Postupné rozšiřování území nezávislého řeckého státu v 19. a 20. století
Evropský romantismus a filhelénství: Pohled na soudobé Řecko ilustrují díla romantických malířů,
zachycující spojení antických památek s idylickým životem venkovského lidu.
Theodoros Vryzakis , Lord Byron v Mesolongi, 1861
Henri Michel
Antoine
Chapu, Jean
Alexandre
Joseph
Falquiere,
Řecko
korunuje
Byrona, 1896
Symbolem evropského filhelénství se stal básník George Gordon Byron,
který odjel do Řecka pomáhat národně osvobozeneckému boji
a zahynul v roce 1824 v Osmany obléhaném městě Mesolongi.
V jeho poezii (viz následující stránka) se odráží stereotypy romantického
filhelénství, idealizujícího zaostalé Řecko a nepřiměřeně zdůrazňujícího
důležitost antického dědictví pro řeckou současnost.
George Gordon Byron, Maid of Athens
https://www.youtube.com/watch?v=Mc54lvBybiQ
Maid of Athens, ere we part,
Give, oh, give back my heart!
Or, since that has left my breast,
Keep it now, and take the rest!
Hear my vow before I go,
Zoë mou sas agapo.
By those tresses unconfined,
Wooed by each Aegean wind;
By those lids whose jetty fringe
Kiss thy soft cheeks’ blooming tinge;
By those wild eyes like the roe,
Zoë mou sas agapo.
By that lip I long to taste;
By that zone-encircled waist;
By all the token-flowers that tell
What words can never speak so well;
By love’s alternate joy and woe,
Zoë mou sas agapo.
Maid of Athens! I am gone:
Think of me, sweet! when alone.
Though I fly to Istambol,
Athens holds my heart and soul:
Can I cease to love thee? No!
Zoë mou sas agapo.
•
https://www.youtube.com/watch?v=kYabeTk4sWU&list=P
Lh3Hf2Jzcb9aMklWRmoO9kAPEscVNexq3&index=10
Podívejte se na krátkou ukázku z filmu Thea Angelopoulose Věčnost a vteřina (1998),
která zpracovává tradované vyprávění o tom, jak básník navrátivší se ze studií
v Itálii a neovládající dostatečně svůj mateřský jazyk platil ostrovanům za nová
slova, která se díky nim naučil.
Dionysios Solomos
(1798–1857)
Solomosovo dílo
Čítanka
• Hymnus na Svobodu
(řecká národní hymna, jediná
báseň ze S. díla široce známá už za
jeho života)
• Zničení ostrova Psara
• Kréťan
• Žralok
(poslední S. dílo napsané 1847,
inspirované smrtí anglického
vojáka, napadeného žralokem při
koupání v moři.)
• Svobodní obléhaní
• Lambros
• Žena ze Zakynthu
• Dialog
• Óda na smrt lorda Byrona
• … a další menší díla
François-Émile de Lansac (1803–1890)
Scéna z obléhání MesolongiSvobodní obléhaní: nejvýznamnější dílo,
inspirované tragickým příběhem řeckého města
Mesolongi obléhaného několik let Turky a nakonec
dobytého (dlouhé odolávání bylo mimo jiné umožněno
polohou města, viz fotografie dole).
Dochovalo se několik verzí částí básně, Solomos
zpracovával zejména lyrické pasáže a k jejich propojení
narativními částmi (u této i u některých dalších básní)
nikdy nepokročil.
Zničení ostrova Psara
• Ostrůvek blízko ostrova Chiu, důležité strategické obranné místo proti
osmanskému vojsku, měl poměrně silné loďstvo. Obyvatelé ostrova
napadali okolní pevninu a způsobili Osmanům značné škody
• Jako odvetu za řecké námořní úspěchy Osmané poslali obrovské vojsko
a vyvraždili velkou část populace ostrova, cca 7000 lidí.
• Solomosovu báseň v řečtině a anglickém překladu si můžete přečíst v
čítance.
Kréťan
• napsáno 1833
• jedno z prvních použití techniky dramatického monologu v evropské
literatuře
• vliv krétské literatury renesanční literatury (viz minulá přednáška)
• nejdotaženější (ač nikoli zcela dokončená) ze Solmosových básní
• hrdina, mluvčí: krétský povstalec (1823–4), nyní žebrák, vypráví o svém
životě, o vyvraždění rodiny Turky, ztroskotání lodě (to v básni chybí), o
neúspěšné záchrana snoubenky
• mísí se přítomnost, minulost, budoucnost
• hlavní ženská postava „Měsíčním světlem oděná“ (Η φεγγαροντυμένη) je
současně duší snoubenky, vlastí i Pannou Marií
Celý text básně máte v čítance, zde se můžete podívat na krátký film na text básně:
https://www.youtube.com/watch?v=_p8frpNG-nQ
Tři teorie, proč Solomos svá díla nikdy nedokončil
pil - neuměl řecky - oblíbil si evropskou rétoriku fragmentu