeneme h hh npHTecníiBaLue ctc cb6h Bě^eH anapaT, ho cerk rnenaxMe Ha neroBaTa CTpacT kt>m ;4>OTOrP&4)HaTa Bene no npýr Hk^HH. w í. EjiaroftapfcHHe íjia: nero naK ce KtnexMe b MOpero, KynyBaxMe ch rtaua ot ennH iíiiko Kpaň nnajKa h cjiefl tobŽí h xpýcKaxMe HHJiaxa HaBenH-Lac, CTpkjiaxMe ot H3rapaHe h ce M&xcxMe c HeBepo&THH KOJiiíHecrBa pa3Jiíi*iHH KpeinoBe a nnáaíHH Macjiá; othobo ch nopiiBaxMe tíihhhhh 6i>jirapcKH hcthh b MexaHHTe, cjiymaxMe 6-LjirapCKa HapónHa My3HKa h /ikace ce onřiTBaxMe na nrpaeM xop6. Oimp Taica o6kie ce BpkmaxMe ki»m TpýnHHTe mombhth, KorkTO cTkpaTa hh Koná OTKá3Bauie na ce nojinHiisrBa Ha iiauiHTe jiyjiH ha^h h cTaiKyBame HacpČA ntTa, ocTáBaSKH hh nanijnío 6e3ii6MomHH. flo6pě, ne BÉnarH ce HaMHpaxa jioĎpíi xbpa., roTOBH na riOMfarnaT na neKOMHCJieHH h 6e30TroBÓpiiH rypiíCTH, kohto bt>o6mé ne pa36iipaT íot kojih! CnÓMHHXMe ch,.. k6jiko nijrro iknaxMe peňca, k6hto TpáĎBame «a hh 3aKá-pa sxo BaHCKO, CMeuiHHfl e3íik, na k6hto ch roBÓpexMe c m&cthhtc cfe jih h h a k6jiko ctpíie^hh 11 npiiBeTJiHBH 6axa tc Mka h cerk ce H3qepBflBauie npn cnb-MeHa ,3a TOBa, k kK Skrauie ot enHo Marape, Koéro nkH-;ipyjKejiio6iio ce HHTepe-cýBaiue ot 6yKfcTa, kóííto A^ptíéiue. A Bnájio ce Hý^euie h He Mbaceuie íia noBÁp-Ba, kojiko ycfuiHH hh crpýBaxa HHKaKBn ch A«á caHTHMéipa Ha KapraTa - ot EbpOBen ao BpLx Mycana. A k3 othóbo ubnaax bt>b BOjikTa Ha ejiiin imaHÍíHCKH pyneii, oth6bo yceniax 66jikh ot HaTipxeHH KpaKk 11 ot yMOpeH ot panHiiaxa rp!6. HaiícTHHa, bcíimkh íiMaxne npeKpacHH chómchh ot tobí ntTyBane. Ouie Ha Bptmane ot ET,4ir,ápHH oĎMÍíciiaxMe KaKBÓ ome He cm& BHafejiH, Ki^nb ipaĎBa ga OTHjieM Ícji6fíBainHH ni>tt ycnáxMe jia noceTHM PiuicKHa MaHacTHp, ho .HaýHHXMe, ---------- • • . iwíaůc ne HenpeMénHO rpk6Ba aa bíijihm h PbiKeHCKHH, w Bíhkobckhh. ^T63H ni.T pa3- rjifeflaxMe cTapna IIjibBAHB, ho KonpHBiuHua no3HÍiBaxMe cáMO ot TypncTHHecKHTe -* ,i( AHnHHHKH. He ycnkxMe na oTÍweM b TipHOBo, IIjiiíCKa, IlpecjiáB h 6uie na mhó- ro, mh5to ap^ra hhtepecnn MecTk. M: - Bnkao, b^épa mhoto mh xap6ca kík ch npnnbMHHXMe npeKkpaHOTO b Bíji-rkpna JISTO. 116 B: - J\h, ctrjiäceH ci>m. OrHanäjio ch MHCJiex, ne na t&3h, kohto He cä 6hjih tím me 6iae cicyiHO, ho ocTÍmax c BneiaTJieHHeTO, ne floroaiiHa m re me HCKäT fla flftSflaT c h&c, ano HahcTHHa peuiHM na xojihm othobo. M: - Th Taicä 3anäneHO hm pa3Ka3Bame 3a bchiko, ie hr k a k HHina jia ce yiyna B: - Th Káro ne jih CTOéuie h rnejTauie 6e3yiäcTHo! A koh onfacBame flo Häií- MäjIKHTe IIOflpÓÔHOCTH bchhkh CTapHHH h II ä M č i'íl íl II11, KOHTO IläBejI CHHMaUie? M: - OcBen na ce ynnäuiaT ot cnOMeunre Ha MnJieHa. B: - fla He mhcjihui, hc taKHBa apeôojiHH, Kaxo H3ropan rpi6, pa3CTpoeH cto- m&x hjih jiíinca Ha napH MÔxexa aa noMpanaT BnenaTJieHHaTa hh? M: - BepoHTHO ch npäB. M6htc noHfe b HkaKLB cjiyMaň! 