I. Co je filosofie? A k čemu? A. Různé koncepce a „definice“ filosofie B. Filosofie a … věda, náboženství, umění C. Náplň filosofie a její disciplíny I. A. Různé koncepce a „definice“ 1. Antika – Sókratés: • „Ten z vás, lidé, je nejmoudřejší, kdo jako Sókratés poznal, že jeho moudrost nestojí opravdu za nic.“ • „... že toto je dokonce největší dobro pro člověka, každý den vésti hovory o ctnosti a o ostatních věcech, o kterých vy mě slyšíte rozmlouvat a sebe samého i jiné zkoušet, a že život bez zkoušeni není člověku hoden žití...“ I. A. Různé koncepce a „definice“ 1. Antika – Platón: • „... filosofové jsou lidé schopní chápati to, co jest ustavičné v týchž vztazích neproměnné, a nefilosofové ti, kteří toho nejsou schopni, nýbrž bez určitého směru se pohybují v oblasti množství a proměnlivosti...“ • „Nestanou-li se, děl jsem, v obcích filosofové králi nebo neoddají-li se nynější takzvaní králové a panovníci upřímně a náležitě filosofii a nespadne-li toto obojí v jedno, politická moc a filosofie, a těm četným duchům, kteří se nyní různě ubírají za jedním nebo druhým cílem, násilím v tom nebude zabráněno, není pro obce (…) konce běd a myslím, že ani ne pro lidské pokolení...“ I. A. Různé koncepce a „definice“ 1. Antika – Aristotelés: • „Všichni lidé od přirozenosti touží po vědění. Známkou toho je záliba v smyslových vjemech, v nichž si libují pro ně samy, aniž hledí k jejich potřebě. Zvláště to platí o vjemech zrakových.“ • „Neboť jako dnes, tak v dřívějších dobách lidé začali filozofovat, protože se něčemu divili. Z počátku se divili záhadným zjevům, jež jim bezprostředně ukazovala zkušenost, a teprve potom ponenáhlu postupujíce naznačenou cestou dospěli i k záhadám významnějším… Ten pak, kdo pochybuje a diví se, má vědomí nevědomosti (…). Jestliže tedy lidé filozofovali, aby unikli nevědomosti, je zjevno, že usilovali o vědění proto, aby nabyli vědění, nikoli pro nějaký vnější užitek. (…) A tak vidíme, že tuto vědu [tj. filosofii] nevyhledáváme pro žádný jiný vnější užitek, nýbrž jako říkáme, že svobodný je člověk, jenž je pro sebe a nikoli pro druhého, tak i ona jenom je vědou svobodnou; jenom ona totiž je vědou pro sebe.“ I. A. Různé koncepce a „definice“ 2. Současnost (téměř) – S. Kierkegaard (19. st.): – „Filosofie nám dává sebepochopení (soběporozumění).“ – Ottův slovník naučný (19./20. st.): – „Filosofie jest věda, která na základě výsledkův ostatních věd hledí sestrojiti jednotný názor světa. Cíl její vždy byl a bude, aby lidské poznatky spojila v přehledný celek, aby ze všeho vědění takto nasbíraného vyvodila poslední výslednici, z níž by vysvítalo, jak člověk v přívale dojmů životních se orientovati, jak na svět zírati, jak smýšleti a jednati má.“ – K. Jaspers (pol. 20. st.): – „Filosofovat znamená být na cestě. Otázky jsou ve filosofii podstatnější než odpovědi a každá odpověď se stává novou otázkou. … Co to filosofie je, to nelze vědět jinak než vlastní zkušeností.“ I. A. Různé koncepce a „definice“ 2. Současnost (doslovně) – Arno Anzenbacher (1981): – „Filozofie je kritická rozumová věda o podmínkách možnosti empirické skutečnosti jako celku.“ – Filosofický slovník (Olomouc: FIN 1995): – „Filosofie ... znamená především touhu po opravdovém vědění, jež by obsáhlo celou skutečnost a vyjevilo člověku smysl jeho života, počínání a usilování.