kognitivní naratologie
NARX01


klasická a postklasická naratologie
Êrozdělení je důležité pro potřeby synchronního i diachronního uchopení naratologických konceptů
Êpojem zavedl David Herman v Scripts, Sequences, and Stories: Elements of a Postclassical
Narratology (1997), aby  poukázal na zásadní paradigmatické změny v narativní teorii v 80. letech
20. století
Ê hlavním rozdílem mezi KN a PKN je, že PKN je otevřenější vůči vnějším vlivům, které ji modelují
ÊJean-Maria Scheffer říká, že  PKN má tři hlavní větve: kontextuální naratologie, transgenerický
přístup a kognitivní naratologie
Ê

kognitivní naratologie
ÊKN: studium aspektů týkající se mysli při vypravování a konceptualizaci příběhů, a to v různých
médiích
Ê
ÊKN zahrnuje různé metody analýzy narativu v rámci narativního korpusu, které si půjčuje z
lingvistiky, kybernetiky, filosofie, psychologie, aj.
Ê
Ê
Ê

kognitivní naratologie: otázky
Ê(1) Jak příběhy napříč médii souvisejí s mentálními stavy interpretů jakožto narativní
zkušenost?                                            – příběhy jsou nahlíženy jako cíl
interpretace , jako produkt specifické konceptualizace konkrétních narativních informací
Ê(2) Jak (a do jaké míry a jakými speciálními způsoby) se narativy podílejí na osmyslování naší
zkušenosti?                        – způsoby jak poskytují narativy zdroj interpretace tím, že
vytvářejí bázi pro porozumění intencím, cílům, emocím, atd.
Ê(3) Jak “komunikujeme” s fikčními postavymi?                               – způsoby, jakými
přiřazumeme literární postavám strukturně podobné mysli

kognitivní naratologie – oblasti výzkumu
Ê(1) procesy a strategie konceptualizace narativu
Ê(2) narativní perspektiva a fokalizace
Ê(3) kognitivistická recepční teorie
Ê(4) transmediální studia
Ê(5) fikční postavy
Ê(6) identifikace “self” v narativu
Ê(7) emoční studia
Ê(8) evoluční psychologie
Ê(9) autobiografická a paměťová studia
Ê(10) studium humánních a nehummáních zvířat
Ê

reprezentace mysli
ÊDorrit Cohn
Transparent Minds: Narrative Modes for Presenting Consciousness in Fiction (1978)
Ê- citovaný monolog, psycho-narace, vyprávěný monolog
Ê- přímé myšlení, nepřímé myšlení, polopřímé myšlení
ÊAllan Palmer
Ênarativní porozumění je výsledkem porozumění složitým stavům, procesům a dispozicím fikčních myslí

subjekty
Êsubjekt je jednou z esenciálních kategorií pro kognitivně orientované teoretické pozice
Ê
Ê subjekt je kategorie, která propojuje obecný kognitivní výzkum se subjekty (literárně) estetické
komunikace (fikční komunikace) a se subjekty reprezentovaných realit
Ê

subjekty
Ê‘vnější’ subjekty : “Autorova kognitivní činnost spočívá primárně ve zpracování informací různé
povahy, faktických i fikčních, specifických i obecných, textových i smyslově vjemových, a v
konečném důsledku ve vytvoření slovesného textu spolu s patřičným světem příběhu či textu.”
(Margolin)
Ê‘vnější’ subjekty: kognitivní mentální fungování (KMF): “Jakmile jsme ochotni aplikovat koncepty z
akčí teorie na obyvatele světů příběhu, měli bychom být ochotni na ně aplikovat i modely založené
na KMF. Podobně, jakmile jsme ochotni těmto obyvatelům připsat akce, měli bychom být ochotni jim
připsat mysli a zvláště kognitivní aktivity.” (Palmer)
Êkoncept ANALOGIE
Ê
Ê
Ê

literární postavy - polemika
Êčtenáři konceptualizují mysli literárních postav, modelují a predikují jejich mentální stavy a
jejich možný vývoj
Êliterární postavy nejsou často pouze subjekty nějaké mentální aktivity, ale I objekty sociálních
(ideologických, politických) pohybů: LP není tedy pouze persona psychologica ale též persona
socialis
Êsociální rozměr LP však leží mimo dosah klasické kognitivní teorie

Social Minds
ÊAlan Palmer
ÊFictional Minds (2004), Social Minds in the Novel (2010)
Êintermentalita
Êintersubjektivita
Êsociální mysli
Ê