V. Dějiny filosofie II – novověk až 20. st. A. Obecná charakteristika B. Přehled vybraných témat a problémů C. Stručný výklad o vybraných tématech V. A. Obecná charakteristika 1. Časové vymezení – asi 1600 – současnost 2. Forma a podoba – soukromí učenci, diplomaté, přírodovědci, ne církevní činitelé – diskuse v širokém okruhu vzdělanců (po Kantovi už složitá…) – místo „sum“ a „quaestiones“ systematické úvahy v traktátech a esejích V. A. Obecná charakteristika 3. Obsah a význam – reakce na rozvoj speciálních věd • matematizace – geometrická metoda, snahy o vědecké postupy • zpochybnění dosavadních jistot (geocentrismus) – hledání spolehlivé metody („kopernikánský obrat“) – epistemologie (gnoseologie) jako primární disciplína • hledání předmětu a metody filosofie – důraz na individuum a osobní svobodu • nezbytnost spolehlivé metody pro dosažení jistoty a odpovědného rozhodování – víra v pokrok na základě rozumového poznání a vědy • filosofie dějin • snaha zlepšit společenskou skutečnost V. B. Přehled témat 1. empirismus a racionalismus – Bacon – Locke – Berkeley – Descartes – Spinoza – Leibniz 2. kritika dosavadního hledání metody a. Hume b. Kant 3. osvícenství V. B. Přehled témat 4. německá klasická filosofie 5. Marx a následovníci – Lenin – frankfurtská škola 6. filosofie 19. a 20. st. a. fenomenologie a existencialismus b. pragmatismus c. analytická filosofie a filosofie jazyka V. C. Stručný výklad o vybraných tématech Ad 1) empirismus a racionalismus – (jak můžeme poznávat – poprvé) a. empirismus • počitek (podráždění receptoru) → vjem (+uvědomění+slučující aktivita) → představa (obraz předmětu v mysli, i v jeho nepřítomnosti) • indukce z jednotlivých pozorování • potřeba vyvarovat se chyb a předsudků v usuzování – Baconovy idoly (Nové organon – nová metoda) • J. Locke (1632-1704) – „nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech“ (pojmy rozumu jsou aposteriorní) – tabula rasa – počátek poznání dojmy pocházející ze smyslového vnímání a z „vnitřního vnímání“ (reflexe vlastních stavů) → – dojmy → ideje jako předmět rozumu → skládání jednoduchých idejí ve složené → třídění, hledání vztahů, vyvozování V. C. Stručný výklad o vybraných tématech Ad 1) empirismus a racionalismus – (jak můžeme poznávat – poprvé) a. empirismus • G. Berkeley (1685-1753) – solipismus – esse est percipi – „být znamená být vnímán“ – smyslová data jsou subjektivní (vjem barvy) a často nás klamou → existuje vůbec něco, co aktuálně není vnímáno (co aktuálně nevnímám já?)? – jistě existují pouze mé vjemy, tedy jen já → solus ipse – jde o krajní verzi empirismu (sensualismus) V. C. Stručný výklad o vybraných tématech Ad 1) empirismus a racionalismus – (jak můžeme poznávat – poprvé) b. racionalismus • problém s tabula rasa (lidé nemají stejné intelektuální schopnosti) • odhalení smyslových klamů → • rozum jako apriorní posuzovatel smyslů a jeho vrozené ideje • rozum je totožný u všech lidí a vždy, proto i pravda musí být stále táž • jednota rozumu → možnost jednotné metody – vzorem metody matematika a matematická přírodověda – more geometrico (Spinoza) – mechanické vysvětlování a odmítnutí teleologie • racionalisté neodmítali empirii, ale od empiriků se lišili přesvědčením o existenci objektivního řád skutečnosti a o schopnosti lidského rozumu chápat obecné rysy skutečnosti nezávisle na zkušenosti V. C. Stručný výklad o vybraných tématech Ad 1) empirismus a racionalismus – (jak můžeme poznávat – poprvé) b. racionalismus • R. Descartes (1596-1650) – hledání nezpochybnitelné jistoty – cogito, ergo sum (myslím, tedy jsem) » důraz na subjekt a jeho vnitřní stavy – metoda – Rozprava o metodě – svět je pak uchopen v tom, co rozum zdůrazní či co rozum matematicky zkonstruuje → – přesvědčení, že