“ – Blecha (2002, s. 16): – „Filosofie je zvláštní myšlenkové úsilí, které si klade za cíl zkoumat jednotlivá jsoucna nikoli jako ostatní vědy v jejich dílčích projevech, ale z hlediska toho, že, jak a proč vůbec jsou, tedy z hlediska jejich bytí. Proto je první a základní filosofickou disciplínou tzv. ontologie – nauka o bytí.“ I. A. Různé koncepce a „definice“ 2. Současnost (reflexe) – W. Lawhead (The Philosophical Journey, 2000): – „Filosofie je 1. hledání soběporozumění, 2. láska k moudrosti a snaha o její dosažení, 3. kladení otázek o významu našich nejzákladnějších pojmů, 4. hledání základních přesvědčení, která budou racionálně odůvodněna.“ – M. Otisk (Filosofie a její vybrané problémy, 2007): – „Jest tedy patrno, že ani dnes dostupné texty, které uvádějí do filosofie, nejsou sto podat bezvadnou definici filosofie. Nelze předpokládat, že rozmnožování výčtu těchto definic, či dokonce pokus o vlastní výměr, by vedl k lepšímu výsledku: Filosofie je minimálně velice obtížně definovatelná, je docela dobře možné, že již z povahy samotné filosofie plyne, že je nedefinovatelná...“ I. A. Různé koncepce a „definice“ Shrnutí – typické prvky definic a. zvláštní poznávací činnost • „kritická rozumová věda“, „zvláštní myšlenkové úsilí“ b. speciální předmět • „zkoumat jednotlivá jsoucna nikoli jako ostatní vědy v jejich dílčích projevech, ale z hlediska toho, že, jak a proč vůbec jsou“, „jednotný názor světa“, „co jest ustavičné v týchž vztazích neproměnné“ c. specifický účel a výsledek • „sebe samého i jiné zkoušet“, „lidé filosofovali, aby unikli nevědomosti“, „sebepochopení (soběporozumění)“, „jak na svět zírati, jak smýšleti a jednati“, „smysl života, počínání a usilování“ I. B. Filosofie a … věda, náboženství, umění 1. Filosofie a věda - srovnání cíle, předmětu, metod, exaktnosti, pokroku • Cíl • Předmět • Metoda • Exaktnost • Pokrok • Stejný – poznání skutečnosti • Celek jsoucna X dílčí oblasti jsoucna • Empirie, logika X empirie, matematika, experiment • Logická X matematická, experimentální • Odmítnutí některých odpovědí X obrovský nárůst přesnějších poznatků I. B. Filosofie a … věda, náboženství, umění 2. Filosofie a náboženství - srovnání cíle, předmětu, metod, exaktnosti, pokroku • Cíl • Předmět • Metoda • Exaktnost • Pokrok • Poznání skutečnosti X určení úkolu člověka v kosmu • Stejný – celek jsoucna a místo člověka v něm • Empirie, logika X výklad „posvátných pramenů“ • Logická X není cílem • Odmítnutí některých odpovědí X lpění na tradici a „posvátných pramenech“ I. B. Filosofie a … věda, náboženství, umění 3. Filosofie a umění - srovnání cíle, předmětu, metod, exaktnosti, pokroku • Cíl • Předmět • Metoda • Exaktnost • Pokrok • Poznání skutečnosti X zobrazení skutečnosti • V zásadě stejný – celek jsoucna a místo člověka v něm • Empirie, logika X tvůrčí (iracionální) aktivita • Logická X není cílem • Odmítnutí některých odpovědí X střídání uměleckých směrů a postupů I. C. Náplň filosofie a její disciplíny 1. Ontologie (metafyzika) 2. Epistemologie (gnoseologie) 3. Etika 4. Politická filosofie 5. Přírodní filosofie 6. Filosofie jazyka a filosofická logika 7. Filosofická antropologie 8. Filosofie dějin, filosofie vědy, filosofie práva, teorie mysli, filosofie umění