Obsah obrázku jídlo Popis byl vytvořen automaticky
SOVĚTSKÁ KINEMATOGRAFIE
30. LÉTA

ZVUKOVÉ FILMY
§Od roku 1931 sovětské kino je zvukové.
§Ještě v roce 1928 S. Ejzenštejn, V.Pudovkin a G. Alexandrov napsali o tom, jak se dají spojit
obraz a zvuk.

§Originální systém zvukového záznamu vymysleli P. Tager a A. Šorin.

Obsah obrázku osoba, muž, závěs, oblečení Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba,
vázanka, muž, nošení Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba, muž, oblek, vsedě Popis
byl vytvořen automaticky

Obsah obrázku osoba, exteriér, vsedě, fotka Popis byl vytvořen automaticky
BRATŘI VASILJEVOVI


Obsah obrázku osoba, exteriér, vsedě, fotka Popis byl vytvořen automaticky
BRATŘI VASILJEVOVI. ČAPAJEV (1934)
§Sergej (1899-1946) a Georgij (1900-1959) Vasiljevovi ve skutečnosti nebyli bratři. Byl to jejich
pseudonym. Měli stejné příjmení a spolupracovali.
§ČAPAJEV:
oNámět: podle románu D. Furmanova o V. Čapajevovi, veliteli 25. střelecké divize Rudé armády.
oZahajuje vlnu filmů o hrdinech komunistického hnutí.
oByl renovován v roce 1963 na Mosfilmu.
oPřednáška o filmu: https://www.culture.ru/movies/3046/chapaev-georgii-vasilev-sergei-vasilev-1934
oCelý film: https://www.youtube.com/watch?v=T6KDKMgALps (s anglickými titulky)

ČAPAJEV. POSTAVY
Obsah obrázku osoba, muž, interiér, vsedě Popis byl vytvořen automaticky
B. Babočkin - V. I.Čapajev
Obsah obrázku osoba, muž, fotka, hledání Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku interiér,
muž, osoba, vázanka Popis byl vytvořen automaticky
B. Blinov – D. Furmanov
V. Mjasnikovová – Anka kulemetčice (vymyšlená postava)
Obsah obrázku staré, fotka, muž, černá Popis byl vytvořen automaticky
L. Kmit – Peťka

TENDENCE KINEMATOGRAFIE 30. LET
§Hlavním tématem kinematografu se stala moderní realita, sovětští lidé.
§Režiséři:
oR. Karmen, I. Kopalin, M. Sluckij – o budování závodů, o dobytí Arktidy, o zemědělských
družstvech.
oF. Ermler – propaganda komunismu: Rolnici (Крестьяне, 1935), Velký občan (Великий гражданин,
1938—1939).
oKomedie:
ØHarmonika (Гармонь) I. Savčenko
ØTři kamarádi (Три товарища) S. Timošenko
ØGoriačije děňočky (Горячие денечки) I.Chejfic a A. Zarchi
ØNejvýznamnější režiseři té doby jsou G. Alexandrov a I. Pyrjev

Grigorij Vasiljevič Alexandrov (1903-1983)
Obsah obrázku osoba, muž, vázanka, fotka Popis byl vytvořen automaticky
§Ejzenštejnův žák. Zúčastnil se mnoha jeho němých snímku. Spolu jezdili do USA a Mexika.
§Jeho první jazzová komedie je Celý svět se směje (Веселые ребята, 1934).
§Cirkus (Цирк, 1936)
§Volha, Volha (Волга-Волга, 1938)

Ljubov Orlovová
Obsah obrázku osoba, žena, interiér, fotka Popis byl vytvořen automaticky
§Manželka G. Alexandrova
§Hrála hlavní role v jeho komediích

CELÝ SVĚT SE SMĚJE
 (ВЕСЕЛЫЕ РЕБЯТА, 1934).
§G. Alexandrov ovlivněn školou hollywoodu. Proto film Celý svět se směje připomíná americký
muzikál.
§Debut Ljubovi Orlovové.
§Hudba I. Dunajevského
§Scenáristé tohoto filmu (Vladimir Mass, Nikolaj Erdman) byli uvězněné a vyhoštěné, jejich jména
nebyla v titulkách.
§Černobílý film, ale kolorovaný.
Obsah obrázku text, kniha Popis byl vytvořen automaticky

HLAVNÍ POSTAVY
Obsah obrázku osoba, okno, budova, interiér Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba,
vázanka, muž, oblečení Popis byl vytvořen automaticky
Ljubov Orlovová –
Aňuta
(pomocnice v domácnosti)
Leonid Uťosov –
Kosťa Potěchin
(pastýř a hudebník)

OSTATNÍ ROLE
Obsah obrázku osoba, fotka, vázanka, muž Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba, žena,
muž, fotka Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba, muž, držení, stojící Popis byl
vytvořen automaticky
Marija Strelkovová –
Jelena
Jelena Ťapkinová –
Matka Jeleny
Robert Erdman –
učitel hudby
Arnold Arnold –
Dirigent z Paraguaye
Fjodor Kurichin –
Světlonoš (факельщик)

CELÝ SVĚT SE SMĚJE
§ Hlavním hrdinou je Kosťa Potěchin, pastýř. Má hodiny hudby  učitelem Karlem Ivanovičem.
§Moskvanka Jelena spletla ho se známým dirigentem z Paraguaye Fraskiním a pozvala k sobě na večeři.
U Jeleny pracuje Aňuta, která se stárá o domácnost, je velice zamilována do Kosti. Ten si ji však
nevšímá.
§Po měsíci přijel do Moskvy, chtěl najít Jelenu. Tady ho zase spletli s Fraskiním. Musel dirigovat
orchestr.
§S Jelenou sice nebyl, ale stál se účastníkem jazzového orchestru. Brzy se potkal se svou známou
Aňutou, které se podařilo obrátit vzor Kosti na sebe.
§Upoutávka: https://www.youtube.com/watch?v=arTgUojHXpo
§Přednáška o filmu: https://www.culture.ru/movies/3097/veselye-rebyata-g-aleksandrov-1934
§Celý film: https://cinema.mosfilm.ru/films/35497/ – černobílý,
https://www.youtube.com/watch?v=ZNwNwB3Mp48 – kolorovaná verze (2010)
§

