9. LEKCE ypbx no MCT&pMH He nŮMHfl Korá xóhho 3a nocJifeneH nix ci>m ntn irbTeBoniiTejisi Ha npára, ho iicxMiia e, ne kotíto noňnoxMe b Ilpára c MÓnxe npnJixejrH ot C6(J)hh, He MOJcáx na ce cbra. 3a hhiuo. M Taná 3a móS HáS-rojikM cpáin á3, koSto cím ra-bhji xýit nÓBeie ot nex ronHHH, He 6sx b CbCxoaHae na hm Kaata HanpiíMep, qe KapnoBHH yHHBepCHTfeT e ocHOBan Kápeji IV npe3 lexHpaHÍineceTH eeK. BiiHarH ci>m 3a6paBHJi, ho He cím h nonýcicaji, *ie nojioxenaeTO e TOJiKOBa cepnÓ3HO. Mh&to itLth ctM M^Baji ksk c BB3pacTTa xbpaTa 3an&HBa'f na 3a6paB»T, pa3-Ka3Ban čím náace ne ejjfiH aHG k iiót Ha xaa xeina. Haicora o6aie He cím ch npeflCTaBHJí, ie cíim MČ>ra na CTÍtna icaxo repÓHTe ot aHeitnÓTHTe. A: - 3npaBK0, cera K3K na cxfír h eM no 4 a c ó bhhkíi Ha CTapoMěctckHa nnomán? 3: - Mánafi na bíiuiim, 3amoxo a3 ct.bc6m ctM 3a6páBHJi. flán na ce orjienaM. Ta a3 nopii hc 3H&M Ktne ce HaMÍtpaMe b momcht a ! KaTO ne jih HHKora He ci>M 6kji b npára! Cxápnax Tpan mhoto ce e npoMeHČui b cpaBH&Hiie c npenii. Mnóro crpánn ca ce peKOHCTpyiipajiH, H3ie3Hajin ca c TapHT e Ma-ra3ÍiHHeTa. OiaBa Bóry, ne nonb KpinMHxe ca ch ocxanann Ha mííctoto. He HCKare jih ntpBO na naeM no enHa 6iipa? A: - Msr-neatna, ie xh ch oxnejiaji nósene Bpéine 3a kpíhmhte, otkójikoxo 3a CTapHHHxe! 3: - A, pa36kpa ce, ho Kpi.4MHTe ctmo iiMax cbóc MiiHajio. Tb ca BCbinHOcx íiCTHHCKaxa hct6phh ! Kbne e KapxaTa na rpana? A: - npH6pkji ch h b paHHitaTa, 3am6xo HŠMajio Bene na hh TpkSBa. Ho míicjih ie MHJiéH ot BpeMe Ha BpfeMe e rněnaji oxKtnfe MHuáBanie. MHJieHe, na 3Haeui ictne e hacóbhhktjX? M: - flá, cera xpaSaa na 3aBÍieM HajiaBO h na mhhem no yjrana "HiuiCKa" . 3: - J\h, tóhho Taná, a me MfaneM noKpaň H3 b ecxnHx e hhbhhhh "y BeňBony" h "y THrpa". BxfapaTa ct>m 3anfaMHHJi MHÓro no6pé, 3amóxo xaiw penOBHO e iiaeji 6iipaTa ch . . . A: - 9í bíijk xh ! ToBá ch ch ro ycBOÍui otjiíihho. A naiua jih na hh pa3KáJKew HfelKO 3 a CaMHH MaCÓBHHK? 3: ~ Hamenaji ctM My ce! Bcčkh nen, Koráxo npecimax njiomkna Ha nix 3a CTĎJia TpkSBame na ch npofiíiBaM ntx MeJKny 6e36p6žHHTe TypncTH, kohto rjienauKH craxyHxe nopa He 3a6ejik3Baxa, ie Kpaií Tkx mhhíibst xópaTa! A; - flo6pb ne, xáňne, pa3Ka3Baň! f 127 3: - amh HacĎDHHKtr e ot ... M: - . . . HanájiOTO Ha neTHänecern Bfeíc, cmtoíi ce ot rpk caMOCTOSTejTHH näcTH, Häň-HbsaTa ot koíito e abjíHaTa. CeräiuHHaT My McxaiíintM e ot iiiecTHáflecera bék h npe3 bckob6tc He ce e npOMéHHJi cuuecTBeHO. C HCTÔpHHTa My ce