Zadání úkolu: 1) Vytiskněte si nejprve český a španělský text dokumentu, abyste mohli paralelně sledovat (a porovnat) každý ekvivalentní výraz v obou překladech. 2) Označte barevně v českém textu všechna místa, kde se podle Vás obě jazykové verze liší (ať už užitím jiného slovního druhu, volbou opisné vazby místo jednoslovného výrazu nebo vynecháním či přidáním nějakého slova), a v krátkém komentáři přímo v textu (přes „Revizi“ ve Wordu) popište povahu zjištěného rozdílu, případně i jeho pravděpodobnou příčinu s přihlédnutím k anglické, zřejmě původní verzi. 3) Přestože se jedná o velmi kvalitní a přesné překlady téhož textu, některé odlišnosti dobře ilustrují specifika českého administrativního stylu. Který rys je podle Vás v tomto ohledu nejpatrnější? 4) Povšimněte si nyní výskytu anglicismů, kalků z angličtiny nebo internacionalizmů v české a španělské verzi dokumentu (a označte barevně výrazy tohoto typu v českém a/nebo španělském textu). Pokuste se určit, zda lze takovéto případy připsat přímo vlivu anglického originálu, nebo zda v češtině skutečně žádný domácí ekvivalent neexistuje. 5) Asi nejvýraznějším významovým posunem v českém překladu je „lakování nazeleno“ oproti „blanqueo ecológico“ a „greenwashing“ (v české verzi poslední řádek první strany). Okomentujte krátce výstižnost českého řešení této slovní hříčky. 6) Analyzovaný text (byť výrazně zkrácený) má po formální stránce typickou strukturu a náležitosti administrativního dokumentu. Popište stručně jeho horizontální členění a všechny jeho součásti. 7) Kromě poznámek/značení přímo v textu shrňte své stylistické postřehy i do souvislého komentáře (nejméně 1000 znaků, může být česky). Ad 2) a 3) Obě srovnávané jazykové verze (česká a španělská) jsou velmi přesné a věrné předpokládanému originálu (angličtina). Nejvíce zjištěných rozdílů se týká užití deverbálních podstatných jmen (nominalizace) místo slovesných tvarů (ve španělštině hlavně infinitiv: pro zvýšení = para incrementar; při výběru = al seleccionar atd.; častější jsou v češtině i deverbální adjektiva, např. poškozující, související), což dokazuje, že se jedná o specifikum českého administrativního stylu, nikoliv o univerzální jev. Ze stylistických důvodů se však výjimečně objevuje i opačný postup (that make a substantial contribution to = které významně přispívají k). Občas (zvláště v části 3) se objevují některé „vycpávky“ chybějící v angličtině nebo i ve španělštině (v oblasti výroby energie; z hlediska změny klimatu – ve stejné větě je ještě z hlediska klimatu; slovo změna zřejmě překladateli v identickém slovním spojení vypadlo). Ad 4) Anglicismů je v české verzi více než ve španělštině (je např. škoda, že v češtině nemáme domácí adjektivum pro (medio)ambiental = environmentální). Zajímavým případem, ale z opačného hlediska, je dnes zcela běžné slovo biodiverzita, které je zbytečně přeloženo jako biologická rozmanitost. Ekvivalenty mnoha odborných výrazů jsou ale při překladech dokumentů EU pevně dány, takže překladatel často žádný prostor pro vlastní volbu nemá. Ad 5) Pokud je anglické slovo greenwashing opravdu v češtině známé, jak píše většina z Vás (např. já jsem se s ním poprvé setkal až v tomto textu, asi dostatečně nečtu o „zelené“ tematice), pak by bylo určitě lepší ponechat tento výraz v původní podobě (otázkou ale je, jestli to předpisy pro bruselské překladatele vůbec dovolují; tentýž argument by se určitě dal vztáhnout i na španělštinu, kde je rovněž překlad: blanqueo ecológico). Lakování nazeleno je přijatelné a v daném kontextu srozumitelné, nicméně námitka, že by bylo lepší použít malování nazeleno, protože se také „maluje na růžovo“, mi připadá oprávněná. Ad 6) Text je logicky a přehledně strukturovaný, s číslovanými oddíly a body. Obsahuje také jednoznačné identifikační údaje (číslo Sdělení, data jednotlivých fází přijetí dokumentu), a to v souladu s administrativními normami. 2018/0178 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování, 2018/0178 (COD), a ke změně nařízení 2019/2088 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb 1. Souvislosti Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě (dokument COM(2018) 0353 final – 2018/0178 COD): 24. května 2018 Datum vydání stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru: 17. října 2018 Datum přijetí postoje Evropského parlamentu v prvním čtení: 28. března 2019 Datum předání pozměněného návrhu: Nepoužije se Datum přijetí postoje Rady: 15. dubna 2020 2. Cíl návrhu Komise V březnu 2018 předložila Komise ambiciózní akční plán pro financování udržitelného růstu[1]. Cílem tohoto akčního plánu je mobilizovat soukromý sektor k transformaci na nízkouhlíkové a udržitelnější hospodářství, které účinněji využívá zdroje. Jak je nastíněno v