5. Vznik Katolického osvícenství a Josefinismu za Marie Teresie Ze Saska proniká zesílená luterská propaganda – Halle a Ochranov proniká pietismus, Karel VI. se brání, Marii Terezii je jasné, že musí udělat reformy Osvícenský katolicismus = tereziánský reformní katolicismus – čerpá z italského reformního katolicismu (také katolické osvícenství) + maurinská učenost – Mabillon + velmi umírněný jansenismus Ludvík Antonín Muratori (1662 Vignola, severní Itálie Ve 22 letech ředitelem Ambrosiánské knihovny v Miláně, 1700 na pozvání vévody d´Este v Modeně – ředitel archivu a knihovny), bohatá korespondence s katolíky i protestanty (Leibnitz) – diskuse o historickém bádání a církevních a náboženských otázkách. Z jeho díla vychází katolické osvícenství – je ovlivněno i Leibnitzem – ten se stává spoluzakladatelem katolického italského osvícenství 1764 začíná vycházet v Turíně souborné vydání Leibnitzových děl Naopak v Německu se vydávala Muratoriho díla a ovlivňovala německý prostor Paříž 1714 – Muratori: „De ingeniorum moderationi in religionis negotio – Svoboda myšlení ve věcech náboženských“, další vydání v Německu – M. žádá, „aby se lidem vrozená svoboda myšlení družila s křesťanskou umírněností, varuje před bezuzdnou svobodou myšlení, která by mohla všechno obrátit v úplný nepořádek“. Svoboda myšlení v té době v katolickém i protestantském prostředí nezvyklá věc. Kniha mu přinesla potíže, ale nezalekl se a pokračoval v psaní. 1723 – „Della regolata divozione de christiani“- o zbožnosti – kritika falešné zbožnosti, výstřelky, zlořády, pobožnůstkářství, odvolává se k tridentskému koncilu, do centra pozornosti se klade oběť mše svaté, stává se tak zakladatelem novodobého liturgického hnutí. 1733 – „Della carita christiana in quanto essa e amore del prossimo“ – věnováno císaři Karlu VI. – vlastním jádrem křesťanství je činná láska k bližnímu. Josef II. četl jeho dílo velmi pozorně - ovlivněn Díla vycházela i německy. Itálie i Řím rozdělen na dvě části stoupenců a odpůrců. Velká část kurie proti M. , papež Benedikt XIV. – sám velký učenec, se za Muratoriho postavil. Nechal prozkoumat kongregací indexu dílo o zbožnosti po stránce pravověrnosti – výnos 18. 12. 1735- jednohlasně – kniha neobsahuje nic kacířského. Za Muratoriho se postavili i další kardinálové – někdy pro nepřízeň k jezuitům – Quirini, Passionei. Také Ganganelli, tehdy konsultor u kongregace inkvizice, později papež Klement XIV.: „Co se mne týče, cítil bych se provždy šťasten, kdybych mohl jakýmkoliv způsobem přispěti k tomu, aby se Vám dostalo spravedlnosti a bylo ukončeno pronásledování…“. Řada kněží a pozdějších biskupů josefinismu – studovala v Říme na Germaniku – jesuity odchovaní kněží – ale Římský diskurs – jesuité o Muratorim = mladé přivádí k Muratorimu. Zakládaly se Muratoriho kroužky – 1740 Salzburg – četli M. spisy – obviněni, že jsou vlastně kroužkem svobodných zednářů (zkratka – muratori-zednář). Muratori se ohrazoval. Salzburská UNI v rukou benediktinů. Do kroužku patřili mladí duchovní ze šlechty – Jan Thun, bratři hrabata Firmiani působili v duchu josefinismu. AEPC Salzburg kníže Dietrichstein stoupenec Muratorito – ten mu věnoval své poslední dílo. 1744 – několik let po sporu –musela starší generace na universitě odstoupit a uvolnit cestu katolickému osvícenství. UNI Salzburg od té doby řádovým hradem katolického osvícenství. Mladí benediktini blízko k Muratorimu – vzor francouzští maurini- i němečtí benediktini zpracovávají dějiny svých klášterů – základem kritika pramenů. V Německu – dopad i k nám – Šváb Magnuald