Byzanská hymnografie:
žánr bez antických vzorů?
Romanos Melodos
kontakion
Hymnus Akathistos
Kassia
Romanos Melodos (cca 485 – po 555)
Syřan: hymny jsou adaptacemi syrských vzorů, nikoli
vnuknutí Bohrodičky, jak tvrdí legenda (viz obrázek)
zakladatel syrské hymnografie: Efraim (306–374)
kontakion: druh hymnu o 18–30 strofách s refrénem
sylabotónický verš (nikoli antická časomíra)
literární technika: vyprávění + dramatický element +
homilie; občasný rým, paralelismy/antiteze, metafory
jazyk není klasicizující, nejvíc ovlivněn biblickou
řečtinou
častý akrostich: u Meloda ΤΟΥ ΤΑΠΕΙΝΟΥ
ΡΩΜΑΝΟΥ („Poníženého Romana“ – autorství)
dle legendy složil více než 100 kontakií, zachovalo se
60, u nichž se autorství považuje za jisté
nejslavnější vánoční hymnus s incipitem Panna dnes
Hymnus Akathistos ( = zpívaný ve stoje)
hymnus na Bohorodičku
zpíván r. 626 při odvrácení avarského vpádu za císaře Hérakleia,
ale vznikl dříve, určitě však po roce 431 (= terminus post quem),
tedy po ekumenickém koncilu v Efesu, který odsoudil herezi
nestoriánství (odkazy v textu hymnu)
zpívá se během čtyřicetidenního předvelikonočního půstu
zpěvy 1–13: tzv. historická část (zvěstování, navštívení, narození,
útěk do Egypta, obětování v chrámě – dle Lk 1:26–35)
zpěvy 14–24: tzv. dogmaticko-asketická část
(1.) Ἄγγελος πρωτοστάτης οὐρανόθεν ἐπέμφθη
εἰπεῖν τῇ θεοτόκῳ τὸ “χαῖρε”·
καὶ σὺν τῇ ἀσωμάτῳ φωνῇ
σωματούμενόν σε θεωρῶν, κύριε,
ἐξίστατο καὶ ἵστατο κραυγάζων πρὸς αὐτὴν τοιαῦτα·
“Χαῖρε, δι’ ἧς ἡ χαρὰ ἐκλάμψει·
χαῖρε, δι’ ἧς ἡ ἀρὰ ἐκλείψει·
χαῖρε, τοῦ πεσόντος Ἀδὰμ ἡ ἀνάκλησις·
χαῖρε, τῶν δακρύων τῆς Εὔας ἡ λύτρωσις·
χαῖρε, ὕψος δυσανάβατον ἀνθρωπίνοις λογισμοῖς·
χαῖρε, βάθος δυσθεώρητον καὶ ἀγγέλων ὀφθαλμοῖς·
χαῖρε, ὅτι ὑπάρχεις βασιλέως καθέδρα·
χαῖρε, ὅτι βαστάζεις τὸν βαστάζοντα πάντα·
χαῖρε, ἀστὴρ ἐμφαίνων τὸν ἥλιον·
χαῖρε, γαστὴρ ἐνθέου σαρκώσεως·
χαῖρε, δι’ ἧς νεουργεῖται ἡ κτίσις·
χαῖρε, δι’ ἧς προσκυνεῖται ὁ πλάστης·
χαῖρε, νύμφη ἀνύμφευτε”.
(2.) Βλέπουσα ἡ ἁγία ἑαυτὴν ἐν ἁγνείᾳ
φησὶ τῷ Γαβριὴλ θαρσαλέως·
“Τὸ παράδοξόν σου τῆς φωνῆς
δυσπαράδεκτόν μου τῇ ψυχῆ φαίνεται·
ἀσπόρου γὰρ συλλήψεως τὴν κύησιν
προλέγεις κράζων·
“Ἀλληλούϊα”.”