CBlp3Bax peflima Jierenan, eflHá ot koíito pa^Kanna, ie npeaCTäBHTejíHTe Ha rpaaa ca ocnenajiH MäitCTOpa, 3a aa He m6»6 apy-raae aa nocTpoíi 6we n&-xy6aB nacÓBHHK, a: - MKjifeHe, ne tíi Korá ch 6hji apýr hít b Ilpära? M: - Cerä faflBaM 3a ntpBH itít, ho 3a pa3jinica ot Bäc Cbu ce nOHHTepecýBaji naBpeMe h c-bM HaMépmi mh6to xý6aB ritTĚBOfliiTeji, kďhto cím npoieji ôme b C6(jma! a: - a níie čně TptrHajiu TĎJiKOBa HenoarbTBeHH! m: - amh aä! n-bTesoaiiTeji m. průvodce ceTíi c e -Hui dok. vzpomenout si cpaM m. ostuda ocHOBa -eiu dok. založit acK m. století 3a6päBHM -aw ned. zapomínat nojioateHne n. stav; poloha AonycicaM -aiu ned. připouštět qyBaM ~aw ned. slyšet BÍ3pacr f. věk, stáří aHeKaí>t m. vtip npeacTäBHM ch -hih ned. představovat si rep6ft m. hrdina h a c óbiihk m. hodiny; hodinky orjieaaM c e - aui dok. rozhlédnout se, ohlédnout se npoMeufl c e -um dok. změnit se, peKOHCTpybpaM -am ned. rekonstruovat h3 nes Ha -ém dok. zmizet KpLiiMa f. hospoda 6fapa f. pivo OTaejiaM - aiu ned. oddělovat, udělovat MHHano n. minulost hcthhckh adj. skutečný 3aBHa -eui dok. zatočit H3BecTeH adj. známý iiHBHHaa f. pivnice 3anÓMHa -wu dok. zapamatovat se ycsoH - hijj dok. osvojit si, zvládnout otjihhho adv. výborně HarjieaaM ce -am dok. vynadívat se npeciíMaM -am ned. přecházet ctoji m, jídelna; židle npo6iiBaM -am dok. probíjet 6e36p6eH adj. nespočetný CTÍiTya f. socha Hanäno n. začátek caMoCTOSTeneH adj. samostatný abjíeH adj. dolní npOMfeHaM c e -aui ned. měnit se c-bmecTBeHO adv, podstatně CBtp3BaM ce - am ned. spojovat peaima f. řada 128 npeflCT&BHTeji m. zástupce ocjienk -mu dok. oslepit MkňCTOp m. mistr, řemeslník nacTpofc - huj dok. postavit apyraae adv. jinde pä3JiHKa f. rozdíl noflrĎTBH ce - hiu dok. připravit se DALŠÍ SLOVÍČKA K LEKCI naaaM ce —am ned. připadat (o dni) yte6eH adj. školní, učební ocBOĎoay^eHHe n. osvobození xýpcKH adj. turecký o6pa3yBaM ce -aui dok. vzniknout Bt.ctíuihc n. povstání Cb3fláBaM -aiu ned. vytvářet npa3HyBaM -am ned. slavit Po6ctbo n. poroba, otroctví HnuyímeH m. svátek sv. Mikuláše H36yxBaM -am dok. vypuknout ocHOBkBaM -aui ned. zakládat H3JiiiTaM -am Hen. vylétávat 3áBiepa adv. předevčírem Bnp^ruaeu adv. pozítří yTpe adv. zítra flejiHHHen adj. všední npk3iihmch adj. sváteční nonOBima f. polovina, půl nejinHK m. všední den npa3hhk m. svátek mhóto adv. mnoho, hodně MajiKO adv. málo h^kojiko adv. několik oĎÄBa f. oznámení, inzerát cajiÔH m, sál CTiirHa -eui dok dojít (až . . . ) nÓ3iipaB m. pozdrav H3CJiýuiaM -aui dOk. vyposlechnout n3díikaM -am dok. zavolat naMepa -hiu dok. nalézt, sehnat no3HäT adj. známý pa3xůflKa f. procházka ypejjii -huj dok. zajistit npefláM -flaaeui dok. vyřídit, předat jjOKpää adv. do konce cjiyniía f. příhoda ynäcTByBaM -am ned. zúčastnit se noKäna f. pozvání, pozvánka CBipjca ce -eui dok. spojit se 6jiH3o adv. blízko HacTaHk -um dok. ubytovat norpiixa ce -hui dok. postarat se noptnaM -aiu dok. objednat aHcäM6i>ji m. soubor 3acerä adv. zatím TÔJiKOBa adv. tolik 129 ZÁKLADNÍ ČÍSLOVKY: Číslovky 1 eaHÓ 20 2 flBfc 30 TpfaňceT 3 Tpfa 40 HeTiipnficeT 4 H t l Upil 50 neTflecfeT 5 nbr 60 uieňc^T 6 UlfeCT 70 ceaeMflecfex 7 80 ocewiecfeT 8 6ccm 90 fleseTnectT 9 100 ct6 10 200 ABÉcTa 11 300 Tpkcra 12 aBanäHcer 400 HfeTHpHCTOTHH 13 TpHH&HCeT 500 n^TCTOTHH 19 HeBeTHäňcer 1000 XHJi&aa. Poznámky: 1. Číslovka eflHÔ se mění podle rodu a podle čísla, v nichž se shoduje s řídícím substantivem reaim, eaná, ean6, cunk). 2. Číslovka nuk se mění podle rodu, v němž se shoduje se substantivem (nek - mask. flBfe - fem., neutra). 3. Číslovky erb, xHJikaa, mhjih6h, MUjmapa mají plurál ctotíiuh, xluiaan, mhjihóhh, MH^Häpaa (stovky, sta, tisíce, milióny, miliardy). 4. Číslovky 11 - 19 a 20, 30, 40, 60 mají kromě uvedených tvarů i knižní podobu s tvarem -necct ve druhé Části (jinankncccr, TpwHaae-cct, HBäaeceT, TpiineceT apod. ). 5. Číslovky 2-6 mají ve spojení se substantivy označujícími osoby mužského pohlaví zvláštní tvar: ajiáMa, TpfíMa. leTHpfeMa. nexbia, mec-ffaia, např. : aBáMa npnhTejiH. 6. U složených číslovek se klade spojka h před jednotky: aBfecTa ab&h-ceT h eflHÔ (221). 7. Člen určitý se k číslovkám přidává podle zakončení: -a + Ta -e, —h, -souhl. + xe, např. ; flBä - aBäta, TpiíMa - TpimaTa, aBfe - ab^tc nfeT - nent apod. 130 Číslovka eflkH má člen jako adjektiva, číslovky xnnkna, mhjih6h, mh-jinäpji jako subdstantiva. Jde-li o Číslovku složenou, stojí člen za posledním prvkem: HBäňceT h Tp&Te CTVfléHTKH (všech dvacet tři studentek). Substantiva mužského rodu označující neživé předměty a zvířata mají ve spojení se základními číslovkami (a také se slovy kojiko, hJtkojiko ) zvláštní tvar zakončený na nebo z*> (bulharsky 6poiíHa (fc-pMa) např. : efliiH eTäat - ;usk e-ráata efliiH HÓiuep - híikojiko HÓMepa. ŘADOVÉ ČÍSLOVKY Tvoří se z číslovek základních pomocí adjektivních koncovek ^ja (m. ), ^a (f. ), ^o (n. ), (pl. ), které se přidávají k číslovkám