Ziegelbauer, Frank Anselm Design a Lucemburčan Oliver Legipont. Ziegelbauer přes Melk – zde spolupráce s bratry Pezy benendiktini Melk – pak na Břevnov – pozván opatem Beno Löblem – 1740 – dějiny benediktinského opatství na Břevnově. Šlechtická – rytířská – tereziánská akademie – projekt podnícený presidentem České dvorské kancelářed hrabětem Filipem Kinským – nová praktická podoba vzdělávání mladé šlechty – mateřská řeč, matematika, přírodní vědy, dějiny vlasti ad. – přednášet na základě pramenů. Kinský se nejdřív obrátil na jesuity – ti koncept pro svoji vizi a soustavu odmítli – i s ohledem na nedostatek financí. Kinský se proto obrací na benediktiny KL Břevnov-Broumov, hybatel M. Ziegelbauer, získal Benno Löbla, převora Grundmanna a další benediktinské opaty a šlechtu. Přizval Anselma Designa ze Salzburku – polyhistor, velké dílo i pro pomocné vědy historické. Kriticky se stavěl k novoscholastice. Filosofii měl přednášet Šváb Udalrichus Weiss – filosof německého katolického osvícenství. Jezuité sledují – kritizují – války o rakouské dědictví zatěžují mocnářství i naše kláštery – jesuitské pletichy, krize důvěry i šlechta couvne – 1744 projekt padá. Na jaře 1745 odchází Design a Weiss do svých KL v Rakousku. Ziegelbauer – sekretář a Legipont se zapojili do Societas incognitorum. Acta eruditorum – Lipsko - Leibnitz – zakladatel evangelického osvícenství - dopisoval si s učenými piaristy v Čechách a Rakousku Od r. 1733 Nova Acta eruditorum – Christian Wolf (Leibnitzův žák) – korespondence s jesuitou Steplingem Societas incognitorum in terris austriacis Svobodný pán Josef Petraš – syn generála vyznamenaného z tureckých válek Důležitou roli hraje mladý katolický kněz sv. pán Saingenois d´Alencourt, rodák z Těšína, studium na Germaniu, 1742 vysvěcen v Římě na kněze – zápas o prosazení souladu vědy a náboženství, bohužel zemřel 1747. Prof. Johan Christoph Gotsched z Lipska, prof. Kohlert z Göttingen – stoupenci Leibnitz-Wolfovy filosofie. Leibnitz dílo – Monadologie – 1714 – pro prince Evžena Savojského – v Belvederu debatovali o posledních věcech člověka. Christian Wolff – rektor university v Halle, učebnice pro všechny obory filosofie, také matematiky – úspěch pro svou jednoduchost a jasnost; čestný doktor UNI v Petrohradě, členem vědeckých akademií v Berlíně, Paříži, Londýně, Halle. Členové SI – stoupenci Wolfovy filosofie - Leibnitz a Muratori se duchovně potkali v Olomouci. Přes Zeigelbauera i Muratori spolupracovníkem společnosti i osoby z vídeňského dvora – dvorní rada Scheib, a van Swieten – získali i MT pro společnost, jesuita – numismatik Fröhlich, i Hieronymus Pez z Melku, z Čech kapitulní děkan Jan Tomáš Berghauer. Kritika jezuitů 14. 6. 1750 – Ziegelbauer za sporů v Olomouci umírá. Jeho přítel Legipont se ještě snaží udržet SI, 1754 se stal sekretářem učené benediktinské společnosti, 1758 umírá ve svém KL v Kölnu/Rhein. 1750 se Petraš stáhl na Nové zámky, 1758 se stal prezidentem vědecké akademie v Augsburku, 1767 a 1768 vyšla nějaká jeho díla, 1772 umírá. Jezuitský vliv pořád ještě příliš neotřesitelný. Charakter reformního katolicismu v Rakousku za MT? - Za vlády MT vyšlo mnoho náboženských patentů. - Přála si, aby všichni její poddaní přijali katolickou víru, aby celá říše byla vnitřně i duchovně jednotná i kvůli vlastnímu přesvědčení. - MT potřebovala silnou armádu (války s Friedrichem II) a ta stojí peníze. -To se také neobešlo bez zásahů do církevního života. -Omezila poutě a procesí, aby lidé mohli více pracovat. - Zakázala vývoz peněz do ciziny, a to postihlo hlavně řehole. - Pro