akčním plánu, chybí jasná definice toho, co je „environmentálně udržitelné“, což momentálně představuje jednu z největších překážek pro zvýšení ekologických investic. Proto je jedním ze základních pilířů akčního plánu vytvoření společného systému klasifikace environmentálně udržitelných ekonomických činností, čili „taxonomie EU“. Za tímto účelem předložila Komise v květnu 2018 návrh nařízení[2], který měl tyto tři cíle: (1) poskytovat společnostem a investorům vhodné definice, na jejichž základě lze ekonomické činnosti považovat za environmentálně udržitelné; (2) umožnit koncovým investorům, včetně drobných investorů, směrovat kapitál na environmentálně udržitelné činnosti, neboť se těmito definicemi omezí rizika „lakování nazeleno“[3]; a (3) zabránit roztříštění trhu vytvořením jednotného referenčního bodu pro investory, společnosti a členské státy při definování environmentální udržitelnosti pro investiční účely. Taxonomie EU bude představovat společný jazyk, který investoři a společnosti mohou využívat k identifikaci investičních příležitostí pro projekty a ekonomické činnosti, které významně přispívají k cílům v oblasti klimatu a životního prostředí. To investorům a společnostem pomůže při transformaci jejich činností směrem k udržitelnosti. Taxonomie EU tak pomůže zvýšit soukromé a veřejné investice k financování transformace směrem k udržitelnosti v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu. Taxonomie se zaměřuje na environmentálně udržitelné činnosti v těchto oblastech: zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, oběhové hospodářství, prevence a omezování znečištění a ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů. Do 31. prosince 2021 musí Komise zveřejnit zprávu o rozšíření působnosti taxonomie na další cíle udržitelnosti, včetně cílů sociálních. Až bude taxonomie dokončena, usnadní rozvoj standardů a štítků pro ekologické finanční produkty. Bude rovněž tvořit nedílnou součást podávání zpráv týkajících se udržitelnosti finančními a nefinančními podniky. Jak bylo oznámeno v investičním plánu Zelené dohody pro Evropu[4], bude taxonomie rovněž zohledněna v pokynech týkajících se monitorování klimatu a životního prostředí a posuzování udržitelnosti v rámci programu InvestEU[5], které mají být zveřejněny v druhé polovině roku 2020. Kromě programu InvestEU bude Komise prostřednictvím obnovené strategie pro udržitelné financování, která bude zveřejněna v druhé polovině roku 2020, zkoumat, jak mohou subjekty veřejného sektoru taxonomii využívat, aby se dosáhlo konvergence standardů mezi soukromým sektorem a veřejnými subjekty a zajistilo se nejvhodnější využití kombinovaných finančních nástrojů. 3. Připomínky k postoji Rady […] 3. Změny ustanovení, která se týkají konkrétních ekonomických činností: Ze způsobilosti jsou výslovně vyloučeny činnosti v oblasti výroby energie z tuhých fosilních paliv. Význam „energie neutrální z hlediska změny klimatu“ pro transformaci je uznán v bodě odůvodnění politické dohody, přestože odkaz na „energii neutrální z hlediska klimatu“ jako součásti cíle v oblasti zmírňování změny klimatu byl odstraněn. Komise byla požádána, aby provedla posouzení všech příslušných stávajících technologií při výběru činností, které lze považovat za „transformační činnosti“. V této souvislosti se ekonomické činnosti považují za „vážně poškozující“, pokud dlouhodobé odstraňování odpadů může způsobit významné a dlouhodobé poškození životního prostředí. Znění politické dohody rovněž posiluje úlohu hodnocení životního cyklu při vývoji technických screeningových kritérií. V oblasti spalování odpadů byl odkaz na „zamezení“ nahrazen výrazem „minimalizace“ spalování odpadů jako jeden ze způsobů, jak může ekonomická činnost významně přispět k transformaci na oběhové hospodářství. Nadto byl doplněn odkaz na zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady. Zásada „vážně nepoškozovat“ výslovně stanoví, že způsobilé činnosti by neměly vést k významnému nárůstu produkce, spalování nebo odstraňování odpadů, a výjimku přiznává spalování nerecyklovatelného nebezpečného odpadu. […] 5. Závěr Komise podporuje výsledky interinstitucionálních jednání, a může proto přijmout postoj Rady v prvním čtení. 