základním, např. : nem, nhra, nbio, nhivi, deBerdecbTU, deSerdecéra, deberdecbro. Výjimku tvoří číslovky 1-4, které se tvoří od jiných nebo změněných základů: n\>pňu, Ějbpw, jpbm, weTÔípru. Od číslovek 100, 200 atd. a 1000 mají řadové číslovky podobu cibieu, dôycroreH, ipkcroreH atd., xknadeH. U číslovek složených se adjektivní koncovka připojuje jen k poslednímu slovu: cro dôaňcer vt rrhpou (stý dvacátý první). Člen určitý je u řadových číslovek stejný jako u adjektiv, např.: n\>p&Mň(r), nípĚara, nípĚoro, ntp&nTe. Poznámka: Radové Číslovky se v písmu na rozdíl od češtiny neoznačují tečkou, v případe potřeby je možné uvést jen koncovku oddělenou od číslice pomlčkou: 1-H (ntpBH), 12-a (flDaHaňcra), 54-o (nei-fleceT h neTBtpTo). CVIČENÍ 1. Přečtěte Číslovky základní uvedené v mluvnickém výkladu a zapamatuj-te si je. 2. Tvořte od všech číslovek základních číslovky řadové. 3. Čtěte následující číslovky. a) Číslovky základní 23, 17, 5, 234, 158, 35, 3439, 8', 79, 30, 51, 794, 2562, 13, 1995, 1876; 131 b) číslovky řadové 1, 4, 7, 15, 19, 50, 3, 22, 37, 9, 75, 155, 32, 234, 728, 64, 1539, 3276. 4. Odpovídejte na otázky s využitím nápovědy v závorkách. Vzor: A: Ha kôh Afen ce näjja H&BaTa roflima? (1. I. ) B: HĎBaTa roaima ce nk^a Ha n&PBH HHväpH. I. Korä ce npa3HyBa Kbnena? ( Ha 24. XII. ) 2. Korä 3anóiBa yieÔHara ro-AHHa b ntuiKMie ynajiama? (Ha 1. IX. ) 3. A b 6i,JirapCKHTe yniurmua? (Ha 15. IX. ) 4. Korä ce npa3HýBa ocBodojKnénHeTO Ha Bi,jiräpMa ot Typcico p66cTBO? (na 3. III. ) 5. IIpe3 mok roaHHa e 6hji6 t6? (1878) 6. A npe3 koh roAHHa B'bHräpHH näna iioa Typcico pôĎCTBO? (1396). 7. Korä ce npa3HyBa b Et-nräpna HaKy-imen? (Ha 6. XII.) 8. Korä e o6pa3yBana MexocjiOBäuiKaTa penyÔJiHica? (Ha 28. X. 1918) 9. IIpe3 Kok roAHHa H3ÔýxBa AnpiuícKOTO m>ctännc (1876). 10. Korä Käpeji IV ocitonäBa ITpäjKKHSi yHHBepcHTeT? (Ha 7. IV. 1348) 11. A Korä e Cb3fläneH Co(J)HňCKH8T yHHBepcHTfeT? (npe3 1888 roAHHa) 12. Korä 3a npiB iiIt hobík mAHTa b KÔCMOca? (Ha 12. IV. 1961 ronima) 13. Korä e oc-HOBäna 6tjirapcKaTa Atp*äBa? (npe3 681 roAÍnia) 5. Doplňujte následující věty o další časové údaje s využitím výrazů v závorkách. Naučte se vyjadřovat hodiny bulharsky! 8, 00 óceM nacä 12, 40 eAHH 6e3 ABäňceT 9, 05 flkBeT nacä h nfeT MHuýia 13, 45 flBä 6es neTnäííceT 10, 15 jikceT h neTHäňceT 14, 55 rpU 6e3 nfeT II, 20 eflHHäňceT n HBäňceT ot hethph no nh nach 12, 30 flBaHäôceT h nojionínia nfejiH ce^eM iäca Vzor: A: Bnepa Sfeuie noHeflbmiHK. Í3äBHepa) B: Bnfepa 6feme noHeafejiHHK, a 3äBnepa 6eme Heaejia. 