svět je popsatelný pomocí logických a matematických zákonů • B. Spinoza (1632-1677) – Etika způsobem geometrickým vyložená V. C. Stručný výklad o vybraných tématech Ad 1) empirismus a racionalismus – (jak můžeme poznávat – poprvé) b. racionalismus • G. W. Leibniz (1646-1716) – „nic není v rozumu, co nebylo předtím ve smyslech, kromě rozumu samého“ → – vrozené ideje → dedukce → nutně pravdivé poznání (empirické poznání je jen pravděpodobné) – vrozené ideje odpovídají řádu světa → rozumem lze tento řád odhalit V. C. Stručný výklad o vybraných tématech Ad 2) kritika dosavadního hledání metody – (jak můžeme poznávat – podruhé a kriticky) a. D. Hume (1711-1776) – ideje vs. imprese ~ matematika vs. empirické (zkušenostní) vědy ~ dedukce vs. indukce ~ jisté vs. nedokázané poznatky – kauzalita ~ následnost událostí ve zkušenosti, substance ~ (nahodilá) koincidence vnímaných (tj. zkušenostních) vlastností → – skepse, věda se musí omezit na třídění idejí jako obrazů impresí, o empirických záležitostech nelze mít jisté pravdivé poznání V. C. Stručný výklad o vybraných tématech Ad 2) kritika dosavadního hledání metody – (jak můžeme poznávat – podruhé a kriticky) b. I. Kant (1724-1804) – předmětem sama poznávací činnost – kritika rozumu – syntetické soudy apriori – matematická tvrzení, „množství hmoty ve světě se nemění“ » nezávislé na zkušenosti, a tedy imunní vůči Humeově skepsi – analýza syntetických soudů apriori → transcendentální estetika » může existovat metafyzika jako věda? – prostor a čas jako apriorní formy našeho vnímání → nedosažitelnost „věci o sobě“ V. C. Stručný výklad o vybraných tématech Ad 2) kritika dosavadního hledání metody – (jak můžeme poznávat – podruhé a kriticky) b. I. Kant (1724-1804) – apriorní rozvažovací pojmy (kategorie; Verstand; transcendentální logika) » podle kvantity: jednost, mnohost, veškerost » podle kvality: realita, negace, limitace » podle vztahu: substance, kauzalita, reciprocita » podle modality: možnost, skutečnost, nutnost – předměty zkušenosti jsou syntetickými výtvory schopnosti rozvažování, nemají nic společného s věcmi o sobě → vědy pracují s „modely“, vytvářejí si vlastní svět V. C. Stručný výklad o vybraných tématech Ad 2) kritika dosavadního hledání metody – (jak můžeme poznávat – podruhé a kriticky) b. I. Kant (1724-1804) – transcendentální dialektika – syntéza poznatků věd → nejobecnější pojmy (ideje) rozumu (Vernunft – je projevem lidské tendence vytvářet vysvětlující celky) » svět v celku, bytí, Bůh, subjekt – snaha uchopit celek a dát mu smysl, vytváření rámce pro rozvažování na úrovni věd » tyto ideje nemají žádný vztah k věcem o sobě, mají pouze regulativní funkci pro rozvažování » jsou to pouhé modely – » „Bůh“ má smysl jen jako regulativní idea pro vysvětlení celku světa a jeho smyslu, jako reálná bytost by byl rozporný » metafyzika může existovat jako věda jen v podobě kritiky rozumových aktivit, v nichž může odhalovat apriorní zákonitosti – týká se tedy jen rozumu, nikoli reality V. C. Stručný výklad o vybraných tématech Ad 3) osvícenství – (prakticky zaměřená filosofie – poprvé a s vírou v pokrok) • poznamenalo všechny oblasti duchovního, kulturního, sociálního, politického i hospodářského života • základní naladění celkového pohledu na svět a život zvláště v 18. st. • víra ve vědu a její pokrok • víra v pokrok lidstva na základě vědy • víra ve schopnosti člověka osvobodit se od předsudků a vyřešit všechny problémy → víra v moc rozumu V. C. Stručný výklad o vybraných tématech Ad 3) osvícenství – (prakticky zaměřená filosofie – poprvé a s vírou v pokrok) • bytostně praktické zaměření → poznání má vést ke zlepšení světa na základě rozšíření racionality → zprostředkování poznatků vědy a filosofie co