2018/0178 (COD) COMUNICACIÓN DE LA COMISIÓN AL PARLAMENTO EUROPEO con arreglo al artículo 294, apartado 6, del Tratado de Funcionamiento de la Unión Europea sobre la posición del Consejo en lo referente a la adopción de un Reglamento del Parlamento Europeo y del Consejo sobre el establecimiento de un marco para facilitar las inversiones sostenibles [2018/0178 (COD)], y por el que se modifica el Reglamento 2019/2088, sobre la divulgación de información relativa a la sostenibilidad en el sector de los servicios financieros 1. Contexto Fecha de transmisión de la propuesta al Parlamento Europeo y al Consejo [documento COM(2018) 0353 final — 2018/0178 COD]: 24 de mayo de 2018 Fecha del dictamen del Comité Económico y Social Europeo: 17 de octubre de 2018 Fecha de la posición del Parlamento Europeo en primera lectura: 28 de marzo de 2019 Fecha de transmisión de la propuesta modificada: No procede. Fecha de adopción de la posición del Consejo: 15 de abril de 2020 2. Objetivo de la propuesta de la Comisión En marzo de 2018, la Comisión presentó un ambicioso plan de acción sobre la financiación del crecimiento sostenible[6]. El objetivo de ese plan de acción es movilizar al sector privado de cara a la transición hacia una economía hipocarbónica, más eficiente en el uso de los recursos y más sostenible. Tal como se indica en él, la ausencia de una definición clara de lo que es «sostenible desde el punto de vista ambiental» es actualmente uno de los principales obstáculos para incrementar la inversión ecológica. Por ello, una de las piedras angulares del plan de acción es la creación de un sistema común de clasificación, o «taxonomía de la UE», de las actividades económicas sostenibles desde el punto de vista ambiental. Con ese propósito, la Comisión presentó en mayo de 2018 una propuesta de Reglamento[7] que perseguía los tres objetivos siguientes: 1) proporcionar definiciones adecuadas a las empresas y los inversores acerca de qué actividades económicas pueden considerarse sostenibles desde el punto de vista ambiental; 2) capacitar a los inversores finales, incluidos los inversores minoristas, para canalizar capital hacia actividades sostenibles desde el punto de vista ambiental, limitando los riesgos de «blanqueo ecológico» a través de dichas definiciones[8]; y 3) evitar la fragmentación del mercado, proporcionando a los inversores, las empresas y los Estados miembros un único punto de referencia al definir la sostenibilidad ambiental a efectos de inversión. La taxonomía de la UE constituirá un lenguaje común que los inversores y las empresas podrán utilizar para determinar las oportunidades de inversión en proyectos y actividades económicas que aporten una contribución sustancial a los objetivos climáticos y ambientales, lo cual les ayudará a orientar sus operaciones hacia la sostenibilidad. La taxonomía de la UE contribuirá así a expandir las inversiones públicas y privadas para financiar la transición hacia la sostenibilidad, en consonancia con los objetivos del Pacto Verde Europeo. La taxonomía se centra en las actividades sostenibles desde el punto de vista ambiental en los siguientes ámbitos: mitigación del cambio climático; adaptación al cambio climático; uso sostenible y protección de los recursos hídricos y marinos; economía circular; prevención y control de la contaminación; y protección y recuperación de la biodiversidad y de los ecosistemas. A más tardar el 31 de diciembre de 2021, la Comisión debe publicar un informe sobre la ampliación del ámbito de la taxonomía para integrar en él otros objetivos de sostenibilidad, incluidos los de índole social. Una vez esté completa, la taxonomía facilitará el desarrollo de estándares y etiquetas para los productos financieros ecológicos. Asimismo, formará parte integrante de la presentación de información relativa a la sostenibilidad por parte de las empresas financieras y no financieras. Por otra parte, tal como se anunció en el Plan de Inversiones del Pacto Verde Europeo[9], la taxonomía también se tendrá en cuenta en los documentos de orientación sobre el seguimiento climático y ambiental y la verificación de la sostenibilidad dentro del Programa InvestEU[10], que se publicarán en el segundo semestre de 2020. Más allá de InvestEU, la Comisión estudiará, a través de una estrategia renovada sobre finanzas sostenibles, que se publicará en el segundo semestre de 2020, de qué manera las entidades del sector público pueden utilizar la taxonomía de cara a la convergencia de los estándares entre el sector privado y las entidades públicas y a una utilización lo más adecuada posible de los vehículos de financiación mixta. 