kláštery zavedla numerus clausus“, aby stát neztrácel mnoho pracovních sil. - Klášterní statky postavila pod státní kontrolu. - Církev se dostala pod područí státu. - Byla jí ponechána jen svoboda v hlásání evangelia a v kultu, v udílení svátostí a ve vnitrocírkevních disciplínách. - Vše ostatní bylo záležitostí státu. - Na počátku 18. stol. dovážením protestantské literatury dochází k zesílení lutherovské (protestantské) propagandy u nás - Karel VI. se snaží bránit i MT a vidí snahu reformy katolické církve – tereziánský reformní katolicismus - návaznost na katolicismus italský – významná osobnost Ludvík Antonín Muratori – ředitel ambroziánské knihovny v Miláně a italský probošt. - Muratori vydává své spisy, které se šíří a stávají se základem i rakouského katolicismu - i Benedikt XIV. dává zkoumat jeho spisy a nic kacířského nenajde, takže dílo není zakázáno - studují ho jezuité a začleňují do svého díla - snaha ho očernit a oslabit jeho působení - centrum Muratoriho učení – salcburská univerzita - ochráncem jeho nauky je arcibiskup v Salcburku, kníže Dietrichštejn… - aby se dosáhlo na každého obyvatele, musí být farní síť dost hustá. - Státní správa si dělá nároky zasahovat do záležitostí církve. - MT se dostává do konfliktu s papežem. - Je totiž popíráno postavení papeže – tzn. Papež je jako každý jiný biskup a nemá mít jen on zásadní slovo, to má mít celé kolegium biskupů. - Monarchie připravila reformy. Byl totiž nepoměr: kláštery (řeholníci, co se věnují řeholnímu životu) a naproti tomu síť je řídká a nedosáhne ke všem obyvatelům. - MT dělá různé průzkumy a chce posílit síť farností. - Zastánce reformního katolicismu byl např. Dobrovský. Charakteristika josefinismus – kdy vzniká a o co se opírá? - osvícenský církevně politický absolutismus rakouského ražení je josefinismus - jde o zásahy do církevního života. - základním kriteriem je účelnost - víra pozemské hodnoty a lhostejnost k náboženským dogmatům - kazatelé museli předčítat úřední výnosy - předpoklady již v barokním prostředí - Habsburkové spjati s římskou katolickou církví, jsou i německými císaři a jsou oprávněni žádat katolické náboženství podle Augsburgského míru - mohou žádat i nutné reformy církve - tridentský sněm má řešit náboženské války, ale nevyřešilo se to - nastartoval obnovu modernizaci církve – systém vzdělávání, prohloubení katolického života a další významné změny - vytváří se katechismus - Na impuls Ferdinanda I. navázali Maximilián II. a Josef II., kdy panovník zasahuje do církevní správy - chtěli uzavřít propast mezi katolickou a protestantskou církví Josefovi nástupci - Josefův bratr Leopold II. byl přesvědčený josefinista - pokračovatel myšlenek svého bratra - dále platil zákaz poutí a procesí na nepovolená poutní místa, až 1820 zase povoleno Josefinismus u nás - na počátku 18. stol. dovážením protestantské literatury dochází k zesílení lutherovské (protestantské) propagandy u nás Karel VI. se snaží bránit i MT a vidí snahu reformy katolické církve – tereziánský reformní katolicismus - návaznost na katolicismus italský – významná osobnost Ludvík Antonín Muratori – ředitel ambroziánské knihovny v Miláně a italský probošt. - Muratori vydává své spisy, které se šíří a stávají se základem i rakouského katolicismu - i Benedikt XIV. dává zkoumat jeho spisy a nic kacířského nenajde, takže dílo není zakázáno - studují ho jezuité a začleňují do svého díla - snaha ho očernit a oslabit jeho působení - centrum Muratoriho učení – salcburská univerzita - ochráncem jeho nauky je arcibiskup v Salcburku, kníže Dietrichštejn