Dr. Klára Hübner, Ustav pomocných věd historických a archivnictví, Metodika V
1
Metodika VI.
Kultura, společnost,
diskurzy - a my
Věcná honba za štěstím:
Sigmund Freud – Nespokojenost v kultuře
(1930), první část (I.-III.)

Sigmund Freud
Sigismund Šlomo Freud
6. května 1856
Příbor (okr. Nový Jičín)
+ 23. zaří 1939
Londýn
stvořitel psychoanalytické metody
kulturní antropolog,
psycholog, filozof
Freud a kultura:
- Člověk se vzdává kousku své sexuální svobody a svobody perverze, aby vybudoval
  společnost (zákaz incestu = rodinná soudržnost), kultura je postavená na tomto
  trvalém zřeknutí
- Člověk je ovládnut třemi (pra)pudy: - pudem sebezachování
                               - pohlavním pudem
                               - pudem agrese
- Člověk je podřízen (svému/kolektivnímu) svědomí, založeném na pocitu viny

Dr. Klára Hübner, Ustav pomocných věd historických a archivnictví, Metodika V
3
Proč jste tady? Vaše motivace? Co očekáváte?
Reakce
Já
Kriticky rozum
Kontrola pudů
„odklad“ pudů
Popud
Představy o normách a
hodnotách
Ono
potřeba
Libido
Destrudo
Morální instance
Požadavky
Princip reality
Kontrola
Princip slasti
Požadavky
Super-Ego
Nad-já
zákazy
příkazy
Okolní prostředí
Psychický aparát podle Sigmunda Freuda:

4
kulturně pesimistická studie 20. stol.
Námět: vztah kultury a pudů
Sigmund Freud
Nespokojenost v kultuře
(1930)
V kultuře vznikají stále větší sociální jednoty
Ty omezují uspokojování sexuálních pudů a agresivity
Část agresivity se přetvařuje v pocit viny
 = kultura se stává zdrojem nespokojenosti
II. Část: zdroje nespokojenosti
Nespokojenost
Omezení
princip slasti
životní cíl
= zvětšit slast
tělo
přetvořit
okolní
prostředí
Sociální
vztahy
Ovlivnění
s pomocí
chemických látek
vědy, umění
Okolní
Prostředí
realita
Erotizace
sociálních
vztahů
=láska
(eros)

5
kulturně pesimistická studie 20. stol.
Námět: vztah kultury a pudů
Sigmund Freud
Nespokojenost v kultuře
(1930)
V kultuře vznikají stále větší sociální jednoty
Ty omezují uspokojování sexuálních pudů a agresivity
Část agresivity se přetvařuje v pocit viny
 = kultura se stává zdrojem nespokojenosti
II. Část: zdroje nespokojenosti
Nespokojenost
Omezení
princip slasti
životní cíl
= zvětšit slast
tělo
přetvořit
okolní
prostředí
Sociální
vztahy
Ovlivnění
s pomocí
chemických látek
vědy, umění
Okolní
Prostředí
realita
Erotizace
sociálních
vztahů
=láska
(eros)
Drogy, umění, věda
Nejsou schopní zajistit
Trvalý nárůst slasti
Komu se nepovede
Změnit realitu,
Ten propadá šílenství
Eros vede k
závislosti
zklamání

6
  Přestávka na uvolněnou:
   Reklamy a honba za štěstím
    (10 min)
















12
Sigmund Freud
Nespokojenost v kultuře
(1930)
Kultura je zdrojem nespokojenosti, byly bychom šťastnější,
kdybychom jsme jí vzdali
Kultura reguluje pudy (sexualitu, agresi), což podkopává slast
Technologický pokrok a věda nezvětšili spokojenost
III. Část: protiklad mezi kulturou
 a individuálním pocitem štěstí
Skládá se z institucí
které nás liší od zvířat
Co je to kultura?
ochraňují nás před
okolním světem
upravují mezilidské vztahy
Věda a technika
= z člověka se stal
„protetický bůh“
krása
čistota
Řád/Pořádek
věda
umění
náboženství
Filozofie
vytváření idealů
Regulace
mezilidských
vztahů
s promocí
práv
Individuální
svoboda

13
Sigmund Freud
Nespokojenost v kultuře
(1930)
Kultura je zdrojem nespokojenosti, byly bychom šťastnější,
kdybychom jsme jí vzdali
Kultura reguluje pudy (sexualitu, agresi), což podkopává slast
Technologický pokrok a věda nezvětšili spokojenost
III. Část: protiklad mezi kulturou
 a individuálním pocitem štěstí
Skládá se z institucí
které nás liší od zvířat
Co je to kultura?
ochraňují nás před
okolním světem
upravují mezilidské vztahy
Individuální
svoboda
Úsilím lidstva je
Najít obšťastňující rovnováhu mezi
Individualitou a kulturou
(dá se kulturní konflikt vyřešit nebo je
nesmiřitelný?)
Oslabení
pudů
Vznik různých charakterů
(třeba: anální charakter)
 sublimace
pudů
 dobrovolné
vzdání
pudovosti

14
Malý úkol na 10.3.
1. Sigmund Freud – Nespokojenost v kultuře
(1930), druhá část (IV.-VI.)
2. Analýza novoročního projevu Miloše Zemana/ Andreje Babiše
- témata: O čem hovoří
- Jak o tom hovoří (jakým rétorickým způsobem nám slibuje lepší zítřky)
- Co vynechává