Výchozí data (1) a. Profesor zkouší studentku b. Petra uštkla zmije c. Studentka byla zkoušena profesorem d. Petr líbá Marii e. Marii líbá Petr d'. Peter kisses Mary e'. Mary kisses Peter (2) a. Prší b. Tancovalo se Diagnostika subjektu (a) Subjekt je adresátem imperativu, bez ohledu na jeho tematickou roli: (3) Petře[i], [ty[i] / pro[i]] dýchej / pak tam spadni tam / buď připraven. (b) Subjekt je nejprominentnější argumentová pozice (jestliže platí, že pokud A c-komanduje B a B ne c-komanduje A, je A prominentnější než B), protože (i) c-komanduje všechny ostatní argumenty, (ii) v aktivní větě je hostitelem hierarchicky nejvyššího argumentu: je-li ve struktuře agens, tak je to agens: (4) [Petr / on / pro] ukáže Evě knihu; (iii) je pozicí pro figuru (ve vztahu ke ground): (5) [Kolo][Fig] stojí blízko garáže[Gr] × #[Garáž] stojí blízko kola. (c) Subjekt je nejprominentnější pozicí pro teorii vázání: Má-li jazyk reflexiva, pak reflexivum není v pozici podmětu (6a × 6b), ale podmět je typicky (ne vždy) antecedentem reflexiva (7a × 7b): (6) (a) [Petr][i] obdivuje sebe[i]. (b) *[Se] obdivuje Petra. (7) (a) [Petr][i] položil tu knihu[j] na sebe[i/*j]. (b) [Petr][i] položil ty knihy[j] na sebe[i/j]. (d) Subjekt je – zvláště v pro drop jazycích – často nulový (tj. bez fonetické realizace); (i) v pro-drop jazycích je v oznamovacích a tázacích finitních větách subjekt foneticky prázdné zájmeno pro, nejsou-li důvody vyjádřit subjekt DP s fonetickou realizací: (8) [pro] Čtu × [Já] čtu / [Jen já / *pro čtu] / [Já / *pro] a Petr čteme; (ii) v pro-drop jazycích i v non pro-drop jazycích je v imperativní větě subjekt foneticky prázdné zájmeno pro, nejsou-li důvody vyjádřit subjekt DP s fonetickou realizací: (9) [pro] Čti! × [Ty] čti! (10) [pro] Read! (iii) v druhé větě koordinace je napříč jazyky pro-subjekt, pokud je referenčně identický se subjektem první věty a nejsou-li důvody tento subjekt vyjádřit DP s fonetickou realizací (v tom případě je koreference zájmena 3. osoby se subjektem první věty nikoli nutná, ale nejvíc salientní): (11) Petr[i ]představil Pavla[j] Janovi[k ]a [pro[i/*j/*k/*l ]/ on[*i/j/k/l]] zasmál se. (11a) I[i] woke up early and [pro[i]] felt sick. (f) Subjekt bez fonetické realizace (klasicky PRO) je pozice kontrolovaného v infinitních větách (v teoriích majících kontrolu k dispozici): (12) Petr[i] nutil Pavla[j] [PRO][*i/j/*k ]mýt ho[i/*j/k ]studenou vodou. Petr[i] plánoval [PRO][i/*k] skončit přednášku ve tři. Petra[i] představila Pavla[j] Tomášovi[i] [PRO][i/*j/*k] pozorujíc ho [*i/j/k/l] v zrcadle. Petr[i] představil Pavla[j] Tomášovik [PRO][i/*j/*k] vkleče. (e) Syntaktické operace často zasahují subjekt: (i) povyšují argumenty do subjektové pozice, takže subjekt je cíl raisingu, např. (13a) objektu slovesa do subjektu auxiliáru při pasivizaci, nebo do subjektu téhož slovesa při reflexivizaci, u neakuzativ atd., (13b) subjektu jednoho slovesa do subjektu vyššího slovesa, nebo (13c) objektu jednoho