PRÁVO V KLINICKÉ PSYCHOLOGII SVÉPRÁVNOST 11. 11. 2019 SVÉPRÁVNOST - Co je to svéprávnost - Kolik lidí v české republice má svéprávnost omezenou? - Jak poznám, že má někdo omezenou svéprávnost? - Jaké dopady má omezení svéprávnosti na člověka Výpovědi lidí, kteří byli omezeni ve svéprávnosti můžete shlédnout v pořadu „Pološero - Jak jsem se stal nečlověkem“ https://www.ceskatelevize.cz/porady/10318730018-polosero/217562222000008-polosero-jak-jsem-se-stal -neclovekem/ (9:00) SVÉPRÁVNOST V ČR jsou osoby s duševním onemocněním omezovány ve svéprávnosti dříve ve způsobilosti k právním úkonům. V ČR je ve svéprávnosti nějak omezeno více jak 40.000 osob. https://archiv.ihned.cz/c1-66536020-omezeni-v-pravech SVÉPRÁVNOST Svéprávností se rozumí schopnost člověka samostatně právně jednat. Právní jednání pod sebou zahrnuje spoustu činností, kterým je společné, že je právo nějak reguluje. Činnosti, které jsou právním jednáním, jsou jednak činnosti každodenní ale i činnosti velmi výjimečné. Právním jednáním je koupě čehokoliv, uzavření manželství, účast u voleb, sepsání závěti … SVÉPRÁVNOST § 55 Občanského zákoníku (1) K omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti. (2) Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření.“ Alternativami k omezení svéprávnosti je: •Smlouva o nápomoci •Zastoupení členem domácnosti •Ustanovení opatrovníka bez omezení svéprávnosti •Předběžné prohlášení OBŽIVA POMÁHAJÍCÍM ROZHOVOREM 14. 10. 2019 OBŽIVA POMÁHAJÍCÍM ROZHOVOREM Kdo všechno bere peníze za to, že si povídá s lidmi a ten rozhovor jim má pomoct: - Psycholog (klinický, školní, manželský a rodinný) - Psychiatr - Kouč Pomáhající rozhovor můžu provádět buďto samostatně jako fyzická osoba nebo jako zaměstnanec osoby, který je oprávněna k poskytování služeb zahrnujících pomáhající rozhovor. POMÁHAJÍCÍ ROZHOVOR JAKO ZDRAVOTNÍ SLUŽBA Vyhláška č. 55/2011 Sb., vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků uvádí tyto psychologické pozice: § 23 Psycholog ve zdravotnictví (musí pracovat pod dozorem) § 45 Absolvent magisterského jednooborového studijního oboru psychologie (musí pracovat pod dozorem) § 122 Klinický psycholog § 123 Dětský klinický psycholog POMÁHAJÍCÍ ROZHOVOR JAKO ZDRAVOTNÍ SLUŽBA Psycholog ve zdravotnictví vykonává činnosti uvedené v § 3 odst. 1 a dále pod odborným dohledem klinického psychologa nebo dětského klinického psychologa může provádět a) klinicko-psychologickou diagnostiku, b) psychoterapii a socioterapii, c) neodkladnou péči v případě akutních psychických krizí a traumat, d) rehabilitaci, reedukaci a resocializaci psychických funkcí, e) školení zdravotnických pracovníků v oblasti psychologie zdraví a nemoci, f) psychologickou prevenci, výchovu a poradenství ke zdravému způsobu života, g) v rozsahu své odborné způsobilosti prevenci psychologických problémů zdravotnických pracovníků, h) poradenskou činnost v oblasti péče o psychický stav tělesně i duševně nemocných pacientů, včetně paliativní péče o nevyléčitelně nemocné a přípravy na lékařské zákroky, i) odbornou konziliární, posudkovou a dispenzární činnost. POMÁHAJÍCÍ ROZHOVOR JAKO ZDRAVOTNÍ SLUŽBA Absolvent magisterského jednooborového studijního oboru psychologie dle § 45 spadá mezi tzv. jiné odborné pracovníky. Absolvent pětiletého jednooborového studia psychologie vykonává činnosti uvedené v § 44 a 23. Absolvent dělá to samé co psycholog ve zdravotnictví. V čem je rozdíl? V platové tabulce. Jako jiný odborný pracovník spadáte do 1. tabulky jak psycholog ve zdravotnictví do 3., na nástupním platu to může být rozdíl třeba 7.000 Kč měsíčně. Je to správné? JAK VYPADÁ KURZ PSYCHOLOG VE ZDRAVOTNICTVÍ? Metodický pokyn který se vydává k vyhlášce č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání Psycholog ve zdravotnictví Kurz se skládá ze 70 hodin teoretické výuky a 200 hodiny praxe. Zapsat se můžete po složení bakalářské