Korunovace Marie Terezie na českou královnu 1. Rodinná data 2. Evropské politické souvislosti 3. Panování Marie Terezie v letech 1740 – 1765 4. Korunovace na českou královnu a její vztah k Praze a Čechám 5. Panování v letech 1765 – 1780 6. Závěr 7. Literatura 1. Rodinná data Marie Terezie se narodila 13. 5. 1717 ve Vídni císaři Karlu VI. Habsburskému (1. 10.1685 – 20. 10. 1740 – 55 let) a Alžbětě Kristině Brunšvicko-Wolfenbütellské (protestantská princezna – přestup na katolickou víru). Sňatek 1708 v Hierzingu – v zastoupení, odjezd do Španělska. MT zemřela 29. 11. 1780 ve Vídni, pohřbena je v kapucínské kryptě ve Vídni. Heslem: Justitia et clementia (Spravedlnost a mírnost) Získala v té době tradiční výchovou vídeňském dvoře – jazyky latinu, němčinu, španělštinu, italštinu a francouzštinu, základní dějepisné a zeměpisné znalosti, učila se hudbě a tanci, získala i důslednou katolickou náboženskou výchovu. Do vladařských záležitostí ji otec nijak neuváděl. V roce 1736 (19ti letá) provdána za Františka Štěpána Lotrinského – mladý lotrinský princ vyrůstal na vídeňském dvoře, kde se seznámili a tento v podstatě politický sňatek přinesl MT velmi šťastné manželství. Z manželství vzešlo 16 dětí (5 synů a 11 děvčat): Marie Alžběta (1737-1740), Marie Anna (1738-), Marie Karolina (* i + 1740), Josef (1741- 1790), Marie Kristina (*1742), Marie Alžběta (*1743), Karel Josef (*1745), Marie Amalie (*1746), Petr Leopold, pozdější císař Leopold II. (*1747), Marie Karolina (* i + 1748), Johanna (*1750-1762), Marie Josefa (*1751), Marie Karolina (*1752), Ferdinand Karel Antonín (*1754), Marie Antoinetta (*1755), Maximilián František (*1756) Marie Teresie měla ještě 2 sestry – Marie Anna (1718-1744) manželkou Karla Lotrinského Manžel František Štěpán Lotrinský – od r. 1723 (15 let) vyrůstá na vídeňském dvoře, podíl na výchově princ Evžen Savojský, 1729 se po smrti otce ujímá vlády v Lotrinsku, 1732 přijíždí do Vídně – pověřen funkcí místodržitele v Uhrách – sídlí v Bratislavě. 2. Evropské politické souvislosti 1713 vyhlášení pragmatické sankce – smlouva o nástupnictví v habsburské monarchii 1720 většina sněmů monarchie pragmatickou sankci přijala a tím se zavázala, akceptovat na trůně dceru Karla VI. Marii Terezii. Sílící vliv Pruska, politické i ekonomické reformy, modernizace armády. 3. Panování Marie Terezie v letech 1740–1765 Karel VI. nečekaně umírá - při loveckém pobytu na Halbturnu – císařský zámek v Burgenlandu – císař onemocněl po jídle z hub – 20. října 1740. MT nečekaně, během chvíle, bez přípravy panovnicí. 1740 skutečně nástupnictví uznávají jen Anglie, papež, Benátsko, Sardinie Francie váhá, pak se staví proti Bavorsko – proti České země proti – přijímají za krále Karla Albrechta – bavorského vévodu – holdují mu. Sbor poradců MT – spoluvládcem jmenuje Františka Štěpána Gundackar Thomas Stahremberg (80) – rádcem již za Karla – zkušenosti ve financích Alois Tomáš Harrach Johann Christoph sv.p. Bartenstein (51)– schopný, ceněný již Karlem VI., ostře protipruský Filip Ludvík Sinzendorf – usmiřovací snahy s Pruskem hr. Filip Josef Kinský – hájí zájmy stavů, (Filip Jan hr.K.-nej. č. kancléř, bratr Štěpán h.K. Emanuel hr. Sylva-Tarouca – mentor, duchovní vůdce MT, MT jej jmenuje presidentem ministerské rady hr. Ostein – vyslanec v Anglii Friedrich Vilém Haugwitz Václav Antonín kníže Kaunic Gerhard van Swieten Válka o dědictví 1740–1743 (1745) většinou se odehrává na území Čech, Protivníci – Francie – kardinál André Hercul Fleury – smířlivější postoj, hrabě Charles Louis August Fouquet – později vévoda Belle-Isle – schopný voják i diplomat Bavorsko – Karel Albrecht Wittelsbach Sasko August III.- saský kurfiřt a polský král Prusko – Friedrich II. MT zůstává dosti osamocena – nerozhodnost, odklad Armádu vedou František Štěpán L, jeho bratr Karel Lotrinský, Kristián kníže z Lobkowicz, Ludvík Andreas Khevenhüller, Wilhelm Reinhard hr. Neiperg 16.12.1740 – první do země Friedrich II. 31. 