3.     TÉMA: PLÁNOVÁNÍ

-          dvě základní roviny plánování v přípravné fázi:


1)      SKUPINA

-          skupina, věk, složení, počet, vzájemné vztahy, úroveň životních zkušeností, úroveň
zkušeností s DV, možnosti, schopnosti a dovednosti, skupinové zájmy, úroveň myšlení
abstraktní-konkrétní, silné/slabé stránky skupiny


2)      ÚČEL

-          proč volím dramatickou hru jako způsob učení:

-          vysvětlení nejasných otázek, řešení problémů, zlepšení vztahů ve skupině, hledání
konkrétní formy pro abstraktní myšlenky, rozvíjení schopností používat jazyk, hledání umělecké
formy vyjádření idejí, vedení skupiny k hlubší rovině myšlení…


 1. PROČ TO CHCI DĚLAT?
 2. teorie „5 W“ (who, when, where, why, what)

a)      Jaké role zvolím pro žáky – věk, sociální role, status, zaměstnání, dispozice, vazby a
vztahy

b)      Kdy se bude děj odehrávat

c)      Kde se bude děj odehrávat – konkretizace prostředí, jeho vytváření, abstraktnost…

d)      Za jakým účelem bude jednání vedeno – motivující síla k jednání skupiny, základní napětí
(konflikt), ústřední problém, který se má řešit a co nás na něm zajímá

e)      Co mají žáci dělat – činnosti k prověřování situace, konvence…


Problémová situace: KDO, KDE, KDY, CO, PROČ A JAK


Postup učitele v přípravné fázi:


 1. VÝBĚR TÉMATU – co chci, aby se studenti naučili, dozvěděli – širší téma lekce
 2. VÝBĚR KONTEXTU – převedení tématu na konkrétní modelové situace
 3. VÝBĚR ROLÍ ŽÁKŮ – kým se v průběhu hry stanou
 4. VÝBĚR ROLÍ UČITELE – kým se stane, střídání pedagogických a herních rolí
 5. VÝBĚR RÁMCE – hledisko, úhel pohledu, s kterým žáci do dramatu vstupují
 6. VÝBĚR OHNISKA – který dílčí aspekt problému má být v dramatické hře řešen. Co je ústředním
ohniskem a klíčovou otázkou dané situace
 7. VÝBĚR AKCÍ – co mají žáci dělat
 8. VÝBĚR NÁVNADY – co použít k motivaci žáků