Petra Maříková Vlčková Kultura starověkého Předního východu a Egypta KLBcA02 18.02.2020 TERMINOLOGIE, CHRONOLOGIE A PROSTOROVÉ VYMEZENÍ ¡poskytnout základní přehled o: §metodologických přístupech a koncepcí aplikovaných na danou tématiku §primární i sekundární literatuře týkající se dané problematiky §geografickém uspořádání oblasti §historickém a archeologickém vývoji oblastí v daném regionu – od neolitu do nástupu LBA ¡podle možností: doplňková témata, která by vyplynula z přednášek ¡literatura: přes e-learning ¡ ¡ PŘEDMĚT – CÍLE ¡ukončení předmětu: zkouška ¡podmínky udělení zkoušky: §zisk minimálně 70 % při absolvování písemného testu – ROZDÍL OD INFORMACÍ NA ISU §účast na přednáškách a projevení elementárního zájmu ¡ ¡e-learning ¡Komunikace s přednášejícím přes email marikova_vlckova@yahoo.com nebo e-learning nebo na přednáškách ¡ PŘEDMĚT – ZKOUŠKA ¡PŘEDNÍ VÝCHOD ¡Margreet L. Steiner, Ann E. Killebrew (eds.): The Oxford Handbook of the Archaeology of the Levant: C. 8000-332 BCE. Oxford University Press 2013 ¡Cambridge World Archaeology: Elam (Potts 2015, 2. vydání); Prehistoric Arabia (Magee 2014); Cyprus (Knapp 2013); Early Egypt (Wendorf 2006); Syria (Akkermans – Schwartz 2003), Egejda (BA, Dickinson 1994) ¡Cynthia W. Shelmerdine (ed.): The Cambridge Companion to the Aegean Bronze Age. Cambridge University Press 2008 ¡ ¡ ¡Daniel Potts 2012: A Companion to the Archaeology of the Ancient Near East. Blackwell ¡Marc van de Mieroop: Dějiny starověkého Blízkého východu okolo 3000-323 př. Kr. ¡ ¡EGYPT ¡I. Shaw (ed.): Dějiny starověkého Egypta ¡Bruce Trigger a kol: Starověký Egypt. Dějiny společnosti ¡ ¡Mapy jednotlivých regionů: Perry-Castañeda Library Map Collection, University of Texas at Austin http://www.lib.utexas.edu/maps ZÁKLADNÍ LITERATURA ¡Kolébka starověkých civilizací, odpovídající Blízkému a Střednímu východu – most mezi Afrikou a Asií ¡Velmi heterogenní přírodní prostředí: §Úzký pobřežní pás Středozemního moře §Horská pásma: Libanon, Antilibanon, Golanské výšiny §Syrsko-africká propadlina: řeky Amuq, Orontés, Bikáa, Jordán, Aqabský záliv, Mrtvé moře §Polopouštní oblasti V od hor §Údolí velkých řek v Mezopotámii §Pouštní oblasti ¡Různá pojmenování: §starověký Blízký / Přední východ §Mezopotámie §Levanta apod. ¡ STAROVĚKÝ PŘEDNÍ VÝCHOD Starověký Blízký východ: vychází z koncepce 19. století rozlišující mezi blízkým a dálným východem jako zájmovými oblastmi britského impéria. Poprvé použit za Krymské války. Odpovídalo to přibližně oblasti spravované Otomanskou říší ¡Horní Mezopotámie, al-jazira §řeky: Eufrat, Tigris a jejich přítoky: Murat, Balích (přítoky Eufratu); Chábúr, Velký a Malý Záb a Dijála (přítoky Tigrisu) §Sindžár ¡Hranice: Hít na Eufratu a Samarra na Tigridu ¡Dolní/Jižní Mezopotámie, as-sawad §Po Perský záliv ¡Soutok: al-Kurna = Šatt al-Arab, slané jezero Hammar MEZOPOTÁMIE Mesopotámie: moderní Irák, JV Turecko, JZ Irán, JV Sýrie a Kuwait. Starověký Írán: Elam, Media, Parthie a Persie. Arménská vysočina: oblast turecké východní Anatolie, Arménie, SZ Irán, J Gruzie, Z Azerbajdžán. Levanta: moderní Sýrie, Libanon, Palestina, Izrael, Jordánsko Al-džazíra, délka cca 400 km: nížiny v SZ Iráku, SV Sýrii, JV Turecku a S středním východě. Víceméně odpovídá rozšíření Assýrii. Al-džazíra: z arabštiny: ostrov a objevuje se od poloviny 7. stol. AD jako geografický termín. Sindžár: SZ Irák (guvernorát Ninive), částečně zasahuje do Sýrie: Irácký a syrský