Ivan Štarha: Moravský zemský archiv v Brně 1839-1989. Dějiny ústavu. Věnováno 165. výročí založení archivu. MZA Brno 2003, 205 s. 1. Počátky zemského archivu (1839-1856) (str. 7-27) Bertold Bretholz – dějin MZA 1908 – zmiňují 1529 – sněmovní usnesení – úkol bezpečně uchovávat zemská privilegia – tehdy na olomoucké radnici; 1686 přenesení stavovského archivu z brněnské radnice do Zemského domu (bývalý dominikánský KL) Výzkumy Josefa Edmunda Horkého (1790 Moravská Třebová-prosinec 1844) z roku 1819 – podnět Moravsko-slezská společnost pro zvelebení orby, přírodoznalectví a vlastivědy, návštěva a sepsání devatenácti městských a obecních archivů JZ Moravy (Znojmo, Moravské Budějovice, Jemnice, N. i S. Říše, Telč, Třešť, Jihlava, Opatov, Stařeč, Třebíč, VelMez,Křižanov, Měřín, Bohdalov, Žďár n.S, Jimramov, Olešnice, Letovice). Antonín Boček (20. 5. 1802 Bystřice nad Pernštejnem, +18. 1. 1847 Brno) 1836 - 1. svazek moravského diplomatáře – do r. 1199, nákladem hraběte Mitrovského – uznání stavovské obce, v usnesení z 28. 12. 1839 zdůraznili, že podobnou práci nemá dosud žádná ze zemí Rakouska; 16. 6. 1837 jmenován moravským stavovským (zemským) historiografem – úkol psát dějiny M., AB tvrdí nelze bez předchozího důkladného bádání, jeho vlastní studium ad. zatím nestačí, studium v archivech Wien, Třeboň, Praha, Vratislav, Řím, Basl, Švédsko – MZV bez námitek přijal, 16. 6 1839 schválil císař žádost MZS o jmenování AB MZ archivářem 3. 7. 1839 AB zproštěn funkce profesora českého jazyka na stavovské akademii v Olomouci a ustanoven stavovským archivářem se služným 800 zl. Boček sestavuje program náplně práce – nesouhla MZV – přepracovává opat august. KL na starém Brně – Cyril Napp (5. 10. 1792 - 27. 7. 1867) – přísedící MZV – pověřen dohledem nad archivem. Stanovil postup v bádání a vyhotovil s datem 22. 4. 1841 – úřední instrukci pro práci archiváře – 1. úřední dokument MZA – 12 kapitol – 12. sepsat dějiny. Archivář a historiograf musí dokumenty znát a vědět jak s nimi pracovat; opisovat, koupit, pořizovat výpisky. Opisy opatřené pomocnými silmi musí archivář kolacionovat, u dokumentů zkoumat jejich pravost. K evidenci archiválií má vést index, neboli repertorium – všehny dokumenty podchytit. = jde o zřízení vědecké instituce pro zpracování moravských dějin. Registrátor Gottlieb – zpráva z 22. 2. 1833 – v zemské registratuře jsou následující archiválie: 1. stavovská privilegia 2. panovnické reversy 3. knihy sněmovních památek 4. kvaterny majestátů 5. kvaterny testamentů zemských stavů, kteří nevlastnili deskozemskové statky 6. zemské katastry: lánové rejstříky; dominální a rustikální katastr tereziánský, josefinský katastr, matrika pozemkového výnostu – ze zemské účtárny Měl začít studiem v Brně (již do 1827 prostudoval), dále archivy zrušených klášterů na Moravě a SL., znal sbírky a fondy Františkova muzea, brněnského magistrátu, kapituly, augustiniánského, minoristského KL, i knihovnu u sv. Jakuba. 1841-1846 studium v dalších církevních, městských a šlechtických archivech – Olomouc, U. Hradiště, Bzenec, U. Brod, Vsetín, Kroměříž, Jihlava ad. Mnohé sám, mnohé pomocí místních kopistů a kancelisty Josefa Chytila. 1839 –CDM 2, 1841 – CDM 3, 1845 CDM 4 – financoval opět hrabě Mitrovský, kancléř kníže Metternich povolil AB i studium v H-HuSA K Bočkovým zprávám námitky – 1. mnohý sebraný materiál již znám – od dějepisců – Crugeria, Dobnera, Pešiny, Paprockého, Střeovského, Pilaře, Volného, Richtera; 2. Jedná se o mladý materiál 15.-17. st. – mělo se sbírat do 1306. 