1. YTpe me 6tjie cph^a.. (BApyrHAeH) 2. flHec e ckôoTa. (Biepa) 3. flHec e BTbpHHK. (čněn Tpfa fleHa) 4. Bnfepa 6eme HeTBlpTtK. (yTpe). 5. Btôphat ach cjieA HeACJiH e btôphhk. (neTB-LpTHsiT a^h) 6. flfejiHHHHHTe ahh ca ot noHeAejr-huk ao neTfcic. (npä3HHHHHTe ahh) 7. Cerä e ceAeM nacä. (cjieA eAHH näc) 8. Cerä e ABaHäňceT lacä. (npeAH ABä qäca). 9. Cerä e bceM 6e3 neTHäňceT. (cjica nfeT MHHyTH) 10. Cerä e Aflä qacä a AfeceT MHnýTH. (cjieA AfcceT MHHy-th) 11. Cerä e neTHpH h nojioBima. (npeAH neTHäňceT meh^th) 12. Cerä e cfeAeM 6e3 ABäňceT h nfeT. (npeAH nfex mhhy tu) 132 6. Naučte se bulharsky základní matematické úkony. ctôbpaHe: 1 + 1 2 EflHÓ H eflHÔ npkBH flBfe. 2 + 2 = 4 flBfe njnbc flBfe e päBHO Ha nfeTHpH. 8 - 3 = 5 OceM 6e3 Tpk npkBH nfeT. 10 - 6 = 4 flfeceT MÍinyc uifecT e p kuno Ha iferapH. yMHoacfeHHe: 3 X 3 = 9 Tpk no Tpk npkBH flfeBex. 4 X 4 = 16 MfeTHpH yMHO»feHO Ha HfeTHpn e päBHO ea flBaHkňceT aejifenHe: 10 2 = 5 flfeceT flejitno Ha flBfe npkBH nfeT. b) dávejte si jednoduché matematické úkoly. 7. Přeložte do Češtiny. 1. D|e ce BipHa kbm nfeT naci. 2. Tk H3iife3e cáMO 3a ókojio nexHáňceT MHiiy-th. 3. [IItht Tpáe np6jiH3kTejiHO flsk náca. 4. Pe3yjiTáTHe me 6i>flaT totóbh cjiefl 6kojio rpk nfeHa. 5. Tobí ce e cjiýnHJio npeak mhóto BeKOBfe. 6. ílpeflk roflknH týic He MHiiaiiaxa nOHTk HkxaBH KOJik. 7.3a Tka flBa ikca TpkĎBa fla CB-kpuiHTe BckMKO. 8. Ilpe3 nkjioTO BpfeMe HkKoň He BJife3e hhto H3Jife3e. 9. lije CTkrHeM 3a nfeT MHHyTH. 10. H3HkKaií nonfe neTHkňcex MHHyTH, m6jih. 11. EflkH MOMfeHT, m6jih ! 12. Eň cerk kflBaM! 13. TpojifeHTe Mima b ar npe3 flfeceT mhuýTH. 14. nkňTe jieKkpcTBOTO npe3 uifecT naca. 15. Ha bcckh ncTH&ňceT mhhyTH H3-Jik3a h6ba HHM rjitflaji t63h fykim. He C-Í.M rjifeflaji tÓ3h (JifcjiM. Ä3 He cím ro rjieaaji. Tii rjiejiaji jih ch Tf>3H 4>hjim? T6ň He t jth rjifcaaji t63h 4>hjim? 2. Při vykání je v pl. i příčestí: Bne cre meflajiH. Vy jste se díval. 3. Povšimnete si nezbytné přítomnosti pomocného slovesa ve 3. osobě. 4. V bulharštinš existuje ještě jedno 1-přiěestí, které se tvoří od stejného základu jako imperfektum. Slouží k tvoření dalších složených tvarů, bulharského slovesa. PLUSQUAMPERFEKTUM Aoristové příčestí ve spojení s tvary imperfekta pomocného slovesa C1.M tvoří tvary plusquamperfekta (o jeho výzmanu viz na str. 109). Tvary pomocného slovesa jsou prízvučné a stojí obvykle před príčestím. tázací částice jih stojí u perfekta vždy hned za pomocným slovesem (MÔäH 5éme nu H3nh3tjt, Korhro tU doňde? - Ivan už byl pryč, když ty jsi přišel). sg- 1. 