slovesa do subjektu vyššího slovesa: (13a) [Petr][i] byl zkoušen t[i] (pasivum). [Matematika][i ]se studovala t[i] 5 let (reflexivum). [Prádlo][i] schne t[i] (neakuzativum). [Sněžka][i] je vidět t[i] (modální konstrukce). [Celá sobota][i] propršela t[i] (prefixace). (13b) [Petr][i] se zdá t[i] pracovat i v noci (seem-konstrukce). [Petr][i ]musí t[i] vařit oběd (modální konstrukce). (13c) [Střecha][i] potřebovala opravit t[i] (retroaktivní infinitiv). ^?[Tento nálev][i] je vhodný pít t[i] při zánětech močových cest (tough-konstrukce). ^ OKThis problem[i] is tough to solve t[i]. (ii) blokují objevení se prominentního argumentu v subjektové pozici, např. pasivizace: (14) [Vrah][i] byl dopaden t[i] ([prominent]policií); [Ø] O tom bylo hlasováno dvakrát ([prominent]všemi poslanci); [Úroda][i] byla zničena t[i] ([prominent]suchem); (iii) Subjekt je citlivý vůči wh-pohybu, a to (α) v non pro-drop jazycích jde o nemožnost extrakce subjektové wh-fráze ze zanořené CP s overtní spojkou (jev tradičně označovaný jako that trace effect); srov. rozdíl mezi angličtinou a češtinou jako reprezentanta pro-drop jazyka italského typu: (15) *Who[i] do you think/say [that [t[i]]] met Nancy? / Who[i] do you think/say [that [t[i]]] met Nancy? (15a) Who[i] do you think/say [that [Nancy]] met t[i]? / Who[i ]do you think/say [that [Nancy]] met t[i]? (16) Kdo[i] myslíš/říkáš, [že [t[i]]] potkal Nancy? (16a) Koho[i] myslíš/říkáš, [že [Nancy]] potkala t[i]? (f) Subjekt je ve finitních větách nositelem nominativu: (17) [On / Petr] chválí jeho / Pavla. [He / Peter] praises him / Paul. (g) Subjekt je prominentním zdrojem phi rysů (osoba, rod, číslo): (α) v mnoha jazycích pro udílení predikátové shody ve finitních větách (18), (β) v (papírové) češtině (po kodifikaci) pro udílení (unikátní) predikátové shody v transgresivních větách (18a). Subjekt‑predikátová shoda je citlivá ke gramatickým funkcím a nikoli k argumentovým rolím: subjekt může determinovat shodu i se slovesem, které ho neselektuje jako jeden ze svých argumentů (raising), (18b): (18) [Petr / pro] by/*-ch/*-s/-Ø/-*atd. potkal-Ø/*-a/*-o/-*atd. Marii. (18a) Petr[i ]potkal Marii[j] [PRO][i/*j] kouř-e/*-íc/*-íce. (18b) [Přestávka][i] se zdála [t[i] trvat celou věčnost]. (h) Subjekt má v mnoha jazycích pevnou pozici vzhledem k vP: (i) v mnoha jazycích (např. v non pro-drop jazycích) je v oznamovacích a rozkazovacích větách typicky v levé periferii věty před vP (19), v mnoha jazycích (typicky v pro-drop jazycích) je dovolena (v příznakových kontextech) pozice subjektu za slovesem (19a): (19) [He/Paul] speaks. × *Speaks [he/Paul]. (19a) [On/Pavel] mluví. × Mluví [on/Pavel]. // [Lui/Paolo] parla. × Parla [lui/Paolo]. Hypotéza „každá věta má podmět“ (teoretické vynucení u Chomského, empirické např. z angličtiny) Evidence z angl., v níž každá finitní neimperativní věta má slyšitelný subjekt: buď referenční (DP), nebo expletivní (there nebo it): (20) *Are in the room. (20a) [Five people] are