Pro zájemce 1. a 2. strofa včetně refrénů „Raduj se,
nevěsto nesnoubená“ a „Haleluja“ v řečtině,
můžete se pokusit rozeznat text při poslechu:
https://www.youtube.com/watch?v=zowRG45Fk5g
&t=17s
V čítance najdete celou „historickou“ část v češtině,
strofy 1–13, celek je dostupný k přečtení zde:
http://www.acizek.nfo.sk/teolog/liturgtexty/akafist
s/bohorodica.htm
Další ukázka v čítance:
Romanos Melodos, Kontakion na hříšnici (č. 21) – pro srovnání s následujícím Kassiiným Tropariem o hříšnici
Dějově píseň vychází z následující pasáže z Nového zákona
Lk 7:37–50:
A hle, jedna městská hříšnice se dozvěděla, že Ježíš stoluje v domě toho farizea. Přinesla alabastrovou
nádobku s mastí, 38poklekla s pláčem zezadu u jeho nohou, začala mu skrápět nohy slzami a vlastními
vlasy je utírala; líbala mu nohy a mazala je mastí. 39Když to uviděl farizeus, který ho pozval, řekl si:
„Kdyby to byl prorok, věděl by, co je to za ženu, která se ho dotýká. Copak neví, jaká je to hříšnice?!“
40„Šimone,“ oslovil ho Ježíš, „chci ti něco říci.“ „Jen mluv, mistře,“ odpověděl farizeus. 41„Jistý věřitel měl
dva dlužníky. Jeden dlužil pět set denárů a druhý padesát. 42Když ale neměli čím zaplatit, oběma odpustil.
Pověz mi, který z nich ho bude mít raději?“ 43„Řekl bych, že ten, kterému víc odpustil,“ odpověděl Šimon.
„Správně,“ řekl Ježíš. 44Otočil se k té ženě a zeptal se Šimona: „Vidíš tu ženu? Když jsem přišel do tvého
domu, nepodal jsi mi vodu na nohy, ale ona mi skrápěla nohy slzami a utírala je svými vlasy. 45Nepolíbil jsi
mě, ale ona mi od chvíle, kdy jsem vešel, nepřestala líbat nohy. 46Nepomazal jsi mi hlavu olejem, ale ona mi
pomazala nohy mastí. 47Proto ti říkám: Je jí odpuštěno hodně hříchů, proto hodně miluje. Komu se
odpouští málo, miluje málo.“ 48Tehdy jí řekl: „Tvé hříchy jsou odpuštěny.“ 49Ostatní hosté si mezi sebou
začali říkat: „Kdo to vůbec je, že i hříchy odpouští?“ 50On ale té ženě řekl: „Tvá víra tě zachránila. Jdi v
pokoji.“
Kassia (805/810 – před 865)
legendami opředená jeptiška a básnířka
Troparion o hříšnici: obsahově vychází z téže biblické pasáže jako Romanovo
kontakion, ale je to jiný typ hymnu (formálně: krátký nerýmovaná hymnus –
někdy se termín troparion používá i pro označení jedné strofy kontakia), a báseň
podává stejný příběh jinou (ženskou?) optikou. Troparion se je dodnes součástí
pravoslavné liturgie, můžete si ho poslechnout zde:
https://www.youtube.com/watch?v=jQBY95YVruk
Legenda o tom, jak se Kassia zúčastnila byzantské „soutěže krásy“ – výběru
nevěsty pro císaře Theofila, který nakonec dal kvůli Kassiině příliš pohotové a
svobodomyslné odpovědi přednos Theodoře (Theofilos byl posledním
ikonoklasickým císařem a Theodora byla svatořečena za to, že po jeho smrti
znovu nastolila kult ikon).
Jiné fikční zpracování Kassina příběhu (včetně její tvůrčí práce na Tropariu o
hříšnici nabízí Panagiotis Agapitos ve svém románu Bronzové oko (česky 2017).
Román nabízí i zajímavé beletristické zpracování tzv. 2. období ikonoklasmu, v
němž Kassia žila (viz skriptum II.2. Temné století a ikonoklastické boje)
Ukázka Kassiiny gnómické poezie
It is not good for a woman to be beautiful;
for beauty is distracting;
but if she is ugly and ill mannered,
without distraction it is twice as bat.
It is moderately bad for a woman to have a
radiant countenance,
yet beauty has its consolation;
but if a woman is ugly,
what misfortune, what bad luck.
Novodobé vyobrazení soutěže nevěst pro císaře Theofila
Další významní autoři hymnů:
Řehoř z Nazianzu (329–389) – významný teolog ještě před
etablováním křesťanského typu hymnu psal hexametrické
hymny antického typu
Andreas z Kréty (cca 650–720) – nový typ písně kánon
Jan z Damašku († 749) – nejvýznamnější představitel ikonofilské
literatury v 1. ikonoklastickém období.
Můžete si poslechnout jeho nejslavnější hymnus Den
zmrtvýchvstání (Αναστάσεως Ἡμέρα) v ortodoxním aranžmá:
https://www.youtube.com/watch?v=TZ-f1h6TiEE a jeho anglický
překlad: https://www.youtube.com/watch?v=MgIx_0jhW1Y)