1 B: - E, ToräBa 3amô CMHTaui, ne Ha jipyrHTe MbraT na hm noBJínfeaT? KäpTa f. mapa; legitimace iipMiÔMiihm -aui ned. připomenout MHHajioroflHiueH ad j. loňský npexapaM -am dok. prožít, přejet njiaHHřia f. horstvo, hory cniiMKa f. snímek, fotografie npena -hui ned. překážet, vadit BeneH adj. věčný CTpkcT f. vášeň, zápal h a iihh m. způsob 6jiaroflapeHHe Ha cop. díky (čemu) HÍma f. druh ryby hhhko m. strejda nnä* m. pláž xpycKaM -aui ned. chroustat HaBeÄHijK adv. najednou, vcelku CTpajjaM -am ned. trpět H3räpaHe n. spálení Mäxa —em ned. mazat n e n cpoHľ e h adj. neuvěřitelný KOJiHHecTBO n. množství pa3HŽHeH adj. různý, rozličný Macjiô n. olej, máslo njiäxen ad j. plážový nopiiBaM -em ned. objednávat si THniíHch adj. typický acTHe n. jídlo MexaHa f. stylová restaurace nrpäa -em ned. hrát; tancovat xopô n. lidový kolový tanec TpyjaeH adj. obtížný, těžký OTKä3baM -am ned. odmítat noflHHHaBaM -am ned. podřídit jiyn adj. bláznivý, šílený Hflěa f. idea, nápad, myšlenka cTaHKyBaM -am ned. stávkovat nacpea adv. prep. uprostřed ocTäBHM -am ned. nechávat h ani jih o adv. úplně 6e3nÔM0meH adj. bezmocný x6pa pl. lidé jieKOMHCJien adj. lehkomyslný 6e3orroB6peH adj. nezodpovědný 3aKäpaM -am dok. odvézt; odvést CMemeH ad j. směšný MecTeH adj, místní cejiHHHH m. vesničan ci>paeieH ad j. srdečný iipiiBttjihu adj. přívětivý, milý h3icpiiHBaM ce -am ned. červenat ge 117 cnĎMeH m. vzpomínka SkraM -am ned. běžet, utíkat inarápe n. osel flpyaceufcÔHO adv. přátelsky 6yKěT m, kytice HHTepecýBaM ce -aui (ot) ned. zajímat se h^ah c e -Hui ned. divit se noBíipb3m -aui dok. uvěřit yckjine n. úsilí, námaha canTHMfeTtp m. centimetr npi>x m. hora, vrch nónBaM -aui ned. padat (do vody) n/iaHiiHCKH adj. horský pyneň m. potok ycfemaM -aui ned. cítit 66jiKa ť. bolest h3tí>pt6h adj. naražený Kp a k m. noha pkHHiia f. batoh, krosna rpt6 m. záda npexpácee adj. překrásný oómíicjihm - huj ned. promýšlet cjifeflBam adj. příští nocerk -huj dok. navštívit HenpeMfeHHO adv. rozhodně, určitě Haýna -huj dok. zjistit flHnuiíHKa f. prospekt m&CTO, MecTa n. místo OTuanájio adv. zpočátku c k yiHO adv. nudný BneiaTJiěHHe n. dojem sanžuieHO adv, horoucně, vřele AoroflkHa adv. napřesrok h3 66mo adv. vůbec 6e3ynkcTHO adv. nezúčastněně, lhostejně chíimíím -aui ned. fotografovat CTapHHÍi pl. staré památky ynjiáuia -huj dok. vylekat, vystrašit Ape6ojiiiH f. drobnost, maličkost H3rop& -hiu dok. spálit pa3CTp6a -mu dok. rozrušit, rozladit, zkazit ctom&x m. žaludek jiíinca /. nedostatek, noMpaná -huj dok. zkazit, zošklivit