nebo dříve souborné zkoušky. JAK SE ČLOVĚK STANE KLINICKÝM PSYCHOLOGEM? Nejdřív je potřeba stát se psychologem ve zdravotnictví, podmínky upravuje zákon o nelékařských zdravotnických povoláních č. 96/2004 Sb.: § 22 odst. 1) Odborná způsobilost k výkonu povolání psychologa ve zdravotnictví se získává absolvováním jednooborového studia akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazujícího na absolvování jednooborového studia akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie a absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu Psycholog ve zdravotnictví. Podmínka, aby jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazovalo na absolvované jednooborové studium akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie, neplatí, pokud bylo jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie zahájeno nejpozději v akademickém roce 2020/2021. JAK SE ČLOVĚK STANE KLINICKÝM PSYCHOLOGEM? Jak se z psychologa ve zdravotnictví stanu klinickým psychologem? § 22 odst. 2) Do doby získání specializované způsobilosti psycholog ve zdravotnictví pracuje u poskytovatele zdravotních služeb pod odborným dohledem psychologa ve zdravotnictví způsobilého k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. § 22 odst. 3) Specializovaná způsobilost psychologa ve zdravotnictví se získává úspěšným dokončením specializačního vzdělávání v trvání 5 let atestační zkouškou. Co když jsem dříve pracoval jako absolvent magisterského jednooborového studijního oboru psychologie a ne jako psycholog ve zdravotnictví? Dle § 59 odst. 4) lze praxi započíst. Účastník specializačního vzdělávání je v rámci tohoto vzdělávání povinen absolvovat odbornou praxi na pracovišti akreditovaného zařízení v rozsahu určeném příslušným vzdělávacím programem. Školitel započte dosud absolvovanou odbornou praxi, pokud splňuje požadavky stanovené vzdělávacím programem. Na průběh celé odborné praxe dohlíží školitel. JAK SE ČLOVĚK STANE KLINICKÝM PSYCHOLOGEM? Jak vypadá specializační vzdělávání? Popisuje to Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách: https://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/specializacni-vzdelavani_8883_3082_3.html Program přímo nalezneme zde: http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/nove-vzdelavaci-programy-specializacniho-vzdelavani-pro-nele karske-zdravotnicke-pracovniky-dle-narizeni-vlady-c-sb_4225_3082_3.html OBŽIVA POMÁHAJÍCÍM POHOVOREM MIMO ZDRAVOTNICTVÍ Radit lidem můžu i jako živnostník, zákon č. 455/1991 Sb. živnostenský zákon obsahuje 2 živnosti, které takovou činnost zahrnují, a to: Živnost volnou č. 60 - Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, pro její výkon je potřeba být plně svéprávný a bezúhonný (nesmíte nebýt pravomocně odsouzeni pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním). Živnost vázanou - Psychologické poradenství a diagnostika, pro její výkon je potřeba získat odbornou způsobilost vysokoškolské vzdělání ve studijním oboru psychologie a v případě jednooborového studia 1 rok praxe v oboru a v případě víceoborového studia 3 roky praxe v oboru. JAK SVÉ SLUŽBY MŮŽU NAZÝVAT? Jak mohu své služby označovat, když při škole provozuji volnou živnost a radím lidem, jak se vyrovnávat se stresem, lépe se učit? Jak mohu své služby označovat, když stejnou živnost provozuji po skončení magisterské psychologie? Jak mohu své služby označovat, když provozuji živnost vázanou - psychologické poradenství a diagnostika? Změní něco, když budu zároveň v předatestační přípravě a mít hotový výcvik? Jak mohu své služby označovat, když jsem klinický psycholog a mohu poskytovat zdravotní služby samostatně? KDO SI MŮŽE ŘÍKAT PSYCHOTERAPEUT? Viz článek: Psychoterapie a právo od prof. Iva Telce, dostupný zde: file:///C:/Temp/142-522-1-PB.pdf Do budoucna lze doporučit výslovné legální vymezení psychoterapie v českém zdravotnickém právu, a