3. Observaciones sobre la posición del Consejo […] 3. Cambios en las disposiciones relacionadas con determinadas actividades económicas de interés La admisibilidad de actividades de generación de electricidad a partir de combustibles fósiles sólidos está expresamente excluida. La importancia de una «energía sin efectos sobre el clima» para la transición se reconoce en un considerando del acuerdo político, en tanto que la referencia a las «energías sin efectos sobre el clima» dentro del objetivo de mitigación del cambio climático ha sido suprimida. Se pide a la Comisión que lleve a cabo una evaluación de todas las tecnologías pertinentes existentes al seleccionar las actividades que pueden considerarse admisibles para figurar entre las «actividades de transición». En este contexto, se considera que las actividades económicas «causan un perjuicio significativo» cuando la eliminación a largo plazo de los residuos puede provocar un daño significativo y a largo plazo para el medio ambiente. En el marco del acuerdo político, el texto también refuerza el papel de las evaluaciones del ciclo de vida en la definición de los criterios técnicos de selección. En lo tocante a la incineración de residuos, la referencia a «evitarla» se ha sustituido por «minimizarla» como una de las formas en que una actividad económica puede contribuir sustancialmente a la transición a una economía circular. Además, se ha añadido una referencia a los principios de la jerarquía de residuos. El principio de «no perjudicar significativamente» indica explícitamente que las actividades admisibles no deben dar lugar a un aumento significativo de la generación, incineración o eliminación de residuos, estableciendo una excepción para la incineración de residuos peligrosos no reciclables. […] 5. Conclusión La Comisión secunda los resultados de las negociaciones interinstitucionales y, por tanto, puede aceptar la posición del Consejo en primera lectura. 2018/0178 (COD) COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT pursuant to Article 294(6) of the Treaty on the Functioning of the European Union concerning the position of the Council on the adoption of a Regulation of the European Parliament and of the Council on the establishment of a framework to facilitate sustainable investment 2018/0178 (COD), and amending Regulation 2019/2088 on sustainability-related disclosures in the financial services sector 1. Background Date of transmission of the proposal to the European Parliament and to the Council (document COM(2018) 0353 final – 2018/0178 COD): 24 May 2018 Date of the opinion of the European Economic and Social Committee: 17 October 2018 Date of the position of the European Parliament, first reading: 28 March 2019 Date of transmission of the amended proposal: N/A Date of adoption of the position of the Council: 15 April 2020 2. Objective of the proposal from the Commission In March 2018, the Commission presented an ambitious action plan on financing sustainable growth.[11] The aim of this action plan is to mobilise the private sector for the transition towards a low-carbon, more resource-efficient and more sustainable economy. As outlined in the action plan, the lack of a clear definition of what is ‘environmentally sustainable’ currently presents one of the biggest obstacles to scale up green investment. This is why one of the cornerstones of the action plan is the creation of a common classification system for environmentally sustainable economic activities, or an “EU taxonomy”. To this end, the Commission tabled a proposal for a regulation in May 2018,[12] which had the following three goals: (1) to provide appropriate definitions to companies and investors on which economic activities can be considered environmentally sustainable; (2) to empower end-investors, including retail investors, to channel capital towards environmentally sustainable activities, by limiting the risks of ‘greenwashing’ through these definitions;[13] and (3) to avoid market fragmentation by providing a single point of reference for investors, companies, and Member States, when defining environmental sustainability for investment purposes. The EU taxonomy will constitute a common language that investors and companies can use to identify investment opportunities for projects and economic activities that make a substantial contribution to climate and environmental objectives. This will help investors and companies to transition their operations towards sustainability. The EU taxonomy will thus help to scale up private and public investments to finance the sustainability transition, in line with the objectives of the European green deal. The taxonomy focuses on environmentally sustainable activities in the areas of: climate change mitigation; climate change adaptation; sustainable use and protection of water and marine resources; circular economy; pollution prevention and control; and protection and restoration of biodiversity and ecosystems. By 31 December 2021, the Commission must publish a report on extending the scope of the taxonomy to cover other sustainability objectives, including social objectives. Once complete, the taxonomy will facilitate the development of standards and labels for green financial products. It will also form an integral part of sustainability-related reporting by financial and non-financial companies. Moreover, as announced in the European green deal investment plan,[14] the taxonomy will also be taken into consideration in the guidance documents on climate and environmental tracking and sustainability proofing as part of InvestEU,[15] to be published in the second half of 2020. Beyond InvestEU, the Commission will explore through a renewed strategy on sustainable finance, to be published in the second half of 2020, how public sector entities can use the taxonomy, in order to achieve convergence of standards between the private sector and public entities and make the most appropriate use of blended finance vehicles. 