in the room. (20b) [Expl.][There / *It] are [Assoz][five people] in the room. (21) *Rained. (21a) [*There / It] rained. A čeština? Tradiční česká gramatika v zásadě prázdné subjekty nevidí: Vidí jen některé, a to ty, které mají stejnou distribuci jako plné subjekty, tj. argumentové subjekty ve finitních větách (22) [Petr // On // e] četl Ty // e] piš Expletivní subjekty nevidí, ačkoli zájmeno on v pozici expletivního subjektu ukazuje vlastnost kanonických subjektů, totiž (minimálně) pozici před slovesem a shodu: (23) [Expl][Ono / *On] prší. / *Prší [(i) [Expl][ono / *on]. × [Ono / On] už chodí. / Chodí už [(i) ono / on]. Nevidí ani argumentové subjekty s distribucí [e // ono], viz reflexivum (24a), agentově orientovaná adverbia (24b) aj.: (24) a. *Spalo se tam ve svých[i] stanech × [e][i] Spalo se tam ve svých[i] stanech b. Úmyslně se tam [e][i] spalo ve stanech Katalog českých finitních vět s nulovým subjektem (není úplný) Věty s pro-subjektem (23) e Mluvím anglicky (24) e Mluví se tam anglicky (25) e O tom bylo hlasováno (26) Když něco e slíbím, tak to i e splním (27) S poctivostí nejdál e dojdeš (28) Steaky e grilujeme pět minut (29) V Německu e žalují tureckého prezidenta kvůli masakrům Kurdů (30) e Prší (31) e Petrovi se dobře dýchá (32) e V kamnech vyhaslo (33) e Vyschlo mu v krku (34) e Sedím a nemluvím (v interpretaci ‘seď a nemluv’) (35) e Sedíš! ‘seď’ (v interpretaci ‘seď’) (36) e Je chladno (37) e Je mi smutno Tento katalog není exhaustivní a, jak je na první pohled vidět, obsahuje nulové subjekty (NS) různého druhu, např.: (i) e-subjekt s definitní referencí (23) (ii) e-subjekt s indefinitní referencí k objektům s rysem [+Hum] (24) (Ve stínu se dobře spí – jen lidé × Ve stínu se jim dobře spí – i zvířata) a mohou poskytovat taky interpretaci generickou (tedy [+Hum], [+Mluvčí], [+Adresát]), přičemž tuto interpretaci podporuje nespecifická časová reference (Na té konferenci se mluvilo jen anglicky × O tom se mluví už dlouho), (iii) e-subjekt poskytující rys [+Hum] s jen generickou interpretací (26) – (28), (iv) e-subjekt mající jen indefinitní restringovanou interpretaci (tedy [+Hum], [–Mluvčí], [–Adresát]) (29), (v) e-subjekt mající indefinitní referenci k objektům s rysem [-ANIM] (32), (vi) expletivní e-subjekt (25), (30) – (33), (36) – (37). Dále se dají rozlišovat NS, které mohou zdánlivě „alternovat“ s overtními subjekty, např. (23) (e Mluvím anglicky – Já mluvím anglicky), (30) e Prší – Ono / To prší), (32) (e V kamnech vyhaslo – V kamnech vyhasl oheň), (vii) subjekty, které jsou obligátně NS, má-li se zachovat indefinitní interpretace, např. (27) e S poctivostí nejdál dojdeš × Ty s poctivostí nejdál dojdeš. Katalog českých infinitních vět s nulovým subjektem (není úplný) Věty s t-subjektem Petr[i] se zdá t[i] být unavený Petr[i] musí t[i] odejít Petr[i] přestane t[i] kouřit Kdo[i] říkáš, že t[i] přijde? Věty s PRO-subjektem Petr nutil Pavla PRO oholit se Petr seděl na gauči PRO kouře cigaretu