7. 1741 – Karel Albrecht –zahajuje válku – obsazuje Pasov, hold hornorakouské šlechty a duchovenstva 25.-26. 11. 1741 spojení protivníci obsazují Prahu – brání velitel města Ogilvi se studenty rak. Armáda v čele s F. Š. L. přichází pozdě – zimní kvartýrování v jižních Čechách Holdování Karlu Albrechtovi v Praze (korunovační klenoty ve Vídni), AEPC Jan Mořic Gustav hrabě Manderscheid-Blanckheim červenec 1742 – resignace vyčerpaného Saska – stahuje své armády z Čech sklonek roku vyjednávají Francouzi – (v Paříži k moci protistrana Belle Isle) – velitelem armády de Broglie – vyčerpaný starý muž, pozice Francie oslabena – MT tuto slabost poznává 16. – 17. prosince 1742 Belle –Isle odchází z rakouského obležení v Praze 2. ledna 1743 vstupují rakouští vojáci za jásotu obyvatel do Prahy 13. 9. 1743 wormská smlouva – spojenectví mezi Rakouskem, Británií a Sardinií 4. Korunovace na českou královnu a její vztah k Praze a Čechám Porážka francouzských a bavorských armád – Praha osvobozena – Čechy jsou znovuzískány pro Habsburskou monarchii. Příprava korunovace. ¨ MT přijíždí do Prahy již 29. 4. 1743 11. května 1743 přijímá slavnostní hold českých stavů 12. května 1743 svatovítská katedrála obřad vlastní korunovace – arcibiskupem olomouckým Jakubem Arnoštem kníže Lichtenštejn-Kastelkorn – asistují EPC Litoměřice a EPC Hradec Králové – kladou jí na hlavu svatováclavskou korunu Slavnostní projevy českých šlechticů – hlavní pražský purkrabí Jan Arnošt hr. Schaffgotsch - královna pak podle starého zvyku korunuje 21 předních českých pánů na rytíře sv. Václava následuje slavnostní TE DEUM slavnost ve Vladislavském sále 13. května 1743 má MT 26. narozeniny – slavnostní ples – uspořádal nejvyšší zemský maršálek František Jindřich hr. Šlik v Trauttmandorfském paláci na Starém Městě Neúčast řady českých šlechticů – exil kvůli zradě – holdu Karlu Albrechtovi Postavení maďarské šlechty Vztah MT k Pražskému hradu. 5. Panování v letech 1765 – 1780 smrt manžela, spoluvládcem činí syna Josefa II. manželovu smrt velmi těžce nese – od té doby stále v černém Poslední roky zapomíná, opakuje rozkazy, neshody, osamělost, melancholie – ale vlády se nevzdala Nejvýraznější zásah do politiky v posledních letech 1778-1779 – hra o bavorské dědictví – snaha získat Bavorsko za ztracené Slezsko – Kaunic s Josefem dovedli až do opětovné války s Pruskem. 5. 7. 1778 překračují pruské armády české hranice – MT chce mír za každou cenu – zažila již za svůj život příliš mnoho válek – vpadla jednáním s Friedrichem II. synovi do zad 8. 11. v Schönbrunnu přihlíží ještě, provázena dcerou Kristinou a jejím manželem Albertem honu na bažanty, 22. 11. dostává horečku, 29. 11. večer umírá. 6. Závěr MT velmi schopná, nadaná a úspěšná panovnice. Zachránkyně jednoty Habsburské monarchie Zakladatelka nové široké rodiny – především prostřednictvím Leopolda II. (velkovévoda toskánský) se velmi rozrostla. Leopold (5. 5. 1747 – 1. 3. 1792 Wien – kapucínská krypta), manželkou Marie-Ludovika –neapolsko-sicilská – 16 dětí (5 synů- základ pěti větví habsb. rodu) Zachránkyně Českého království – hrozilo, že bude roztrháno na kusy a zmizí z mapy Evropy, jak se to stalo v 90. letech s Polskem. 7. Literatura Alfred von Arneth: Geschichte Maria Theresias. 10 sv., Wien 1863-1879. Josef Svátek: Dějiny panování císařovny Marie Terezie. Praha 1897, 1898. Jaroslav Goll: Války o země Koruny české 1740-1742. Praha 1919. Jana Janusová-Otakar Káňa: Její Veličenstvo Marie Terezie. Praha 1987. Eduard Maur: Marie Terezie korunovace na usmířenou – 12. 5. 1743. Praha 2003. Hans Rieder: Marie Terezie -osudová hodina Habsburků. Praha 2006. Alfred von Arneth (vyd.): Briefe der Kaiserin Maria Theresia an ihre Kinder und Freunde. 4 sv., Wien 1881.