CIRKUS
(ЦИРК, 1936)
Obsah obrázku text, kniha Popis byl vytvořen automaticky
§Dle komedie I. Ilfa, J. Petrova a V. Katajeva Pod kopulí cirkusu (Под куполом цирка). Avšak byla
hodně upravená, proto jména spisovatelů nebyla v titulkách.
§Druhá hudební komedie G. Alexandrova.
§Film se natáčel záměrně a s ohledem na možností L. Orlovové.
§Hudba: I. Dunajevskij. Hlavní melodie filmu – Píseň o Vlasti (Песня о Родине) – se stála velice
populární. V 30. léta uvažovali o tom , aby byla státní hymnou.
§Námět: Americká cirkusová atrakce Let na Lunu přijela do SSSR. Hvězda Marion Dixonová, která
vykonává všechny triky, je velice populární mezi sovětskými diváky. Ale v životě takové štěstí
nemá. Pracuje na Němce Franze von Kneishitze, který ji zneužívá. V Moskvě Marion potkává vzdušného
gymnastu Ivana Martynova, svou budoucí lásku.

POSTAVY
Obsah obrázku osoba, muž, nošení, čepice Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba, muž,
interiér, držení Popis byl vytvořen automaticky
Ljubov Orlovová –
Marion Dixonová
(americká herečka)
Sergej Stoljarov –
Ivan Petrovič Martynov
(režisér cirkusu)
Pavel Massalskij –
Franz von Kneishitz
(podnikatel)

POSTAVY
Obsah obrázku osoba, exteriér, muž, žena Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba, muž,
oblek, oblečení Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba, oblečení, interiér, žena Popis
byl vytvořen automaticky
James Patterson –
 syn Marion
Vladimir Volodin –
 Ludvig Osipovič
(ředitel cirkusu)
Jevgenija Melnikovová –
Raječka
(dcera ředitele cirkusu)
Aleksandr Komissarov –
Šurik Skamejkin
(konstruktér amatér)

SYŽET A UKÁZKY
§Začátek americký. Vymyšlené město Sunwill. Žena má v náručí dítě. Skrývá se v posledním vagonu
vláku. V kupé Kneishiz zvedá očí, vidí, že žena, která stojí před ním je stejná, jako v čerstvých
novinách. Dále záběr na globus a ocitáme se v sovětském cirkusu.
§V moskevském cirkusu má velký úspěch představení Američanky Marion Dixonové a Němce Franze von
Kneishize Let na Lunu z děla.
§Všichni z toho mají radost až na ředitele cirkusu Ludviga Osipoviče, protože vychází ho to moc
dráze: placení v cizí měně a bydlení v nejlepším hotelu. Ředitel chce ušetřit peníze tím, že
podobné představení udělají sovětští herci. Prosí gymnastu Ivana Martynova, který dřív vystupoval u
Ludviga Osipoviče, vytvořit ještě efektnější představení.
§Současně s tím mladý konstruktér amatér Skamejkin chce požádat Ludviga Osipoviče o ruku Raječky.
Ředitel ignoruje slova o svatbě a zaměřuje se jen na to, že Skamejkin by jím pomohl vytvořit
mechanismus pro nové představení.

SYŽET A UKÁZKY
§Ivan Martynov (gymnasta) souhlasil se zúčastnit představení nejen z vlastního zájmu, ale také
protože se zamiloval do Američanky, které mladý gymnasta byl také sympatický. Kneishiz se o tom
dozvěděl a začal ji vydírat tím, že prozradí její tajemství.
§Američanka totiž má syna černocha. Současně s tím chce zkazit nové představení, potkává se s
Raječkou, aby ztloustla a nemohla se zúčastnit představení.
§A to je to tajemství.
§Končí tím, že Marion rozhoduje s představením a rozhoduje zůstat v Sovětském Svazu.
§Poslední scéna propaguje myšlenku o tom, že v SSSR není rasismus.
§Hodně historických detailů, které charakterizují to období. Například, Raječka tančí s Kneishizem
na zahrádce restaurace, která se nacházela na střeše už zbouraného hotelu Moskva. Na věžích Kremlu
jsou dvouhlavé orlice ne červené hvězdy. apod.
§Celý film: https://cinema.mosfilm.ru/films/34536/ (černobílý s titulky),
https://www.youtube.com/watch?v=eKDPXh66Znk (barevný bez titulku).

VOLHA, VOLHA (ВОЛГА-ВОЛГА, 1938)
§Kritika byrokracie.
§Natáčení většinou není v ateliéru.
§Několika lodí vypluli z Moskvy řekami Moskvou a dále Okou směrem k Nižnímu Novgorodu.
§V Nižním Novgorodu byly natočeny první  scény. Dále se jelo na Sarapul, Perm atd. Finálními byly
Žiguli.
§Hodně známých písní (I. Dunajevskij a V. Lebedev-Kumač).
§Film se natáčel 4 roky.
§Oblíbený film Stalina.
§
§


Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky

SYŽET A UKÁZKY
 Postavy: ukázka z filmů
 celý film: https://cinema.mosfilm.ru/films/35147/
§ přednáška: https://www.culture.ru/movies/3108/volga-volga-grigorii-aleksandrov-1938