Komunikace s rodiči
Hlavní zásady


Typy rodičů



Pravidla pro komunikaci
dle Lazarová, B. (1998). První pomoc při řešení výchovných problémů. Praha: Strom.
•„Dospělá komunikace“ (nízké emoce, společná snaha - , srovnej s pojmem „dospělý“ z teorie
Transakční analýzy), nepoužívat slova „musíte … nesmíte“ ... nedirektivita
•Snaha o porozumění pohledu rodičů (má svou zkušenost), respekt k subjektivitě, porozumět problému
očima rodičů
•Aktivní naslouchání, respekt ke „slovníku“ rodiče
•Akceptace rodiče, budování důvěry
•Společně vyjasněné cíle a dohody na postupech, společná odpovědnost, radost z malých pokroků,
oceňování snah
•Optimismus (společně to zvládneme), hovořit v 1. osobě č.mn.
•Opatrně s radami všeho druhu!
•Přiznat vlastní chybu
•Kongruence (na nic si nehrát), být opravdový
•
•
•

Prevence (aktivizace rodičů)
•Ne vždy rodiče aktivně spolupracují se školou (mají své povinnosti a starosti – respekt k nim) –
snaha porozumět situaci, ve které se rodiny nacházejí, nenutit rodiče ke spolupráci, ale opakovaně
nabízet možnosti zapojení
•Programy škol pro rodiny s nízkým příjem (svačiny, ovoce, příspěvky na obědy, doučování  žáků ve
škole i mimo ni.) – spolupráce s OSPOD a neziskovkami…
•Pravidelné dotazování rodičů, zjišťování (ne)spokojenosti  - dotazníky …
•Pravidelné osobní schůzky s rodiči a různé akce pro rodiče (kavárny… diskusní kluby)
•Web školy – informace pro rodiče, e-komunikace s rodiči – učitelé apod.
•Vtahovat rodiče do chodu školy a do rozhodování o některých změnách ve škole
•Delegování aktivit na aktivní rodiče (kluby rodičů…)
•