6kx mejjaji -na -jio 6&XMe rjieflajiH cmc 2. Sěuie riiěgaji -Jia -no ô&xre rjifeflajiH CTe 3. 6eme rjibxíaji -na -jio Siixa meiiajiH ca CVIČENÍ 9. Odpovídejte na následující otázky větami s přísudkem v perfektu. a) Vzor: A: MBÍuie, TM xófliui jih ch b EtpHO? B: JJa, x6jj,hji ctM. Hfe, He čím x6jihji. 1. EjifeHa, th 3aicycBajja jih ch? 2. flnpbKTop-bT óiue jih ne e H3JI&3-BJI? 3. Eo-pnc othiuijJi jih e Btie Ha pkBoTa? 4. Bhc fejia jih CTe? 5. Tfe 6hjiíi jih ca b HfcxHH? 6. £eTeTO oĎJikiuio jih ce e? 7. HBan oĎá^aji jih th ce e? 8. Tk Bkne jiernajia jih ch e? 9. IIpníiTejiHTe th BipnaJiH jih ca ce ot ILifaB^HB? 10. Th 3aHeci>Ji jih ch KHtraTa b 6H6jiHOTkicaTa? 11. Tk CBlpuiHJia jih e Bene? 12. Tfe 3ano3HajiH jih ca ce? 13. Máňica KynHJia jih e xsikQ? 14. FIoviiHajiH jih CTe/ca? 135 KbJ< Vzor: Tk Kä3a jih Ha hb&h 3a jiéKnnuTa? - b: Hé, He čím My Kä3aji buje. 1. Tk TpirHa jih Bene 3a päôora? 2. Té CTHrHaxa jih aoráM? 3. Tbň nponéTe jih Bene KHHraTa? 4. Bfee 3aHécoxTe jih MaTepH&jiHTe Ha nnpéicTopa? 5. Té npefla.ii.oxa jih th míihtc nÓ3npaBH? 6. KoHrpécvr 3an6iHa jih Bene? 7. Biie ocTáHaxTe jih ac-icpáň? 8. Tk nannca jih nHCMbxo no Nfáihca ch? 9. th B3é jih AOKyMéHTHTe? 10. Tbň jkhbh jih npH Máňica ch? 11. Tbfi He uoxk jih na nbňne HaBpéMe? 12. Té roBÔpnxa jih c Bác? 13. Tipcnxa jih mc? 14. th HayiH jih jiéKonaTa? 15. Tbň bhah jih cjiýnitaTa? 16. Bne nfnaxTe jih 3a nporpáMaTa? 16. Té HHMaxa jih xejiäHne na bh nocpéuiHaT? 17. Té H3cjiýmaxa jih flojuiäjja flOKpäň? 18. bhc MHHaxix jih npe3 xoTéjia? 19. Té nc-3HäBaxa jih ce? 20. th yHäcTByBame jih? c)) Vzor: th me menám jih t63h (jihjim? - Hé, ä3 Bene cbm ro rjiénaji. 1. Tk me ch H3Ďepé jih enHá ot ikHTHTe? 2. th me H3BÍiKaiii jih jiéxap? 3. Té me ce BtpuaT jih? 4. Té me H3Jik3aT jih? 5. Tbň me nonfiTa jih hbíh? 6. Bne me mh HaMépHTe jih noKŽiHa? 7. Té me hh o6hchht jih ntTfl no xoTéjia? 8. Bne me onkraTe jih na ce CBipaceTe c thx? 9. Tíi me hh noxäace jih H3Ji6»6aTa ch? 10. Híie me ch nojiyiHM jih napiiTe? 11. Té me npoaaji&t jih Konai-a ch? 12. th me OTBbpnuj jih BpaiáTa? 13. HkMa jih na 3aTBbpn npo3opeiia? 14. Tbň me Hanke jih nncMÔTO? 15. HkMa jih na xôjjhm Ha pa3xôaKa? 