3. Comments on the position of the Council […] 3. Changes in provisions that relate to specific economic activities of interest: Power generation activities from solid fossil fuels are explicitly excluded from eligibility. The importance of ‘climate-neutral energy’ for the transition is recognised in a recital to the political agreement, while the reference to ‘climate-neutral energy’ as part of the climate mitigation objective was deleted. The Commission was asked to carry out an assessment of all relevant existing technologies when selecting the activities that are eligible to be considered as ‘transition activities’. In this context, economic activities are considered as ‘significantly harming’ where the long-term disposal of waste may cause significant and long-term harm to the environment. As part of the political agreement, the text also reinforces the role of life cycle assessments in the development of the technical screening criteria. In the area of waste incineration, the reference to ‘avoiding’ was replaced by ‘minimising’ waste incineration as one of the ways an economic activity can contribute substantially to the transition to a circular economy. Moreover, a reference to the principles of the waste hierarchy was added. The ‘do no significant harm principle’ explicitly states that eligible activities should not lead to a significant increase in the generation, incineration or disposal of waste, granting an exception to the incineration of non-recyclable hazardous waste. […] 5. Conclusion The Commission supports the results of the interinstitutional negotiations and can therefore accept the Council's position at first reading. ________________________________ [1] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Akční plán: Financování udržitelného růstu (COM/2018/097 final). [2] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování (2018/0178 (COD)). [3] Pojmem „lakování nazeleno“ se rozumí praxe propagace produktů určité organizace, jejích cílů nebo politik jako šetrných k životnímu prostředí, i když k životnímu prostředí pravděpodobně šetrné nejsou. [4] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Investiční plán Zelené dohody pro Evropu (COM/2020/21 final). [5] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program InvestEU (COM/2018/439 final – 2018/0229 (COD)). [6] Comunicación de la Comisión al Parlamento Europeo, al Consejo Europeo, al Consejo, al Banco Central Europeo, al Comité Económico y Social Europeo y al Comité de las Regiones, Plan de Acción: Financiar el desarrollo sostenible [COM(2018) 097 final]. [7] Propuesta de Reglamento del Parlamento Europeo y del Consejo sobre el establecimiento de un marco para facilitar las inversiones sostenibles [2018/0178 (COD)]. [8] El «blanqueo ecológico» hace referencia a la práctica de promover los productos, los objetivos o las políticas de una organización anunciándolos como respetuosos del medio ambiente, aun cuando no lo sean. [9] Comunicación de la Comisión al Parlamento Europeo, al Consejo, al Comité Económico y Social Europeo y al Comité de las Regiones: Plan de Inversiones del Pacto Verde Europeo [COM(2020) 21 final]. [10] Propuesta de Reglamento del Parlamento Europeo y del Consejo por el que se establece el Programa InvestEU [COM(2018) 439 final - 2018/0229 COD]. [11] Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council, the Council, the European Central Bank, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Action Plan: Financing Sustainable Growth (COM/2018/097 final) [12] Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the establishment of a framework to facilitate sustainable investment (2018/0178 (COD)). [13] ‘Greenwashing’ refers to the practice of promoting an organisation's products, aims or policies as environmentally-friendly when they may not be. [14] Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: European Green Deal Investment Plan (COM/2020/21 final). [15] Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council establishing the InvestEU Programme (COM/2018/439 final - 2018/0229 (COD)).