Kurdistán: hlavní centrum město Sindžár: aluviální nížina a přilehlý horský masiv Záb: Malý teče ze Zagrosu a Velký z oblasti jezera Van. Do Tigrisu: Velký J od Mosulu Samarra: cca 125 km S od Bagdádu As-sawad: Mezopotámská nížina. arabské pojmenování pro jižní Mezopotámii. Překlad: černá zem. Délka cca 500 km Dolní toky: propletenec říčních řečišť, kanálů a jezer= v podstatě říční delta o rozloze 15 000 km2. Soutok: al-Qurna, cca 75 km SZ od Basry – Šatt al-Arab: 195 km dlouhá, tvoří hranici s Iránem (Chúzistán), šířka koryta 700-1000 m. ¡Levanta (Syropalestina, S Sýrie), Mesopotámie ¡Levanta: topografické celky: §Středozemní moře §Syrsko-africká propadlina §Pouštní oblasti ¡Levanta: vymezení: §S: pláně v povodí Amuqu §J: Wádí el-Aríš, S pobřeží Sinajského poloostrova ¡Pro potřeby přednáškového cyklu: Levanta= Sýrie, Libanon, Izrael, Palestina a Z část Jordánka ¡Hranice mezi S a J Levantou: řeky Litani (Leontes) v Libanonu §S: pláně v povodí řeky Amuq §J: Wádí el-Aríš na Sinajském poloostrově §Z: Středozemní moře §V: není jednoznačná: Syrská poušť LEVANTA Levanta v podání přednáška bývá označována i jako Syro-Palestina nebo S Sýrie Syro-africká propadlina: údolí Amuqu na S, středního a dolního Oronta, údolí Biqa´, údolí Jordánu, oblast Aráby, Akabský záliv, Rudé moře a dále na J k Východoafrické propadlině J Levanta: dělení – řeka Jordán – Předjordánsko (západní břeh Jordánu) a Zajordánsko (Transjordánsko) Předjordánsko: Kanaán – království Israel a Judsko – významné obchodní a politické dálkové cesty – označení Mezinárodní pobřežní dálnice: podél pobřeží a pak do Jizre´elského údolí (International Coastal Highway) – někdy nepřesně označována jako Via Maris (na mapě fialovou barvou) – spojující Egypt a Mezopotámii Zajordánsko: cesta králů – na mapě červenou barvou. Z Egypta přes Sinaj do Aqaby, pak na S údolím Jordnáska do Damašku a k Eufratu ¡Pojmenování: §Egypt: Hut-ka-Ptah (jméno svatyně boha Ptaha v Memfidě) = Aigyptos §Kemet „Černá (země)“ X Dešret „Červená (země)“ – pouštní oblasti ¡Vymezení: §S: delta Nilu, pobřeží Středozemního moře §J: Asuán, 1. nilský katarakt §Z: oázy v Západní poušti §V: pobřeží Rudého moře, V hrana nilské delty ¡Přírodní podmínky: determinace vývoje lidské kultury STAROVĚKÝ EGYPT ¡Údolí Nilu §Nejdelší řeka světa: 6671 km §Prameny: pohoří mezi jezery Tanganjika, Kivu a Viktoriiným jezerem §2 hlavní větve: Modrý a Bílý Nil: stékají se u Chartúmu §Katarakty: tzv. zlá voda, celkem 6 ¡Pouštní oblasti: Západní (Síwa, Faráfra, Bahríja, Dachla, Charga), Východní poušť – karavanní cesty: Darb al-Arbaín (Cesta čtyřiceti (dnů)) ¡Sinajský poloostrov: napojení na Přední východ a dálkové obchodní cesty TOPOGRAFIE STAROVĚKÉHO EGYPTA obr06 2. st. AD geograf Ptolemaios lokalizoval prameny Nilu do Měsíčních hor (Ruwenzori) ¡Založena na archeologických a písemných pramenech starého Egypta a na synchronizaci jeho dějin s Předním východem ¡Historické prameny: královské seznamy; Anály (genut) – Palermská deska; Texty administrativního charakteru: hospodářské záznamy, vojenské záznamy, stavební nápisy, texty chrámových, královských a administrativních archivů – královské dekrety; biografické nápisy; náhrobní stély býků Apidů ze Serapea apod. CHRONOLOGIE STAROVĚKÉHO EGYPTA Kinglist from Abydos_seti turinsky papyrus1 palermska deska1 Stély býků Ápidů: V druhém roce, měsíci Mechir, 1. dne, za vlády krále Pa-mai, přítele velkého boha Ápise na Západě. Toto