noB jih h h -eui dok. ovlivnit DALŠÍ SLOVÍČKA K LEKCI nonycicaM -aui ned. dopouštět, připouštět iioptHKa f. zakázka rpfeujKa f. chyba Kpaií m. konec HaýneH adj. vědecký ypÓK m. lekce, hodina (vyučovací) hakiinmiH f. prázdniny H3CjifenBaHHe n. výzkum 3aKJH0HfeHHe n. závěr , npeMHHasaM -aiu ned. přecházet nacTpaHii adv. stranou naicfeT m. balík, balíček xoji m. obývací pokoj npocTH —huj dok. prominout npHMHHa f. příčina oShkhob&ho adv. obvykle, obyčejně npeflBapHTejmo adv. předběžně, předem CbpflHT adj. rozzlobený oôkfleH adj. uražený TbpTa f. dort pacxk -etu ned. růst 118 ZÁJMENNÁ PŘÍSLOVCE Příslovce jsou v bulharštině podobně jako v češtině slova neohebná. Bulharština má stejně jako čeština kromě plnovýznamových příslovcí, odvozených od substantiv (doBb^epa, deHeM, fyrpe - dnes večer, ve dne, zítra,), adjektiv (tečeno, 5k6HO, npnhTencKU, dobpe - vesele, pomalu, přátelsky, dobře) a sloves (n/ianemKÓM, nexePtKU, n3HeHkd8amo, xaxii penU -plačky, vleže, překvapivě, řekněme,), též příslovce zájmenná s různým významem. Nejčastěji užívaná zájmenná příslovce uvádíme v přehledu. místa času způsobu preklad ukazo- Tyxa, TyK cerä Taxa tady, teď, tak(hle) vací OTTyKÍa) OTcerä T"bH odtud, odnynějška, takhle AOTyíca nocerä t&JIKOBa posud, doposavad, tolik 3 acerä zatím T 3M ToräBa inia-ie tam, tehdy, jinak OTTäM OTToräBa 3aTOBä odtamtud, od té doby, proto AOToraBa flOTSM tam, do té doby, tak dalece HaľäM tímto směrem nacäM sem, směrem sem tázací Kôra K a K kde, kdy, jak OTKtflě oTKorä KÔJIKO odkud, kudy; odkdy, kolik noKorä 3 amb kam až, dokdy, proč nan'wfe kterým směrem vztažná KoräTO k a K T 0 kde, kdy, jak OTKTsflfeTO OTKOrilTO k6jikoto odkud, odkdy, kolik jx.ov.-bjn.bjo flOKor a-ro 3aU|ÔTO kam až, dokdy, protože HaKtflfexO HOKaTfa OTKäKTO tam kam, dokud, od té doby neur- iíHKora íl il K H K někde, někdy, nějak čitá noH^Kora uk K OJIKO odněkud, někdy, několik JIOH&k-Wie flOHÍlKtAe někam (místo), do jisté míry někam (směr) záporná HÍíKora H11K a K nikde, nikdy, nijak i nikam (místo) 3 aHiiKtfle nikam (směr), k ničemu shrnov. BciiKora všude, kdykoli, jakkoli 119 Poznámky: 1. Příslovce neurčitá se podobně jako neurčitá zájmena mohou tvořit od tázacích příslovcí také pomocí Částic fcqH-, -rbae, ... aa. fe^_ Některá z nich mohou být zesílena ještě částicí -ch: knn-K-bnb ch, é^h- KOrk CH, feAH-K&K CH, H^Kt/ie CH. 2. Některá uvedená příslovce mají ještě méně časté varianty: rae -Ktafe, ra^TO - Ktflbo, HfeSae - HkKifle, HHKfle - HHKtfle, íiiihk - financ. 