1842 – objevy v lenních knihách olomouckého biskupství; téměř hotové studie - přehledy stavovských funkcionářů, glosáře, edice sněmovních usnesení ad. Nezměrná píle. ZV prosadil, aby se výzkumné zprávy vydaly tiskem, po přehlédnutí mikulovským proboštem Vincencem Weintrittem – 300 ks na náklad domestikálního fondu – pak rozdány královským městům, knihovnám muzeím, vrchnostem. AB se již nedočkal. Josef Chytil (9. 3. 1812 Kojetín – 10. 2. 1861 Brno) Gamnázium Kroměříž do 1830; 1831-1832 filosofie v Brně, žákem Ř. Volného, vstouil k augustinánům SB, 1835 odešel, leden 1836 přijímací zkouška u MZV – nastoupil na bezplatnou praxi do zemské registratury. Práce pro archiv navíc, nepatrné odměny, 1841 stavovským kancelistou s platem 400 zl. ročně – opisoval, ale i pořádal i katalogizoval archiválie. Archiválie v registratuře vhhledávál, opsal a opět zařazoval, velké množství denně. Při požáru brtnického zámku s nasažením života zachránil své opisy – které považoval za majetek stavů. Budova – začátky MZA Spolu se zemskou registraturou v tzv. Diaksteriálním paláci = zrušený augustiniánský KL, sídlí zde nejvyšší zemské soudní úřady, od r. 1850 pak Místodržitelský palác, Archiv včetně pracovny provizorně umístěn v sále Apelačního soudu a kalkulační místnosti guberniální účtárny. 4. 8. 1845 přibyla Cerroniho sbírka – v Bočkově pracovně. Prostorová nouze, snaha o umístění do Zemského domu neúspěšná, Bočkův návrh přesunout do soukromého domu 139 u Veselé brány (dnes Veselá). Proti stavové i gubernium. Přesun jen v rámci DB – adaptovány 2 místnosti v přízemí – účtárna brněnského výběrčího úřadu – dříve umrlčí komora či kostnice augustiniánského KL – sem přeneseny všechny stavovské rukopisy, Cerroniho sbírka, Bočkovy opisy, starší část registratury – proskartovaná stavovským registrátorem Gottliebem a prelátem Nappem. Po Bočkově smrti pověřen Alois Vojtěch Šembera (21. 3. 1807-23. 3. 1882) – učitel na stavovské akademii v Olomouci, spolu s ní se přestěhoval také do Brna. 1848 se zapojil do politického života a archivu se dál nevěnoval. ZV jej přestal i úkolovat. Všechna archivní práce zůstala nadále na Chytilovi, který navíc k práci kancelisty se stal také překladatelem na sněmu 1848. A uspořádat tak, aby mohl být badateli (literáty a historiky) používán. K obsáhlejším a důležitějším rukopisům měl být pořízen katalog, který má být vytištěn. Archiv Šemberovi předal Josef rytíř Laminet (14. 12. 1807 – 21. 10. 1876) – po Nappovi pověřen dohledem na archiv. ZV souhlasil s doporučením JCh aby byla odkoupena Bočkova literární pozůstalaost a Chytil ji zpracovával. Komise ZV pro odkup – Petr rytíř Chlumecký a Josef Czibulka – za 5000 zl., k posouzení v augustiniánském KL – 28. 2. 1850 převezena do dikasteriální budovy – 11 beden. Z této pozůstalosti vydal Chytil 5. sv CDM a rejstříky k dosavadním 5. svazkům. Také spolu s prof. A. Plucarem vydal Bočkovu rukoupisnou práci: Přehled knížat a markrabat i jiných vyšších důstojníků zemmských v markrabství moravském. Zpracoval studii o ústředním kaunickovském archivu v Jaroměřicích 1852 zpráva o fondech a sbírkách ZA = první archivní průvodce. Rada vrchního zemského soudu Josef Ignác Czibulka (13.10.1793-16.11.1868) se stal nástupcem preláta Nappa v ZV pro dohled nad archivem. Sledoval Chytilovu práci na vydávání kodexu, sníženo datum z 1620 na 1526. Czibulka nejdříve prosadil jmenování nového zemského historiografa – požadavek ZV 23. 7. 1849 na Bedu Dudíka – ten nabídku 18. 9. 1849 přijal. Chytil dál pracoval na kodexu (5. sv. 1850, 6. sv. doporučen k vydání 4.12.1852). Chytil vyslán do Vídně – srovnání opisů s originály a zpracoval opisy pro další období. Dozorem nad touto činností a celkovým provozem archivu byl 23. 