16. Tk me ct6tbh jih Hémo? 17. Th me th CLĎýamaiu jih? 18. Té iiiíMa jih na ce yMopkT? (To) Utvořte k uvedeným větám otázku podle vzoru. Vzor: Hii'ih kcKa na o6kflBa. - Tôň He é jih oôknBan bme? HBáH He ii c k a na oĎkasa. - Tbň oôknBaji jih e Bene? 1. Té íiCKäT na npoieľäT t ä 3 h khíít a. 2. Tbň He TpkÔBa na njiäma. 3. Té He MÓraT fla läicaT nbBeie. 4. HcicaMe na ch noptiaMe Kémo 3a kneHe. 5. TpkÔBa íia Te Hýar KOJiérHTe! 6. fläňTe na norJiéflHeM chhmkhtc. 7. HeupeMémio me TipcH Tejiec^OHHHH My HÓMep. 8. Xäňne na KäxeM h Ha EjiéHa! 9. 3am,b He no-kťiEiiiui n Panna? 10. TphÔBa na My noBhpBaT. 11. TpkĎBa na hm nanéM Hamna aapéc b Hpara. 12. Hciear na rjiénaT TÔ3H (jjhjim. 13. th cm&t3 na ctôtbh Hémo. 14. Té ca r otďbh na hh npennbataT npyra nporpaMa. 15. Käx na ce c é th 3a TOBa Hémo! 16. TpaĎBa na ch 3anä3HT CTänTa b xoTéna. 17. Té hckst ntpBO na ce nacr ank t. 18. TpkĎBa na hm ce ypenii m>TyBaHeTO. 11. Transformujte věty podle uvedeného modelu. Pozor na slovosled! Vzor: a3 c-bM néna poMäHa. - a3 clm ro néna. Tbň cimo ro e nkn. 136 1. Bke CTe rjifeflajiH m Hankcaji aflpfeca. 4. Tk ch Btpnaji KHikraTa. 5. Hke CMe noc ctíijih ManacTHpa. 6. Bke CTe npenäjiH 3aKJHO«ifeHHaTa. 7. Tk e nOMärajia Ha Man k a ch. 8. Hiie Bene ct-o6mjixMe Ha Ötuik th. 9. Tě ca nkx hjih poaHxejiHTe ch. 10. Bke CTe OTroBÖpn-jiH Ha flHpfeKTOpa. 11. Tk e icynHJia no/ikpBK 3a cecTpk mh 12. Té ca ro ick3a-jiH Ha bchhkh. 13. Tk He ch 3an&jiHJi KOJiäTa. 14. Te ne cä ti^pchjih TejicdjÖH-hh8 My HÖiwep. 15. Bke He ctí; nkx ami Mbzih. 16. Tk He e ick3ajia Ha 6päT ch. 17. Hke He etik noKkHHJiH töcth. 18. Tě He ca nana.™ KOJiěrHTe hh. 19. A3 He cIm hm ocTäßHJi naxeTa. 20. Hire He CMě hm otk&3ajiH cpěma. 21. Bke ne CTe ce o6k»aajiH Ha ÍIcts. 12. Tvořte doplňovací otázky ze zjišťovacích. Pozor na slovosled! Vzor: Tou cpěuniaji jih ro e? - Toň jih ro e cpeumaji. 1. Tfj no3Häji jih ch h? 2. CTHJinkn ottob&phji jih My e? 3. MaprapHTa n03Bi>-HHJia jih hm e? 4. Tu ibji jih ch ookßaTa? 5. Tě homöjihjih jih ch h? 6. Tk noHCKa jih My rn? 7. Bke aíuih jih CTe hm TOBä? 8. Tk Bkjiyj,aji jih ch ro? 9. Tk H3npkTHJia jih e nncMÖTO? 10. Te HaMepHJín jih ca Te? 11. Tön npHrÖTBHJi jih hm e ÖTroBopa? 12. Tk He My jih e noBkpBajia? 13. Te nyjiH jih ca 3a rhu HCTÖpHa? 14. Tön H3jriraji jih bh e? 15. A3 He čím jih ro nkTajia? 16. Hke He CMě jih 3HkejiH 3a xcmk? 17. Tě He cä jih ce npnöpäjiH ôme? 18. Tk ne efe jih ce ynyflHJia? 19. Hke He CMě jih iioiimk HaspěMe? 20. Tě He cä jih bh flkjiH TOB ä? 13. Vyslechněte si následující text. HßäH nana töcth ot Hěxna. 