3. Příslovce na -o odvozená od adjektiv se formálně shodují s adjek-tivním tvarem středního rodu: Tbnuo, 6i,p30 (teplo, teple, rychle, příslovce na -ckh - s tvarem mužského rodu: SturapcKH (bulharsky). STUPŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN A PŘÍSLOVCÍ (r-/cy> e, % oi $\ j Jakostní přídavná jména a některá příslovce se v bulharštině (stejně jako v češtině) stupňují, ale toto stupňování má analytický charakter. Vyjádření vyšší a nejvyšší míry vlastnosti se v bulharštině vyjadřuje pomocí částic nb- (2. stupeň) a Haň- (3. stupeň), které se spojují s prvním stupněm adjektiva nebo příslovce a píší se s pomlčkou. Příklady: xy6aB - nb-xý6aB Haň-xV6aB hezký, hezčí, nejhezčí h6b - nb-HbB Häň-HľbB nový, novější, nejnovější no6pe - nb-flo6pfc Haň-jioSpe dobře, lépe, nejlépe nbjíy - nb-flbjiy Häň-nbjíy dole, níže, nejníže Prízvuk je jak na částici, tak na významovém slově. CVIČENÍ 1. Čtěte a připomínejte si některá častá příslovce. a) příslovce místa: rbpe nahoře HHCKO nízko Hanpea dopředu nbny dole BtTpe uvnitř naj äu dozadu (Ha)rbpe nahoru H3 b in venku OTJIHBO nalevo (Ho)abjiy dolu (Ha)BÍTpe dovnitř OTflJlCHO napravo 6JTH3 0 blízko ( h a) b i.h ven najiiiBO doleva najien (e) daleko OTnpea vepředu Iia^MCHO doprava bhc6k 0 vysoko OT3 au vzadu HanpáBo rovně 120 b)pfíslovce času Bbai h vždycky BeflHara okamžitě Biepa včera ítCTO často nbcjie potom 3aBHepa předevčírem noH^Kora někdy cnea Majnco za chvíli b apýru aeH pozítří málokdy HanpčlMC včas C ýTpHH(T ä ) ráno P^HO brzy aHec dneska BeMep(rä) večer KÍjCHO pozdě yrpc zítra AOBenepa dnes večer c) příslovce způsobu aoópe dobře MäjIKO málo teprve 0TJ1HHH0 výborně easa Cm) sotva CLBCfeM docela jiôiuo špatně tb-kpae příliš vůbec 6tp3 0 rychle iiohth téměř HaB&pHO snad, asi 6ÍIBHO pomalu none alespoň ckr ypHO určitě MHÓro hodně Beie již sepoíiTHo možná d) Stupňujte ta příslovce, jejichž význam to umožňuje. 2. Doplňujte podle smyslu 1. , 2., nebo 3. stupeň prídavných jmen nebo příslovcí uvedených v závorkách. 1. Ä3 roBÓpa 6ijirapcKH. ttsku roBOpH ... ot mŕhc (ao6pé) 2. OTKtae aa MÍma 3a nomaTa? ... e npe3 nnomáaa. (6jih3o) 3. flonycKau mhóto rpfcuiKH. He nHiufe TÓJiKOBa ... . (6i>p3o) 4. ^npfeKToptT ro K&Ma b MOMénra. ... na ce oSäflHTe cuea&Sea- (ao6pe) 5. Bauiara nopinica oiue ne t roTOBa. ... me 6i>-ae, aKO nonkTaTe kt>m Kpäa Ha cfeaMHuaia. tpa3yMHo) 6. Yrpe me 6ip3aM 3a paĚoxa. me c t aB ai.i ... ot bchhkh. (päHo) 7. B k-Lujm H&Ma hííkoh npeaH ceaeM laca. 06aaii ce ... (kIcho). 8. HBäH iraa iió-Ba KOJiä. Tk e mh6to ... ot CTäpaTa. CxýôaB) 9. M askMara JieKapa ca ... cneiiiiajiiicTJH. (H3 b ec teH) M Bce naK, KbS ot t&x e . . . ? (ao6i>p) 10. BcimKH TpítĎBa aa peujíiBaMC mhôto npoSjieMH. floGpe, k6h ot npoÔJiéMHie e ... [Ba*xii) 11. Te no3HáBaT mhôto necHH. J\a hb h3iiéht k&koh ... ! tnéceji) 3. Doplňujte do vět příslovce utvořená od vyznačených adjektiv. 