je den, kdy byl bůh uložen ke svému odpočinku na krásném Západě a byl uložen do svého hrobu. Narodil se v roce 28, za panování zemřelého krále Šešeonka III. Jeho krása byla hledána po celém Dolním Egyptě. Po několika měsících byl nalezen ve městě Ha-šed-abod. Hledali po všech jezerech a na všech ostrovech Dolního Egypta. Byl představen sám v chrámu boha Ptaha, vedle svého otce, memfidského boha Ptaha jižně od své zdi, veleknězem Ptahova chrámu. Celý život tohoto boha trval 26 let. CHRONOLOGIE STARÉHO EGYPTA ¡Konvenční egyptská chronologie §* Staré říše: 27 st. BC §* Střední říše: 21 st. BC §* Nové říše: polovina 16. st. BC §založena na staroegyptských písemných pramenech ¡Nová chronologie §založena na historii Předního východu §Britský egyptolog David Rohl (1995) §Nové datování panovníků 19.–25. dynastie – snížení konvenčního datování o 350 let §v akademické egyptologii není uznávána ¡ ¡ ¡Synchronizace dějin Egypta §archeologické sekvence – seriace §Synchronizace s dalšími chronologiemi: Assyřané, Babyloňané, Chetité, Řekové §synchronizace s nápisy vztahujícími se k pohřbům býka Ápise (Amenhotep III. - Ptolemaiovci) §astronomická synchronizace: astronomická pozorování §Radiokarbonové datování §Erupce sopky Théry §Dendrochronologie ¡ ¡Základní kámen: roky vlády §zaznamenané na staroegyptských seznamech panovníků, např. Turínský seznam králů §periodicky se opakující census – sčítání dobytka (pro Starou říši se uvádí, že probíhal každé dva roky) DYNASTICKÉ ČLENĚNÍ DĚJIN EGYPTA ¡pravěké období ¡tzv. 0. dynastie ¡Raně dynastické / Archaické období §1.-2. dynastie §c. 3000–2686 BC ¡Stará říše §3.-6. dynastie §2686–2181 BC ¡První přechodné období (PPO) §7.-1./2 11. dynastie §2181–2025 BC ¡Střední říše §2./2 11.-13. dynastie §2025–1773 BC ¡Druhé přechodné období §14.-17. dynastie §1773–1550 BC ¡Nová říše §18.-20. dynastie §1550–1069 BC ¡Třetí přechodné období §21.-25. dynastie §1069–656 BC ¡Pozdní doba §26.-30. dynastie §664–343 BC ¡řecko-římské období §„31. dynastie“ – Ptolemaiovci – 375 AD ¡ ¡ ¡Základní trojčlenné dělení lidské historie: §Doba kamenná – bronzová – železná ¡Zásadní vliv brzkého poznání archeologického a historického poznání ¡Chronologie: relativní, absolutní (astronomická pozorování) §Pozorování Venuše, babylonský panovník Ammi-Saduka ¡Chronologické systémy: §Dlouhá chronologie: 1694 BC §Střední chronologie: 1638 BC §Krátká chronologie: 1574 BC §Ultra krátká chronologie: 1542 BC CHRONOLOGIE PŘEDNÍHO VÝCHODU § ¡Základy: §Písemné prameny předovýchodní provenience §Královské seznamy §Kroniky §Královské nápisy §Obchodní a diplomatická korespondence apod. §Synchronizace s egyptskými prameny §Přírodovědné datování: C14, dendrodata §Erupce na Théře §Archeologické nálezy ¡Rozdíly v poměru písemných a archeologických pramenů: Mezopotámie X Levanta (Severní X Jižní) Počátek poznání starověké mezopotámie: 1842: francouz Paul-Emille Botta, francouzský konzul v Mosulu, který 25. května 1842 započal s archeologickým výzkum ninivského pahorku Kujundžik a následujícího roku Chorsabad (Dúr Šarrukín) 1922: setkání významných předovýchodních badatelů v Jeruzalémě – snaha sjednotit chronologickou terminologii – evropské trojčlenné dělení. Hlavní období – charakterizována makrozměnami sociální struktury celé společnosti a seriace předmětů (keramika, skaraby apod.) – vnitřnější přesnější dělení větších celků: Neolit (nejstarší vesnice zemědělců), chalkolit (revoluce druhotných produktů – secondary products revolution) Astronomická pozorování: např. z 10. RV Assyrského krále Aššur-Dana III. je známo zatmění slunce a díky astronomickým výpočtům bylo možné dojít k přesnému datu 15.6. 