nejvíce lidem – školy, povinná školní docházka – reforma státní správy – volnost, rovnost, bratrství → revoluce • liberalismus – víra v rozum → autonomie rozumu → svoboda rozumu → – svoboda jednotlivce → individualismus – náboženský liberalismus – hledání přirozených a dokazatelných náboženských tvrzení V. C. Stručný výklad o vybraných tématech Ad 3) osvícenství – (prakticky zaměřená filosofie – poprvé a s vírou v pokrok) • deismus – Bůh svět stvořil a dal mu zákony, ale dále do něj nezasahuje a o nás se nestará – člověk je svým pánem a pánem světa – svět jako dokonalý hodinový stroj – jednou stvořen funguje neustále a nepotřebuje další zásahy → – odmítnutí nadpřirozených zásahů a zázraků – Bůh nezasahuje do světa → není třeba se modlit a konat bohoslužby • filosofie dějin – bezpředsudečné pojetí dějinných událostí – myšlenka historického pokroku lidstva V. C. Stručný výklad o vybraných tématech Ad 4) německá klasická filosofie – (velmi akademická filosofie…) • zkoumání vědomí a sebevědomí jakožto principu člověka jako subjektu událostí • Fichte, Schelling, Hegel • Hegel – filosofie dějin – dialektický vývoj V. C. Stručný výklad o vybraných tématech Ad 5) Marx a marxismus – (prakticky zaměřená filosofie – podruhé a s revolucí!) • navázání na Hegela – historický vývoj – dialektika výrobních sil a výrobních vztahů • člověk a práce – člověk jako předmětná bytost → realizuje se prací, výrobou – k tomu potřebuje vhodné společenské podmínky – v kapitalismu svou práci musí prodávat → odcizení → – je nutno změnit vlastnické (výrobní) vztahy → revoluce • vliv – V. I. Lenin a bolševická revoluce – „frankfurtská škola“ - kritika společenských poměrů (Adorno, Habermas, Fromm) V. C. Stručný výklad o vybraných tématech Ad 6) filosofie 19. a 20. st. a. fenomenologie a existencialismus i. fenomenologie – (jak můžeme poznávat potřetí – analýza „vstupů“ poznávacího procesu, „jak se svět dává člověku“) – vs. pozitivismus: jen fakty, žádná metafyzika – jak vznikají „fakty“ pro vědecké poznání? – analýza naší zkušenosti – fenomény našeho vnímání – příklon k přirozenému vztahu člověka a světa vs. svět vědy ii. existencialismus – „jak se člověk vztahuje ke světu a k sobě samému“ – (praktická filosofie – potřetí a pro jednotlivce) V. C. Stručný výklad o vybraných tématech Ad 6) filosofie 19. a 20. st. b. pragmatismus • (praktická filosofie počtvrté – kritériem filosofické teorie je její praktická užitečnosti) – „americký“ směr – William James (1842-1910), Ch. Peirce (1839-1914), John Dewey (1859-1952) – hlavní motivy » teorie je přijatelná, pokud umožňuje trvale řešit naléhavé problémy » odmítání racionalistických předpokladů (vrozené ideje, korespondence myšlení a reality, možnost nalezení nezpochybnitelné první jistoty) » souhlasně s Kantem – naše kategorie popisu světa jsou naším výtvorem, proti Kantovi – neexistuje však jediný univerzální systém takových kategorií, může se měnit s během dějin, můžeme si vybrat mezi různými systémy » pragmatická teorie pravdy (Blecha 156): pravdivá je myšlenka, která může být ověřena a která se ukáže jako užitečná V. C. Stručný výklad o vybraných tématech Ad 6) filosofie 19. a 20. st. c. analytická filosofie (filosofie jazyka) • (jak můžeme poznávat počtvrté – analýza jazykových prostředků poznávacího procesu) – součást gnoseologie » problém zdroje našich smyslových dat – materialismus nebo idealismus? – snaha vytvořit ideální a logicky přesný jazyk vědy » odmítnutí metafyzických tvrzení » tvrzení odpovídají skutečnosti » B. Russell, raný L. Wittgenstein – později reflexe pragmatiky jazyka » pozdní L. Wittgenstein – jazykové hry » neexistují nějaké objektivní fakty – reflexe přirozeného jazyka – patří k nejvýznamnějším současným filosofickým tématům