12. 1852 pověřen Petr rytíř Chlumecký. Pod jeho vedením začaly vycházet latinské kvaterny Moravských zemských desk – redigoval také Chytil. O vydávání rozhodlo šlechtické konsorcium – hrabě Salm, Seréni, rytíř Wojkowský, Chlumecký a kardinál Fürstenberg – dovést do roku 1840 – s příslušným poznámkovým aparátem a vyobrazeními. 1.červen 1855 – Petr rytíř Chlumecký (30. 3. 1825-28. 3. 1863 – ve věku 38 let) jmenovám ředitelem moravského stavovského archivu. Rodák z Terstu, otec guberniální rada, starý český rod, po 1620 ztratil šlechtictví, vrácené až 1840 jeho otci Antonínovi. Právnické vzdělání v Olomouci a Vídni, od 1846 pracoval v zemských úřadech na Moravě, 1854 jmenován místodržitelským sekretářem, od dubna 1849 aktivním členem zemského výboru, 1859 získává hodnost místodržitelského rady. V zemském výboru prosadil prostředky na další vydávání Diplomatáře i Zemských desk. V roce 1849 byl zakladatelem Moravsko-slezské společnosti pro povznesení orby, přírodo- a zeměvědy. V historicko-statistické sekci zorganizoval pr vní soupis listin moravských městských a obecních archivů, 1853 zde přednášel o provinčních archivech. Protokol o sbírkách archivu – Chlumecký a Chytil z 6. 6. 1855, obsahuje a) domácí archiv stavovský, tj. zeměpanská obdarování, landfrýdy, šlechtické kvaterny, sněmovní akta a památky b) Bočovu sbírku c) Cerroniho sbírku d) archivní knihovnu, která obsahovala knihy a rukopisy zakoupené Bočkem, e) sbírku mincí, pečetí a autografů – získal Boček na cestách, nebo zakoupil ZV Protokol konstatuje nedostatek prostor, katalog ke sbírkám je nedostatečký, hlavní problém – archiválie v „umrlčí komoře“ trpí vlhkem, hrozí jejich zkáza. 1. listopadu 1855 Chlumecký žádá novou organizaci archivu – 6 hlavních bodů: § zajistit pro archiv nové vhodné místnosti, § odloučit definitivně archiv od registratury, § ustanovit archiváře a vydat archivní instrukci, § znovu pořádat a zkatalogizovat všechny sbírky, § stanovit vědecké práce zemského archivu, § vykonávat vliv na pořádání veřejných archivů na Moravě za účelem rozmnožení sbírek ZA. Jmenování Josefa Chytila archivářem – potvrzeno ministerstvem vnitra 20. 11. 1855 (dosud pouze stavovským kancelistou). Vydání Instrukce pro Moravský zemský archiv – v platnost 13. 3 . 1856. Stanovila působnost ZA na celou Moravu, jeho kompetence se vztahovala na všechny světské i církevní instituce, šlechtické rody, významné osobnosti v zemi. ZA se stává samostatnou institucí, která není nadále nijak vázána na stavovskou registraturu. V čele archivu je nehonorovaný ředitel ZA, výkonnou silou je moravský zemský archivář. Druhá kapitola je věnována archiváliím v ZA. Snaha instrukce – zajistit stejný metodický postup zpracování a uspořádání archiválií ve všech archivech v zemi. Archiv se dělil na 2 části – první stavovské odd. – zemské věci – 10 věcných skupin; druhé odd.- archiválie ZA získané. K fondům a sbírkám měly být zpracovány chronologické, osobní a věcné rejstříky, jejichž spojením měl vzniknout generální repertář archiválií z celé Moravy. Osmá kapitola stanovila funkci, práva a úkoly ředitele archivu – nehonorovaný za práci pro A, honorovaný jako místodržitelský úředník. Z titulu své funkce revidoval všechny vydané publikace, zajišťované ZV, každoročně podával o činnosti A výroční zprávu i o svých cestách po jiných archivech v zemi. Devátá kapitola pojednává o povinnostech moravského stavovského archiváře – měl vydávat a redigovat pramenné edice. Desátá kapitola hovoří o vzniku jakéhosi střediska paleografie a diplomatiky.