763 BC. Prameny jsou především pro 1. tisíciletí. 2.a 3. nejsou tak pevně dané. Nejznámější pramen: tzv. Venušiny tabulka Ammi-saduka: astronomická pozorování Venuše dochovaná na klínopisných tabulkách, polovina 17. stol. BC: pro dobu 21 let zde jsou v podobě lunárních dat zaznamenány časy východu a západu Venuše a také, kdy se planeta poprvé objevila na horizontu a kdy za ním zmizela před východem slunce na ranní oblohu a po jeho západu. Uvedená data pro pro 8. rok vlády Ammi-Saduky. Rozdíl cca 150 let Hermann Gasche- zastánce tzv. ultrakrátké chronologie: rozsáhlá kritika střední chronologie a především pozorování Venuše. Kritika založena na rozboru keramiky, stratigrafií, různých textů a astronomických pozorování. Návrh: zrušení tzv. Dark Age v 16. stol. BC. Podpora: podobnost materiální kultury města Hazor (MB IIB) a Avaridy (Tell-ed-Daba) z doby 13. dynastie: podpůrné informace. Manfred Bietak: začátek MBA posunutí z 2000 na 1900 BC začátek MBA IIB z 1800 na 1700 BC a navrhuje odpovídajícím způsobem posunout chronologii jižní levanty. Někteří archeologové pro, jiní proti (v čele: William G. Dever) Archeologické potvrzení střední chronologie: dendrodata (1774 +4/-7 BC) z královského paláce na Acemhöuÿku (centrální Anatolie) s otisky pečetí zmiňujících S Mezopotámského panovníka Šamsi-Adada I., tj. měl by zemřít kolem tohoto data. Písemné prameny: Šamsi-Adad I. zemřel přibližně uprostřed vlády Chammurapiho z Babylonu. Toto odpovídá spíše střední chronologii. Královské seznamy: Sumerské královské seznamy: od potopy světa do pádu dynastie z Isinu. Babylonské a Assyrské seznamy králů. Egypt: především pro Novou říši: od Thutmose I. Několik zásadních synchronizačních bodů: Amenhotep III. pojal za manželku dceru mitannského panovníka Šuttarny II. Amarnské dopisy: Amenhotep III. vládl současně s Kadašman-Enlilem I. a Burna-buriášem II. z Babylonie a Tušratou z Mitanni. Achnaton: mitannský panovník Tušratta, chetitský vládce Šuppiluliuma, kassitský panovník Burna-buriáš II. z Babylonu . Bitva u Kadeše: Ramesse II. v jeho 5. RV a Chettitský panovník Muwatalli II. a následně tzv. stříbrná smlouva mezi oběma panovníky (21. RV Ramesse II.) Dendrodata: neexistují kontinuální křivky. Existují parciální křivky pro Anatolii pro BA, IA: Peter Kuniholm, cca 1500 let: pozdní 3.-rané 1. tisíciletí BC Cornell Tree-Ring Laboratory. The Laboratory for Aegean and Near Eastern Dendrochronology. Cornell University New York §Pozdně neolitické období: kultury Halaf, Samarra a Chasúna §Chalkolitické období: kultury Ubaid, Uruk (3500-3200 BC) §EBA: kultura Džemdet-nasr (3200-3000 BC), raně dynastické období (3000-2334 BC) §MBA: Akkadská říše (2334-2154 BC), Třetí urská dynastie (2112-2004 BC) §LBA: Po roce 2000: hlavní říše: Babylonie, Assýrie §Staro- (cca 19.-16. stol. BC), středo- (cca 15. stol.-rok 1000 BC) a novo (1. tisíciletí) babylonské a asyrské období §IA: cca po 900 BC § ¡ ZÁKLADNÍ PERIODIZACE Pro Akkadskou říši se např. střední a krátká chronologie liší o cca 60 let. Kolaps doby bronzové: pád III. babylonské dynastie (kassitské) kolem 1200 BC, invaze tzv. mořských národů a rozvrácení Chetitské říše Raná doba bronzová, IBA: počátek kolem 900 BC: nástup novoasyrské říše