to i bez ohledu na úhrady zdravotních výkonů z veřejného zdravotního pojištění. Odbornost je věcí úplně jinou, nežli to, kdo platí zdravotní výkon. Zejména by se mělo jednat o legální stanovení psychoterapie coby oboru specializačního vzdělávání lékařů, ukončeného atestační zkouškou. Důsledkem tohoto kroku by bylo legální zavedení lékařské odbornosti psychoterapeuta a potažmo i psychoterapie jako oboru zdravotní péče pro účely zdravotních služeb. Současně by se musela vyřešit vzdělávací návaznost na nelékařská zdravotnická povolání, respektive odbornosti atd.; srov. klinického psychologa a obsah jeho specializačního vzdělávání ukončeného atestační zkouškou. Dost dobře nelze nadále setrvávat u „specializace v psychoterapii“ sui generis, sledující účely veřejného zdravotního pojištění, a to navíc jen právní silou vyhlášky. KDO SI MŮŽE ŘÍKAT PSYCHOTERAPEUT? Psychoterapie je už zavedena jako obor specializačního vzdělávání Nařízení vlády č. 31/2010 Sb. Nařízení vlády o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí Ve znění o 1. 9. 2018 obsahuje v příloze následující: OBORY SPECIALIZAČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A OZNAČENÍ ODBORNOSTI SPECIALISTŮ Specializační vzdělávání pro tento obor, ale doposud chybí. Více k tomu na stránkách Institutu vzdělávání ve zdravotnictví zde: https://www.ipvz.cz/o-ipvz/kontakty/pedagogicka-pracoviste/psychoterapie/podminky-pro-prijeti-ke-zk ousce-ze-systematicke-psychoterapie. Psychoterapeutem se tak dnes může nazývat pouze osoba, která absolvovala specializační vzdělávání, které doposud nebylo definováno, takže nikdo? CO MI HROZÍ, KDYŽ SVÉ SLUŽBY OZNAČÍM (SCHVÁLNĚ) NESPRÁVNĚ Přestupek dle § 65 živnostenského zákona: (3) Fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že provozuje činnost, která je a) živností volnou, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění (pokuta až 500 000 Kč) b) předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění, (pokuta až 750 000 Kč) nebo c) předmětem živnosti koncesované, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. (pokuta až 1 000 000 Kč) Přestupek dle § 114 zákona o zdravotních službách (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 11 odst. 2 poskytuje zdravotní služby bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb Trestný čin dle § 251 trestního zákoníku - Neoprávněné podnikání SPORY PACIENT ZDRAVOTNÍK 14. 10. 2019 LUMBÁLNÍ PUNKCE V SEDĚ Přítelkyni 22 let měli dělat lumbální punkci, tak jsem si něco o tom přečetl na internetu, než tam šla. Samozřejmě to, co jsem se dočetl, nemusí být žádná pravda, informace z internetu nejsou vždy pravdivé, ale ve zkratce jsem se dočetl, že se dá zákrok provádět dvěma způsoby, a to buď v leže nebo v sedě. Také že se po zákroku může dostavit silná bolest hlavy a další komplikace. Při poloze v sedě se právě šance na takové komplikace zvětšují než při poloze v leže a je to i více bolestivé (nevím proč se tedy vůbec zákrok v poloze v sedě provádí). Tak jsem řekl přítelkyni, aby řekla, že chce zákrok provádět v leže a že chce lokální anestezii. Tak ale když přítelkyně přišla na lůžko, říkala, že bylo kolem ní asi 8 doktorů většina asi studenti medicíny a ti jí řekli, že se má posadit. Když řekla, že chce ležet, tak jí řekli ať si sedne, že vedle to někomu dělali v leže, tak aby ostatní věděli, jak se to dělá. Navíc jí ani nic neumrtvili a nejspíš to ke všemu dělal nějaký ten student, který vpich provedl špatně a zavadil o kost. Celý zákrok byl velmi bolestivý a komplikace se samozřejmě dostavily, takže za 2 týdny další pobyt v nemocnici. U zákroku jsem nebyl, je to jen výpověď přítelkyně. Zajímá mne jestli si pacient může vybrat, jak zákrok bude probíhat například v sedě v leže, a kdyby ano, co musí udělat, aby to např. mé přítelkyní prostě provedli v leže. Dále jestli má právo na to lokální umrtvení aspoň a taky, jak