3anä3HJi hm e cxäa b xoTějia h e HSMkcjiHJi xy6aBa nporpäMa 3a Tkx. Ilje CTokr b EtJirkpHH ejjHk cějiMHiia h töh e peuikji na hm BOKäace Häii-HiiTepěcHHTe MecTä okojio CóíJihh. noflrOTBHJi e h n-bxyßaHe HO ÜJlÖBilHB, k-bflěTO e IiaMěpHJI B13MÖ/KHOCT fla TH HaCTaHk npH enHk n03 HäTH. norpkÄHJi ce e h 3a BěnepHTe hm, KynHJi e ÖHJieTH 3a Teärtp, aa enHkTa Bfe-nep e no k ä uh.'i CBÖH npHkTejiH na tocth, 3anä3HJi e MecTk b enk« xy6aB pec-TOpäHT. Peuikji e ctmo Tank jja 3ano3Hke röcTHTe ch c SiJirapcicaTa HapójiHa My3HKa h e ypeflkji ok ně t h 3a KOHuěpTa Ha aHckMÔtJi "ľlkpHH". noMkcjinn e h 3a pa3xöi(Ka Ha Bíixowa, h 3a k3jieT no PkjiCKHH MaHacTkp. Ho 3acerk ne e ycnkji aa opraHH3Ípa nocpěmaHexo hm Ha rkpaTa. MßkH e noMÖJiHJi ejibH cböh KOJiěra Aa My noMÔnie, ho t6h HkMauie BpěMe. Ha ícpka HbÍíh me n:sě.Me eniiö TaKck h me OTfcae Ha rkpaTa cäM. 137 (14.) Spojte dvojice vě~t podle vzoru a měňte tvary perfekta na plusquamperfektum. > Vzor: A: A3 c e B-Lpnax. Tfaô e H3Jik3fcji b feně. B: Korkxo ä3 ce Blpnax, xóä Bene 6eiue H3jik3tji. 1. A3 ce BtpHax b Kimn. Ta Bene e oxHuiJia Ha jieki^hh. 2. A3 floitflfax Ha pk-6oTa. T6ň e 3bt>häji Bene. 3. A3 ce o6äflnx. Tk Bene e nayHHJia 3a TOBä. 4. A3 othjiox Ha ynpaameHHfl. Tfe ca 3anÔHHajiH sene. 5. ItekH Aoôflé Ha rkpaxa. BjiäKtT Bene e npncxiirHaji. 6. Tk H3Jie3e ox kíiuh. fltJKH^x Bene e Bajikji. 7. Bäjia aoxiina Ha cnkpicaxa. Tpojieň e 3aMknan Bene. 8. Tk Birě3e b cajiÔHa. A3 » Bise ci>M céjjHaji na CBÔexo Mkcxo. 9. A3 HanikpHx npo4>ecopa. T6ií e roBÔpaji 3a npo6jieMa c acHCTÉHta ch. 10. Ä3 ce npn6pkx b kÍuih. Mkňica mh e jierHajia Beie. b) Transformujte větu s plusquamperfektem do záporného tvaru. Vzor: A: A3 ce BipHax. Tôň e H3Jik3i.Ji bchc B: Koräro ä3 ce BipHax, tóh ôme He 6éme H3Jiti3tJi. c) Transformujte větu s plusquamperfektem do tázacího tvaru. t Vzor: A: A3 ce Btpnax. Tôň e H3Jik3-bji Beie. B: KoraTO ks ce BipHax, xôň 6euie jih Hajiint-ir Be^e? 15. Preložte do bulharštiny vetami s pfísudkem v perfektu. 1. Viděli jsme se často. 2. Proč jsi se nedíval na televizi? 3. Zatím jsme nedostali žádnou odpověď. 4. Ty jsi nám nevěřil. 5. Oni nám to už vysvětlili. 6. Referát ještě neskončil. 7. Naši hosté už odjeli do Prahy. 8. Jejich přítel se vrátil velmi pozdě. 9. Kdo ti to řekl? 10. Dnešní noviny jsem ještě nečetla. 11. Matka ještě nepřišla. 12. Telefonoval nějaký tvůj známý. 13. Hledala tě nějaká žena. 14. Neříkal jsem to? 15. Mysleli jste na mě? 138