1. ToBa e ynfe6HHK no ôijirapcKH e3ÍiK. Th roBopinij jih . . . ? 2. Kora 3ainHHä-Ba 61p3H3T BJiäK 3a BapHa? . . . , aa hc 3aKTbCHeeM! 3. Te peuiaeaT mhoto hh-TepfecHa 3aaäia b momchta. IIpenoaaBäTejisíT pa3KÍi3Ba mhôto ... . 4. Tbií iiMa HQiľbJíHHTe jih n rpiiJKH. U|e ce o6aa» • • • 5. He H3rjife!Kaam mh6to cnoRfeek! . . . , 121 me ycnfeeM na CBipiuHM bchiko. 6. Té bm näfloxa goSlp cíbct. Töh He c e h^BCTBa ... 7. CfarypeH jih ch, ne t&3h nHfj,eM totóbh). 2. Otki/iš me BséMeui apyr t aicf>b pfeHHHK? ÍB3ex h np4»BHa) 3. OTKorá ce onJikKBaiii ot t 13 h ööjikh? (nkanax na ckíi) 4. Ktne HMäui cpema? (h Miinajins niT) 5. Kkx me npa3HyßaMe pojsfleHHa mh flfcH? (Hcxauj) 6. floxork mímucm na ch ocTkßHM Te3H khíh-h? (hm TpaÖBar) 7. 3amö ce Bplmaui TÖJiKOBa pkHO? (He et lyBCTBaM no6pe) 8. Kôjiko napk fla th flkM na 3aeM? (MÖJKeui nößeie) 9. Kkic me ntT y b äMe no ÍIjiobahb? (peuiär re) 10. Köjiko napfe jja oÖMeHa? (naMepnuj 3a no6pe). 6. Preložte do bulharštiny. 1. Nikdy jsem tam nebyl. 2. Kam se díváš? 3. Brzo se vrať! 4. Mám několik otázek. 5. Tehdy jsme se nesetkali. 6. Ten film byl tak hezký! . 7. Od té doby se známe. 8. Kdy a kde se uvidíme? 9. Tam to není lepší než tady. 10. Vypij alespoň šálek kávy. 11. Mě to vůbec nezajímá. 12. Přišli jste docela včas. 13. Asi tam bude hodně málo studentů. 14. Sekretářka přijde za chvíli. 15. Pokaždé udělám chybu. 16. Ráno brzy vstávám a rychle jdu do práce. 17. Vždycky tě tu najdu. 18. Nechod nikam! f 122 IMPERFEKTUM Imperfektum Co jeho významu viz str. 109) se tvoří od kmene pré-zentního připojením těchto koncovek: pl. 1. -x -xine 2. -we -xTe 3. -me -xa Jak je zřejmé, tyto koncovky jsou kromě 2. a 3. os. sg. stejné jako u aoristu. Podobný je i rys, že 2. a 3. os. se od sebe neliší, významový rozdíl se vyjadřuje pomocí kontextu (nejčastěji osobními zájmeny). Kmen prézentní je základ, od něhož se tvoří i tvary přítomného času a rozkazovacího způsobu (viz. také str. 41). Podle něj jsou slovesa v bulharštině rozdělena do tří konjugací s kmenotvornou příponou e, h, a a. Koncovky imperfekta se připojují k tomuto kmeni dvojím způsobem. SLOVESA 1. A 2. KONJUGACE Tato slovesa tvoří imperfektum tak, že jejich kmenotvorné přípony e a h jsou nahrazeny h (tzv. proměnlivé h, které se za určitých podmínek mění na e, srov. výklad na str. 22) a celé zakončení má potom dvě varianty podle umístění prízvuku: prízvuk na koreni na zakončení sg. pl. sg. pl. 1. -ex -exMe -kxMe 2. -eme -exTe -eme -Jixre 3. -clu e -exa -eme -kxa (po x, in, h mají koncovky podobu -ax, -axMe ...) Příklady: nfauia - nfauiex, ntouewe, nfameiue. nhiuexMe. nfaiuexjre, nfamexa neTá - MeTix, leTeme. HeTeme. HexkxMe, neTkxTe. leľíixa SLOVESA 3. KONJUGACE Tato slovesa mají v kmeni přítomném i minulém stejnou kmenotvornou příponu a. Shoda imperfekta s aoristem je tedy s výjimkou 2. a 3. os. sg. úplná, někdy se liší přízvukem (tam, kde se v aoristu přízvuk posouvá). 