by ho měla dosáhnout když jí řekli, že to budou dělat bez umrtvení. Myslím, že pacienti nejsou jen nějaké pokusné nástroje pro mediky. LUMBÁLNÍ PUNKCE V SEDĚ § 28 odst. 3 písm. h) zákona o zdravotních službách Pacient má právo odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka. § 34 odst. 1 zákona o zdravotních službách souhlas s poskytnutím zdravotních služeb (dále jen „souhlas“) se pokládá za svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku. Pokud existují alternativy má mezi nimi volit informovaný pacient. ÚMRTÍ PACIENTA A INFORMOVÁNÍ POZŮSTALÝCH Mám dotaz ohledně informovanosti pozůstalých a pochopení ze strany lékařského personálu. Můj blízký příbuzný byl delší dobu hospitalizován v nemocnici. V jedné jsme se setkali s velice ohleduplným přístupem, kdy nás (rodinné příslušníky) lékař informoval o zhoršení stavu pacienta, abychom ho ještě viděli, kdyby došlo na nejhorší. Avšak po zlepšení stavu, byl následně bohužel převezen do jiné nemocnice, kde na to, že došlo k úmrtí pacienta přišla až jeho manželka, když ho v nemocnici navštívila. Při dotazu, jak k tomu mohlo dojít, nám lékařský personál řekl, že už na to čekali, že se zhoršil. Samozřejmě nás zajímalo, proč nás neinformovali o zhoršení stavu dříve, abychom se mohli ještě rozloučit. Bylo nám řečeno, že informovat rodinu o zhoršení stavu pacienta není jejich povinností. Přístup lékařského personálu byl natolik necitlivý i v mnoha dalších ohledech, že se obracím na Vaši poradnu a doufám, že se dovolám práva. Když to nepomůže nám, tak snad ostatním. ÚMRTÍ PACIENTA A INFORMOVÁNÍ POZŮSTALÝCH § 33 odst. 3) zákona o zdravotních službách Jde-li o pacienta, který nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav určit osoby podle odstavce 1, mají právo na informace o jeho aktuálním zdravotním stavu a na pořízení výpisů a kopií zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi osoby blízké. Pokud pacient dříve vyslovil zákaz sdělovat informace o svém zdravotním stavu určitým osobám blízkým, lze informaci těmto osobám podat pouze v případě, že je to v zájmu ochrany jejich zdraví nebo ochrany zdraví další osoby, a to pouze v nezbytném rozsahu. PSYCHOLOG SI O MĚ NĚCO PÍŠE A NECHCE MI TO UKÁZAT Chodil jsem přes rok k terapeutovi kvůli úzkostem. Nikam to nevedlo, ztratil jsem v něj důvěru a rozhodl jsem se, že si najdu někoho jiného, protože tento ze mě jen tahal peníze. Při každém sezení si terapeut psal poznámky do notýsku, chtěl jsem si je od něj vyžádat, abych je mohl předat novému terapeutovi, aby věděl, co už se mnou předchozí terapeut zkoušel. Terapeut mi řekl, že mi nic nedá, že maximálně popíše, jakou terapeutickou metodu u mě používal, ale že do zápisku nemůžu nahlédnout, natož si je okopírovat. Jsem přesvědčen, že by mi je měl ukázat, píše se tam přese o mně. PSYCHOLOG SI O MĚ NĚCO PÍŠE A NECHCE MI TO UKÁZAT § 65 zákona o zdravotních službách (1) Do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohou v přítomnosti zaměstnance pověřeného poskytovatelem nahlížet, pořizovat si její výpisy nebo kopie a) pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta; do záznamů autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky může pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta nahlížet nebo si pořizovat výpisy nebo kopie pouze v rozsahu záznamu popisu příznaků onemocnění, diagnózy, popisu terapeutického přístupu a interpretace výsledků testů, FINANČNÍ PODPORA PRO ČLOVĚKA JEHOŽ DUŠEVNÍ STAV STĚŽUJE FUNGOVÁNÍ BEZ PODPORY 14. 10. 