123 sg. pl. 1. íiMax říMaxMe 2. HMauje ítMax-r e 3. iiMauie íiMaxa Poznámka: Kromě sloves 3. konjugace se projevuje obdobná shoda imperfekta s aoristem i u části sloves 2. konjugace (české typy trpět, sázet), srov.: aor. : Btpufex, BtpBJl, BipBfc, BtpB&XMe, BtpBÍtXTe, BfepBhxa impf. : BtpBkx, Bi>piiĚiue, BtpBfeuie, BtpBkxMe, BtpB&xxe, oipiika a podobně: cefliix, ctoíix, BHjikx, fltp^äx, Mtunäx, jiexäx aj. SLOVESO CLM má v imperfektu stejné tvary jako v aoristu. Dvojí tvary ve 2. a 3. os. sg. se významově neliší: pi. 1. 6kx 6kxMe 2. 6fe, 6fewe 6&xTe 3. 6fe, 6feuie 6&xa CVIČENÍ 7. Časujte uvedená slovesa v imperfektu. Zapamatujte si jeho tvorení. a) slovesa 1. konjugace: ne-rä - mctŕx, leTbine, He-rfeuje, neT&xMe, HerkxTe, le-rkxa pacxä - pacrfex, pacrkiue, pacrfeuie, pacT&xMe, pacTkxTe, pacr&xa iijiäna - njiänex, nnaHeme, njiäHeme, njiänexMe, ruiänexTe, ruiänexa xenäa - xejiäex, atenäeuie, jKenäeiue, xejikexMe, JicejiäexTe, acenaexa 3näsi - 3Haex, 3nkeuie, 3Häeuie, 3HaexMe, 3HäexTe, 3Häexa MÔra - MÔJitex, MÓateuie, MÔJiíeuie, mótkcxmc, MÔacexTe, M&atexa b) slovesa 2. konjugace: pa66T8 - pa66Tex, paGoTeme, pa66Teuie, paSÔTexMe, paĎÓTexTe, pa66Texa Mbcxia - míicjicx, Mfacneuie, MÍicjieiue, MHCJifexMe, MncjifexTe, ruiicjiexa h6ch - n6cex, Hbceuie, nbceiue, nbcexMe, HfacexTe, nfacexa 124 npäBH - npaBex, npäBeuie, npkBeiue, npáBexMe, npkBexxe, npkBexa Bkna - BŔaex, Bkaeiue, BÍmeuie, BHjiexMe, Bknexxe, Bkaexa Hbpsk - BT.pBÍX, Bl>pB&Uie, BtpB t'uic , BfcpBkxMe, Iľl.phHX ie, bt,pBkxa cen.k - cenkx, češeme, cen.éuie, ceakxMe, cenkxxe, cenkxa MtJiMa - MfeJiiäx, M-bJíieuie, M^nneme, MT>JiHkxMe, MtJíHkxxe, Mtnqkxa jieack - Jieackx, Jieaceiue, jieareuie, jieatkxMe, Jieatkxie, Jieackxa c) slovesa 3. konjugace: BiiJKflaM - Bkac^ax, BÍiayiauje, Bkamauie, BkayjaxMe, BfcjKflaxxe, Bkamaxa flkBaM - AkBax, nkBaiue, akBauie, nkBaxMe, akBaxxe, nkBaxa HCK3M - kcicax, kcicauie, HCicauie, kcicaxMe, iicKaxxc, íicKaxa k kí b aM - Kk3Bax, Kk3Bauie, Kk3Bawe, Ka3BaxMe, Kk3Bax-re, Káaaaxa 8. Vycasujte následující slovesa v aoristu a impreťektu. 1. neTk - nexox, iexkx 7. xôaa - xoakx, xôjiex 13. nea 2. nkuia - nkcax, nkwex 8. ýna - Vhhx, ýiex 14. nrpka 3. njikia - njikicax, njikiex 9. craenk - CJieakx, cntjxkx 15. kkHH 4. ?Kiiii6h - acHBkx, jKHBČex 10. nýtiia - nyuwx, nýujex 16. npkTa 5. MÔra - Moxkx, MĎacex 11. nt.p*k - abpackx, afcpackx 17. ijie/iaM 6. roBĎpa - roBÔpax, roBÔpex 12. nkxaM - nkxax, nkxax 18. hm 9. Doplňujte věty podle vzoru. Vzor: Huku cerk xHBee b C6(J>hh. MBkH cerk atHBee b Cbtpaa, ho npejak ne jKHBéewe. 1. Tk cera oxroBkpaiu Ha bc íihkh nncMk. 2. B nocjienno BpeMe r6ň mh&to rjife-na xejteBÍi3Ha. 3. Hke xk3H ceAinana p a 66 ľ mm no tci>cuo. 4. riocjienHHH Mbcen Te peAOBHO xônax Ha khho. 5. Ox h3bccxho BpeMe Bimam 3aKT>CHkBaui. 6. Tka HHk xpaÔBa na HflBaM Ha BpeMe Ha pkôoxa. 7. Cerk BckKa ci6oxa nbxyBaxe no HiiÔBflHB. 8. Tk cerk Bene He Mbace na roBopH ôiurapcKH. 9. Ot nafe ronknn He cnopxýBaM mhóto. 10. Bene He npeBfejftnaMe ox h6ľjkh. II.Ocbch h&iiikh xfaň ym 3äKiooH&HUHTa) 8. Th Bhe roBÖpeuie jj.o6pe öijirapcKH, a BH6? (TentpBa ýna) 9. Hhc b tobí bp6mc 6kxMe c nfeTtp, a Te? (Bto6me He ce bhhh c Héro) 10. Tóň croeuie HacTpaafa, a Tk? (cejík no nero). 11. Určete Čas sloves v následujícím textu. Bcíihkii Bene ce npnrÓTBHxa 3a Bewfepa, a HßkH öme ro HHinauie. Ejiena noMärauie Ha npnkT e jik aT a ch h ch MHCJieuie, ne tóh ciirypHO nkK me 3aKtCHte. no3HäBame HßkH mhöto jioßpe h He oÖHnauje jia xöflH Ha tócth c nero, 3amÖTo MHÖro pfeflKO ce cjiyMBame jia 6ijie töhch. Oöhkhobcho ce yroBäpnxa npejiBapii-xejiHo, cjieA KoeTO töö ce oöäamame no Tejieapöna, ie me 3aKtcHee. IlOHHKora flaute h He ce oökayiaiiie, a nöcjie oGHCHkßauje, ie ne b iunaji bi>3mójkhoct jia ce oSaflH. Taick cika h tÖ3h niT, h Ejiena Aoňjie caink, 6e3 jia ro nkxa. M npHHteJ1K3Ta Ha EjieHa ööiue MkjiKO oÖHjjeHa h 3aroBk He 6ip3aiue «a OTBÖpw, KorkTO Ha BpaTkTa ce no3Bi>HH. Berne Mb an., köüto h HÖceuie tojihm naKÖT h BJie3e c HÖro HanpkßO b xöjia. Bchhkh noiicicaxa aejjukra aa pasöepkT kaKbö hoch h ce cböpkxa b xöjia. Oick3a ce, hc tóh e icýnHJi rojikina TÓpTa, 3a aa My npoctiiT 3aKtcnĚHHeTO. Ejiěna Bene cbJKajiHBauje, ne My öeuie TÖJiKOBa c-bp-flHTa, ho OHkKBauie ot MßkH o.a. h oöhchh 3aiu,ö e 3aictCHHJi. MßkH o6kie, kkKTO BHHarn, HHiuaiue hhk aKB a cepnÖ3Ha npnitiHa. 12) Odpovídejte na otázky podle vzoru s využitím slov v závorkách. Vzor: A: Tíi o6hkhob&ho paGÖTHui jih ao kícho? (siepa) b; He, oöhkhobcho He pa6ÓTH. ho Bifepa pa6ÖTHx jio k-Lcho. 1. Tóň iiecTo jih xójih na kíiho? (chďihh) 2. Th nHiue jih mhóto iiHCMk? (mhh3— jiaTa ceiiMHna) 3. Biie HjieTe jih mhóto? (ßiepa) 4. Tk BHHarn jih Tipcmu 6h-jihH? (cyTpHHTk) 5. Tii o6hkhobcho fltjiro jih iknauj MßkH? (aHec) 6. Tk bhHarn jih TÖJiKOBa jtLjifo roßöpH no Tejie<})ÓHa? (siepa) 7. í(eTeTO ifccTo jih ro 6ojih rnaßk? (flHec) 8. Th necTO jih cjiyuiauj 3HKa? (chóiuh) 9. Tk bcókh fleH jih rÓTBH? (chóuih) 10. Bke pe^ÓBHO jih ce o6kxn,aTe b CóíJíhh? (npeflii MkjiKOj b) Převedte věty do imperfekta. i 126