2019 INVALIDNÍ DŮCHOD Nárok na invalidní důchod má ten kdo: - je shledán invalidním postup vychází z vyhlášky o posuzování invalidity -má splněnou dobu pojištění, viz § 40 o důchodovém pojištění: a) do 20 let méně než jeden rok, b) od 20 let do 22 let jeden rok, c) od 22 let do 24 let dva roky, d) od 24 let do 26 let tři roky, e) od 26 let do 28 let čtyři roky a f) nad 28 let pět roků. -dobu pojištění je možno doplatit před podáním žádosti o invalidní důchod, v některých případech tak může být přiznán invalidní důchod i osobám, které by na něj jinak nedosáhly. INVALIDNÍ DŮCHOD Invalidní důchod z mládí viz § 42 zákona o důchodovém pojištění. Na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu. Pan M. má 25 let, od 17 let trpí depresemi, snaží se studovat, postupně je vyhozen z několika VŠ, pokouší se i pracovat, ale vždy je propuštěn ve zkušební době, protože práci nezvládá. Rozhodne se požádat o invalidní důchod, pokud se mu podaří prokázat, že zdravotní stav byl špatný již před 18. rokem, může dosáhnout na invalidní důchod. INVALIDNÍ DŮCHOD Studium a doba pojištění? Pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se za dobu pojištění považuje též doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice, a to před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky, a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155#p40-3 Pokud tedy mladý dospělý do 24 let., pozbude pracovní schopnost v průběhu studia VŠ, měl by před podáním žádosti o invalidní důchod uvažovat o doplacení doby pojištění, pokud měl v době studia “výpadky“. Více o dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, viz zde. Nejnižší měsíční pojistné hrazené v roce 2018 činí 28% z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2018, tedy 2 099 Kč. INVALIDNÍ DŮCHOD Zpětná výplata invalidního důchodu, invalidní důchod je možno vyplatit i pět let zpětně. Duševní onemocnění bývá často diagnostikováno se zpožděním od vypuknutí a i po té člověk ihned často nežádá o invalidní důchod. Invalidní důchod z mládí. Invalidní důchod nepředstavuje překážku pro výkon zaměstnání, i člověk s plným invalidním důchodem může pracovat na plný úvazek, pokud najde zaměstnání v němž mu to jeho zdravotní stav dovolí. PŘÍSPĚVEK NA PÉČI Jak psát žádost o přiznání příspěvku na péči, psát ji tak, aby bylo jednoduší ji přijmout než ji zamítnout. Viz vyhláška, kterou se provádí zákon o sociálních službách: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-505?text=soci%C3%A1ln%C3%ADch+slu%C5%BEb%C3%A1ch a) Mobilita: Vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových. b) Orientace: Poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat. c) Komunikace: Dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky. PŘÍSPĚVEK NA PÉČI e) Oblékání a obouvání: Vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem. f) Tělesná hygiena: Použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se. g) Výkon fyziologické potřeby: Včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky. h) Péče o zdraví: Dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky. PŘÍSPĚVEK NA PÉČI i) Osobní aktivity: Vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti. j) Péče o domácnost: Nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek. tři nebo čtyři nezvládané základní životní potřeby = I. stupeň závislosti pět nebo šest nezvládaných základních životních potřeb = II. stupeň závislosti sedm nebo osm nezvládaných základních životních potřeb = III. stupeň závislosti devět nebo deset nezvládaných základních životních potřeb = IV. stupeň závislosti Nebojte se odvolávat! DŘÍVE VYSLOVENÉ PŘÁNÍ Co to je dříve vyslovené přání? § 36 odst. 1 ZZS Pacient může pro případ, kdy by se dostal do takového zdravotního stavu, ve kterém nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí, tento souhlas nebo nesouhlas předem vyslovit. Může se jím být odmítnuta nedobrovolná hospitalizace? Ne Musí být v respektováno při nedobrovolné léčbě? Odpověď není jistá, případ, kdy by psychiatrický pacient měl k dispozici dříve vyslovené přání sepsané prokazatelně v plné remisi, nebo před propuknutím onemocnění, se dle mých informací nevyskytl, je pak otázka výkladu zákona, zda by takové přání nebýt léčen mělo být respektováno.